1 As 80/2020 — Nejvyšší správní soud

30 A 104/2019- 61 - text 10 30 A 104/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., IČ: 27386732 sídlem Na Poříčí 1046, Praha 1 proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady žalovaného ze dne 4. 6. 2019, čj. 12636-32/2016-ERU takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný zahájil se žalobcem správní řízení pro spáchání sedmi správních deliktů podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 27. 12. 2015. Těch se měl žalobce dopustit tím, že jako prodávající sdělil sedmi spotřebitelům zastoupeným společností VEMEX Energie a. s. (dále jen „VEMEX“): F. N., J. R., J. B., K. F., J. L., J. M. a V. K. (dále společně jako „Spotřebitelé“) v dopisech ze dnů 7. a 8. 1. 2015 následující nepravdivé údaje: (i) smluvní vztah mezi konkrétním Spotřebitelem a žalobcem nebyl řádně ukončen a bude-li Spotřebitel pokračovat v procesu přeregistrace odběrného místa, bude žalobce nucen Spotřebiteli naúčtovat smluvní sankci za předčasné ukončení smlouvy a to včetně náhrady škody, (ii) doporučil Spotřebiteli ihned kontaktovat společnost VEMEX a požadovat okamžité zastavení probíhající změny dodavatele, a (iii) ihned zaslat společnosti VEMEX písemné odstoupení od smlouvy (vzor odstoupení zaslal žalobce přílohou). 2. Žalovaný zprvu uznal žalobce vinným ze spáchání výše popsaných správních deliktů rozhodnutím ze dne 8. 11. 2017, čj. 12636-7/2016-ERU a uložil mu pokutu ve výši 120 000 Kč. Toto rozhodnutí však Rada žalovaného zrušila a vrátila věc zpátky žalovanému. Důvodem pro zrušení bylo nedostatečné odůvodnění vydaného rozhodnutí – žalovaný se nevypořádal s okolnostmi odstoupení Spotřebitelů od smluv a neoznačil úvahy a důkazy, kterými se při vydání rozhodnutí řídil. 3. Po vrácení věci pak žalovaný vydal nové rozhodnutí ze dne 10. 10. 2018, čj. 12636-25/2016-ERU (dále jen „rozhodnutí o správním deliktu“), kterým opět uznal žalobce vinným ze spáchání sedmi správních deliktů podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele (výrok I.), uložil žalobci úhrnnou pokutu podle § 24 odst. 14 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele ve výši 110 000 Kč (výrok II.), a uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení ve výši paušální částky 1 000 Kč (výrok III.). 4. Rozklad žalobce proti citovanému rozhodnutí o správním deliktu zamítla Rada žalovaného rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „rozkladové rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 9. 8. 2019. II. Argumentace žalobce 5. Žalobce navrhuje zrušit napadené rozhodnutí a rozhodnutí o správním deliktu, neboť se zakládají na nesprávném právním hodnocení. Žalovaný totiž zcela opomíjí, že Spotřebitelé zmocnili společnost VEMEX Energie a. s. (dále jen „VEMEX“), aby za ně jednala v procesu změny dodavatele. Žalobce proto jednal se společností VEMEX. Přímo se Spotřebiteli jednal žalobce pouze jednou, a to v důsledku automaticky vygenerované zprávy obsahující chybné informace. To však žalobce bezprostředně napravil přípisem zaslaným společnosti VEMEX, což žalovaný nereflektoval. Problematiku zastoupení posuzuje žalovaný nesprávně – jednání žalobce učiněné vůči společnosti VEMEX je nutno postavit na roveň jednání vůči Spotřebitelům. Ze zmocnění nevyplývá, že by snad společnost VEMEX nemohla za Spotřebitele přijímat písemnosti. Závěry žalovaného na str. 6 napadeného rozhodnutí, podle nichž není rozhodné, jakou informaci obdržel nový dodavatel (VEMEX), jsou podle žalobce neobhajitelné. V procesu změny dodavatele komunikoval žalobce se společností VEMEX, jako zástupcem dotčených Spotřebitelů, a sdělil mu správné informace k zániku závazku. Z žádného právního předpisu nevyplývá, že v rámci procesu změny dodavatele je nutno komunikovat pouze přímo se zákazníkem, jestliže si zákazník zvolí zmocněnce. Pokud tak žalobce uvedl chybnou informaci o konci závazku v dopisech jednotlivým Spotřebitelům ze dnů 7. a 8. 1. 2015, není v prvé řadě zřejmé, kdy se dostaly do dispozice Spotřebitelů. Svou chybu napravil žalobce 13. 1. 2015 v přípise zaslaném společnosti VEMEX. Pokud tak žalobce včas a pravdivě informoval zmocněnce Spotřebitelů o ukončení závazku, nemohlo dojít k naplnění jakékoliv formy nekalé obchodní praktiky. Elektronické zaslání správné informace společnosti VEMEX je bezesporu rychlejší způsob nápravy, než zasílat písemné dopisy jednotlivým Spotřebitelům. 