29 A 15/2015

V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný jako odvolací orgán zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Brumov-Bylnice, stavební úřad, č. 6/2014 ze dne 8.4.2017, č.j. SÚ/2721/2013, sp. zn. SÚ 0161/2012/Fi. Městský úřad Brumov-Bylnice, stavební úřad (dále též jako „stavební úřad“), vyhověl žádosti Mgr. M. a V. K. (dále též „stavebníci“) o dodatečné povolení stavby a podle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“), dodatečně povolil změnu stavby hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/1, 818/4, 818/5 v k.ú. Brumov. Ve výroku rozhodnutí stavební úřad uvedl popis změny stavby hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/4, spočívající ve změně tvaru střešní konstrukce (posun polohy hřebene o cca 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm), dále změně venkovního schodiště do 1.PP, odstínu fasády a změně tloušťky betonového zdiva 1. PP ze 40 cm na 50 cm. Ve výroku rozhodnutí stavebního úřadu bylo dále povoleno na pozemku p.č. 818/1 provedení prefabrikovaného povrchového žlabu vč. pojistné drenáže zaústěné do stávající kanalizační šachty, okapového chodníku z jižní strany, přístupového chodníku k objektu a venkovního domovního rozvodu nízkého napětí napojeného na rozvody rodinného domu č.p. 697. Současně na pozemcích p.č. 818/1 a 818/5 bylo povoleno provedení venkovního rozvodu kanalizace dl. cca 26 m, umístěného mezi stávající betonovou šachtou u severozápadního rohu hospodářské budovy a stávající kanalizační šachtou umístěnou v severozápadním rohu pozemku p.č. 818/1 v k.ú. Brumov.

Ve věci stavby hospodářské budovy byli původně pracovníci prvostupňového stavebního úřadu (Městského úřadu Brumov-Bylnice) vyloučeni z důvodu možné podjatosti vůči účastníku stavebního řízení paní M. K., tehdejší starostce. Proto nadřízený správní orgán (Krajský úřad Zlínského kraje) vedl řízení jako stavební úřad a dne 29.12.2006 vydal pod č.j. KUZL 23069/2006, sp. zn. KUSP 23069/2006 ÚP-Ka, rozhodnutí, kterým byla předmětná stavba dodatečně povolena a současně povolena výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.3.2007 a dne 7.6.2010 byl vydán souhlas s užíváním této stavby. Následně Ministerstvo pro místní rozvoj zjistilo, že stavba nebyla provedena v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 a ověřenou dokumentací a ani nedošlo k odstranění závad, pro které bylo užívání stavby dne 19.2.2008 zakázáno, a proto byl souhlas s užíváním stavby dne 25.7.2011 zrušen a stavbu bylo třeba znovu projednat v řízení podle § 129 stavebního zákona. Jelikož důvod pro to, aby řízení o odstranění stavby vedl nadřízený správní orgán, pominul, nadřízený správní orgán předal dne 16.12.2011 spisový materiál stavebnímu úřadu k provedení řízení o odstranění změny stavby.

Dne 11.1.2012 podali stavebníci ke stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení změny stavby „Hospodářská budova“. Podáním této žádosti bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení změny stavby. Jelikož žádost neposkytovala dostatečný podklad pro její posouzení, stavební úřad stavebníky vyzval k jejímu doplnění a současně řízení přerušil. Stavebníci předložili stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci zpracovanou společností KB projekt, s.r.o., Ing. Z. K., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby (říjen 2012), včetně popisu změn oproti dodatečnému povolení ze dne 29.12.2006; geodetické zaměření stavby (polohopisné a výškové); posouzení vlivu polohy realizované stavby na zastínění sousedního objektu žalobce na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov zpracované Ing. M. N., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby (březen 2012) a stanoviska dotčených orgánů. Po předložených všech potřebných dokladů oznámil stavební úřad zahájení řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům, přičemž všem dal možnost seznámit se s podklady a uplatnit námitky s tím, že k později uplatněným nebude přihlédnuto. Po provedeném řízení podle § 129 stavebního zákona, kdy podanou žádost stavební úřad přezkoumal dle § 90, § 111 a § 118 stavebního zákona, vydal rozhodnutí, kterým změnu stavby „Hospodářská budova“ dodatečně povolil. Ve výroku rozhodnutí současně stavební úřad stanovil podmínky pro dokončení stavby a rozhodl o námitkách účastníků řízení. Jelikož stavebníci předložili projektovou dokumentaci, zpracovanou oprávněnou osobou a v řízení prokázali, že změna stavby není v rozporu s § 129 odst. 3 stavebního zákona, bylo ji možno dodatečně povolit. Předložená projektová dokumentace splňuje obecné technické požadavky na výstavbu a změna stavby je umístěna v souladu s platnou změnou č. 4 Územního plánu města Brumov-Bylnice v plochách s obytnou zástavbou rodinných domů.

Pro řádné posouzení stavu věci, zejména zda realizovaná změna stavby negativně ovlivňuje denní osvětlení místností sousedního objektu na pozemku p.č. 815/1 a k.ú. Brumov (ve vlastnictví žalobce) bylo podle žalovaného nutno doplnit podkladový materiál o nové posouzení vlivu stavby na stavbu sousední. Za účelem tohoto posouzení předal žalovaný příslušné podklady Ing. J. S.i, autorizovanému inženýrovi v oboru pozemní stavby, který žalovanému dne 30.7.2014 předložil „Posouzení vlivu stavby „Hospodářská budova na p.č. 818/4 stavebníků Mgr. M. a V. K. na denní osvětlení objektu BSV Kubiš, s.r.o., na p.č. 815/1 v k.ú. Brumov“ zpracované v červenci 2014. K uvedenému podkladu se vyjádřil žalobce i pan V. K. Podle V. K. vycházel posudek z nesprávných vstupních údajů. Proto nechal vypracovat nové posouzení, které dne 14.10.2014 předložil žalovanému s názvem „Odborný posudek č. 95/14“ ve věci vlivu hospodářské budovy na p.č. 818/4 na denní osvětlení místnosti sousedního objektu na p.č. 815/1 v k.ú. Brumov zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. se sídlem v Brně, Žižkova 63.

Žalovaný po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že stavební úřad se nedopustil pochybení a postupoval zcela v souladu s § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Vzhledem k opakovaně uplatňovaným námitkám žalobce, že předmětná stavba negativně ovlivňuje přístup denního osvětlení do jeho stavby, bylo třeba se vypořádal s nashromážděnými podklady. Z „Posouzení denního osvětlení – vlivu polohy hospodářské budovy na objekt na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov“ zpracovaného Ing. M. N. (předloženo stavebníky současně s projektovou dokumentací) je zřejmé, že posuzované prostory splňují požadavky normy ČSN 360020 na podíl činitele denní složky osvětlení i po realizaci hospodářské budovy. Naopak z žalobcem předloženého „Hodnocení vlivu stínění na denní osvětlení stavby hospodářská budova na pozemku p.č. 818/4 v k.ú Brumov – změna stavby – skutečné provedení“ zpracované Ing. P. K., autorizovaným inženýrem pro techniku prostředí staveb (leden 2013) vyplynulo, že posuzované místnosti žalobce jsou místnostmi pobytovými a jsou hospodářskou budovou nepřiměřeně stíněny, a proto navrženou stavbu nelze podle předmětné dokumentace doporučit k realizaci. I když si obě předložená posouzení vzájemně odporovala, stavební úřad musel vycházet ze stavu (i přes možné ovlivnění denního osvětlení), že předmětná stavby hospodářské budovy byla již pravomocně povolena (v právní moci dne 29.3.2007). Z tohoto dodatečné povolení stavby je zřejmé, že před jeho vydáním byla mezi stavebníky a žalobcem uzavřena dohoda mimo jiné o úpravě výšky střechy dle přiloženého náčrtu, v němž je výška hřebene +4,550 m a výška v ose stavby +3,850 m. Následně však bylo zjištěno, že stavba nebyla dokončena v souladu s vydaným dodatečným povolením a ověřenou dokumentací, když sice k úpravě střechy a snížení hřebene střechy došlo, avšak jeho umístění neodpovídalo uzavřené dohodě a výšce v ose stavby, což bylo důvodem pro zahájení řízení o odstranění stavby. Stavebníci tak následně požádali o dodatečné povolení této změny stavby, spočívající ve změně tvaru střešní konstrukce – v posunu polohy hřebene střechy cca o 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm. Porovnáním obou předložených posouzení a s přihlédnutím k již existujícímu posouzení Ing. P. K. z roku 2005 (vypracováno pro stavbu o cca 0,6 m vyšší než v roce 2013), dospěl stavební úřad k závěru, že z těchto dokladů není jednoznačné, že by projednávanou změnou stavby došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na stavbu žalobce. Stavební úřad úvahu opřel též o geodetické zaměření skutečného provedení stavby „Hospodářská budova“, zpracované Ing. M. V., úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, které prokázalo, že rozdíly a odchylky jsou minimální a nemohou negativně ovlivňovat sousední výrobní objekt.

