6 As 22/2013 — Nejvyšší správní soud

41 A 8/2018- 27 - text pokračování 18 41A 8/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce: JUDr. P. O., nar. ….. zastoupený JUDr. Dušanem Kučerou, advokátem se sídlem Pekařská 12, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje odbor dopravy a silničního hospodářství se sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. KUZL-54510/2017-3, sp. zn. KUSP54510/2017/DOP/Ti takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. KUZL 54510/2017-3 bylo dle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města, odboru dopravněsprávních činností ze dne 30. 3. 2017, č. j. ODSČ-14598/16-19, kterým byl žalobce uznán vinným tím, že dne 12. 9. 2016 v 10:32 hod. v Brně na ul. Zábrdovická v místě křižovatky s ul. Šámalova ve směru jízdy od ul. Cejl při řízení motorového vozidla tov. zn. ……, měl za jízdy držet v ruce mobilní telefon. Tímto jednáním se měl dopustit porušení ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, čímž se měl z nedbalosti dopustit přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 citovaného zákona. Byla mu podle ust. § 125c odst. 4 písm. f) citovaného zákona uložena pokuta ve výši 1.500 Kč a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení v částce 1.000 Kč. S výše uvedeným rozhodnutím žalobce nesouhlasí, a proto podává následující žalobu, kdy napadá výše uvedené rozhodnutí v celém rozsahu. 2. Rozhodnutí je věcně nesprávné a vychází z nesprávného zjištění stavu. Je v rozporu s ust. § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť je ve výroku rozhodnutí nesprávně uveden způsob, místo a čas spáchání skutku. To je důsledkem toho, že nebyly provedeny důkazy, které navrhl na svou obhajobu. 3. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně trpí zásadními nedostatky ve skutkových zjištěních, způsob, místo a čas spáchání skutku a přesto jej žalovaný svým rozhodnutím i přes uplatněné odvolací námitky a důkazní návrhy potvrdil. Žalovaný nesplnil řádně povinnost přezkoumat odvoláním napadené rozhodnutí z hlediska věcné správnosti a nevypořádal se s odvolacími námitkami a předloženými důkazy, což vedlo k vydání nezákonného a věcně nesprávného rozhodnutí. Nebylo bez důvodných pochybností prokázáno naplnění formálních znaků skutkové podstaty přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění. Podle ust. § 125c odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. v platném znění: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení“. 4. V řízení nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že se přestupek stal tak, jak je popisováno v rozhodnutí, tj., že obviněný jako řidič při jízdě vozidlem tov. zn. ….. v rozhodné době dne 12. 9. 2016 v 10:32 hod. v Brně na ul. Zábrdovická v místě křižovatky s ul. Šámalovou držel v roce či jiným způsobem hovorové či záznamové zařízení. 5. Žalobce nesouhlasí se svědeckými výpověďmi v tom, že svědci tvrdí, že v inkriminovaný čas (12. 9. 2016 v 10.32 hod.) stáli s policejním vozidlem na křižovatce ul. Šámalova-Zábrdovická a oba byli ve vozidle, když spatřili údajné přestupkové jednání – držení telefonu řidičem levou rukou při jízdě vozidla po ul. Zábrdovická od ul. Cejl. Stojící policejní vozidlo žalobce spatřil poprvé na ul. Cejl 88 v místě zatáčky, kde ul. Cejl přechází v ul. Zábrdovická, kdy na místě řidiče seděl muž (M. B.) a žena – policistka (K. B.) stála na chodníku před vchodovými dveřmi domu Cejl č. 88 a tito policisté následně zastavili vozidlo tov. zn. …….. na ul. Koperníkova asi 200m od odbočení z ul. Bubeníčkova. To je 1 km (2 minuty jízdy) od domu č. 88 Cejl. Vzhledem k tomu, že vozidlo žalobce objelo stojící policejní vozidlo na ul. Cejl 88, není možné, aby tito policisté viděli údajné přestupkové jednání na křižovatce od ul. Zábrdovická-Šámalova, protože tam nestáli a tam se s vozidlem žalobce nesetkali. V okamžiku, kdy žalobce projížděl křižovatkou ul. Zábrdovická-Šámalova (cca 470m od ul. Cejl č. 88), bylo policejní vozidlo daleko za ním, možná ještě ani nevyjelo od domu č. 88 na ul. Cejl a dojelo žalobce a zastavilo až na ul. Koperníkova asi 200m od odbočení z ul. Bubeníčkova (1km, 2 minuty jízdy). Policisté proto nemohli „držení telefonu řidičem za jízdy“ vidět na křižovatce