5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

29 Ca 216/2009- 65 - text - 10 - pokračování 29 Ca 216/2009 [OBRÁZEK] 29 Ca 216/2009-65 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Evy Lukotkové, v právní věci žalobce: Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem v Praze, Pod Višňovkou 25, zast. JUDr. Ing. Igorem Kremlou, advokátem, se sídlem v Praze, Pod Višňovkou 25, proti žalovanému: Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce, se sídlem v Brně, Květná 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 10. 9. 2009, č.j. AQ994-3/72/9/2009-SŘ, s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 9. 2009, č.j. AQ994-3/72/9/2009-SŘ, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem ze dne 3. 7. 2009, č.j. AO516-2/225/5/2009-SŘ, kterým byla žalobci podle § 17a odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o potravinách“), uložena pokuta ve výši 60.000,- Kč a náhrada nákladů řízení. Označené rozhodnutí napadl žalobce včasnou žalobou, ve které dovozoval jeho nezákonnost, a to z těchto obecných důvodů: žalovaný potvrdil prvoinstanční rozhodnutí přesto, že pro jeho potvrzení nebyly splněny podmínky stanovené zákonem; rozhodnutí žalovaného spočívá na nesprávném právním posouzení věci; rozhodnutí nemá náležitosti stanovené zákonem a je nepřezkoumatelné; napadeným rozhodnutím byla žalobci uložena nepřiměřená pokuta. Žalobce má za to, že k nezákonnosti napadeného rozhodnutí došlo v důsledku zkrácení žalobce na jeho právech, jakožto účastníka řízení, a to zejména na právu, aby bylo o jeho právech a oprávněných zájmech rozhodováno na základě přesně a úplně zjištěného skutečného stavu věci. Žalobce napadl prvoinstanční rozhodnutí v celém rozsahu, tj. do všech jeho částí, neboť měl a má za to, že prvoinstanční rozhodnutí je věcně a právně nesprávné, spočívá na nesprávném právním posouzení věci, nemá náležitosti stanovené zákonem a je nepřezkoumatelné. Současně má žalobce za to, že v důsledku těchto nedostatků mu byla uložena pokuta v nepřiměřené výši. Konkrétně žalobce v žalobě uváděl, že závěr žalovaného o porušení právní povinnosti z důvodu neoznámení zahájení výkonu předmětu činnosti (čímž mělo dojít k porušení § 3 odst. 1 písm. i) zákona o potravinách), je v rozporu se skutečným stavem věci. Tato činnost (rozpékání pečiva) byla dle názoru žalobce řádně ohlášena příslušnému orgánu, jelikož v obchodním rejstříku má žalobce uvedeno pekařství a cukrářství jako předmět podnikání. Navíc předmětná činnost je žalobcem vykonávána v 56 provozovnách. Od doby zahájení této činnosti žalovaný již několikrát prováděl kontrolu přímo na úseku rozpékání pekařských výrobků a porušení předmětné právní povinnosti nekonstatoval. Podle žalobce se dále žalovaný dopustil porušení zásady zákazu dvojího přičítání. Hledisko závažnosti jednání bylo správním orgánem prvního stupně odůvodněno počtem spáchaných správních deliktů a způsobem jejich spáchání, resp. skutečnostmi, které jsou již znaky skutkové podstaty správních deliktů. Toto jsou však skutečnosti rozhodné pouze pro posouzení, zda ke správnímu deliktu došlo či nikoli, a nelze k nim přihlížet při rozhodování o konkrétní výši pokuty. Podle žalobce zákon o potravinách stanoví podle důležitosti chráněných zájmů sazby pokut. Jestliže závažnost zásahu do práv spotřebitele nachází výraz v sazbě pokuty, nelze ji k tíži účastníka řízení přičítat podruhé při ukládání konkrétní výše pokuty. Takový postup je v rozporu se zásadou zákazu dvojího přičítání. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí shledal odvolací námitku dovozující porušení zásady dvojího přičítání důvodnou, avšak úvahu orgánu prvního stupně pouze napravil a potvrdil výši pokuty. Takový postup se žalobci jeví jako nesprávný, neboť se jedná o vadu rozhodnutí, kterou pouhým doplněním odůvodnění zhojit nelze. Takovým postupem nemůže být zhojená každá vada řízení, ale pouze vada takto odstranitelná, což není předmětný případ. Dle názoru žalobce tedy prvoinstanční rozhodnutí neobsahuje žádné relevantní skutečnosti, které by byly řádně podřazeny pod zákonná hlediska a na jejichž základě by tato hlediska byla hodnocena. Z toho důvodu nemá rozhodnutí dle názoru žalobce náležitosti stanovené zákonem a je nepřezkoumatelné. Žalobce dále namítal, že se žalovaný