Z rozhodnutí: občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2025 k výkladu § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o předběžném opatření.…
Cpjn 201/2024S t a n o v i s k o
občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2025 k výkladu § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o předběžném opatření.
___________________________________________________________________________
1. Nejvyšší soud, který je povolán sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů [§ 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů], zjistil z pravomocných soudních rozhodnutí, že nepanuje jednota při výkladu § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), pro účely posouzení, zda podle uvedeného ustanovení může rozhodnout o návrhu na nařízení předběžného opatření odvolací soud při projednání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
2. Po vyhodnocení postupu soudů podle § 102 o. s. ř. zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na návrh předsedkyně občanskoprávního a obchodního kolegia v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů následující
s t a n o v i s k o:
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně; povaha odvolacího řízení vylučuje pro sporná řízení přiměřené použití § 102 o. s. ř. (§ 211 o. s. ř.).
O d ů v o d n ě n í:
a) Podkladové materiály
3. Usnesením ze dne 21. 7. 2017, č. j. 17 Co 53/2017-177, nařídil Krajský soud v Brně předběžné opatření, jímž uložil žalovaným, aby nenakládaly s označenými nemovitými věcmi, zejména aby je nezcizily a nepronajaly. Učinil tak na základě návrhu žalobce podaného v průběhu řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) vydanému ve sporu o určení vlastnického práva k nemovitým věcem. Ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 2993/17 [usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Ústavního soudu].
4. Usnesením ze dne 11. 8. 2017, č. j. 17 Co 53/2017-193, nařídil Krajský soud v Brně předběžné opatření, jímž jedné z žalovaných uložil, aby nenakládala s označenými nemovitými věcmi, zejména, aby je nezcizila a nepronajala. Vůči další žalované návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Šlo opět o rozhodnutí o návrhu žalobce podaném v průběhu řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) vydanému ve sporu o určení vlastnického práva k nemovitým věcem. Ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. II. ÚS 3192/17.
5. Usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 5 Cmo 165/2019-2340, nařídil Vrchní soud v Olomouci předběžné opatření, kterým do pravomocného skončení odvolacího řízení zakázal označené fyzické osobě vykonávat funkci jednatele v označené společnosti s ručením omezeným. Šlo o rozhodnutí vydané (bez návrhu) v průběhu řízení o odvolání oné fyzické osoby proti usnesení soudu prvního stupně (krajského soudu) o jejím vyloučení z výkonu funkce jednatelky společnosti s ručením omezeným. Vrchní soud mimo jiné uvedl, že jakkoliv předběžná opatření zpravidla nařizuje soud prvního stupně, není vyloučeno, aby o nařízení předběžného opatření rozhodl v průběhu odvolacího řízení přímo odvolací soud, vyvstane-li ve smyslu § 102 odst. 1 o. s. ř. taková potřeba, že je nezbytné jednat bezodkladně. Ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. III. ÚS 439/21.
6. Usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. 27 Co 75/2021-800, Krajský soud v Brně k odvolání žalované potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil žalované, aby do pravomocného skončení řízení nenakládala s označenými nemovitými věcmi. Šlo o předběžné opatření vydané k návrhu žalobce v řízení o zaplacení peněžitého plnění vedeném u soudu prvního stupně. Odvolací soud (mimo jiné) uvedl, že jde o návrh na nařízení předběžného opatření podaný po zahájení řízení (§ 102 o. s. ř.), kdy je jasně dána věcná spojitost s již zahájeným řízením; věcná i místní příslušnost je proto určena tímto řízením, což znamená, že věcně a místně příslušným k rozhodnutí o tomto návrhu v prvním stupni byl soud prvního stupně v rámci řízení vedeného u něj o věci samé. Ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. III. ÚS 2092/21.
7. Usnesením ze dne 27. 12. 2023, č. j. 27 Co 88/2022-1684, zamítl Krajský soud v Brně návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by žalovanému bylo uloženo nenakládat s označenými nemovitými věcmi. Šlo o rozhodnutí o návrhu žalobce podaném v průběhu řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) vydanému ve sporu o zaplacení peněžitého plnění. Krajský soud mimo jiné uvedl, že má za to, že o návrhu na nařízení předběžného opatření by měl především rozhodovat soud prvního stupně, že však z usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2092/21 nevyplývá, že by šlo o „postup protiústavní“. Proto také návrh (na nařízení předběžného opatření) neprodleně postoupil k rozhodnutí soudu prvního stupně, který mu ale věc opět předložil k rozhodnutí s poukazem na usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3192/17 a sp. zn. III. ÚS 439/21. V zájmu dodržení zákonné lhůty stanovené v § 75c odst. 2 větě druhé o. s. ř. odvolací soud upustil od prosazení názoru, že k rozhodnutí o návrhu je v zásadě příslušný rozhodnout soud prvního stupně, a o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodl sám.
8. Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 17 Co 53/2017-177 a č. j. 17 Co 53/2017-193 se blíže nevyjadřují k právu odvolacího soudu nařídit předběžné opatření na základě návrhu podaného u něj v průběhu odvolacího řízení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 Cmo 165/2019-2340 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 27 Co 88/2022-1684 pak postup zvolený odvolacími soudy (jež samy nařídily předběžná opatření) pojímají jako výjimku z pravidla, že o takovém předběžném opatření rozhoduje soud prvního stupně. Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 27 Co 75/2021-800 (jež ovšem přezkoumávalo předběžné opatření vydané soudem prvního stupně) pojí příslušnost soudu k rozhodnutí o nařízení předběžného opatření s řízením vedeným u soudu prvního stupně.
b) Rozhodná právní úprava
9. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a občanského soudního řádu (v aktuálním znění):
článek 38 (Listiny)
(1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
(…)
§ 10 (o. s. ř.)
(1) Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů.
(2) O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud.
§ 11 (o. s. ř.)
(1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
(…)
§ 74 (o. s. ř.)
(…)
(3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.
§ 75c (o. s. ř.)
(…)
(2) O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán.
(…)
§ 102 (o. s. ř.)
(1) Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
(…)
(3) Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.
(…)
§ 211 (o. s. ř.)
Pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
c) Závěry literatury
10. Z podkladových materiálů označených v odstavcích 3 až 8 shora se podává, že v soudní praxi nepanuje jednota v řešení otázky, zda o návrhu na nařízení předběžného opatření podaném účastníkem řízení u odvolacího soudu v průběhu řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně má (může) rozhodnout přímo odvolací soud (postupem podle § 102 o. s. ř. přiměřeně použitelného v odvolacím řízení prostřednictvím § 211 o. s. ř.).
11. Z podaného přehledu odvolacích rozhodnutí též plyne, že proti usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 17 Co 53/2017-177, 17 Co 53/2017-193 a 27 Co 75/2021-800 a proti usn