7 As 131/2012 — Nejvyšší správní soud

62 A 84/2019- 141 - text 14 pokračování 62 A 84/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: M. M. bytem X zastoupen JUDr. Martinem Klimo, advokátem sídlem Sukova 49/4, Brno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát sídlem Moravské náměstí 1, Brno za účasti: 1. Ing. J. M. bytem X zastoupen JUDr. Milanem Bedrošem, advokátem sídlem Pekárenská 330/12, Brno 2. Povodí Moravy, s.p. sídlem Dřevařská 932/11, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.3.2019, č.j. ZKI BR-O-12/94/2019-15, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.3.2019, č.j. ZKI BR-O-12/94/2019-15, kterým žalovaný změnil výrok rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-venkov (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 21.12.2018, č.j. OR-896/2018-703-14, tak, že nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením navrhované opravy chyby spočívající v nesouladu katastrální evidence se skutečným stavem po obnově operátu u pozemků parc. č. XA a XB v k.ú. X, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „katastrální zákon“). I. Podstata věci 2. Žalobce se podáním ze dne 11.10.2018 domáhal opravy chyby v katastru nemovitostí, kterou spatřoval v tom, že po obnově katastrálního operátu je pozemek parc. č. XB v k.ú. X evidován jako část dřívějšího pozemku parc. č. XC stabilního katastru a pozemek parc. č. XA jako dřívější pozemek parc. č. XD stabilního katastru. Žalobce navrhl jako správný údaj ten, že pozemek parc. č. XB v k.ú. X je součástí dřívější parcely č. XD stabilního katastru a pozemek parc. č. XA je součástí dřívější pozemkové parcely č. XE stabilního katastru; uvedl dále, že dílčí změny současného stavu oproti stabilnímu katastru jsou způsobeny pouze výstavbou domu č. X a X, pro kterou bylo pět pozemků (parc. č. XC až 5) jako celek posunuto o 1,5 metru, byla určena stavební čára, která délky parcel zkrátila o 3,6 metru a v roce 1926 bylo provedeno zalomení hranice parcel podle boční stěny domu č. X v zájmu dosažení pravých úhlů místností v uličním průčelí domu. K posunu číslování parcel však nikdy nedošlo, posun v číslování parcel je chybou. 3. Prvostupňový orgán návrh žalobce neshledal důvodným a vydal oznámení ze dne 30.10.2018, č.j. OR-896/2018-703-3, o neprovedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí. Žalobce nesouhlasil s neprovedením opravy chyby s tím, že hranice pozemků parc. č. XA a XB nebyly v rámci mapování základní mapy velkého měřítka řádně vyšetřeny a zaměřeny a že soulad vlastnictví podle prvostupňového orgánu podrobně zdokumentovaný v oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích katastru ze dne 22.4.2015, č.j. OR-159/2015-703-4, již nemůže po nalezení mapy a pozemkové knihy č. d. X ze dne 12.3.1902 stabilního katastru odpovídat skutečnému stavu, neboť se nevypořádává s rozdíly mezi řádně autorizovaným podkladem, tj. mapou a pozemkovou knihou stabilního katastru, a geometrickým plánem bez autorizace ze dne 22.6.1926, ze kterého příslušná evidence po 1.4.1964 dodnes chybně vychází. Prvostupňový orgán následně zahájil správní řízení a rozhodnutím ze dne 21.12.2018, č.j. OR-896/2018-703-14, rozhodl tak, že nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby, týkající se zákresu hranice mezi pozemky parc. č. XA a XB a aktuálně vedeného vlastnického práva k pozemku parc. č. XB v k.ú. X, se nevyhovuje. 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí výrok prvostupňového orgánu shora uvedeným způsobem změnil. Závěry správních orgánů napadá žalobce podanou žalobou. II. Shrnutí žalobní argumentace 5. Žalobce namítá, že katastr obsahuje chybný údaj vzniklý zřejmým omylem ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona při vedení a obnově katastru. Konkrétně k omylu došlo novým mapováním při chybném vytyčení pozemku parc. č. XB v k.ú. X v době mezi 1.1.1964 a 19.10.1987, kdy byl dokončen tzv. závěrečný protokol o místním šetření pro účel tehdejší evidence nemovitostí; při obnově evidence nemovitostí byl předmětný pozemek nesprávně geometricky a polohově určen tak, jak předpokládá § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky (dále jen „vyhláška č. 357/2013 Sb.