Vzhledem ke složitosti věci a za účelem úplného zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, provedl žalovaný i vlastní dokazování, po němž neshledal v postupu stavebního úřadu nedostatky, pro které by musel do rozhodnutí zasáhnout a dospěl rovněž k závěru, že byly naplněny podmínky pro dodatečné povolení změny stavby.

Z posouzení Ing. M. N. (součást projektové dokumentace) vyplynulo, že posuzované prostory splňují požadavky normy ČSN 360020 na podíl činitele denní složky osvětlení i po realizaci hospodářské budovy. Posuzovanými místnostmi byla místnost expedice a kancelář kontroly (zraková činnost v obou místnostech) s tím, že jde o prostory s trvalým pobytem lidí. Z posouzení Ing. P. K. (objednatel BSV Kubiš, s.r.o. – leden 2013) vyplynulo hodnocení, že u místností balírna, kancelář, balení a výrobní prostor jde o pobytové místnosti, které jsou stavbou hospodářské budovy nepřiměřeně stíněny a navrženou stavbu tak nelze dle předmětné dokumentace doporučit k realizaci. Z posouzení vlivu stavby hospodářské budovy na denní osvětlení objektu BSV Kubiš, s.r.o., zpracovaného Ing. J. S. (objednatelem žalovaný – červenec 2014) vyplývá, že v případě místností – kontrola výrobků, balení a příprava k expedici, resp. kontrola výrobků, balení a příprava k expedici, kancelářské práce a výroba jehel, jde o prostory zrakové činnosti, které jsou trvalým pracovištěm. Stavba hospodářské budovy tak negativně ovlivňuje denní osvětlení ve vybraných prostorech výrobního objektu a požadované nejnižší hodnoty činitel denní osvětlenosti nejsou splněny. Posledním posouzením v této věci je Odborný posudek č. 95/14 ve věci vlivu hospodářské budovy na denní osvětlení místností sousedního objektu na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov, zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. v říjnu 2014 (objednatel – stavebníci), jenž zhodnotil vypracovaná odborná posouzení v uvedené věci a provedl i vlastní posouzení denního osvětlení ve vztahu k platné legislativě. Z jeho závěru vyplývá, že posuzované místnosti z objektu BSV Kubiš, s.r.o., nemají sníženou úroveň denního osvětlení oproti požadavkům platných normativních předpisů nad přípustnou mez vlivem realizace hospodářské budovy.

Veškeré shora uvedené podklady žalovaný zhodnotil a dospěl k závěru, že stavební úřad byl oprávněn dodatečně povolit předmětnou změnu stavby. Jedním ze zásadních podkladů byl „Odborný posudek č. 95/14 Znaleckého ústavu STAVEXIS s.r.o., jenž vedle hodnocení jednotlivých odborných posudků současně provedl i vlastní posouzení denního osvětlení ve vztahu k platné legislativě. Přitom bylo nutno vycházet z platného kolaudačního rozhodnutí provozovny žalobce na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov, kterým bylo povoleno užívání této stavby (kolaudační rozhodnutí č. 15/97 ze dne 9.4.1997, č.j. Výst. 55/97/Fi/330, na stavbu „Brumovská speciální výroba“ na pozemcích p.č. 812/1, 812/4, 812/5, 812/6, 812/7, 815/1, 815/2, 815/3, 815/4 a 814 v k.ú. Brumov). V této souvislosti bylo zjištěno, že ostatní tři posuzovatelé vycházeli z jiných vstupních podmínek, pročež předložili rozdílné hodnoty úrovně denního osvětlení. Nesprávně totiž byly zatříděny místnosti a účel jejich užívání oproti kolaudačnímu rozhodnutí. Došlo k nesprávnému výkladu významu a určení pobytových místností. Porovnáním výkresů stavby „Výroba chirurgických jehel Brumov“ bylo zjištěno, že výkresy se uspořádáním shodují, kromě umístění jedné vnitřní příčky, avšak rozdílnými jsou v označení místností. Podle kolaudačního rozhodnutí obsahuje objekt SO 001-Výroba chirurgických jehel: sklad, údržbářskou dílnu, 2krát výrobní prostor, sklad hotových výrobků, balírnu, sklad obalů, šatnu, chodbu a vstupní a odkládací prostor. Tomuto výčtu odpovídá i výkres č. 2 půdorys přízemí. Naopak v případě výkresů, na jejichž základě byla provedena ostatní posouzení, bylo zjištěno, že tyto obsahují doplněné údaje označení, např. u skladu hotových výrobků a balírny je doplněno kontrola a expedice či kontrola, expedice a kancelář. Na základě doplněných označení pak došlo k nesprávnému začlenění dotčených prostor, když dle kolaudačního rozhodnutí jde o prostory skladu hotových výrobků a balírny (nevýrobní a skladovací). Odborný posudek se též zabýval skutečností, že na základě dohody mezi stavebníky a žalobcem vzešla úprava konstrukční výšky hřebene střechy hospodářské budovy na +4,550 m nad úrovní +0,000 v 1. NP a takto byla stavba provedena a dodatečně povolena (rozhodnutím ze dne 29.12.2006). Posudek v této souvislosti pak provedl posouzení zvýšené úrovně střešní konstrukce na výšku hřebene +4,620 m, tj. o 7 cm, přičemž bylo zjištěno, že z hlediska možného zastínění je toto navýšení zcela zanedbatelné a nemá žádný vliv na zhoršení denního osvětlení v dotčených místnostech objektu provozovny žalobce. Podle žalovaného Odborný posudek č. 95/14 provedl komplexní odborné zhodnocení, které sporná posouzení logicky vyvrátilo, pročež k nim nebylo možno přihlížet. Podle žalovaného tak změna stavby negativně neovlivní denní osvětlení provozovny „Brumovská speciální výroba“, a proto bylo možno změnu stavby dodatečně povolit.

K námitce žalobce, že se stavební úřad dostatečně nezabýval změnou odtokových poměrů, žalovaný uvedl, že tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť se případnou změnou odtokových poměrů povrchových vod vlivem výstavby hospodářské budovy zabýval stavební úřad opakovaně (ad 6) na str. 16 prvostupňového rozhodnutí). Předmětná stavba má odvádění splaškových a dešťových vod vyřešeno a příslušný vodoprávní úřad Městský úřad Valašské Klobouky, odbor životního prostředí, ve své stanovisku ze dne 11.4.2012 konstatoval, že změnou stavby nedošlo k ovlivnění vodních poměrů. Ze souhrnné technické zprávy předložené projektové dokumentace dále vyplývá, že odvádění dešťových a odpadních vod ze stavby a z pozemku kolem stavby je řešeno stávající přípojkou přes šachtu na severozápadním rohu hospodářské budovy do stávající kanalizační šachty rodinného domu a odtud do veřejné kanalizace.

Předložená projektová dokumentace je zpracovaná v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb a obsahuje veškeré stanovené náležitosti. Zakreslený stav nelze označit za závadný, nýbrž jde o část stavby provedenou v rozporu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006. Předmětem řízení nebylo provedení kanalizační přípojky, nýbrž jen venkovní rozvod domovní kanalizace (napojen na stávající kanalizační přípojky rodinného domu), proto dokumentace neobsahuje výkres přípojek na veřejné rozvodné sítě. Venkovní rozvod nezasahuje do pozemků ve vlastnictví žalobce.

Žalovaný odmítl nesouhlas žalobce s posudkem zpracovaným Ing. L. B., autorizovanou inženýrkou pro požární bezpečnost staveb (duben 2012), neboť ve smyslu § 159 odst. 2 stavebního zákona projektant odpovídá mimo jiné za správnost a bezpečnost stavby, přičemž je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

Žalovaný dále nemohl přisvědčit námitce žalobce, že „opakovanou žádostí pozbyla výjimka platnosti“. Pravomocným rozhodnutím, vydaným dne 29.12.2006, byla pro stavbu hospodářské budovy povolena výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb. nutná pro umístění stavby větší než 16 m na pozemku se stavbou rodinného domu. Současně s výjimkou byla stavba dodatečně povolena a následně i realizována. Jelikož byla realizována v rozporu s dodatečným povolením, bylo to důvodem k zahájení řízení o odstranění změny stavby. Protože stavebníci podali žádost o dodatečné povolení této změny stavby, bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení této změny stavby. Výjimka však byla již dříve pravomocně povolena.

Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce včas žalobu. V ní uvedl jednak obecné námitky (např. žalovaný neposoudil nesoulad napadeného rozhodnutí – není uvedeno s čím měl poměřit, neprovedl potřebné důkazy – není uvedeno, které důkazy, žalovaný měl provést důkaz – není uvedeno, který důkaz, žalovaný měl žádost o dodatečné povolení změny stavby odmítnout a nařídit odstranění stavby, neprovedl vlastní dokazování dalšími doklady – není uvedeno kterými doklady, odůvodnění žalovaného jsou nepravdivá - žalobce neupřesnil v čem) a jednak uplatnil námitky konkrétní (např. že žalovaný nevyužil možnosti ohledání na místě samém nebo, že neuvedl v odůvodnění rozhodnutí z roku 2004, kterým nařídil odstranit stavbu).

Krajský úřad pouze dospěl k závěru, že je potřeba doplnit pokladový materiál, pročež přerušil řízení a objednal si odborné posouzení Ing. S. na vliv stínění na budovu žalobce (podle žalobce údajně v ceně 14 900 Kč). Ve věci stínění výrobního objektu žalobce již bylo doloženo 9 odborných posudků. K žádosti o dodatečné povolení změny stavby stavebníci doložili projektovou dokumentaci i s fotodokumentací, z níž je podle žalobce prokázáno zastínění jeho objektů i bez nutnosti pořízení posudků.

K vypracování odborného posouzení Ing. S. požádal společnost BSV Kubiš, s.r.o. (od roku 2001 provádí výrobu chirurgických šicích jehel na základě nájemní smlouvy v prostorách ve vlastnictví žalobce) o možnost zaměření otvorů, prostorů a ověření pracovních činností a technologických postupů. Na základě ověřených poměrů a podle správné metodiky pro zastínění provedl Ing. S. odborné posouzení s výsledkem, že předmětná „Hospodářská budova“ má negativní vliv na sousední výrobní objekt.

Na základě žádosti stavebníka V. K. bylo opět správní řízení přerušeno za účelem pořízení dalšího odborného posudku. Přitom podle žalobce nešlo o novou skutečnost a stavebníci v řízení předložili odborné posouzení zpracované Ing. M. N. (březen 2012). Žalovaný zajistil odborné posouzení provedené Ing. S. (červenec 2014) a žalobce sám doložil odborné posouzení provedené Ing. P. K. (ze dne 10.1.2013), které bylo podle něj provedeno podle správné metodiky. Žádost stavebníka V. K. ze dne 25.8.20104 nebyla psána touto osobou a podpis je zfalšovaný.

Stavebníci v řízení předložili Odborný posudek č. 95/14, pořízený Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. se sídlem v Brně, Žižkova 63 (dále též jako „posudek STAVEXIS“). Na základě tohoto podkladu žalovaný učinil nezákonné rozhodnutí a nerespektoval hodnocení Ing. S. a Ing. K. Přitom změnit závěry obou autorizovaných inženýrů mohl žalovaný podle správního řádu pouze znaleckým posudkem jako důkazem. Znalecký ústav STAVEXIS s.r.o. nezpracoval znalecký posudek, nýbrž jen odborný posudek (odborné vyjádření).

Žalobce se s posledně uvedeným posudkem seznámil (na výzvu správního orgánu) a podal k tomu dne 31.10.2014 rozsáhlé vyjádření. Posudek považuje za nepravdivý, pořízený z účelových podkladů, vč. konání podvodné činnosti u místnosti č. 4 v legendě půdorysu objektu SO 001 na pozemku p.č. 815/1 (provozovna žalobce). Bylo účelově manipulováno s kolaudačním rozhodnutím č. 15/97, vydaným Městským úřadem v Brumově-Bylnici, stavební úřad, dne 9.4.1997, č.j. Výst. 5597/Fi/330, kterým bylo povoleno užívání stavebních úprav bývalého objektu OPS za účelem zřízení provozovny „Brumovské speciální výroby“ (objekt SO 001 – výroba chirurgických jehel sestává: ze skladu, údržbářské dílny, dvakrát výrobní prostor, sklad hotových výrobků, balírna, sklad obalů, šatna, chodba, vstupní a odkládací prostor). Žalobce dále stavebníkům vytkl, že si neprovedli prověření na místě samém a neseznámili se s činností společnosti BSV Kubiš, s.r.o. Rozhodnutím č. 38/95 Městského úřadu v Brumově-Bylnici ze dne 12.6.1995 bylo přerušeno řízení o žádosti žalobce o změnu užívání provozovny za účelem předložení mimo jiné výkresu se zakreslením a popisem nového využití uvedených objektů a také výkresu původního stavu objektů po jejich převzetí v rámci restituce (tj. místnost č. 4 bez mobilních příček). Podle žalobce byl v uvedeném řízení požadován půdorys původního stavu objektu po jeho převzetí v restituci.

Upřednostněním závěrů z posudku STAVEXIS mohlo dojít ke zneužití pravomoci úřední osoby, když ani po devíti posouzeních neprovedla důkaz ohledáním na místě samém a nepřihlédla ke svému pořízenému posudku Ing. S. ani k vyjádření žalobce ze dne 31.10.2014 k posudku STAVEXIS.

Znalecký ústav STAVEXIS nerespektuje povolenou výšku střechy z dodatečného povolení stavebního úřadu. Zřejmě nezná, že pro tvar střechy mimo výšku je rozhodující i poloha hřebene. Uvedená společnost neprovedla výpočet podle ČSN 730580-1. Nebyla tak zohledněna oblohová složka, když podle předběžného propočtu dle změněné normy vyhovuje schválení úprava střechy, která byla dohodnuta mezi stavebníky a žalobce v Dohodě ze dne 2.11.2006. Krajský úřad se sice odvolává na posudek STAVEXIS, avšak sám nerespektuje tvar střechy, který určil v dodatečném povolení stavby ze dne 29.12.2006.

Dohoda ze dne 2.11.2006 měla ukončit nezákonnou stavební činnost stavebníků od roku 1991. Tito však závazky ignorují a provádí nekalou činnost v úpravě terénu a nasměrování povrchových vod na cizí území. Znalecký ústav STAVEXIS s.r.o. v posudku prokazuje, že byl zadán na konkrétní cíl, tedy, že není potřeba provádět další úpravy střechy, přitom dle žalobce situační plánek prokazuje opak (poznámka soudu: není upřesněno co konkrétně a z čeho je tímto dovozováno).

Paní M. K. zajistila zmanipulovanou dokumentaci na úpravu střechy autorizovaným inženýrem Ing. F. M. Ke stížnosti žalobce reagovala Česká komora inženýrů a techniků (ČKAIT) sdělením žalobci, že jmenovaný byl uznán vinným rozhodnutím ČKAIT ze dne 16.2.2012 (v právní moci dne 6.4.2012). Na základě zmanipulované dokumentace vydal krajský úřad nezákonný kolaudační souhlas, který následně zrušilo Ministerstvo pro místní rozvoj jako odvolací orgán. V rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj bylo též potvrzeno, že stavba Hospodářské budovy nebyla provedena dle dodatečného povolení stavby ze dne 29.12.2006. Po zrušení kolaudačního souhlasu byla spisová dokumentace předána krajským úřadem na Městský úřad Brumov-Bylnice, stavební úřad, neboť pominul důvod jeho podjatosti vůči M. K.

Krajský úřad při dodatečném povolení stavby dne 29.12.2006 současně povolil výjimku z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb. Podle žalobce se však uvedená výjimka vztahuje pouze na stavbu dle dodatečného povolení z roku 2006, nikoliv však na opakovanou žádost stavebníka. Výjimku lze povolit pouze v případech uvedených dle § 169 stavebního zákona. Povolená výjimka se bez provedení stavby dle dodatečného povolení v novém řízení stává protizákonnou. Prokazuje pochybení krajského úřadu.

Dle žalobce byla doložena nepravdivá technická zpráva pro požární bezpečnost staveb v důsledku použití nesprávného stropu v projektové dokumentaci. Nyní jde o železobetonový strop o síle 17 cm, přitom nelze vycházet z příslibu stavebníka, že půda nebude využívána ke skladování. Strop nemá požární odolnost a půdní prostor má otevřenou plochu s možností přenosu požáru na vedlejší objekt. Ing. B. provedla již třetí odborné vyjádření s jinými výsledky. Krajský úřad neprovedl důkaz o skutečném složení stropu. Projektová dokumentace nemá náležitosti podle přílohy č. 1 vyhl.č. 499/2006 Sb. Na základě toho pak bylo vydáno i závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Krajský úřad nevyhověl příkazům Ministerstva pro místní rozvoj, spočívajícím ve zrušení využití půdy ke skladování. Využití půdy nebylo projednáno dle stavebního zákona a nebyla změněna ani Dohoda z 2.11.2006.

Žalovaný byl povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a rovněž okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena, což však neprovedl. Mimo pokus o řešení zastínění nepřezkoumal úpravy terénu mezi objekty a neřešil odvodnění území, které neodpovídá vyhlášce o dokumentaci staveb. Žalovaný nepřezkoumal nedostatečnost kanalizační přípojky vedoucí od Hospodářské budovy, jenž měla zajišťovat odvodnění území, zejména při přívalových deštích a nadměrném sněhu. Nepřezkoumal ani nepovolený zvýšený terén pod Hospodářskou budovou, který výrazně změnil odtokové poměry území. Žalovaný se ztotožnil s příslušným správním orgánem a stejně jako stavební úřad nenařídil nezbytné úpravy. Přitom terénní úpravy nad 300 m2 podléhají ohlášení. Žalovaný neprozkoumal závěry znaleckého posudku Ing. Z. M. (vypracován dne 21.10.2011 na základě objednávky žalobce), ani návrhy řešení celého odvodnění a nezbytné úpravy dle autorizovaného inženýra Ing. J. K. s napojením na veřejnou kanalizaci. Ztotožnil se s nezákonným řešením (nelze napojit sdruženou kanalizaci na cizí kanalizaci). Na opětovné řízení žalobce nedal souhlas s napojením sdružené kanalizace od Hospodářské budovy do šachty v jeho vlastnictví a ani na zvýšený příkon nízkého napětí z přípojky E-ON. Nebyla projednána ani nová dohoda, když dohodu z 2.11.2006 stavebník nerespektuje.

Podle žalobce je stínění při výrobě chirurgických šicích jehel ouškových rizikovým faktorem v pracovním prostředí při monotónní psychické zátěži a náročné práci na zrak, avšak ve věci byly důležité též: jiný profil střechy, neužívání půdy stavebníky z požárních důvodů, jiný spád střechy, odvodnění území k zamezení zaplavení níže postavené budovy a odstranění stínění souvislým pásem tújí.

Žalobce žalovanému vytkl, že neprovedl vlastní dokazování, jeho posuzování neodpovídalo skutečnosti, nezjistil nedostatky v přístupu stavebního úřadu a nepořídil znalecký posudek hydrologických změn odtokových poměrů vlivem výstavby Hospodářské budovy a terénních úprav. Přiklonil se ke zkreslenému odbornému posudku č. 95/14 Znaleckého ústavu STAVEXIS s.r.o.

Žalovaný nezdůvodnil nedodržení podmínek dodatečného povolení stavby ze dne 29.12.2006 ani proč nepoužil odborné posouzení Ing. S., které bylo pořízeno ze státních prostředků. Nezdůvodnil, proč zvolil jinou výšku budovy a polohu hřebene, než sám určil v dodatečném povolení stavby ze dne 29.12.2006. Nezdůvodnil proč povolil výjimku na stavbu (přitom je zaplavován sklep – žalobcem neupřesněno). Žalovaný tak podle žalobce postupoval účelově, ve prospěch stavebníků.

Úředně oprávněná osoba účelově nezjistila, že stavební úřad nebyl oprávněn změnu stavby dodatečně povolit, zejména z důvodu, že na Hospodářské budově neexistují změny, pouze jsou tam závady. Změna není v projektové dokumentaci prokázána.

Stavební úřad původně povolil stavu Hospodářské budovy bez územního plánu města, resp. v rozporu s ním (viz žádost stavebníků o změnu územního plánu a schvalovací doložka zastupitelstva ze dne 8.9.2005). V roce 2002 se stala M. K. (stavebník) starostkou města Brumov-Bylnice a z důvodu možné podjatosti stavebního úřadu byl spis k dokončení řízení postoupen nadřízenému krajskému úřadu. Krajský úřad nařídil v roce 2004 odstranění uvedené stavby. Krajský úřad vedl řízení do vrácení spisu stavebnímu úřadu Brumov-Bylnice dne 16.12.2011, k dokončení řízení o odstranění stavby. Místo řízení o odstranění stavby začal vést stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby na základě žádosti stavebníků ze dne 11.1.2012. Zahájené řízení považuje žalobce za nezákonné, neboť přijatá žádost stavebníků o dodatečné povolení změny stavby před dokončením je v rozporu se správním řádem, neboť šlo o opakovanou žádost o změnu stavby (první ze dne 22.1.2011). Žádost měla být odmítnuta a stavební úřad měl trvat na dokončení stavby dle dodatečného povolení ze dne 29.12.2006. Stavebník nepředložil potřebné podklady, a to ani v náhradních termínech k 1.3.2013. Sdělení vodoprávního úřadu ze dne 6.4.2012 nelze považovat za závazné stanovisko vodoprávního úřadu. Stanovisko Drážního úřadu Olomouc je neúplné (žalobce u obou stanovisek nekonkretizoval důvody jeho pochybností).

Stavební úřad vydal rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby hospodářské budovy na základě nepravdivých a neúplných podkladů a z důvodu pochybení úřední osoby (žalobce zde nekonkretizoval), a je proto nezákonné. Rozhodnutí není změnou stavby, ale legalizací jejího jiného provedení. To pro žalobce považuje závadný stav.

Za změnu žalobce u předmětné stavby považuje pouze změnu v tloušťce betonového zdiva v 1. PP. V ověřené dokumentaci z roku 2000 je zdivo tl. 500, u změny v tomto řízení je zdivo o tl. 400. Může jít o statický problém, pokud je zdivo ze svahu trvale podmáčeno a je-li stavba realizována bez dostatečné dokumentace. Ostatní „změny“, uváděné v rozhodnutí, jsou podle žalobce nedodělky, popř. neprojektované stavební prvky. Rozvod nízkého napětí a kanalizace již byly předmětem nařízení odstranění stavby v roce 2004, tedy byly již provedeny. Posud hřebene střechy cca o 60 cm (dle žalobce správně 75 cm) západním směrem není podle něj změnou, nýbrž legalizací tohoto provedení, v rozporu s Dohodou ze den 2.11.2006. Nebyla projednána změna Dohody z 2.11.2006 mezi žalobcem a stavebníky na napojení nízkého napětí a přípojky domovní kanalizace od RD stavebníků. Stavební úřad nepravdivě tvrdí, že venkovní domovní kanalizace stavebníků nezasahuje do pozemků ve vlastnictví žalobce. Bez souhlasu s napojením do kanalizační šachty nemá odpadní voda odtok. Žalovaný zrušil septik a nemá u správce kanalizace přihlášeno napojení na veřejnou kanalizaci. Přípojka nízkého napětí u E-ON byla plně hrazena žalobcem, bez přispění žalovaného, který bez souhlasu osadil pojistkovou skříň na jinou nemovitost.

Stavební úřad tvrdil, že žalobce není povinen zabezpečit na svých pozemcích, aby vody z území netekly na sousední pozemky a nadále trvá na svém sdělení č. 1/11 ze dne 3.11.2011. S tímto sdělením žalobce nesouhlasil, a to s ohledem na znalecký posudek Ing. M. a návrh řešení odvodnění provedený Ing. J. K. Stavební úřad odmítl řešit nezbytné úpravy terénu na pozemcích p.č. 818/1 a 818/5 v k.ú. Brumov, ačkoliv se stavebníci v Dohodě ze dne 2.11.2006 písemně zavázali, že nebudou provádět další investiční činnost na hranici se sousedními pozemky.

Žalobce vytkl stavebníkům, že nechali vzrůst túje a zvýšili terén bez povolení správních orgánů. Řízení o žádosti žalobce na zřízení ochranného pásma v šířce 3 m pro výrobní objekt společnosti BSV Kubiš, s.r.o., bylo zastaveno usnesením Městského úřadu Brumov-Bylnice, stavební úřad, dne 18.7.2011, č.j. SÚ/4482/2011, podle žalobce bez řádného zdůvodnění. Terénní úpravy s osazeným souvislým pásem tújí na rozhradě pozemků požaduje žalobce upravit dle dokumentace, která byla předána do řízení o ochranném pásmu.

Stavební úřad nezkoumal, zda projektová dokumentace respektuje dodatečné povolení z 29.12.2006 a Dohodu z 2.11.2006. Rozhodnutí stavebního úřadu je nezákonné. Vadně byla posouzena žádost stavebníků o opakovanou změnu stavby, žádost měla být zamítnuta. Stavební úřad se nevypořádal s námitkami žalobce a neodstranil rozpory stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj (žalobce je nespecifikoval). Stavební úřad vycházel z nepravdivých podkladů a v řízení chyběla stanoviska dotčených orgánů (krajská hygiena, hasičský záchranný sbor, vodoprávní úřad a správce kanalizace). Stavebníci v řízení neprokázali splnění podmínek ve smyslu § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona a § 137 cit. zák. pro provedení nezbytných terénních úprav na odvodnění celého území. S žalobcem stavebníci neprojednali změnu Dohody z 2.11.2006. Rozhodnutí je v rozporu s veřejným zájmem (žalobce jej nespecifikoval). Oba správní orgány a jejich úřední osoby řeší předmětnou stavbu od roku 1995, resp. 2004 a okolnosti tohoto případu jsou jim dobře známé, přesto porušují základní zásady činnosti správních orgánů, zejm. postup v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, veřejným zájmem tak, aby nevznikaly zbytečné náklady. Nepostupují nestranně. Stavební úřad řeší stavbu od vrácení spisu dne 16.12.2011 do rozhodnutí dne 8.4.2014, celkem 28 měsíců. Oba správní orgány řeší hospodářskou budovu ve vzájemné spolupráci již 15 let. Žalobce je po celou dobu nucen z důvodu zastínění vynakládat zvýšené výdaje na osvětlení ve výši 21 915 Kč ročně.

Žalobce požadoval zrušit rozhodnutí žalovaného i stavebního úřadu.

Žalovaný v podstatných bodech připomněl průběh správního řízení. Připomněl první stavební povolení na stavbu Hospodářský objekt ze dne 13.11.1996, dále dodatečné stavební povolení stavby Hospodářská budova ze dne 29.12.2006, vč. povolení výjimky, a dále nyní přezkoumávané dodatečné povolení změny stavby Hospodářská budova stavebního úřadu ze dne 8.4.2014, vč. napadeného rozhodnutí žalovaného. Žalovaný dále připomněl Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 3.4.2015, které k podnětu žalobce na přezkum napadeného rozhodnutí žalovaného sdělilo, že po předběžném posouzení věci neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení.

Žalovaný stručně shrnul obsah žaloby a poukázal na to, že žalobce obsahuje také námitky, které se netýkají žalobou napadeného rozhodnutí, nýbrž jiných řízení vedených stavebním úřadem nebo krajským úřadem.

K jednotlivým žalobním důvodům uvedeným v žalobě žalovaný sdělil, že přezkoumáním rozhodnutí stavebního úřadu nezjistil pochybení takové povahy, pro které by bylo nutno rozhodnutí změnit či zrušit. Musel vycházet z toho, že Hospodářská budova již byla stavebním úřadem pravomocně povolena. Ze shromážděných podkladů nebylo jednoznačné, že by projednávanou změnou stavby došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na stavbu žalobce, neboť dle geodetického zaměření skutečného provedení stavby bylo zjištěno, že rozdíly a odchylky jsou minimální a nemohou negativně ovlivňovat sousední výrobní objekt. Proto bylo možno předmětnou změnu stavby dodatečně povolit.

Krajský úřad se zabýval všemi námitkami a připomínkami uplatněnými žalobcem a všechny řádně vypořádal, nelze tak přisvědčit žalobci v tom, že se s námitkami žalobce správní orgány nevypořádaly. Není pravdivé rovněž tvrzení žalobce, že nebyly odstraněny rozpory zjištěné Ministerstvem pro místní rozvoj. Naopak zjištěné nedostatky či rozpory byly krajským úřadem odstraněny, a to vydáním usnesení ze dne 25.7.2011, č.j. KUZL 45598/2011, kterým byl ve smyslu § 156 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zrušen souhlas s užíváním stavby. Následně bylo zahájeno řízení o odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona, přičemž stavebníci podali dne 11.1.2012 žádost o dodatečné povolení změny stavby Hospodářská budova, pročež bylo řízení o odstranění stavby přerušeno a dále vedeno řízení o dodatečném povolení změny stavby. Že došlo k odstranění rozporu a nedostatků, o tom svědčí Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 3.4.2015 (k podnětu žalobce na přezkum), které neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí žalovaného.

Žalovaný se důrazně ohradil proti tvrzení žalobce, že krajský úřad i stavební úřad rozhodují zmanipulovaných a podvodných dokladů. Všechny shromážděné podklady byly po celou dobu součástí správního spisu a všichni účastníci řízení (včetně žalobce) měli možnost se s nimi seznámit, případně se k nim vyjádřit. Po celou dobu řízení žádnou takovou námitku žalobce nevznesl. Pokud žalobce s výsledky odborných posouzení nesouhlasí, pak to neznamená, že jde o „podvodné doklady“. Odborná posouzení byla zpracována oprávněnými osobami, které jsou zodpovědné za jejich úplnost a správnost a správní orgány neměli možnost do nich zasahovat a ovlivňovat jejich výsledek. Jelikož si předložená posouzení vzájemně odporovala, bylo třeba předložit nové podklady s tím, aby byly následně důsledněji posouzeny.

Není pravdou, že řízení je vedeno po dobu 15 let bez výsledku a bez souladu se zákony a veřejným zájmem. Řízení o odstranění stavby je vedeno od roku 2001, kdy v roce 2006 bylo vydáno dodatečné povolení předmětné stavby. Jelikož však stavba nebyla provedena v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 a ověřenou dokumentací, byl zrušen souhlas s užíváním stavby a následně bylo třeba stavbu projednat v řízení o odstranění stavby. Stavebníci pak podali žádost o dodatečné povolení změny stavby, proto bylo v souladu se zákonem řízení o odstranění stavby přerušeno a vedeno dále řízení o dodatečném povolení změny stavby. Řízení o odstranění stavby, resp. o dodatečném povolení stavby bylo vedeno nestandardní dobu, jednak z důvodu řešení otázky podjatosti a jednak z toho důvodu, že účastníky řízení bylo plně využíváno možností podávat proti vydávaným rozhodnutím opravné prostředky. Současně bylo třeba doplnit podklady, když předkládané podklady byly jednotlivými stranami sporu zpochybňovány.

Dne 25.1.2012 vyzval stavební úřad stavebníky, aby předložili mimo jiné projektovou dokumentaci změny stavby v rozsahu a obsahu dle Přílohy č. 1 vyhl. č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, zpracovanou autorizovanou osobou. Tuto stavebníci předložili dne 27.4.2012 a stavebním úřadem i krajským úřadem nebylo zjištěno, že by předložená dokumentace neodpovídala vyhlášce č. 499/2006 Sb. Nelze tak přisvědčit námitce žalobce, že předložená projektová dokumentace nesplňuje požadavky stanovené citovanou vyhláškou. Žalobce současně ani neuvedl, v čem konkrétně by dokumentace neměla uvedené požadavky splňovat.

K požadavku žalobce na dodržení Dohody z roku 2006 žalovaný uvádí, že dodatečné povolení stavby bylo v roce 2006 vydáno po řádně provedeném řízení o odstranění stavby, v němž stavebníci prokázali, že uvedená stavba je v souladu s veřejným zájmem a s žalobcem současně uzavřeli zmiňovanou Dohodu. Skutečnost, že stavebníci nakonec realizovali hospodářskou budovu v rozporu s dodatečným stavebním povolením z roku 2006, byla důvodem pro zahájení řízení o odstranění změny této stavby. Jelikož stavebníci v následně vedeném řízení o dodatečném povolení změny této stavby prokázali, že změnu lze dodatečně povolit, bylo na základě jejich žádosti a shromážděných podkladů a provedeném řízení vydáno dodatečné povolení změny stavby.

Oba správní orgány se musely vypořádat s několika podklady opatřenými účastníky řízení ve věci případného zastínění stavby žalobce. Uvedené podklady museli hodnotit jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a k žádné manipulaci, tvrzené žalobcem, nedošlo. Po zhodnocení všech důkazů dospěl stavební úřad a následně i krajský úřad k závěru, že změnu stavbu bylo možno dodatečně povolit. Veškeré podklady, zohledněné v tomto řízení, byly zpracovány oprávněnými osobami. Projektantova odpovědnost je formulována v §159 odst. 2 stavebního zákona. Přezkoumáním napadené dokumentace nebylo zjištěno pochybení v kvalitě ani rozsahu jejího zpracování. Spekulativní námitky žalobce o manipulaci v dokazování žalovaný důrazně odmítá. Oba správní orgány postupovaly v řízení nestranně a tak, aby dotčeným osobám umožnily plné uplatnění jejich práv.

Oba správní orgány opakovaně řešily v uvedeném řízení i mimo něj námitku žalobce týkající se nedostatečné kanalizační přípojky stavby Hospodářská budova vzhledem k odvodnění celého území kolem stavby. K nesouhlasu žalobce s napojením na jeho kanalizační přípojku žalovaný uvedl, že předmětem dodatečného povolení stavby Hospodářské budovy byl pouze venkovní rozvod domovní kanalizace, který je napojen na stávající kanalizační přípojku RD č.p. 697 ve vlastnictví stavebníků a nejde o provedení kanalizační přípojky s novým napojením, přičemž venkovní rozvod domovní kanalizace nezasahuje do pozemku ve vlastnictví žalobce. Odvádění dešťových a odpadních vod ze stavby a kolem stavby je dle projektové dokumentace řešeno stávající přípojkou přes šachtu na severozápadním rohu hospodářské budovy do stávající kanalizační šachty RD a odtud do veřejné kanalizace. Součástí spisu je i stanovisko vodoprávního úřadu Městského úřadu Valašské Klobouky, odbor životního prostředí ze dne 11.4.2012, zn. MUVK/6073/2012, který konstatoval, že předmětnou změnou stavby Hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/4 v k.ú. Brumov nedošlo k ovlivnění vodních poměrů.

Nepřípadná je námitka žalobce směřující proti povolení výjimky z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, která již byla povolena rozhodnutím ze dne 29.12.2006, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.3.2007. Rovněž nesouhlas se zastavením řízení ve věci žádosti žalobce o zřízení ochranného pásma nemůže být předmětem tohoto řízení o dodatečném povolení změny stavby hospodářská budova.

Skutečnost, že stavebníci neprovedli stavbu hospodářské budovy v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 byla právě důvodem pro zahájení řízení o odstranění předmětné stavby.

Jelikož změna stavby byla dodatečně povolena v souladu se stavebním zákonem a dalšími právními předpisy, žalovaný navrhl soudu, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou.

Dne 1.7.2015 reagoval žalobce replikou na vyjádření žalovaného k podané žalobě. Žalobce v replice opakoval, popř. odkazoval na skutečnosti již uváděné v žalobě. Podle něj oprávněná úřední osoba krajského úřadu vykazuje značně rozporné rozhodování (např. rozhodnutí o odstranění stavby v roce 2004, dodatečné povolení stavby v roce 2006, nezákonný kolaudační souhlas v roce 2010 atd.). Přitom jde stále o tutéž stavbu „Hospodářská budova“ ohlášenou ke kolaudaci v roce 2001. Je to důkaz tzv. veletočů. Krajský úřad měl již na základě odborného posouzení Ing. J. S. zrušit rozhodnutí stavebního úřadu a věc mu vrátit k novému projednání. Neučinil tak a místo toho připustil, aby stavebník doložil v pořadí již devátý posudek ve věci vlivu hospodářské budovy na denní osvětlení v sousední provozovně žalobce. Tímto byl posudek STAVEXIS, který žalobce považuje za lživý, neboť je vypracován účelově na jiné prostředí s jinou výrobní činností. Žalobce proto navrhl soudu, aby byli vyslechnuti zpracovatelé odborných posouzení: autorizovaný inženýr Ing. J. S., a prof. Ing. J. M., Ph.D.

Krajský úřad sice poukázal na to, že Ministerstvo pro místní rozvoj neshledalo po předběžném posouzení věci důvody k zahájení přezkumného řízení. Žalobce proto dal podnět na přezkum činnosti úředních osob obou správních orgánů u Ministerstva pro místní rozvoj. Podnět řešila úřední osoba ministerstva Ing. H. K., která v roce 2011 zrušila nezákonný kolaudační souhlas. Nyní v předběžném přezkoumání nezjistila, že uvedené závady trvají, proto žalobce na Ministerstvo pro místní rozvoj podal stížnost na zásadní změnu přístupu k věci u Ing. K. a na zahájení přezkumu postupu obou správních orgánů. Výsledky tohoto přezkumu umožní lepší orientaci při posuzování věci v soudním řízení.

V roce 2004 bylo nařízeno odstranění stavby z důvodu, že stavebníci neprokázali veřejný zájem. Nyní stavební úřad ani krajský úřad nezdůvodnily proč trvají na jiné střeše s jiným sklonem a polohou hřebene, když se stavebník sám zavázal střechu upravit. Stavba dosud není realizována podle dodatečného povolení stavby z roku 2006. Vzhledem k neprokázanému veřejnému zájmu měl krajský úřad opětovnou změnu stavby před dokončením odmítnout, protože stavební úřad má povinnost v rozhodnutí zdůvodnit konkrétní veřejný zájem. Za veřejný zájem však nelze považovat nepoužitelný sklep stavby, která má negativní vliv na sousední výrobní budovu, v jejíž provozovně je zaměstnáno 31 pracovníků.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný nezdůvodnil nezákonnost zahájení řízení na opakovanou změnu stavby pro její dodatečné povolení. Přitom žalovaný nevyžadoval odstranění závad ve smyslu dodatečného stavebního povolení z roku 2006.

Stavebník nepředložil požadované doklady ke stavebnímu povolení (projektovou dokumentaci, doklady o jednání se žalobcem, závazné stanovisko dotčeného orgánu veřejného zdraví, stanovisko vlastníka veřejné kanalizace a stanovisko správce sítě pro elektrickou energii). Stavba „Hospodářské budovy“ je v rozporu s platným územním plánem města a též obecnými požadavky na výstavbu podle § 169 stavebního zákona. Povolením výjimky v roce 2006 nebylo dosaženo účelu ve smyslu obecných požadavků či technických požadavků na výstavbu dle vyhl.č. 268/2009 Sb. Nezákonným zahájením nového řízení dne 1.3.2013 na dodatečné povolení změny stavby bylo ukončeno řízení ve věci dodatečného povolení stavby z roku 2006. Neprovedením úpravy střechy pozbyla výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., schválená rozhodnutím krajského úřadu dne 29.12.2006, účinnost a pro správní orgán platí nový stav.

