4 Afs 49/2014 — Nejvyšší správní soud

29 Af 287/2011- 84 - text 7 pokračování 29 Af 287/2011 [OBRÁZEK]29Af 287/2011-84 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. Š., zast. JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem Horní 6, Havlíčkův Brod, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně ze dne 3.10.2011, č.j. 11612/11-1506-703692, a ze dne 4.10.2011, č.j. 11611/11-1506-703692, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : [1] S nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, došlo dnem 1. 1. 2013 k reorganizaci daňové správy. Nástupcem Finančního ředitelství v Brně se stalo Odvolací finanční ředitelství. Výraz „žalovaný“ v tomto rozsudku označuje promiscue jak původní, tak nástupnický orgán finanční správy, a to dle kontextu dané věty. I. Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí [2] Rozhodnutím ze dne 3.10.2011, č.j. 11612/11-1506-703692 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 1. 7. 2011, č.j. 103602/11/223940603544, o zastavení daňové exekuce podle ust. §181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne 19. 9. 2008, č.j. 78513/08/223940/3544, na srážku ze mzdy pozůstalé manželky k vymožení nedoplatků ve výši 398 994 Kč, který byl rozhodnutím č.j. 24108/11/22394060/3544 částečně zastaven v částce 273 599,53 Kč. Důvodem pro částečné zastavení bylo to, že Správce daně mohl po žalobkyni vymáhat celkem pouze částku 800 740 Kč, přičemž exekuční příkazy na srážku ze mzdy žalobkyně tuto částku převyšovaly o 273 599,53 Kč. [3] Rozhodnutím ze dne 4.10.2011, č.j. 11611/11-1506-703692 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 1. 7. 2011, č.j. 102588/11/223940603544, o zastavení daňové exekuce podle ust. §181 odst. 2 daňového řádu, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne 19. 9. 2008, č.j. 78311/09/223940/3544, na srážku ze mzdy pozůstalé manželky k vymožení nedoplatků ve výši 675 345,53Kč, který byl rozhodnutím č.j. 24077/11/22394060/3544 částečně zastaven v částce 130 904 Kč, která byla uhrazena z výtěžku prodeje nemovitosti. [4] V odvoláních, na základě kterých byla vydána obě napadená rozhodnutí, žalobkyně uvedla, že usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č.j. 0Nc 4338/2004-8 ze dne 30. 8. 2004 byla nařízena exekuce vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 7. 2000 sp. zn. Sm175/2000 k uspokojení pohledávky oprávněného Z. J. Povinným byl F. Š. Provedením exekuce byl pověřen exekutor Mgr. S. M. F. Š., manžel žalobkyně, zemřel dne 19. 11. 2004. Žalobkyně byla jeho jedinou dědičkou, přičemž dědictví bylo předlužené. V dědickém řízení bylo zjištěno, že čistá hodnota dědictví je - 403 602 Kč. [5] Usnesením soudního exekutora Mgr. M. ze dne 4. 6. 2008 bylo určeno, že místo zemřelého F. Š. nastupuje na místo povinného, (zemřelého manžela), žalobkyně. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 7. 2010 č.j. 26E 626/2000-412 bylo rozhodnuto o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti s tím, že z rozdělované podstaty v částce 950 712,90 Kč byly přihlášené pohledávky uspokojeny tak, že na náklady řízení ČR – Okresního soud v Havlíčkově Brodě byla určena částka 3 755,10 Kč, na pohledávku České spořitelny 9 095,80 Kč, na pohledávku oprávněného Z. J. částka 806 958 Kč. Přihlášená pohledávka správce daně, která byla částečně zajištěná zástavním právem k prodávané nemovitosti, byla uspokojena jako čtvrtá v pořadí částkou 130 904 Kč. [6] Proti žalobkyni jsou po částečném zastavení správcem daně vedena exekuční řízení pro vymožení částek 374 997,53 Kč a 125 394,47 Kč, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Její povinností bylo uhradit dluhy do výše hodnoty nabytého dědictví, což splnila. Je toho názoru, že o dražbě a pořadí uspokojení pohledávek rozhodoval soud, který se řídil příslušnými předpisy. Správce daně byl účastníkem řízení, pokud se stanoveným pořadím uspokojení pohledávek nesouhlasil, měl se bránit prostřednictvím řádných opravných prostředků. [7] Žalovaný v obou napadených rozhodnutích shrnul skutkový stav. Konstatoval, že správce daně vymáhá nedoplatky zemřelého F. Š., přičemž tento zemřel dne 19. 11. 