ul. Zábrdovická-Šámalova. Policista M. B. teoreticky mohl údajné inkriminované jednání (držení hovorového či záznamového zařízení řidičem při řízení motorového vozidla) vidět na ul. Cejl 88 v místě před zatáčkou před mostem přes řeku Svitavu, kde ul. Cejl pokračuje dál jako ul. Zábrdovická, to ale z úplně jiného pohledu než tvrdí ve své výpovědi. Policista sedící v zaparkovaném vozidle na místě řidiče nemohl vidět řidiče kolem něj projíždějícího vozidla držet telefon levou rukou u levého ucha, protože vozidlo i řidiče viděl z pravé strany a musel by vidět přes celý interiér vozidla z pravé strany až na levou stranu, kdy ještě levá ruka řidiče, která měla držet telefon u levého ucha, byla zakryta tělem řidiče a viditelnost navíc zhoršuje, že vozidlo tov. zn. ……. má zatmavená skla. 6. Policistka K. B. nemohla vidět vůbec nic, ani vozidlo žalobce, protože stála otočená zády k vozovce a zabývala se jinou činností – zvonila na domovní zvonek a dívala se do oken domu Cejl č. 88. Místo spáchání údajného přestupku tedy bylo zjištěno nesprávně, což má zásadní vliv na důvěryhodnost svědeckých výpovědí M. B. a zejména K. B., kdy, kde a z jakého pohledu mohli vidět údajné přestupkové jednání řidiče spočívající v držení v ruce či jiným způsobem hovorového či záznamového zařízení. Žalobce předložil mapu ul. Cejl – Zábrdovická – Bubeníčkova – Koperníkova. Přiložil také místo stanoviště policejní hlídky ve složení M. B. a K. B. na ul. Cejl 88 dne 12. 9. 2016 v 10:32 hod. 7. Nebyly tedy vyvráceny pochybnosti o místě a času údajného přestupku a držení mobilního telefonu při řízení vozidla. 8. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce uvedené v odvolání, že policistka B. nemohla vidět, zda řidič vozidla …….. při jízdě drží v ruce telefon, protože, když kolem ní projížděl, stála zády k vozovce, zvonila na domovní zvonek domu Cejl č. 88 a dívala se nahoru do oken. Policejní vozidlo stálo zaparkované u chodníku u domu Cejl č. 88 ve směru od centra k ulici Zábrdovická a za volantem seděl policista – M. B. Policejní vozidlo žalobce míjel zezadu rychlostí 50 km/h a na místě řidiče sedící policista nemohl přes zatmavená boční skla vozidla …… přes celý interiér vozidla z pravé strany až na levou stranu vidět, zda řidič míjející jej rychlostí 50 km/h, drží v levé ruce telefon nebo ne. 9. Místo údajného přestupku uvedené oběma policisty (křižovatka ul. Zábrdovická-Šámalova) nesouhlasí se skutečností, kde policisté mohli vozidlo ……… vidět (Cejl 88) poprvé. Především ale na místě Cejl č. 88 údajný přestupek nemohla vidět policistka K. B., která byla zaměstnána jinou činností (zvonění na domovní zvonek a díváním nahoru do oken) a k vozovce byla otočena zády. Přesto její svědecká výpověď byla použita jako důkaz proti žalobci. Závěr o vině žalovaný i správní orgán I. stupně odůvodnili svědeckými výpověďmi policistů M. B. a K. B., které mají být v souladu a navzájem se podporovat. Žalobce však závažným způsobem zpochybnil výpovědi obou policistů ohledně místa údajného přestupkového jednání, jejich pozice a činností jimi vykonávaných, zejména u policistky B. Určení místa údajného přestupkového jednání, jehož svědky měli být oba policisté, je zásadní nejen jako zákonem požadovaná náležitost výroku rozhodnutí o přestupku (ust. § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), ale především pro posouzení možnosti obou svědků vidět údajné přestupkové jednání řidiče spočívající v držení v ruce či jiným způsobem hovorového či záznamového zařízení. 10. Proto žalobce v doplnění odvolání navrhoval, aby byl proveden důkaz záznamy o pohybu policejního vozidla s posádkou M. B., K. B. dne 12. 9. 2016 v čase od 10:00 do 11:00 hod. s určením polohy podle GPS. 11. Žalovaný jako odvolací orgán se s tímto důkazním návrhem vůbec nezabýval a neumožnil provedení důkazu, který by podpořil obhajobu žalobce a znevěrohodnil svědecké výpovědi svědčící proti žalobci, o které opřel své rozhodnutí. Naprosto nevěrohodnou by se pak ukázala být výpověď policistky K. B. Musela by se taky jinak hodnotit svědecká výpověď policisty M. B., která by zůstala osamocena a v rozporu s úředním záznamem ohledně pozice policejního vozidla na křižovatce ul. Šámalova- Zábrdovická o možnosti polic