3 As 8/2005 — Nejvyšší správní soud

29 A 162/2021- 187 - text  7 29 A 162/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Martina Kopy v právní věci žalobce: POZEMSTAV Prostějov – servis, s.r.o., IČO: 25546244 sídlem Pod Košířem 329/73, 796 01 Prostějov zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. Janem Holasem sídlem Aloise Krále 2640/10, 796 01 Prostějov žalovaný: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40b, 779 11 Olomouc za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) E. B. 2) J. D. 3) P. D. 4) L. G. 5) E. H. 6) M. J. 7) D. K. 8) M. N. 9) R. P. 10) M. P. 11) Z. P. 12) J. P. 13) M. P. 14) Z. P. 15) K. P. 16) A. R. 17) A. R. 18) P. S. 19) R. S. 20) E. Š. 21) V. Š. 22) J. Š. 23) H. U. 24) L. V. 25) M. V. všichni zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. Janem Holasem sídlem Aloise Krále 2640/10, 796 01 Prostějov 26) R. M. 27) CITY WEST INVESTORS, s.r.o. sídlem Archeologická 2256/1, Stodůlky, 155 00 Praha 5, oba zastoupeni advokátem JUDr. Tomášem Vymazalem sídlem Wellnerova 1322/3C, 779 00 Olomouc 28) Š. P. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2021, č. j. KUOK 90720/2021, sp. zn. KÚOK/68865/2021/OSR/7000 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), zamítl jako nepřípustné odvolání žalobce a potvrdil správnost rozhodnutí Stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova (dále též „stavební úřad“ či „správní orgán prvního stupně) ze dne 12. 10. 2017, č. j. PVMU 131409/2017 61, sp. zn. SÚ/549/03-Ing.Ko, kterým správní orgán prvního stupně zastavil řízení o změně stavby „Výstavba bytových domů – bytový dům podsklepený č. X, X, v ulici Z. (původně umístěný na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH a XCH v kat. území X)“ (dále jen „předmětná stavba“) před jejím dokončením, a to části uvedené stavby „SO 201 Bytový dům č. X v ulici Z. XI, na pozemku parc. č. XJ v kat. území X“, konkrétněji jejího 1. až 4. nadzemního podlaží. Správní orgán prvního stupně tak rozhodl z důvodu, že v době rozhodování o povolení ke změně stavby před dokončením již došlo k provedení změn, jejichž povolení bylo žádáno, a proto konstatoval, že v tomto řízení opadl jeho předmět. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil, neboť nesprávně posoudil otázku jeho účastenství v řízení o změně stavby před jejím dokončením. Žalobce je přesvědčen, že byl oprávněn odvolání podat. 3. Žalobce nejprve rekapituloval procesní průběh dané věci. Upozornil, že prvostupňové rozhodnutí ze dne 12. 10. 2017 mu bylo doručeno dodatečně dne 14. 5. 2021 až k jeho žádosti o zaslání listin. Stavební úřad v přípisu ze dne 10. 5. 2021, č. j. PVMU 63197/2021 61, uvedl, že žalobce „je dle výše uvedených skutečností účastníkem daného řízení a má možnost se proti zaslanému rozhodnutí odvolat“. Žalobce se v souladu s tímto poučením proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal, avšak žalovaný je jako nepřípustné zamítl. Jelikož jednal v souladu s poučením, necítil žalobce potřebu v odvolání snášet argumenty ve prospěch svého účastenství, což mu žalovaný v napadeném rozhodnutí vytkl. Uvedl je proto v žalobě. 4. Zaprvé žalobce zmínil, že v minulosti vlastnil bytovou a nebytovou jednotku náležející k předmětné stavbě. Současně zdůraznil, že účastníkem řízení byl i z pozice stavebníka předmětné stavby, což dokládá příslušnými ustanoveními smlouvy o výstavbě a jejího dodatku č. 1. Touto otázkou se žalovaný vůbec nezabýval, napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Dále žalobce poukázal na rozdílný přístup správních orgánů ke společnosti POZEMSTAV Prostějov, a.s., IČO 25527380, která taktéž neměla v době vydání prvostupňového rozhodnutí žádná vlastnická ani jiná věcná práva k předmětné stavbě. S touto společností však bylo po celou dobu řízení ze strany správních orgánů jednáno jako s účastníkem. Účastenství žalobce osvědčuje i skutečnost, že s ním stavební úřad v roce 2003 komunikoval ve věci kolaudace předmětné stavby. Je nelogické, aby byl žalobce účastník řízení o kolaudaci, nikoliv již o změně předmětné stavby před jejím dokončením. 