2004. Dle usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č.j. 25D 234/2004 ze dne 31. 12. 2007 veškerý zůstavitelův majetek nabyla jediná dědička ze zákona, žalobkyně. Soud určil obvyklou cenu majetku v SJM v době smrti zůstavitele částkou 1 613 917 Kč a výši dluhů 2 399 095 Kč. Dále určil, co patří do dědictví a co pozůstalé manželce. Do dědictví vyčíslil polovinu aktiv a pohledávek. Pro správce daně byla do pohledávek vyčíslena částka 400 370 Kč, tedy polovina pohledávky přihlášené do dědictví. Pozůstalé manželce zůstala polovina aktiv a pasiv. Soud určil obvyklou cenu zůstavitelova majetku 806 958 Kč, výši dluhů 1 210 560 Kč a čistou hodnotu dědictví - 403 602 Kč. Druhou polovinu aktiv a pasiv nabyla pozůstalá manželka. Pokud se týká výše uvedených exekučních příkazů správce daně a rozhodnutí soudu o rozdělení výtěžku z prodeje nemovitosti shrnul skutkový stav obdobně, jak je uvedeno výše. [8] Žalovaný vyslovil názor, že skutečnosti uvedené žalobkyní v odvoláních jsou právně bezdůvodné. Citoval §471 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších přepisů (dále jen OZ), který upravuje postup, pokud nedojde u předluženého dědictví k dohodě mezi dědici a věřiteli s tím, že v případě rozvrhu výtěžku prodeje zanechaného majetku při likvidaci dědictví podle ust. §471 odst. 2 věta prvá občanského zákoníku a ust. §175v odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen OSŘ), měl přednostní pořadí správce daně, (neboť jeho pohledávky byly částečně zajištěny zástavním právem), dále byly jeho pohledávky přednostní ve smyslu §175v odst. 2 písm. e) OSŘ. Žalobkyně byla tedy povinna přednostně uhradit své závazky vůči němu a nikoliv vůči Z. J.. Skutečnost, že uhradila celou pohledávku vůči Z. J., nemá na pohledávku správce daně žádný vliv. Před pohledávkou správce daně měly přednost pouze pohledávky přiměřených nákladů zůstavitelova pohřbu, České republiky – Okresního soudu v Havlíčkově Brodě a České spořitelny, a.s. [9] V době vydání usnesení OS v Havlíčkově Brodě o rozvrhu rozdělované podstaty neměl správce daně důvod podat opravný prostředek, neboť měl přednostní pohledávku. Respektoval rozhodnutí soudu a předpokládal, že zbytek dědických dluhů bude uhrazen srážkami ze mzdy pozůstalé nebo jiným způsobem. Možnost podat opravný prostředek měla i žalobkyně. O částku, která byla správci daně dle rozvrhového usnesení zaslána, byla daňová exekuce částečně zastavena. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [10] V žalobě žalobkyně shrnula skutkový stav věci obdobně jako v odvolání a rovněž i žalobní námitky byly obdobné jako odvolací. Uvedla, že Okresní soud v Havlíčkově Brodě v rozhodnutí o rozdělení částky získané prodejem nemovitosti postupoval dle §337c odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud správce daně nesouhlasil s pořadím pro uspokojení pohledávek, měl se bránit řádnými opravnými prostředky. Konstatovala, že správní orgány argumentovaly zněním ustanovení §471 odst. 2 OZ ve spojení s ustanovením §175v odst. 2 OSŘ. Zdůraznila, že svoji povinnost uhradit dluhy do výše hodnoty nabytého dědictví splnila a není možno jí klást za vinu, že se v rámci OSŘ se nacházejí dvě ustanovení, která upravují pořadí uspokojovaných pohledávek rozdílným způsobem. Navrhla proto, aby soud obě napadená rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného k žalobě [11] Žalovaný navrhl, aby soud žalobu proti oběma rozhodnutím zamítl. Shrnul skutkový stav věci. Zdůraznil, že Okresní soud v Havlíčkově Brodě na základě návrhu oprávněného Z. J. na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 19. 9. 2000 nařídil prodej nemovitostí, které byly předmětem dědického řízení a které byly původně zapsány jako majetek v SJM. Nemovitosti byly prodány v dražbě 8. 4. 2010. Přihlášená pohledávka správce daně byla uspokojena až čtvrtá v pořadí částečnou úhradou ve výši 130 904 Kč. Zástavní právo ve prospěch pohledávky správce daně bylo zřízeno rozhodnutím z roku 2002 a z roku 2004. [12] Hodnota zděděného majetku představuje sice nejzazší hranici, nad kterou není dědic povinen závazkům zůstavitele dostát, ale pouze za podmínky, pokud uspokojí věřitele v pořadí a způsobem, jakým by měli být uspokojováni v přípa