nevypořádal řádně a odpovědně s podaným odvoláním a že rozhodnutí žalovaného je věcně a právně nesprávné a nebyly jím zhojeny vady prvoinstančního správního rozhodnutí (bez bližší specifikace – pozn. soudu). S ohledem na charakter uvedených nedostatků má žalobce za to, že se jedná o vady, které nebylo možno zhojit rozhodnutím žalovaného, jakožto odvolacího orgánu. Žalobce má za to, že v daném případě bylo možno prvoinstanční rozhodnutí toliko zrušit a nikoliv jeho vady napravit. V opačném případě došlo k porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení. Navrhl zrušení napadaných rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný podal k žalobě písemné vyjádření, ve kterém zejména uvedl, že považuje námitku žalobce o neporušení § 3 odst. 1 písm. i) zákona o potravinách za účelovou. Žalovaný má i nadále za to, že zákonná povinnost, která pro provozovatele potravinářského podniku vyplývá z ustanovení § 3 odst. 1 písm. i) zákona o potravinách, není splněna uvedením předmětu činnosti v obchodním rejstříku. Údaj z obchodního rejstříku totiž neobsahuje adresu provozovny, tedy konkrétní místo, kde k výkonu předmětu činnosti dochází, tak jak to vyžaduje citované ustanovení zákona. Žalobce svoji zákonnou povinnost splnil až na základě uloženého opatření, a to dopisem ze dne 27. 3. 2009. Co se týče námitky stran porušení zásady zákazu dvojího přičítání, žalovaný uvedl, že ve svém rozhodnutí pouze uvedl úvahu orgánu prvního stupně týkající se závažnosti na pravou míru, když konstatoval, že závažnost protiprávního jednání žalobce je dána faktem, že žalobce uváděl do oběhu potraviny, jež zpravidla podléhají rychlé zkáze a jejichž požití může u spotřebitele vyvolat tzv. alimentární onemocnění. Úvahou žalovaného tedy bylo odstraněno dvojí přičítání, přičemž žalobce jako odvolací orgán neshledal důvod pro snížení pokuty, která je zcela přiměřená závažnosti protiprávního jednání žalobce. Žalovaný má za to, že rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí prvoinstančního orgánu je v souladu se skutečným stavem věci, který byl zdokumentován v rámci kontrolního zjišťování příslušnými protokoly o kontrole, jejichž stejnopisy zástupce žalobce převzal. Všechna tvrzení žalovaného, jež uvedl v napadeném rozhodnutí, mají oporu ve správním spise. Žalovaný má rovněž za to, že se řádně zabýval všemi námitkami žalobce. Navrhl zamítnutí žaloby. Ze správního a soudního spisu vyplynuly pro zdejší soud následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím prvoinstančního orgánu ze dne 3. 7. 2009, č.j. AO516-2/225/5/2009-SŘ, byla žalobci za podrobně popsané porušení právních povinností uložena pokuta ve výši 60.000,- Kč podle zákona o potravinách. Mj. měl žalobce porušit § 3 odst. 1 písm. i) zákona o potravinách, když měl v provozovně Kaufland Česká republika v.o.s., Bohosudovská 1882, 415 01 Teplice dne 25. 3. 2009 rozpékat pekařské výrobky ze zmrazených polotovarů (chléb, běžné a jemné pečivo), resp. rozmrazovat již hotové koblihy, a toto neoznámit správnímu orgánu. Tímto jednáním měl naplnit skutkovou podstatu správní deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. f) zákona o potravinách. Výši pokuty odůvodnil správní orgán následovně: „Závažnost protiprávního jednání účastníka řízení je spatřována správním orgánem v počtu spáchaných správních deliktů a ve způsobu jejich spáchání. K tíži účastníka řízení je hodnocena skutečnost, že tento spáchal vícečinný souběh pěti různých správních deliktů, Správní delikt uvedený v § 17a odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb. spáchal účastník řízení formou vícečinného souběhu různorodých protiprávních jednání tím, že porušil povinnosti stanovené v § 10 odst. 1 písm. c), 11 odst. 2 písm. a) bod 5 zákona č. 110/1997 Sb., současně účastník řízení spáchal tento správní delikt formou vícečinného souběhu stejnorodých protiprávních jednání tím, že porušil povinnosti stanovené v § 11 odst. 2 písm. a) bod 5. Správní delikt uvedený v § 17a odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. spáchal účastník řízení formou vícečinného souběhu různorodých protiprávních jednání (…), současně účastník řízení spáchal tento správní delikt formou vícečinného souběhu stejnorodých protiprávních jednání. Spáchání těchto správních deliktů formou