2 Afs 5/2005 — Nejvyšší správní soud

31 A 78/2022- 45 - text 11 č. j. 31A 78/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Václava Štencla, MA a JUDr. Radka Malenovského ve věci žalobkyně: H. V., narozená X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2022, č. j. JMK 50276/2022, sp. zn. S-JMK 127351/2021 OÚPSŘ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně byla výrokem I. rozhodnutí Městského úřadu Blansko z 20. 7. 2021 č. j. SÚ P 38/2021 MBK 17785/2021/Do (dále „prvostupňové rozhodnutí“) uznána vinnou, že se z vědomé nedbalosti dopustila přestupku proti stavebnímu zákonu dle § 178 odst. 2 písm. i) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále „SZ“), a to tím, že v době od 7. 10. 2020 do 4. 2. 2021 jako stavebník stavby nazvané „rekreační objekt v Blansku – Žižlavicích na pozemku parc. č. X v katastrálním území X, s doplňkovými stavbami – přístřešek na auto se skladem …“ (dále jako „stavba“) v rozporu s § 134 odst. 2 SZ nepředložila do 7. 10. 2020, tj. ve lhůtě do 5 dnů, doklady ke stavbě uvedené ve výzvě stavebního úřadu, a to stavební deník k předmětné stavbě, název zhotovitele stavby a nesdělila, zda byla na stavbě zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby a tuto případnou projektovou dokumentaci nepředložila, čímž spáchala přestupek v podobě nepředložení dokladů ve lhůtě stanovené ve výzvě. Dále byla žalobkyně výrokem II. prvostupňového rozhodnutí uznána vinnou, že se z vědomé nedbalosti dopustila přestupku proti SZ dle § 178 odst. 2 písm. j) SZ, že v době od 2. 10. 2020 do minimálně 4. 2. 2021 jako stavebník stavby v rozporu s § 134 odst. 4 SZ neuposlechla výzvy a rozhodnutí stavebního úřadu k zastavení prací na stavbě, čímž spáchala přestupek v podobě neuposlechnutí výzvy a rozhodnutí k zastavení prací na stavbě. Žalobkyni byla uložena pokuta 30 000 Kč. Žalovaný rozhodnutím z 17. 5. 2022, č. j. JMK 50276/2022, sp. zn. S-JMK 127351/2021 OÚPSŘ (dále „napadené rozhodnutí“) pokutu snížil na částku 10 000 Kč a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně navrhla zrušit napadené i prvostupňové rozhodnutí z následujících důvodů. 3. Přestupků dle § 178 odst. 2 písm. i) a j) SZ se může dopustit jen stavebník. Stavebníkem je ten, kdo žádá o vydání stavebního povolení, nebo ohlašuje provedení stavby a dále osoba, která stavbu provádí. Na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně jsou prováděny stavby, které nejsou ve vlastnictví žalobkyně, stavby žalobkyně na svých pozemcích neprováděla a neprovádí. Správním orgánům žalobkyně svými podáními řádně doložila, kdo a za jakých okolností její pozemek užívá a provádí případné stavby. Proto byly žalobkyni uložené povinnosti doložit doklady ke stavbě a zastavit stavební práce nesplnitelné, když stavebníkem není. Správní orgány nezjistily úplně skutkový stav a nebyly vypořádány vlastnické stavby, která není v jejím vlastnictví, stavební úřad si k této skutečnosti nevyžádal důkazy. Žalovaný ani orgán prvního stupně nebral v potaz žalobkyní navrhované důkazy ohledně vlastnictví stavby. 4. Žalobkyni bylo upřeno právo obrany, tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obranu, když opakovaně upozorňovala na nouzový stav, ve kterém řízení proběhlo a na svůj zdravotní stav a věk. Stavební úřad nevyhověl žalobčiným opakovaným žádostem o odročení jednání, o umožnění její účasti na úkonech v řízení a účasti jejího zástupce, kterého měla zajištěného. Veškerou korespondenci správní orgán doručoval tak, aby si žalobkyně musela osobně poštu přebírat na poště v úložní době v období, kdy pošta s ohledem na nouzový stav nedoručovala do vlastních rukou, ale zajišťovala pro adresáta jen oznámení vhozem do poštovní schránky, že si má vyzvednout na poště uloženou zásilku. Stavební úřad úkony nařizoval a prováděl tak, že je provedl buď ještě v době úložní doby pro převzetí doručované zásilky na poště a nebo na dobu těsně po uplynutí úložní doby tak, aby žalobkyni bylo znemožněno se na avizovaná jednání či úkony připravit a účastnit se jich. Správní orgán tak žalobkyni znemožnil vyjádřit se ve věci, vyjádřit se ke shromážděným důkazům před vydáním rozhodnutí, nahlížet do spisu. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout a odkázal na napadené rozhodnutí s tím, že se v něm vypořádal se všemi námitkami žalobkyně. IV. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). IV. A) Námitky o porušení procesních práv žalobkyně 7. Žalobkyně namítá porušení svých procesních práv ve smyslu bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud ze správního spisu zjistil následující skutečnosti, které dokládají nedůvodnost žalobních námitek. 8. Žalobkyně si 22. 1. 2021 osobně převzala předvolání k přestupkovému jednání na 17. 2. 2021 a současně oznámení o zahájení řízení o přestupcích, ve kterém žalobkyně byla poučena o tom, v čem má spočívat její jednání, kterým měla spáchat přestupek (jde o téměř shodný text jako byl uveden ve skutkové a právní větě prvostupňového rozhodnutí). Už proto je nedůvodná námitka žalobkyně, že ji správní orgán znemožnil vyjádřit se ve věci. 9. Ačkoli o nařízeném jednání věděla již 22. 1. 2021, přesto o odročení jednání požádala až 15. 2. 2021, běžným mailem, s odkazem nepříznivou epidemiologickou situaci a s ohledem na prodloužení nouzového stavu rozhodnutím vlády z 14. 2. 2021 s tím, že je riziková skupina obyvatelstva nad 60 let. Požádala stavební úřad o „přeložení termínu ústního jednání na dobu odeznění pandemie“. Stavební úřad postupoval vůči žalobkyni vstřícně a 16. 2. 2021 ji mailem „nabídl“ nový termín jednání na 4. 3. 2021 s tím, že není úřední den a v budově se pohybuje minimum lidí, jednání proběhne v kanceláři v přítomnosti jen s žalobkyní, s respirátory a desinfekcí. Stavební úřad vysvětlil v tomto mailu žalobkyni, že s ohledem na zásady správního řízení nelze řízení o přestupku odkládat na neurčitou dobu (až pomine pandemie) a poučil ji, že může své vyjádření zaslat písemně, nejpozději do 4. 3. 2021. V mailu z 17. 2. 2021 stavební úřad informoval žalobkyni, že ji písemně předvolává k jednání na 4. 3. 2021 a žalobkyni bylo písemné předvolání k jednání doručeno 1. 3. 2021, kdy si jej osobně převzala. V tomto předvolání byla opětovně poučena o skutku, který se jí klade za vinu, včetně právní kvalifikace, a byla též poučena o právu nechat se zastoupit advokátem či jí zvoleným zástupcem. 10. Žalobkyně dopisem doručeným stavebnímu úřadu 3. 3. 2021 požádala znovu o odročení jednání, kterou odůvodnila nouzovým stavem. Stavební úřad i podruhé vyhověl této žádosti žalobkyně o odročení jednání a předvolání k dalšímu jednání na 7. 4. 2021 si žalobkyně osobně převzala 3. 4. 2021. Již ze skutečnosti, že stavební úřad vyhověl dvěma žádostem žalobkyně o odročení jednání, plyne nedůvodnost námitky žalobkyně, že správní orgán nevyhověl žalobčiným opakovaným žádostem o odročení jednání a o umožnění účasti žalobkyně na úkonech v řízení. 11. Ačkoli žalobkyně již 3. 4. 2021 věděla o jednání nařízeném na 7. 4. 2021, přesto poslala běžným mailem omluvu z jednání až den před jednáním v nočních hodinách (6. 4. 2021 v 22:36), v němž uvedla, že se chce jednání osobně zúčastnit a nesouhlasí s jeho jednáním bez její účasti. Šlo tak podle svého obsahu o v pořadí již třetí žádost o odročení. Jako důvod žádosti o odročení uvedla žalobkyně nouzový stav kvůli koronaviru a že nařízený termín jednání na den 7. 4. 2021 je v rozporu se správním řádem, jelikož jí byla odňata práva na přípravu jednání. 12. Podle § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ZOP“) správní orgán k ústnímu jednání předvolá účastníky řízení. Podle § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jako „SŘ“): „Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem. V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit.“. 13. Obviněný z přestupku má právo být přítomen ústnímu jednání podle § 80 ZOP, ledaže by odmítl se k projednání přestupku dostavit, anebo se na předvolání k jedná