1 As 214/2017 — Nejvyšší správní soud

22 A 23/2016- 50 - text  4 22 A 23/2016 22 A 23/2016-50 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobce: J. Z., bytem M. 367, H. n. J. zastoupený Mgr. Romanem Klimusem, advokátem AK Klimus & Partners s.r.o. sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2016, č. j. JMK 42531/2016, sp. zn. S-JMK 164074/2015/ODOS/Ib, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí Městského úřadu Rosice, odbor dopravy, ze dne 27. 10. 2015, č. j. MR-S 11573/15-ODO VAP/14 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jako opožděné. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 18 odst. 3 cit. zák. s tím, že dne 31. 5. 2015 v 22:32 hod. na dálnici D1, km 174, směr Praha-Brno, kde je omezena rychlost jízdy na 130 km/h, řídil vozidlo tov. zn. BMW 550D, RZ: x, rychlostí až 210 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o více než 50 km/h. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 10.000 Kč podle § 125c odst. 4 písm. d) a odst. 5 zákona o silničním provozu a současně zákaz činnosti na dobu 12 měsíců. Současně mu byla uložena povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1.000 Kč. 3. Žalobci bylo doručeno prvostupňové správní rozhodnutí dne 9. 11. 2015 a byl v něm řádně poučen o možnosti podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení prvostupňového správního rozhodnutí. Lhůta k podání odvolání běžela od 10. 11. do 24. 11. 2015. Jelikož bylo odvolání doručeno prvostupňovému správnímu orgánu až dne 30. 11. 2015 (podáno k poštovní přepravě), bylo vyhodnoceno jako opožděné. Odvolání bylo z tohoto důvodu zamítnuto a prvostupňové správní rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 11. 2015. Žalovaný současně neshledal předpoklady pro zahájení přezkumného řízení. II. Shrnutí žalobní argumentace 4. Ve včas podané žalobě žalobce nejprve popsal průběh správního řízení. Prvostupňový správní orgán zahájil přestupkové řízení dne 7. 7. 2015 a předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 5. 8. 2015. Z tohoto jednání se žalobce včas omluvil. Poté měl být žalobce předvolán na 2. ústní jednání na den 21. 10. 2015, avšak při doručování došlo k omylu poštovní doručovatelky H. K., která dopis určený žalobci, předala oproti podpisu otci žalobce panu J. Z., nar. ... Ten o tom zapomněl žalobce informovat. O pozdějším ústním jednání se žalobce dozvěděl až z prvostupňového správního rozhodnutí, které bylo žalobci doručeno dne 9. 11. 2015 (pondělí). Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce řádně a včas odvolal e-mailem dne 24. 11. 2015 (úterý) a toto odvolání doplnil písemně dne 30. 11. 2015 (pondělí). Správní orgán odvolání žalobce akceptoval a dne 14. 12. 2015 doručil žalobci usnesení ze dne 1. 12. 2015. Uvedené usnesení však bylo nesrozumitelné, proto žalobce podal proti němu odvolání dne 29. 12. 2015, které doplnil dne 4. 1. 2016. Z procesní opatrnosti žalobce rovněž zaslal opětovné odvolání proti rozhodnutí ze dne 27. 10. 2015 a dále doplnění odvolání ze dne 21. 12. 2015, v němž popsal omyl poštovní doručovatelky. Později bylo žalobci doručeno vyrozumění ze dne 11. 1. 2016, v němž mu prvostupňový správní orgán oznámil, že se odvoláním proti usnesení ze dne 1. 12. 2015 nebude zabývat. Proti uvedenému postupu podal žalobce žádost na ochranu před nečinností, o níž nadřízený správní orgán dosud nerozhodl. Namísto toho žalovaný překvapivě zamítl odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 27. 10. 2015 pro opožděnost. 5. Žalovaný vůbec nepřihlédl k e-mailem podanému odvolání dne 24. 11. 2015. Takové odvolání mělo být založeno ve správním spise. Žalobce měl být vyzván k doplnění odvolání, namísto zamítnutí odvolání pro opožděnost. Žalobce dále odkázal na e-mailovou zprávu obsahující jeho odvolání, jenž měla být odeslána na adresu ..., která byla podle žalobce odeslána dne 24. 11. 2015 v 11:15:53 hod. Žalobce k tomu dále uvedl, že moment, kdy zpráva dorazí na SMTP server se zpravidla neliší víc než max. několik sekund od odeslání. Navíc data poskytnutá od společnosti Google se nedají falšovat. Žalobce by rovněž mohl předložit svůj notebook, z nějž může vyplynout náhled na gmail, z něhož bylo odvolání odesláno. Pokud by si tyto údaje vyžádal žalovaný, žalobce by mu je rovněž předložil. 