1 As 86/2011 — Nejvyšší správní soud

29 A 63/2016- 33 - text 29 A 63/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: SEPAVA, s. r. o. sídlem Na Nivách 1019/25, 141 00 Praha 4 – Michle zastoupený advokátkou JUDr. Evou Hrbáčkovou sídlem Bráfova 50, 674 01 Třebíč proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 24. 2. 2016, č. j. 03586-16/2015-ERU takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Shora označeným rozhodnutím předsedkyně Energetického regulačního úřadu [dále jen „předsedkyně Úřadu“] zamítla rozklad žalobce a potvrdila rozhodnutí ze dne 14. 12. 2015, č. j. 03586-12/2015-ERU, sp. zn. KO-03586/2015-ERU, jímž žalovaný shledal, že žalobce se dopustil správního deliktu podle § 91a odst. 1 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů [energetický zákon]. Skutkovou podstatu uvedeného správního deliktu naplnil žalobce tím, že v rozporu s § 68 odst. 3 energetického zákona prováděl dne 3. 10. 2014 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Jinošov u domu č. p. 5 prostřednictvím zemního stroje zemní práce v souvislosti se stavbou vodního díla „Jinošov kanalizace a ČOV“, při kterých došlo k poškození středotlakého plynovodu PE d 63 sesuvem dešťové kanalizace, a tím k porušení zákazu poškození plynárenského zařízení činností v ochranném pásmu či mimo ně. Žalobci byla za správní delikt uložena pokuta ve výši 20 000 Kč, a dále povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě žalobce předně shrnul skutkový stav. Dne 3. 10. 2014 došlo v obci Jinošov u domu č. p. 5 při provádění zemních prací vztahujících se k vodnímu dílu kanalizace a ČOV k poškození plynárenského zařízení. P. S. jako osoba samostatně výdělečně činná (dále též „OSVČ“) byl najat společností ATRA – stavby, s. r. o., k provádění výkopových prací. Práce konal podle pokynů a na základě podkladů opatřených zadavatelem. Pokud mělo být zjištěno pochybení, které znamenalo poškození plynovodu, pak neměl ani zadavatel prací (společnost ATRA – stavby, s. r. o.) mít povědomost o tom, že zcela v rozporu s právními předpisy vede pod stavbou odstraňované kanalizace plynárenské zařízení. Právě provedené shrnutí má význam pro předložení námitek, které vylučují, aby byl žalobce pokutován. Ten se totiž ničeho nezákonného nedopustil, resp. nebylo nic takového v trestním řízení prokázáno. Napadenému rozhodnutí lze vytknout následující. 3. V předmětné věci měla být označena jako viník společnost ATRA – stavby, s. r. o., příp. P. S. jako OSVČ, práce konající, nikoliv žalobce. Společnost ATRA – stavby, s. r. o., objednávala a následně zadávala provedení díla. Měla tudíž opatřit veškerou potřebnou dokumentaci, aby bylo možné provést práce v souladu se zákonem a tuto dokumentaci předat tomu, komu práci zadala. Vzhledem k tomu, že za zhotovení díla byla odpovědná společnost ATRA – stavby, s. r. o., měla být odpovědná i za způsobení škody. 4. K poškození plynárenského zařízení nedošlo přímým zásahem rypadla bagru, ale při odstranění zastaralé kanalizace. Z celého správního rozhodnutí nelze dohledat skutečnost, že k poškození plynovodu došlo fakticky v důsledku jednání navrhovatele. 5. Správní orgán se nevypořádal se všemi svědeckými výpověďmi, proto nemohl mít podklad pro rozhodnutí ve věci samé. Na žalobce je tudíž nepřípustně přesouvána odpovědnost, kterou měla nést přímo nejen vůči státu, ale i vůči P. S. dodavatelská společnost ATRA – stavby, s. r. o. 6. V popisu skutku ani v odůvodnění rozhodnutí není upřesněno, jaké konkrétní pracovní postupy měly být žalobcem porušeny, resp. jaké pracovní postupy měl nedodržet. 7. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí předsedkyně Úřadu, jakož i žalovaného, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Ve vyjádření k žalobě žalovaný trval na tom, že odpovědnost za spáchaný správní delikt plně dopadá na žalobce, který práce v ochranném pásmu skutečně fyzicky prováděl (prostřednictvím svého jednatele P. S.). Žalobce postupoval v rozporu s požadavkem přiměřené opatrnosti (nevyžádal si dokumentaci, použil zemní stroj, spoléhal pouze na pokyny smluvního partnera), nevynaložil tak veškeré úsilí, aby porušení právní povinnosti zabránil. Vzhledem k objektivní odpovědnosti žalobce není rozhodné, že k poškození plynovodu nedošlo přímým jednáním žalobce (ostatně to bylo zohledněno jako polehčující okolnost při stanovení sankce), ani to, že není upřesněno, jaké postupy žalobce při své činnosti porušil (obecně nutno v ochranném pásmu pracovat obezřetně, konkrétní postupy pak obsahoval Protokol o vytyčení plynárenského zařízení ze dne 2. 6. 2014). Svědecké výpovědi na celkovém posouzení věci ničeho nemění, stejně jako skutečnost, že s jednatelem žalobce bylo vedeno trestní řízení. Přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, došlo k prolomení zásady individuální trestní odpovědnosti a zavedení mj. zásady souběžné nezávislé trestní odpovědnosti fyzické a právnické osoby. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 10. V replice ze dne 21. 9. 2016 žalobce uvedl, že společnost ATRA – stavby, s. r. o., objednávala práce u P. S. coby OSVČ, nikoliv u žalobce, což potvrzuje i rozsudek trestního soudu. I přes výslovnou žádost společnost ATRA – stavby, s. r. o., potřebnou dokumentaci nedodala, což nemůže jít k tíži žalobce. Navíc ani uvedená společnost nevěděla o umístění plynovodu pod odstraňovanou dešťovou kanalizací. P. S. postupoval stejně jako v jiných případech. Nelze požadovat, aby zemní práce byly prováděny ručně, aby se předešlo poškození plynovodu, ke kterému objednatel nedodal potřebnou dokumentaci. Skutková podstata předmětného správního deliktu nemíří pouze na toho, kdo práce v ochranném pásmu fakticky provádí, ale i na objednatele těchto prací, jenž měl ochranu plynovodu zajistit předáním příslušné dokumentace. Společnost ATRA – stavby, s. r. o., byla odpovědná za zhotovení celého díla, měla tak odpovídat i za škodu. Z celého dosavadního řízení nevyplynulo, že k porušení plynovodu došlo v přímé souvislosti s činností bagru a nedošlo by k němu i ruční prací. Není tak postavena najisto příčinná souvislost mezi činností bagru a sesuvem staré dešťové kanalizace v havarijním stavu. Chybí upřesnění pracovních postupů, které měly být porušeny. Kdyby se žalovaný řádně vypořádal se svědeckými výpověďmi, zjistil by, že žalobce nenese žádnou odpovědnost za poškození plynárenského zařízení. V. Posouzení věci soudem 11. Soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí předsedkyně Úřadu, jakož i rozhodnutí žalovaného včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 12. Mezi stranami není sporu o tom, že P. S. (mj. jednatel žalobce) prováděl dne 3. 10. 2014 pomocí bagru zemní práce v obci Jinošov v rámci výstavby kanalizace a ČOV v dané obci, přičemž u domu č. p. 5 došlo při provádění těchto prací k narušení středotlakého plynovodu a úniku zemního plynu. 13. Jak vyplývá z kontrolního spisu, jenž je součástí spisu správního (kontrolujícím byl žalovaný, kontrolovanou osobou byl žalobce), obec Jinošov uzavřela smlouvu o dílo se sdruženými společnostmi SYNER VHS Vysočina, a. s., a PROFISTAV Litomyšl, a. s., s předmětem smlouvy „Jinošov – kanalizace, ČOV a vodovod“. Společnost PROFISTAV Litomyšl, a. s., pak uzavřela smlouvu o dílo se společností ATRA – stavby, s. r. o., jejímž předmětem bylo kompletní provedení stavebních prací ve vztahu k právě uvedené stavbě. Posléze si společnost ATRA – stavby, s. r. o., objednala provedení zemních prací na předmětné stavbě u žalobce, svědčí o tom jak objednávka ze dne 18. 7. 2014, tak faktura č. 512014 ze dne 10. 10. 2014 vystavená žalobcem. Poškozením plynovodu došlo k úniku 1 672 m3 zemního plynu do ovzduší a přerušení dodávky plynu dvaceti konečným zákazníkům. Veškeré náklady spojené s opravou středotlaké plynovodní přípojky a únikem plynu byly vyčísleny na 26 045,50 Kč, uhradila je společnost ATRA – stavby, s. r. o. 14. Energetický zákon v § 68 v rozhodném znění stanovil, že plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu (odst. 1). Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném úze