10 As 36/2019 — Nejvyšší správní soud

41 A 40/2018- 72 - text pokračování 34 41 A 40/2018 Č. j. 41 A 40/2018-72 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce: M. P., trvale ………. proti žalovanému: Ministerstvo obrany, sídlem Vítězné náměstí 1500/5, 160 01 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2018, č. j. MO 157186/2018-1122, takto: I. Rozhodnutí Sekce plánování a schopností Ministerstva obrany ze dne 1. 6. 2018, č. j. MO 157186/2018-1122 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný má povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 900 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku. Dle názoru žalobce je zřejmé, že odvolací správní orgán rozhodoval a postupoval zcela jednostranně a účelově ve věci žalobce a jeho manželky. Nasvědčuje tomu skutečnost, že jim 2x zamítl žádost o ústní jednání a nevyslechl při něm navrhované svědky žalobcem, čímž znemožnil jejich obhajobu. S naprostou jistotou jde dle žalobce o akt odvety ze strany újezdního úřadu březina, kterou vedení tohoto úřadu ani neskrývalo, za účast žalobce v petiční akci proti zákazu vstupu do lesů újezdu, kdy od roku 2016, byly okrajové části zpřístupněny bez povolení, a to samozřejmě k nelibosti pracovníků újezdu. Dodal, že tento vstup byl bez povolení a jakéhokoliv omezení, což by žalobcem navrhovaní svědkové museli potvrdit, pokud by nechtěli lhát. To, že jde o odvetu ze strany pracovníků újezdu, nasvědčuje i fakt, že nikdy v minulosti nebyl nikdo z vesnice, kde žalobce žije a širokého okolí pokutován za vstup do lesů újezdu, natož zcela okrajových. 2. V doplnění žaloby žalobce uvedl, že ke snazšímu posouzení celé kauzy podává její posloupnost: 1. Ministerstvo obrany (dále jen MO) k 1. 1. 2016 ruší vydávání povolenek ke vstupu do lesů Vojenského újezdu a vymezuje nepatrné území k volnému pohybu BEZ OMEZENÍ do hloubi několika set metrů lesa. 2. Vzhledem k absurdnosti tohoto rozhodnutí je vyvoláno jednání se zástupci MO, kterého se při místním šetření 2. 9. 2016 účastní za obec Studnice starosta obce pan J. F., dále žalobce, za MO pan K. se svou kolegyní. Pan K. námitky žalobce uznává a slibuje nápravu. Svůj slib ale nedodrží. 3. Dne 15. 10. 2016 iniciuje žalobce petiční akci, do které se zapojuje 23 přilehlých obcí a podepíše ji 4000 petentů. Jde o petici proti zákazu vstupu do lesů Vojenského újezdu. 4. Na nátlak veřejnosti celou věc řeší ministr obrany pan Stropnický osobně a území k volnému pohybu se několikanásobně zvětšuje. Jak se později ukáže, bohužel s několika omezeními. 5. Jak vedení Vojenského újezdu, tak pracovníci Vojenských lesů slibují za iniciativu žalobce odvetu. 6. Vojenská policie začíná monitorovat pohyb žalobce v místě jeho bydliště. 7. Dne 16. 8. 2017 žalobce s manželkou byli přistiženi při legálním sběru suchého, na zemi ležícího klestí, pracovníky Lesní správy Rychtářov v hloubce lesa 100 m, tedy v prostorách, které byly od 1. 1. 2016 uvolněny v první fázi k volnému pohybu bez jakéhokoliv omezení. 8. Vojenská policie žalobci a jeho manželce uděluje slovní výtku a vykazuje je z lesa. 9. Dne 16. 10. 2017 dostává žalobce s manželkou Příkaz o uložení pokuty ve výši 4 000 Kč, neboť ohrozili bezpečnost státu. 10. Proti tomu podali odpor a je tak zahájeno správní řízení, v němž ale rozhodují ti stejní lidé, kteří předtím Příkazem pokutu uložili. Tím pokuta narůstá na celkových 6 000 Kč, což představuje téměř celý měsíční invalidní důchod žalobce. 11. Správní orgán zamítá ústní jednání s přítomností svědků, které žalobce uvedl v bodě 2. 12. Orgány MO zamítají podané odvolání ohledně zamítnutí ústního jednání. 13. Žalovaný pak rozhoduje tak, že podané odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zamítá a toto potvrzuje. 14. Dne 6. 6. 2018 dostává žalobce s manželkou rozhodnutí MO, proti němuž není, jak uvedeno, odvolání. Z tohoto důvodu pokutu zaplatí a zároveň se obrací na soud pro nezákonné uložení pokuty. 15. Žalobce s manželkou žádají krajský soud o prošetření postupu celého správního řízení, neboť se domnívají, že pokuta byla uložena v rozporu se zásadami právního státu, a to: a) bylo zamítnuto ústní jednání, b) byl zamítnut výslech navrhovaných svědků, c) v žádném případě žalobci a jeho manželce nebyl prokázán ÚMYSLNÝ přestupek, jak to litera zákona vyžaduje. 16. Žalobce pak uvedl, že celá kauza je pomstou za iniciovanou petiční akci. 17. Bohužel pomsta má pokračování i v současnosti, vydání povolení ke vstupu do lesů Vojenského újezdu za účelem samovýroby dřeva bylo ještě nedávno vyřízeno na počkání, v současnosti trvá pro každého žadatele maximálně dva dny. V případě žalobce nebylo vydáno toto povolení ani po měsíci. Přednosta plk. M. se nechal slyšet, že žalobce povolení nedostane. 18. Nejenže se žalobce s manželkou stali prvními v jejich vesnici a širokém okolí, kteří byli pokutováni za vstup do uvolněného území, ale pravděpodobně prvními v celé ČR, kterým je bráněno v samovýrobě dřeva, přestože k němu byl vystaven zadávací list lesníkem. 19. Z výše uvedených skutečností žádali, aby soud vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí žalovaného by bylo zrušeno a anulována částka 6 132 Kč, což je uložená částka včetně poštovného a tato částka byla žalovaným žalobci a jeho manželce vrácena. 3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že dle jeho názoru byl řádně zjištěn skutkový stav, ze kterého byly vyvozeny správné právní závěry a napadené rozhodnutí bylo vydáno zcela v souladu s právními předpisy. Žalovaný na základě výše uvedeného tedy žalobu neuznává. 4. Ke skutečnostem, které žalobce uvedl ve své žalobě, žalovaný sdělil následující: 5. K bodům 1-4: Vojenský újezd je podle § 30 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR (dále jen zákon č. 222/1999 Sb.), vymezená část území státu, určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. V důsledku novely zákona č. 222/1999 Sb. a v souladu se zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, jsou mj. zmenšena území vojenských újezdů a současně dochází k zásadním změnám v režimu povolování vstupu na území vojenských újezdů. Vydávání povolení vstupu, i za účelem volnočasových aktivit (např. sběr plodin, turistika, apod.) na území vojenských újezdů, bylo do 31. 12. 2015 v pravomoci přednosty újezdního úřadu. Od 1. 1. 2016 se řízení o žádosti povolení vstupu na území újezdu řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně platí ust. § 33 odst. 1 písm. d) a § 38 zákona č. 222/1999 Sb., že újezdní úřad může povolit vstup za účelem zajišťování obrany státu, výcviku ozbrojených sil a vojenského a hospodářského využití území újezdu. Jakékoliv jiné účely nejsou v souladu se zákonem, proto již od 1. 1. 2016 nelze vydat povolení za účelem volnočasových aktivit. Výše uvedené skutečnosti narazily na odpor obyvatel obcí, které sousedí s územím vojenského újezdu Březina. Z tohoto důvodu svolal Újezdní úřad Březina dne 29. 1. 2016 jednání, kde byly přítomným zástupcům okolních obcí objasněny důvody změny režimu povolování vstupu a současně navrženo řešení stávajícího stavu. S využitím § 33 odst. 1 písm. e) vymezil přednosta újezdu tzv. dočasně zpřístupněné plochy. Vstup osob do těchto ploch byl v čl. 8 odst. 4 nařízením ze dne 14. 6. 2016, č. j. 1/2016 omezen časově, a to v pátek od 15:00 do 22:00 hod., v sobotu, v neděli a ve státem uznaný svátek v době od 6:00 do 22:00 hod. Vjezd vozidel je zakázán. Do dočasně zpřístupněných ploch v takto vymezenou dobu lze vstupovat bez povolení. Jelikož zástupci okolních obcí nebyli spokojení s velikostí dočasně zpřístupněných ploch, proběhlo dne 15. 11. 2016 další jednání, kterému byl přítomen i žalobce. V září 2016 bylo prováděno značení hranic újezdu Březina, a to včetně značení dočasně zpřístupněných ploch. Žalovaný se ohradil vůči faktickému umístění tabulí v terénu v okolí obce Studnice. Pochybení, které způsobila dodavatelská společnost, bylo ihned odstraněno, a to před převzetím hotového díla. Na jednání konaném dne 9. 3. 2017 za přítomnosti ministra obrany S. se dočasně zpřístupněné plochy zvětšily až do objemu 33 % celkového území újezdu s tím, že se zachovalo stejné časové omezení. Tohoto jednání se účastnil i žalobce, a tudíž byl podrobně seznámen s vymezením dočasně zpřístupněných ploch a jejich časovým omezením. Z výše uvedeného vyplývá, že tvrzení žalobce o povolení vstupu do dočasně zpřístupněných ploch bez omezení, a že slíbená náprava značení dočasně zpřístupněných ploch nebyla splněna, jsou nepravdivé. 6. K bodům 5 a 6: Tvrzení žalobce v těchto bodech je podle názoru žalovaného nepodložené a irelevantní, proto se žalovaný nebude k tomuto dále vyjadřovat. 7. K bodům 7 až 14: Žalobce a jeho manželka J. P., bytem …….., byli ve středu 16. 8. 2017 kontrolováni vojenskou policií na místě v dočasně zpřístupněných plochách vojenského újezdu Březina. Vojenská policie na místě zjistila, že žalobce a J. P. vstoupili na území vojensk