8 As 94/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 154/2015- 87 - text 9 30A 154/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové ve věci žalobce: T. V. zastoupen P. K. proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Kounicova 67, Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Žaloba 1. Žalobce v podané žalobě uvedl, že příkazem ze dne 20. 10. 2014, č. j. ODSČ-42804/14-12, jej žalovaný uznal vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Žalobce proti tomuto příkazu podal dne 4. 11. 2014 k poštovní přepravě odpor, a to prostřednictvím zmocněnkyně K. Z., nar. X. Žalovaný byl tedy povinen dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), vydat v prodloužené lhůtě 60 dnů rozhodnutí. To však neučinil, a je tedy nečinný. 2. Žalobce namítal, že žalovaný podaný odpor neakceptoval, neboť jeho zmocněnkyně v době podání odporu nebyla zletilá, a proto nebyla způsobilá k tomuto úkonu. Tuto skutečnost žalovaný zmocněnkyni žalobce i jemu sdělil přípisem ze dne 5. 12. 2014 s tím, že příkaz nabyl právní moci. S takovým stanoviskem žalobce nesouhlasil. Jeho zmocněnkyně totiž měla dosáhnout plné zletilosti po uplynutí jednoho týdne po podání odporu, a tudíž již byla k zastupování žalobce v přestupkovém řízení procesně způsobilá, zvláště pak, je-li dle zákona procesně způsobilá být účastníkem takového řízení. Žalobce zde odkázal na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 29 A 54/2015-35 a nález Ústavního soudu č. j. II. ÚS 1945/08 ze dne 2. 4. 2009. I kdyby ovšem zmocněnkyně k podání odporu za žalobce způsobilá nebyla, měl žalovaný žalobce vyzvat k doplnění podpisu odporu ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu. 3. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že před podáním žaloby vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti, neboť dne 14. 1. 2015 podal Krajskému úřadu Jihomoravského kraje žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti správního orgánu, který této žádosti usnesením ze dne 26. 2. 2015, č. j. JMK 6693/2015, nevyhověl. 4. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. ODSČ-42804/14-JŘ/PŘ ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že dne 6. 11. 2014 obdržel podání označené jako odpor proti příkazu vydanému vůči žalobci. Toto podání učinila K. Z. a bylo žalovanému doručeno společně s nepodepsanou plnou mocí ze dne 27. 10. 2014. Sdělením ze dne 5. 12. 2014 žalovaný obeznámil žalobce i K. Z. s tím, že podání odporu bylo učiněno osobou k tomu procesně nezpůsobilou, a proto žalovaný k tomuto podání nebude přihlížet. 6. Dle názoru žalovaného K. Z. neprokázala, že je oprávněna za žalobce odpor podat, neboť se při jeho podání neprokázala podepsanou plnou mocí, která by ji k tomu opravňovala. Za fyzickou osobu plně způsobilou k právnímu jednání lze považovat takovou, která nabyla zletilosti, tedy věku 18 let, nestanoví-li normy správního práva jinak. Proto bylo zcela nadbytečné zabývat se její mentální vyspělostí. V přestupkovém řízení by nezletilý účastník musel být zastoupen svým zákonným zástupcem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí, a tedy by nebyl způsobilý samostatně v přestupkovém řízení jednat. Nemohl pak být ani způsobilý jiného účastníka v takovém řízení zastupovat. Odpor K. Z. tak pro nedostatek její aktivní legitimace k takovému úkonu a absenci její procesní způsobilosti nemohl vyvolat právní účinky. Nebylo tedy nutné se ani zabývat odstraňováním případných vnitřních vad takového podání, ani tím, koho k jejich odstranění vyzývat. Příkaz nabyl právní moci, a nečinnost žalovaného je tak vyloučena. Správnost postupu žalovaného potvrdil i jeho nadřízený správní orgán, Krajský úřad Jihomoravského kraje, a to ve svém usnesení ze dne 26. 2. 2015. V usnesení totožným námitkám žalobce obsaženým v žalobě nevyhověl, a ztotožnil se s názorem žalovaného. 7. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že jednání žalobce je předem připravené a obstrukční. K. Z. do své zletilosti vystupovala jako zmocněnec také v případech dalších obviněných z přestupku a v současné době je uváděna jako řidička vozidel v reakci na výzvu správního orgánu k uhrazení určené částky v rámci institutu objektivní odpovědnosti. Byl to tedy naopak žalobce, kdo byl v přestupkovém řízení nečinný. Žalovaný byl uvědomen o nedostatcích svého zastoupení, a bylo na něm, aby tyto nedostatky odstranil. Žalobce se však domáhá opatření proti nečinnosti až v době, kdy již nelze přestupek projednat z důvodu zániku odpovědnosti. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný v žádném případě nebyl nečinný a žaloba by tedy měla být zamítnuta, je-li vůbec přípustná. Z důvodu zániku odpovědnosti za projednávaný přestupek ke dni 1. 5. 2015 totiž již nelze ve věci meritorní rozhodnutí vydat. III. Jednání dne 22. 4. 2016 a dne 21. 11. 2018 8. Ve věci se konalo již dne 22. 4. 2016 jednání. 9. Žalobce při jednání uvedl obdobné skutečnosti jako v žalobě. 10. Žalovaný ve vyjádření především zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a poukázal na účelovost a obstrukčnost taktiky žalobce. Dále uvedl obdobné skutečnosti jako ve svém vyjádření a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 a 6/2016 a citoval z něj. 11. Při tomto jednání však žalobce předložil Protokol o uzavření manželství ze dne 29. 8. 2014 a soud jej pak provedl k důkazu. Za účelem prověření skutečností plynoucí z tohoto Protokolu soud jednání odročil a následně i řízení přerušil. 12. Další jednání se věci konalo dne 21. 11. 2018. 13. Z jednání konaného dne 21. 11. 2018 se žalobce omluvil s tím, že písemně doplnil svou argumentaci. 14. Ve svém písemném vyjádření především odkázal na názor obsažený v postoupení posuzované právní otázky rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2017, č. j. 2 As 79/2016-56 (v přípise z něj cituje). Žalobce shrnul argumentaci předkládajícího senátu tak, že právní předpis nestanoví podmínku svéprávnosti při zastoupení, a tudíž není důvod nikoliv plně nesvéprávného zmocněnec neakceptovat. Není ani důvod pro uplatnění analogie, neboť skutečnost, že zákonodárce něco neupraví, znamená, že v dané oblasti ponechává účastníku svobodnou vůli a nikoliv nutnost hledat omezení v jiném právním předpise. Podle předkládajícího senátu, i pokud by nebylo možné nechat se zastoupit nezletilým zmocněncem, pak bylo nutné ponechat účastníku řízení možnost odstranění vady podání, ke které měl správní orgán vyzvat, a to tím spíše za situace, pokud účastník neměl možnost z právního předpisu seznat, že zastoupení nezletilým zmocněncem není akceptovatelné. Žalobce dále uvedl, že se jedná o novější názor, než je názor osmého senátu (8 As 6/2016-34) a tudíž z něj bylo třeba vycházet. Navíc v tomto rozsudku ani Nejvyšší správní soudu odstranění vady podání neřešil. V další části svého podání se žalobce zabývá činností projektu Nechcipokutu.cz, který dle něj zkultivoval veřejnou správu a i samotné správní řízení. Rovněž poukázal na skutečnost, že jednou zkusil podat kasační stížnost svým jménem a Nejvyšší správní soud jej vyzval k odstranění vady. Stejně tak měl postupovat i správní orgán v případě nezletilé zmocněnkyně. 15. Žalovaný při jednání především odkázal na vyjádření k žalobě a skutečnosti uvedené při předchozím jednání. K přípisu žalobce uvedl, že lži, podvody ani obstrukce nemohou kultivovat veřejnou správu. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 6/2016 navrhl zamítnutí žaloby. 16. Soud při jednání dne 21. 11. 2018 provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 6. 2016, č. j. 16 C 355/2016-38 (viz dále). IV. Protokol o uzavření manželství ze dne 29. 8. 2014 a rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 6. 2017, č. j. 16 C 355/2016-38. 17. Z protokolu o uzavření manželství ze dne 29. 8. 2014 především plyne, že dne 29. 8. 2014 byl na území státu Republika Slovinsko, v blízkosti obce Nipel, na palubě letadla české imatrikulace OK-CES, uzavřen velitelem letadla sňatek mezi manželi 1) K. Z., nar. X a 2) J. K., nar. X. Na protokolu jsou podpisy K. Z., J. K. a P. K., nar. X, velitele letadla. Dle vyjádření žalobce protokol nebyl předložen. 18. K předmětnému protokolu se vyjádřil žalovaný. Především uvedl, že dle jeho názoru manželství nebylo prokázáno. Dále má pochybnosti o pravosti listiny, která neobsahuje zákonné náležitosti a neprokazuje uzavření manželství. 19. K vyjádření žalovaného se vyjádřil žalobce. Především uvedl, že žalovaný nijak konkrétně