6. Žalobce s odkazem na § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a na rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, upřesnil, že odvolání zaslal e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu dne 24. 11. 2015 a bez výzvy jej 5. den písemně doplnil. Žalovaný však v rozporu se zákonem toto podání žalobce nerespektoval a jeho odvolání nezákonně zamítnul. 7. Kromě řady závažných procesních vad (poznámka soudu: žalobce tyto nespecifikoval), spatřoval žalobce nezákonnost napadeného rozhodnutí také v tom, že žalovaný zcela opomněl obsah doplnění odvolání, jenž byl automatickým důvodem pro zahájení přezkumného řízení. Nedoručení předvolání k ústnímu jednání, konání ústního jednání v nepřítomnosti žalobce, a také neseznámení žalobce s podklady pro vydání rozhodnutí, byly natolik závažnými procesními vadami, pro něž mělo dojít k zahájení přezkumného řízení, protože zakládaly nezákonnost napadeného rozhodnutí. 8. Jelikož žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ze všech zákonných důvodů, navrhl také soudu, aby zrušil rozhodnutí žalovaného i prvostupňového správního orgánu. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný v podaném vyjádření k žalobě uvedl, že s obsahem žaloby nesouhlasí, neboť napadené rozhodnutí považuje za správné a souladné s platnou právní úpravou. Předvolání žalobce k ústnímu jednání na den 21. 10. 2015 bylo doručováno prostřednictvím České pošty s.p., a to do vlastních rukou adresáta. Jelikož žalobce nebyl v místě bydliště zastižen, byla mu zanechána výzva k vyzvednutí zásilky, jenž byla následně uložena na pobočce České pošty s.p. v obci Hrušovany nad Jevišovkou. Uložená zásilka byla na poště vyzvednuta žalobcem, který byl identifikován jménem, příjmením, rokem narození a adresou trvalého pobytu. Při převzetí zásilky se žalobce musel prokázat platným dokladem totožnosti a je vyloučeno, aby došlo k záměně žalobce s jeho otcem. Žalobce své tvrzení jakkoliv nepodpořil důkazy. Výslechy svědků by byly nadbytečné. Česká pošta s.p. disponuje vlastním dokladem o doručení předmětné zásilky i s uvedením čísla občanského průkazu. 10. Ze spisového materiálu a ani z dodatečného přípisu Městského úřadu Rosice ze dne 6. 5. 2016 nevyplývá, že by žalobce zaslal skrze veřejnou datovou síť dne 24. 11. 2015 prvostupňovému správnímu orgánu odvolání, které měl následně doplnit písemným podáním. Proto posléze podané odvolání musel žalovaný vyhodnotit jako opožděné. 11. K tvrzení žalobce o tom, že nebylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení o stanovení lhůty ze dne 29. 12. 2015 (předáno k poštovní přepravě dne 4. 1. 2016, doručeno prvostupňovému správnímu orgánu dne 5. 1. 2016) žalovaný uvedl, že toto odvolání se nenacházelo ve spisovém materiálu, pročež o něm nemohlo být rozhodnuto. Spisový materiál byl postoupen k posouzení odvolání proti meritornímu rozhodnutí žalovanému již dne 29. 12. 2015. Prvostupňový správní orgán konstatoval, že odvolání bylo podáno opožděně, a že napadené usnesení je procesní výzvou, a nemůže tak mít vliv na zákonnost meritorního rozhodnutí ve věci samé. Proto bylo usnesení vyloučeno z přezkumného řízení. Jelikož samotné odvolání nemá odkladný účinek, a o opožděném odvolání měl rozhodnout odvolací orgán, absence rozhodnutí o odvolání proti citovanému usnesení nemohla mít vliv na zákonnost meritorního rozhodnutí, a to navíc za situace, kdy žalobce na uvedené usnesení reagoval doplněním blanketního odvolání i doplněním odvolacích důvodů dne 21. 12. 2015. 12. S ohledem na výše uvedené žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Replika žalobce 13. V replice ze dne 7. 7. 2016 žalobce uvedl, že odvolání podal řádně a včas e-mailem dne 24. 11. 2015, přičemž toto odvolání doplnil písemně dne 30. 11. 2015. E-mail byl odeslán na adresu: ... Z důvodu právní jistoty poslal kopii e-mailu také na adresu: ..., což je zaměstnavatel žalobce. Tato skutečnost vyplývá z e-mailového účtu žalobce (z print sc