§ 68 zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – Kdo je považován za účastníka řízení o přestupku
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich · 250/2016 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 68 zákona o odpovědnosti za přestupky definuje, kdo je považován za účastníka řízení o přestupku, a to konkrétně obviněný, poškozený a vlastník věci, která může být zabrána. Obviněný je vždy účastníkem řízení, což mu dává práva a povinnosti v celém průběhu řízení o přestupku. (§ 68 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obviněný, poškozený, vlastník, účastník řízení
- Judikatura: na § 68 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění beze změny od původního znění předpisu
- Zdroj: e-Sbírka, 250/2016 Sb.
Účastníkem řízení je
a) obviněný,
b) poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a
c) vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obviněný je vždy účastníkem řízení, což mu dává práva a povinnosti v celém průběhu řízení o přestupku.
- Poškozený se stává účastníkem řízení pouze v té části, která se týká jeho nároku na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. Mimo tuto část řízení nemá postavení účastníka.
- Vlastník věci (která může být zabrána nebo byla zabrána) je účastníkem řízení jen v té části, která se týká zabrání této věci nebo náhradní hodnoty.
Na co si dát pozor
- Postavení poškozeného a vlastníka věci jako účastníků řízení je omezeno pouze na konkrétní části řízení, které se týkají jejich práv.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 68
Jak soudy aplikují § 68
Stěžovatelka připouští, že nebyla přímým účastníkem řízení (§ 68 zákona č. 250/2016 Sb.), nicméně správní orgány svým postupem materiálně zasáhly do jejích práv a v tomto směru odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. III. ÚS 1393/19, kde byla stěžovatelkou také osoba postižená spácháním přestupku.
… sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 361/2003 Sb."), respektive v řízení ve věcech služebního poměru (§ 169 - 196 zákona č. 361/2003 Sb.), a to s odkazem na § 72 (viz i poznámka 77 k § 169 zákona č. 361/2003 Sb.) již zrušeného zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v tehdy platném znění (nyní § 68 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů).
Brojí tedy primárně proti otázce viny a správního trestu, což je část řízení, pro kterou podle § 68 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), nemá ani postavení účastníka.
Právní otázky
Související
§ 4 Výše platových základen do 31. prosince 2025 (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/)