“). Chyba vznikla jako právní omyl zápisem skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem, na základě neautorizovaného nesprávného situačního náčrtu ze dne 22.6.1926, ze kterého mapování obnovené evidence nemovitostí nadále chybně vychází. V takovém právním omylu použití nesprávné listiny je jednoznačně obsažen lidský činitel. Porovnáním nesprávného situačního náčrtu se starším mapováním před rokem 1902 je zřejmé, že nelicencovaný autor situačního náčrtu vycházel ze staršího mapování z doby kolem roku 1870, podle kterého však nebyly předmětné pozemkové parcely už nikdy zcizovány, neboť veškeré pozdější změny vlastnictví byly realizovány podle mapy v pozemkové knize č.d. X ze dne 12.3.1902 s výjimkou převodů v době nesvobody do 31.12.1963, kdy nebyl aplikován intabulační princip vůbec. 6. Podle žalobce ani průměrně obezřetný vlastník nebyl po celou dobu od vzniku chyby schopen tuto rozpoznat; chyba vyšla pro žalobce najevo teprve po výzvě chybně zapsaného vlastníka o vydání předmětného pozemku k užívání v době bezprostředně předcházející podání návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu, spočívající v nesprávném určení parcel č. XA a XB náhradou za dřívější pozemkové parcely č. XC, XD a XE v k.ú. X. 7. Podle žalobce se správní orgány nevypořádaly s informacemi z fotografie dostupné na internetu týkající se stávající situace v terénu. Podle žalobce musí správní orgány doložit, kdo v době nesvobody po 1.4.1964 rozdělení pozemku parc. č. XE vyměřil a kdo určil výměru 105 m2 odděleného pozemku parc. č. XD, která je současně shodou okolností totožná s výměrou pozemku parc. č. XC. Prvostupňový orgán se ani nevypořádal se skutečností, že pozemek tehdejší parc. č. XC nemohl být převáděn do vlastnictví z poloviny J. T. a z poloviny B. T. podle hranic na úředně neautorizovaném, avšak pod č.d. X vloženém situačním náčrtu, datovaném k 22.6.1926, protože tento náčrt v době sepsání darovací smlouvy dne 25.1.1926 ještě neexistoval; je vyloučeno, aby se v lednu 1926 nabývalo vlastnictví podle náčrtu až z června téhož roku. 8. Správní orgány svým postupem porušily § 50 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Správní orgány se argumenty a důkazy týkajícími se období 1964 až 1989 prakticky nezabývaly. Prvostupňový orgán se jako evidenční úřad nad rámec své příslušnosti zabýval hodnocením vlastnických a užívacích poměrů; vlastnická a užívací práva nejsou předmětem tohoto řízení. Pouhými evidenčními resp. administrativními postupy nemůže dojít ke změně vlastnického práva. Podle žalobce je postup, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu neprovést opravu chyby v katastrální evidenci, nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). 9. K podané replice žalobce doložil znalecký posudek č. 224-9/2019, znalce pro základní obor geodézie a kartografie Ing. S. K., CSc. Z něj je podle žalobce zřejmé, že výsledky zeměměřické činnosti týkající se předmětných pozemkových parcel č. XC, XD a XE v k.ú. X od prvního základního dělení v roce 1902 do dnešních dnů umožňují rozdílnou interpretaci hranic a dokazují některé existující nesoulady zápisů v pozemkové knize a záznamů měření. Na základě leteckých snímků z let 1949, 1956, 1965, 1984 a 2003 je zřejmé, že mezi předmětnými pozemky dnešních parcel č. XA a XB v k.ú. X není od roku 1949 dodnes žádná rozhrada ani jiná dělící linie rozdílného užívání, tedy celý prostor dnešních pozemků parc. č. XA a XB v k.ú. X je užíván jako celek. V doplnění repliky poté žalobce shrnul závěry znaleckého posudku. 10. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí prvostupňové zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 11. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 12. Podle žalovaného byly v pozemkové knize u pozemků parc. č. XC a XD provedeny změny dle ohlašovacího listu č. 16/1926 v souladu s tehdy platnými předpisy. Případnou chybu vzniklou při vedení veřejných knih, stabilního katastru, pozemkového katastru či jednotné evidence půdy, nelze napravit postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona; uvedené historické evidence nelze považovat za katastrální operát, jak plyne z § 29 odst. 1 předchozího zákon