7 As 26/2007 — Nejvyšší správní soud

62 A 12/2020- 47 - text 7 pokračování 62 A 12/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: J. K. bytem X proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.12.2019, č.j. SPU 467444/2019, sp. zn. SP13954/2019-202001, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12.12.2019, č.j. SPU 467444/2019, sp. zn. SP13954/2019-202001, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 27.6.2019, č.j. SPU 189958/2019, o určení hranic pozemků v katastrálním území Blažkov ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 139/2002 Sb.“). I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že správní orgány činily v řízení dle § 4 odst. 2 ve spojení s § 13 zákona č. 139/2002 Sb. kroky, které lze provést pouze v rámci řízení o komplexních pozemkových úpravách. 3. Podle žalobce byl prvostupňový orgán oprávněn rozhodnout pouze o určení (zpřesnění) hranic řešených pozemků, nikoli však o jejich nové výměře. Správní orgány však podle žalobce nepřípustně upravily i výměry pozemků p.č. XA, XB, XC, XD, XE a XF, jak vyplývá z porovnání výstupního soupisu nároků a listu vlastnictví č. X. Podle žalobce k faktické změně prostorového určení pozemků nemohlo dojít ani z toho důvodu, že hranice pozemků jsou v terénu dlouhodobě ustáleny (cestou, mezemi). K novým výměrám by nebylo možné dojít ani vynásobením původních hodnot koeficientem, který byl prvostupňovým orgánem stanoven coby určující pro nové výměry pozemků v daném katastrálním území. 4. Podle žalobce došlo k nepřípustné změně výměry některých pozemků, ačkoli předmětem jednoduchých pozemkových úprav může být pouze a výlučně určení (zpřesnění) hranic těchto pozemků. Podle žalobce rovněž došlo k nepřípustnému a nezákonnému rozdělení některých pozemků v jeho vlastnictví a k vytvoření nových parcel; rovněž k tomuto kroku nebyly správní orgány v rámci jednoduchých pozemkových úprav oprávněny, stejně tak byl nepřípustně stanoven jiný (nový) druh pozemku. 5. Žalobce dále nesouhlasí se způsobem, jakým v grafické části výstupního soupisu nároků došlo k posunutí hranic u některých pozemků (původní parc. č. XG, XB a XH vzhledem k hranicím pozemků původní parc. č. XI, XJ a XK), neboť to neodpovídá skutečným, dlouhodobě ustáleným poměrům v terénu. Nové určení hranic je tak v rozporu s tím, jak jsou tyto pozemky v terénu ve skutečnosti vymezeny; hranice těchto pozemků jsou ve skutečnosti v přímce a na stejné úrovni jak na levé, tak na pravé straně potoka. 6. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 7. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 8. Žalovaný navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, a na tomto procesním postoji také setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 11. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb. se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. se pozemkové úpravy se provádějí zpravidla formou komplexních pozemkových úprav. Pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení. 13. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. lze jednoduchými pozemkovými úpravami provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb., a to v případech, kdy nelze použít jiný postup. 14. Z § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 139/2002 Sb. vyplývá, že pozemkový úřad posuzuje podané požadavky na zahájení pozemkových úprav a shledá-li důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných případech zahájit řízení i bez podaných požadavků, přičemž řízení o pozemkových úpravách se považuje vždy za řízení zahájené z podnětu pozemkového úřadu. 15. Podle § 10 odst. 1 věty první zákona č. 139/2002 Sb. navrhne pozemkový úřad vlastníkům pozemků nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Podle § 10 odst. 3 a 4 tohoto zákona platí, že nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků a že nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20 %. Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání. 16. Z § 13 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. plyne, že upřesněním přídělu je určení hranic přídělu v případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice přídělu nelze jednoznačně určit. 17. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. je rekonstrukcí přídělu určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo nečitelné podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly. 18. Podle § 13 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. postupuje v řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělu, pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem; ustanovení § 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 zákona se však použijí pouze přiměřeně. V těchto řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze o určení hranic pozemků. 19. Klíčovou spornou otázkou v této věci je, zda správní orgány vybočily z předmětu řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, kterým bylo v nyní posuzované věci určení (upřesnění) hranic pozemků (přídělů půdy) ve smyslu § 13 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. S tím pak souvisí otázka, zda správní orgány při určení hranic pozemků postupovaly v rozporu se zákonem a pochybily, pokud změnily výměru a druh žalobcových pozemků a pokud některé jeho pozemky rozdělily a vytvořily nové parcely. 20. Žalobce v žalobě uplatňuje zcela totožné námitky, jaké uplatnil již v podaném odvolání a ve svých námitkách adresovaných prvostupňovému orgánu. Zdejší soud předně odkazuje na jejich podrobné vypořádání jak prvostupňovým orgánem, tak žalovaným, kteří žalobci mimo jiné (i v rámci ústních jednání) vysvětlili, že se změnou hranic vždy dochází i ke změně výměry pozemků; argument žalobce, že při upřesňování hranic přídělů v rámci jednoduchých pozemkových úprav nemůže dojít ke změně výměr pozemků, je podle zdejšího soudu již na p