Stavebník požádal o změnu územního plánu až dne 30.3.2004. V posuzované věci nebyly splněny podmínky pro vydání dodatečného povolení stavby, a proto bylo třeba žádost o dodatečné povolení stavby zamítnout.

Mezi nesplněné podmínky podle žalobce patří: úprava střechy dle dohody, neprojednání změny ve využití půdy na skladování, nesplnění nejnižší hodnoty činitele denní osvětlenosti podle normy ČSN 730580-1, napojení kanalizace na veřejnou kanalizaci se souhlasem jejího vlastníka, projektované řešení neupravuje odvodnění celého území (souhlas s napojením domovní kanalizace stavebníků ze dne 2.11.2006 není účinný, protože stavebníci nesplnili žádnou podmínku Dohody, proto pro napojení domovní kanalizace musí proběhnout stavební řízení), provedené terénní úpravy bez ohlášení, navýšení terénu na rozhradě pozemků bez souhlasu žalobce, nepodáno stanovisko vodoprávního úřadu, neřešení požárně nebezpečného prostoru (půda stavby a blízkost staveb).

Žalobce v žalobě doplnil sdělení Krajského hygienické stanice Zlínského kraje ze dne 19.7.2012 a 12.4.2013, z nichž mimo jiné plyne, že vlivem stínění hospodářskou budovou poklesla hodnota nejmenšího činitele denní osvětlenosti Dmin na hodnotu 0,4%, což představuje 36,4% původní hodnoty. Uvedené doklady byly rovněž dodány do spisu. Žalobce dále doplnil stanovisko autora programu Wdls-ASTRA MS software s.r.o. Ing. S., přičemž tímto programem byl proveden i výpočet posudku STAVEXIS. Podle jeho posouzení v místnosti č. 4 trvale pracují 3-4 osoby. Chybou pak je hodnocení denního osvětlení pouze uvnitř místností objektu.

Zakreslení skutečného provedení stavby obsahuje vady. Krajský úřad měl zajistit odstranění vad, vytknutých Ministerstvem pro místní rozvoj, a nikoliv spis opět přehodit na stavební úřad. Žalobce jako osoba s 27 letou výrobní praxí důrazně odmítá obsah vyjádření žalovaného.

Oprávněnost podané žaloby plyne z toho, že nebylo dokončeno řízení ve věci dodatečného povolení stavby a nebyly odstraněny nedostatky vytknuté MMR. Správní řád neumožňuje vyhovět účastníku řízení dvakrát na změnu stavby a stavba dodatečně povolit. Stavebníkovi již bylo vyhověno dodatečným povolením stavby včetně povolení výjimky. Nesplnění podmínek dodatečného povolení stavby nedává stavebníkovi možnost zahájit jiné správní řízení a nové řízení musí být zastaveno. Nebyla aktualizována mezi účastníky řízení Dohoda. Vydané stavební povolení je nezákonné, neboť stavebník nedoložil soulad stavby s územním plánem, veřejným zájmem a obecnými požadavky na výstavbu. Doložená projektová dokumentace je pouze zakreslením skutečného stavu.

V dalším podání, doručeným soudu dne 21.11.2016 a označeným jako „doplnění nových skutečností a důkazů“, žalobce zopakoval některé z již dříve uplatněných námitek. Vedle toho poukázal na záznam Katastrálnímu úřadu Valašské Klobouky pro LV č. 1957, a to dle oznámení o užívání předmětné stavby ze dne 18.9.2015 s právem užívání stavby od 16.10.2015 dle rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9.3.2015 o předčasném užívání pod č.j. SÚ/1398/2015. Z uvedeného plyne, že stavební úřad potvrdil dokončení stavby i s užíváním půdy, a to v rozporu s dodatečným povolením stavby z roku 2006. Mezi Hospodářskou stavbou a objektem žalobce pro výrobu chirurgických jehel tak trvá požárně nebezpečné pásmo, což vyplynulo z Technické zprávy – požárně bezpečností řešení ze dne 9.12.2015, kterou vypracovala Ing. V. Š., autorizovaný inženýr pro požární bezpečnost staveb, na základě žádosti žalobce.

Podle žalobce měla státní zástupkyně Městského zastupitelství v Brně potvrdit, že krajský úřad zadal revizní znalecký posudek u společnosti STAVEXIS, s.r.o., přesto, že si před tím zadal odborné zpracování posouzení vlivu stínění u Ing. S. Jako objednatel tak musel zaplatit i údajný revizní znalecký posudek. Žalobce již v žalobě upozorňoval, že posudek STAVEXIS nebyl znaleckým posudkem, nýbrž jen odborným posudkem. Za takové situace však nemůže hodnotit jiné obdobné odborné posudky, přesto tak v uvedené věci činí. Výslech prof. M. prokázat správnost jejích závěrů v odborném posudku. Za účelem objektivního posouzení navrhoval žalobce vedle tohoto výslechu i výslech Ing. S.

Žalobce namítal, že policejní orgán neprovedl žádné nutné šetření a společně s městským státním zastupitelstvím považuje žalobce postupy těchto orgánů za rozporné s trestním řádem. Městské státní zastupitelství nepostoupilo podnět žalobce jinému orgánu, který by jej řešil jako případný přestupem. Státní zastupitelství nepostupovalo na všech úrovních řádně a podnět žalobce nebyl šetřen ani v případě, že šlo o vynaložení státních finančních prostředků.

K telefonickému rozhovoru krajského úřadu s Ing. P. K. žalobce odkázal na písemné stanovisko tohoto autorizovaného inženýra, přitom vyřízení jeho námitky na základě telefonického hovoru označil za nevídané. Pro výpočet stínění vlivem Hospodářské budovy je zásadní to, zda v dotčeném stíněném prostoru je trvalý pobyt osob, což je v dané věci nezpochybnitelné.

Terénní úpravy kolem hospodářské budovy nebyly řešeny stavebním úřadem, přitom stavebníci provádí další omezování, např. provádění opěrné zdi nebo výsadba dalšího stromu. V důsledku nedostatku pravomoci úřady odkazují v této souvislosti na soud. Dojde-li v dané věci ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému, budou výše popsané problémy dořešeny, vč. odpadní kanalizace a odvodu povrchových vod.

Žalobce dále rozporoval povolení užívání stavby ze dne 18.9.2015, avšak uvedené rozhodnutí není předmětem tohoto soudního přezkumu. Žalobce dále napadá Ministerstvo pro místní rozvoj, které podle něj bezdůvodně nezahájilo jím požadované přezkumné řízení, a to i za situace, že obě předchozí vyhovující rozhodnutí MMR řešila tatáž osoba Ing. M. K. Žalobcem napadenou neodbornost státní tajemnice ministryně vyřešila sdělením, že státní tajemnice nemá kompetence zasahovat do věcného a procesního výkonu státní správy. Žalobce dále rozporoval obsah sdělení Městského úřadu Valašské Klobouky, odbor životního prostředí, ve věci odvodnění území.

Posudek STAVEXIS podle žalobce neřeší stínění ve smyslu vyhlášky č. 268/2009 Sb., a ČSN 730580-1, nýbrž jen v konečném závěru zdůrazňuje, že není třeba provádět úpravy výšky střechy, ačkoliv se stavebník k určité podobě střechy písemně zavázal, a krajský úřad na základě Dohody vydal dodatečné povolení stavby v roce 2006.

V dotčených prostorech provozovny žalobce pracují v současné době minimálně 3 pracovníci – 5 pracovníků podle potřeby. V posudku STAVEXIS je řada účelových rozporů.

Po vydání napadeného rozhodnutí žalovaným dne 27.11.2014 již nebyla žádná změna účelu užívání stavby projednána. Přitom v dané věci byla opakovaně povolena změna stavby před dokončením k jinému účelu využití, než jak rozhodl žalovaný i stavební úřad. Žalobce navrhl provést nový vklad do katastru nemovitostí. Po zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k novému projednání, žalobce požadoval přidělit věc krajskému úřadu, neboť oprávněná úřední osoba stavebního úřadu je vůči žalobci zřetelně podjatá (žalobce blíže neupřesnil).

Před nařízeným jednáním žalobce v písemném podání, doručeném soudu dne 28.3.2017, žalobce zopakoval svoji dosavadní argumentaci. Žalobce stavebníku několikrát vyhověl, avšak stavebník nerespektoval písemnou dohodu a vznášel nové požadavky. Díky neochotě respektovat práva žalobce vznikl mezi účastníky řízení problém.

Již v roce 1996 vyslovil souhlas pro stavební povolení na hospodářskou budovu bez půdy a sklepa. Ohledně stavby uzavřel se stavebníkem písemnou dohodu, vč. úpravy střechy. Byla uzavřena i směnná smlouva na pozemky, kdy žalobce sousedovi postoupil pozemek p.č. 818/5 ve výměře 36 m2. Dohoda se stavebníky byla na stavbu bez půdy ke skladování a se sklonem střechy bez možnosti osazení dveří. Před dodatečným povolením stavby v roce 2006 si doslova vynutil žalovaný odsouhlasení výjimky. Požárně nebezpečný prostor v podstatě povolil žalovaný Kolaudačním souhlasem z roku 2010 s vymezením užívání půdy pro skladování. Tato podstatná změna však nebyla projednána. Místo, aby rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení změny stavby bylo zrušeno, zadal žalovaný vypracování revizního znaleckého posudku u Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o. Přitom i laikovi je zřejmé, že budova stíní.

Další dodatečné povolení změny stavby je pro žalobce nepřijatelné. Nesplňuje obecné požadavky na výstavbu ani veřejný zájem, současně ohrožuje zdraví zaměstnanců v provozovně žalobce a majetek třetích osob. Jsou rovněž ohrožena i pracovní místa v regionu.

Žalobce uvědomil soud, že při nařízeném jednání prokáže podvod i manipulace k zadání v odborném posudku č. 95/14 od Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o. (jeho originál byl založen ve správním spise). Vzhledem k tomu, že v řízeních docházelo podle žalobce k výrazné manipulaci, trval žalobce rovněž na provedení důkazů, zejména u: Oznámení o zahájení kolaudačního řízení v roce 2001, dodatečné povolení stavby vč. výjimky ze dne 29.12.2006, nezákonný kolaudační souhlas s užíváním stavby ve smyslu rozhodnutí MMR, Žádost o druhé dodatečné povolení stavby ze dne 11.1.2012, Oznámení zahájení kolaudačního řízení spolu se žádostí o změnu stavby před dokončením, Posouzení vlivu hospodářské budovy na stínění provozovny žalobce Ing. J. S., Technická zpráva o požární ochraně, Posouzení změny odtokových poměrů vč. kanalizace a Odvádění povrchových a odpadních vod. Žalovaný rovněž nepojal jako dotčený orgán Krajskou hygienickou stanici. V případě, že nebude dostatečně objasněn skutkový stav, navrhl žalobce ohledání na místě samém u stavby na pozemku p.č. 818/4 a 815/1 v k.ú. Brumov.

Dne 3.4.2017 uplatnil žalovaný u soudu podání, kterým se shrnujícím způsobem vyjádřil k dosavadním podáním žalobce. Žalovaný stručně vyjádřil celou genezi Hospodářské budovy. Dále zdůraznil, že předmětem napadeného rozhodnutí byla jen „změna“ stavby Hospodářské budovy (nikoliv tato stavba jako celek), spočívající ve změně tvaru střešní konstrukce (posun polohy hřebene cca o 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm), změně venkovního schodiště do 1. PP, změně odstínu fasády a tloušťky betonového zdiva v 1. PP ze 40 cm na 50 cm, dále na pozemku p.č. 818/1 v k.ú. Brumov bude proveden prefabrikovaný povrchový žlab, vč. pojistné drenáže zaústěné do stávající kanalizační šachty, dále okapový chodník z jižní strany stavby, přístupový chodník k objektu a venkovní domovní rozvod nízkého napětí napojený na rozvody RD č. p. 697. Na pozemcích p.č. 818/1 a 818/5 v k.ú. Brumov bude ještě proveden venkovní rozvod kanalizace dl. cca 26 m umístěný mezi stávající betonovou šachtou u severozápadního rohu hospodářské budovy a stávající kanalizační šachtou v severozápadním rohu pozemku p.č. 818/1 v k.ú. Brumov.

Žalovaný dále shrnul, že ve věci byly zpracovány celkem 4 odborná posouzení (viz str. 8 napadeného rozhodnutí), a to od Ing. M. N., Ing. P. K., Ing. J. S. a Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o. K řízení o dodatečném povolení stavby byla předložena projektová dokumentace obsahující požárně bezpečnostní řešení (ověřeno Ing. L. B., autorizovaným inženýrem pro požární bezpečnost staveb). Podle jejich závěrů není objekt umístěn v požárně nebezpečném prostoru okolních budov.

K výhradám žalobce žalovaný uvedl, že půdní prostor nebude podle informace od investorů využíván, a to i s ohledem na nízkou světlou výšku prostoru. Stavebníci do řízení o dodatečném povolení změny stavby předložili projektovou dokumentaci, ze které je zřejmé, že prostor půdy se oproti dodatečnému povolení stavby ze dne 29.12.2006 nezměnil. V dalším žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Na obsah napadeného rozhodnutí žalovaný rovněž odkázal v případě uplatněné námitky, týkající se změny odtokových poměrů. Žalovaný k tomu konstatoval, že změnou stavby nedošlo k ovlivnění odtokových poměrů. Předmětem dodatečného povolení změny stavby hospodářské budovy nebyly žádné nové přípojky dešťových ani odpadních vod, což je i zřejmé z napadeného rozhodnutí, na které žalovaný v dalším odkázal. Jelikož předmětem řízení nebylo provedení žádné, tedy ani kanalizační přípojky, dokumentace neobsahuje výkresy takových přípojek. Rozhodováno bylo pouze o venkovním rozvodu domovní kanalizace, který je napojen na stávající kanalizační přípojku rodinného domu č.p. 697. Prefabrikovaný odvodňovací žlab byl rovněž součástí změny stavby. Součástí změny stavby však nebylo odvodnění celého území.

Při nařízeném jednání setrvali účastníci řízení na své dosavadní argumentaci. Osoba zúčastněná na řízení paní Mgr. M. K. se jednání nezúčastnila, předem se z něj omluvila (v soudním řízen pouze uplatnila na výzvu soudu práva osoby zúčastněné na řízení, jiné vyjádření neuplatnila).

Žalobce opakovaně projevoval snahu přezkoumat celou stavbu Hospodářské budovy, proto byl soudem upozorňován, že předmětem soudního přezkumu je pouze rozhodnutí o dodatečném povolení změny nedokončené stavby Hospodářské budovy, které spočívaly v posunu střechy a zvýšení stavby, změně venkovního schodiště, odstínu fasády a tloušťky betonového zdiva. Součástí povolení byl též odvodňovací žlab, vč. pojistné drenáže, okapový chodník, přístupový chodník, rozvod nízkého napětí napojený na rozvody RD a též venkovní rozvod domovní kanalizace dl. cca 26 m. Sama stavba Hospodářské budovy byla již pravomocně povolena, a to dodatečným povolením krajského úřadu, vč. povolení výjimky, ze dne 29.12.2006, č.j. KUZL 23069/2006 (v právní moci dne 29.3.2007). Posledně citované rozhodnutí tak nemohlo být předmětem tohoto soudního přezkumu.

Žalobce zopakoval, že požaduje stav stavby takový, jaký domluvil se stavebníky. Žalobce uvedl, že sebou přivezl spoustu dokladů, některé má ještě doma a je schopen vše doložit. Soudem byl upozorněn, že je nadbytečné dokazovat to, co již bylo pravomocně skončeno a je obsahem správních spisů. Na to žalobce uvedl, že řízení o dodatečném povolení stavby z roku 2006 nebylo dokončeno. Pokud nebylo dokončeno, nemůže být zahájeno další řízení.

Zástupkyně žalovaného uvedla, že žalobce uvádí v písemných podáních i při jednání víceméně stejné argumenty. Pokud jde o řízení o dodatečném povolení změny stavby, jde o řízení zahajované na