6. V související námitce žalobce uvádí, že mezi špatnou informací zaslanou dopisy Spotřebitelům a správnou informací zaslanou společnosti VEMEX uběhla velmi krátká doba. Žalovaný ani nezkoumal, kdy dané dopisy obdržel ten který Spotřebitel. Nelze tedy ani vyloučit, že ke tvrzenému ovlivnění špatnou informací nedošlo, jelikož správná informace mohla být doručena společnosti VEMEX dříve, než byla chybná informace doručena Spotřebitelům. Tomu by nasvědčoval i fakt, že z dotčených Spotřebitelů se na společnost VEMEX obrátil pouze jeden a to e-mailem ze dne 20. 1. 2015. Zmíněný e-mail nebyl proveden jako důkaz a žalovaný jej nemohl hodnotit v řízení o rozkladu, což však učinil. Pokud by žalobce jednal úmyslně, byla by mezi dopisy Spotřebitelům a e-mailem společnosti VEMEX větší časová prodleva, případně by žalobce zaslal chybné informace i společnosti VEMEX. 7. Dále žalobce namítá, že dopisy Spotřebitelům zaslal v důsledku jednání společnosti VEMEX. Zavedené postupy při změně dodavatelů stanoví vyhláška č. 408/2015 Sb. Žalovaný nesprávně tvrdí, že žalobce měl dostatek času informace o ukončení jednotlivých smluv zapracovat do svých interních systémů. Není korelace mezi datem, kdy ze strany Spotřebitelů došlo k ukončení smluv, a datem zaslání jednotlivých dopisů. Po oznámení o konci závazku ještě probíhá snaha oslovit spotřebitele s novou nabídkou a ten může své rozhodnutí změnit – proto se informace o konci závazku nezanáší do systému ihned. To činí žalobce až ve chvíli, kdy je zřejmé, že proces změny dodavatele je nevratný v návaznosti na termíny pro změnu dodavatele podle vyhlášky č. 408/2015 Sb. K odeslání dopisů Spotřebitelům došlo automaticky na základě vygenerování dokumentu „námitka“ u operátora trhu – společnosti OTE, a. s. Společnost VEMEX totiž požádala u operátora trhu o změnu dodavatele dříve, než žalobce s touto změnou vyjádřil souhlas (potvrdil, že akceptuje právní jednání společnosti VEMEX směřující k ukončení závazku). Odeslání uvedených dopisů tak způsobilo nestandartní jednání zástupce Spotřebitelů, společnosti VEMEX. Žalobce neměl v úmyslu jakkoliv bránit Spotřebitelům ve změně dodavatele, ve všech případech navíc došlo k ukončení dodávek do předmětného odběrného místa k datu výročí smlouvy, tj. k datu požadovanému Spotřebiteli. Žádná újma, byť teoretická, Spotřebitelům nevznikla. Pokud žalovaný dospěl k tomu, že jednání žalobce bylo způsobilé podstatně ovlivnit ekonomické chování Spotřebitelů, jde o pouhou spekulaci. 8. Žalobce v řízení navrhoval, aby žalovaný prověřil zavedenou praxi mezi žalobcem a společností VEMEX při změně dodavatele, z čehož by vyplynulo, že postup společnosti VEMEX byl nestandartní a to vyvolalo automatickou reakci v informačním systému žalobce a neúmyslné odeslání předmětných dopisů. Žalovaný však takový důkazní návrh bez dalšího odmítl a proto zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. Dále spatřuje žalobce vadu zmatečnosti v napadeném rozhodnutí v tom, jakým způsobem se žalovaný vypořádal s námitkou žalobce, že v době generování dopisů dotčeným Spotřebitelům byla informace v nich obsažená pravdivá. Z tohoto důvodu nemůže obstát právní kvalifikace žalovaného, že žalobce použil nepravdivý údaj. Žalovaný sice ve výroku I. rozhodnutí o správním deliktu dovodil, že nepravdivá informace se týkala ukončení smluvních vztahů, aby v odůvodnění uvedl, že nepravdivou byla informace o hrozící smluvní sankci. Výrok I. rozhodnutí o správním deliktu a jeho odůvodnění jsou tak v rozporu. Dále žalobce navrhoval provést výslech jednotlivých Spotřebitelů, aby se vyjádřili k tomu, zda jejich ekonomické chování bylo podstatně ovlivněno dopisem žalobce. Žalovaný to však odmítl s tím, že ke spáchání správních deliktů došlo již odesláním předmětných dopisů. S tím žalobce nesouhlasí, neboť bylo nutné zkoumat, jak konkrétně žalobce svými dopisy působil na Spotřebitele a zda skutečně mohl podstatně ovlivnit jejich ekonomické chování. To mohlo mít dopad na posouzení materiální stránky vytýkaného jednání a od toho se odvíjející úvahy o výši sankce. Žalobce závěrem k této námitce konstatuje, že žalovaný vymezil tzv. průměrného spotřebitele obecným postupem, který nelze přijmout. Nejde o konstantní pojem, který je nutno za všech situací v