8 As 79/2014 — Nejvyšší správní soud

62 A 136/2015- 84 - text 6 pokračování 62 A 136/2015 62 A 136/2015-84 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: R. N., bytem M. 954/76, B., zastoupen JUDr. Zdeňkem Daňhelem, advokátem se sídlem Mlýnská 388/68, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, za účasti: I) R. K., bytem M. 954/76, B., II) M. O., bytem H. 711/18, B., III) Z. D., bytem M. 954/76, B., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.5.2015, č.j. MMB/0180747/2015, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27.5.2015, č.j. č.j. MMB/0180747/2015, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – sever, odboru stavebního (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 24.3.2015, č.j. MCBSev/009811/15, o zastavení řízení ve věci povolení stavby „Změna stavby stavebními úpravami pro zřízení terasy z obytné místnosti v bytě č. 23 v podkroví bytového domu Merhautova 954/76, Brno, na pozemku parc. č. 2097 v k.ú. Černá Pole, Brno“. Podanou žalobou se žalobce domáhá též zrušení uvedeného prvostupňového rozhodnutí. I. Podstata věci Prvostupňový orgán usnesením ze dne 12.11.2014, č.j. MCBSev/034670/14, přerušil řízení o povolení předmětné stavby a současně výzvou ze dne 12.11.2014, č.j. MCBSev/034747/14, vyzval žalobce k doplnění žádosti o vydání stavebního povolení o souhlasné rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalobce požadované rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek se zamýšlenou stavbou nepředložil. Prvostupňový orgán následně rozhodnutím ze dne 24.3.2015, č.j. MCBSev/009811/2015, v souladu s § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), rozhodl o zastavení řízení o povolení stavby. Žalobce proti předmětnému rozhodnutí brojil odvoláním, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Závěry žalovaného, jakož i prvostupňového orgánu, nyní žalobce napadá podanou žalobou. II. Shrnutí žalobní argumentace Žalobce namítá, že povinnost doložit rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků, přijaté v souladu s občanským zákoníkem a stanovami „Společenství vlastníků Merhautova 76“ (dále jen „společenství vlastníků“) potřebnou většinou hlasů, z § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), nevyplývá. Žalobce zdůrazňuje, že právo provést stavbu doložil prostřednictvím listiny „Souhlas s výstavbou/smlouva o výstavbě“ ze dne 5.2.2013, která dokládá kvalifikovaný souhlas více než tří čtvrtin všech členů společenství vlastníků. Žalobce uvádí, že stanovy společenství vlastníků umožňují přijímat rozhodnutí ve vyjmenovaných případech (mj. i v případě souhlasu s předmětnou stavbou) též mimo schůzi shromáždění vlastníků. Ze stanov nelze dovodit, že by v případech stavebních úprav, jimiž se mění vzhled domu, bylo nutné přijmout rozhodnutí shromáždění. Podle žalobce naopak z § 1129 občanského zákoníku vyplývá možnost rozhodnout o provedení stavebních úprav, jimiž se mění vzhled domu, prostřednictvím dvoutřetinové většiny hlasů všech vlastníků. Stanovy současně umožňují realizaci stavebních úprav, konkrétně modernizaci, rekonstrukci a stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, se souhlasem alespoň tří čtvrtin všech členů společenství vlastníků. S ohledem na uvedené žalobce dovozuje, že závěr správních orgánů o povinnosti doložit rozhodnutí přijaté na schůzi shromáždění vlastníků o souhlasu s předmětnou stavbou, je nesprávný. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí prvostupňové, pro nezákonnost zrušil. III. Shrnutí vyjádření žalovaného Žalovaný ve svém vyjádření se žalobními argumenty nesouhlasí. Upozorňuje, že povinnost projednání předmětné stavby v kolektivním orgánu, jímž je shromáždění vlastníků, vyplývá z § 1208 písm. i) občanského zákoníku, jakož i ze stanov společenství vlastníků; stanovy přitom jiný způsob rozhodování v této otázce neurčují. Žalovaný setrval na svém procesním stanovisku po celou dobu řízení před zdejším soudem a z výše uvedených důvodů navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky řízení je sporu o to, zda žalobce doložil právo provést stavbu (§ 110 odst. 2 písm. a/ stavebního zákona) prostřednictvím listiny „Souhlas s výstavbou/smlouva o výstavbě“, podepsané více než třemi čtvrtinami všech vlastníků jednotek. Jak dovodil žalovaný (strana 3 napadeného rozhodnutí), předmětnou stavbou terasy z obytné místnosti v podkroví bytového domu nedojde ke změně velikosti spoluvlastnických podílů, avšak tato změna bude znamenat zásah do vnějšího vzhledu domu a do jeho společných částí, zejména do střešní konstrukce. Tuto skutečnost přitom žalobce nikterak nezpochybňuje. Žalobce se v žalobě dovolává § 1129 občanského zákoníku, který v odst. 1 stanoví, že k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. K tomu soud uvádí, že odkaz žalobce na výše citované ustanovení občanského zákoníku není zcela případný, neboť na nyní posuzovanou věc je nutné aplikovat speciální ustanovení občanského zákoníku ve spojení se stanovami společenství vlastníků. Společnou věcí, která má v důsledku zamýšlené stavby dostát změny, je totiž bytový dům. Problematiku změn společných částí takové budovy pak upravuje oddíl 5 „Bytové spoluvlastnictví“ občanského zákoníku (§ 1158 až § 1222), ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen „nařízení č. 366/2013 Sb.“). Podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku jsou společnými vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. Podle § 5 odst. 1 nařízení č. 366/2013 Sb. je společnou částí domu střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic), přičemž odst. 1 písm. f) tohoto ustanovení výslovně označuje za společné části domu i části přístupné pouze z bytu (jako balkóny, lodžie a terasy), jež jsou ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky. Pokud tedy žalobce zamýšlí realizovat stavbu terasy v podkrovní části bytového domu, která zasáhne nejen do vnějšího vzhledu, ale přímo do střešní konstrukce domu a společných části budovy, nepochybně taková stavba představuje změnu budovy oproti stavu, jak byl povolen na základě projektové dokumentace a dotýká se společných částí budovy. Změnou dokončené stavby se pak v intencích stavebního zákona (§ 2 odst. 5 písm. c/) mimo jiné rozumí i stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Podle § 1208 písm. i) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění rozhodování v dalších záležitostech určených stanovami nebo v záležitostech, které si shromáždění k rozhodnutí vyhradí. Podle § 1206 odst. 2 občanského zákoníku je shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Z příslušných stanov pak vyplývá následující: Podle čl. VII odst. 3 písm. d) stanov do výlučné působnosti shromážděn