5. Žalobce zadruhé nesouhlasí se závěrem žalovaného, že žalobci nesvědčí postavení účastníka řízení, protože prvostupňové rozhodnutí nemůže zasáhnout jeho práva. Žalobcova práva mohou být negativně dotčena například tím, že změna předmětné stavby nebude před jejím dokončením legalizována (původní stavební povolení na předmětnou stavbu bylo po 13 letech zrušeno), v důsledku čehož může být žalobci jako stavebníkovi uložena povinnost stavbu odstranit. Dále mohou subjektům, na které žalobce převedl vlastnické právo k bytové a nebytové jednotce předmětné stavby, vzniknout v důsledku zrušení původního povolení změny stavby vůči žalobci nároky. S odkazem na § 14 zákona č. 71/1967 Sb. (dále jen „správní řád z roku 1967“) pak dle žalobce platí, že je účastníkem řízení „až do doby, než se prokáže opak“. To žalovaný neprokázal. K tomu žalobce dodává, že pokud by žalovaný skutečně prokázal, že žalobce není účastníkem řízení, musel by o tom samostatně procesně rozhodnout. Bez takového pravomocného rozhodnutí by nemohl odvolání žalobce jako nepřípustné zamítnout. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobce a vyjádření osob zúčastněných na řízení 6. Žalovaný krajskému soudu navrhl, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. Dle § 68 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon z roku 1976“) je totiž okruh účastníků řízení o změně stavby před dokončením oproti standartnímu stavebnímu řízení zúžen jen na osoby, jichž se změna dotýká. Účastníkem řízení tak nutně nemusí být každá osoba, která byla účastníkem původního stavebního řízení. Žalovaný zjistil, že ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí žalobci postavení účastníka nesvědčilo, neboť nedisponoval vlastnickým ani jiným věcným právem k předmětné stavbě či pozemku, na kterém je stavba umístěna. Žalobce nebyl ani stavebníkem. K otázce poučení žalovaný odkázal na § 68 správního řádu a uvedl, že prvostupňové rozhodnutí obsahovalo všechny zákonné náležitosti. 7. Osoby zúčastněné na řízení č. 26 a 27 ve vyjádření k žalobě uvedly, že považují žalobu za nedůvodnou a napadené rozhodnutí za správné. Současně uvedly, že případné přiznání účastenství žalobci by nemohlo mít vliv na věc samou. Žalobce totiž napadá rozhodnutí o zastavení řízení o změně stavby před dokončením, jeho zákonnost byla potvrzena správními soudy. Zúčastněné osoby tak tvrdí, že žalobci nesvědčí aktivní legitimace, neboť jeho veřejná subjektivní práva nebyla nijak dotčena. Žalobce současně opomíjí, že ze smlouvy o výstavbě (a ze zákona o vlastnictví bytů i judikatury) vyplývá, že práva a povinnosti stavebníka z této smlouvy přechází na jejich právní nástupce. Žalobce v roce 2004 převedl vlastnictví dvou jednotek na nabyvatele, čímž zaniklo jeho právo být účastníkem případného správního řízení. K argumentaci žalobce ohledně povinnosti správního orgánu vydat samostatné procesní rozhodnutí o tom, že není účastníkem, odkázaly zúčastněné osoby na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2013, č. j. 62 A 15/2011-60 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na https://www.nssoud.cz). Ten vyslovil závěr, že odvolací orgán může přímo v rozhodnutí o opravném prostředku posoudit účastenství podatele a nemusí vydávat samostatné rozhodnutí dle § 28 správního řádu. 8. V replice k vyjádření žalovaného žalobce setrval na své argumentaci uvedené v žalobě. IV. Posouzení věci soudem 9. Krajský soud přezkoumal, za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Nepřezkoumatelnost 10. Krajský soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, jelikož se jedná o tak závažnou vadu, že by se jí soud musel zabývat z úřední povinnosti i nad rámec uplatněných žalobních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Krajský soud považuje za vhodné předestřít, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů