Z rozhodnutí: Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci…
29 A 77/2022- 120 - text
21 29 A 77/2022
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci
žalobce: Slévárna HEUNISCH Brno, s.r.o., IČ: 27695905
sídlem Zaoralova 11, 628 00 Brno
zastoupený advokátem Mgr. Milanem Chytilem
sídlem Vrchlického sad 6, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo životního prostředí
sídlem Vršovická 65, Praha 10
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2022, č.j. MZP/2022/560/1002, sp. zn. ZN/MZP/2022/560/127,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2022, č. j. MZP/2022/560/1002, sp. zn. ZN/MZP/2022/560/127, kterým žalovaný částečně změnil a jinak potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru životního prostředí (dále jen „krajský úřad“) vydaného dne 28. 4. 2022 sp. zn. S-JMK 143647/2021 OŽP/Ber, č. j. JMK 62419/2022 o 13. změně integrovaného povolení zařízení „Slévárna šedé litiny“ v k. ú. Líšeň provozovatele slévárny, kterým je žalobce.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
2. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné.
Limit TOC na formovně od 1. 5. 2023 - 50 mg/m3
3. Stanovený emisní limit TOC je nepřijatelný. Hodnota je 3x nižší než zákonná norma. Stanovením limitu od 1. 5. 2023 žalovaný zasáhl do práv žalobce v rozsahu neodpovídajícím okolnostem daného případu. Limit nebyl řádně odůvodněn, žalovaný se dostatečně nevypořádal s odvolacími námitkami. Žalobce citoval judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“), týkající se nepřezkoumatelnosti. První linie posudku je psaná podmiňovacím způsobem, tykající se stanovení emisních limitů pro konkrétní látky identifikované zpracovatelem posudku v bezpečnostních a technických listech. Druhá obsahuje návrh celkových emisních koncentrací VOC. Zpracovatel posudku se snažil vypočíst a stanovit specifické emisní limity pro konkrétní látky, nikoliv pro „celkové emisní koncentrace VOC“, ve vztahu k nimž uvedl návrh limitu 50 mg/m3, z nějž správní orgány vyšly. V posudku není uvedeno, proč byl limit stanoven právě v této výši a na základě jakých výpočtů, úvah či podkladů. To není patrné ani ze správních rozhodnutí. Správní orgán má v rámci odůvodnění emisního limitu vysvětlit, zda by jím zamýšleného efektu nebylo dosaženo i při stanovení limitu nikoliv tak přísného, zda se z jeho strany nejedná o nepřiměřený zásah. Pokud bude žalobci stanovena nejnižší hodnota stanovená v prováděcí vyhlášce, bude to muset dle správních orgánů vést k tomu, že dojde k vyřešení problematiky pachové zátěže.
4. Byly porušeny základní zásady správního procesu – zásady proporcionality podle § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a požadavky dle § 2 odst. 4 správního řádu. V rámci příprav nového referenčního materiálu nejlepších dostupných technik pro kovárny a slévárny se počítá se lhůtou 8 let pro zavedení opatření pro snížení emisních koncentrací TOC. Jednoroční lhůta stanovená krajským úřadem a potvrzená žalovaným není vůbec na místě.
Stanovení emisních limitů pro konkrétní látky
5. Hodnoty stanovené v posudku na základě výpočtových stavů nebyly stanoveny řádně, nemohou byt podkladem pro budoucí změnu integrovaného povolení. Vychází z nesprávně stanovených čichových prahů. S rozsáhlými námitkami žalobce se žalovaný řádným způsobem nevypořádal. V diplomové práci, jíž zpracovatel posudku neuvedl v použitých podkladech, jsou čichové prahy zmíněny okrajově, a to v příloze č. 7. Zdroj není ani řádně označen; je uvedeno pouze „Příloha č. 7 k diplomové práci: Tabulka čichových prahů vybraných sloučenin. Zdroj: www.odour.cz.“ Na webu tabulku nelze nalézt. Žalobce ve svém odvolání uvedl odborné zdroje a konkrétní hodnoty čichových prahů jednotlivých látek. Tímto se žalovaný vůbec nezabýval, omezil se na konstatování o ověření středních hodnot krajským úřadem. Závěry žalobce a správních orgánů se rozcházely ve výši čichového prahu. Lze se podivovat nad tím, jak správní orgán ověřoval střední hodnoty a z jakých „veřejně dostupných zdrojů“. Dotčené pasáže odvolání pro žalobce zpracovala Ing. P. A., CSc., od roku 2003 jednatelka a také aktuálně jediná společnice společnosti ODOUR, kterou správní orgán považuje v tomto směru za autoritu, pokud z webu této společnosti jako zdroje měla autorka diplomové práce údajně vycházet.
6. Pokud nebyly výchozí hodnoty čichových prahů řádně stanoveny, nemohou být správné ani výpočtové stavy 1a – 1g, 2a – 2g a 3a – 3g a dosažení emisních koncentrací konkrétních látek dle závěrů posudku. Toto nemůže být určující pro stanovení dalších závazných podmínek provozu zařízení. Nebylo ani řádně zjišťováno množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek obtěžujících zápachem. Zpracovatel posudku i správní orgány měli v souladu s přílohou č. 17 vyhlášky č. 415/2012 Sb. zjišťovat látky vznikající v důsledku chemických reakcí na příslušných výduších, nikoliv vyjít z bezpečnostních a technických listů. Při chemických reakcích vznikají látky zcela odlišné. Nebyl splněn první bod postupu dle zmíněné přílohy č. 17 vyhlášky č. 415/2012 Sb., a to „zjištění množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek obtěžujících zápachem“. Výše zmíněné výpočtové stavy jsou pouze nesprávně vypracovaným matematickým modelem nemajícím oporu v žádném skutečném měření. Povinnost měřit konkrétní látky uložená žalobci je výsledkem domněnek, že by provoz žalobce mohl tyto látky produkovat. To je nepřijatelné a v rozporu se zásadou proporcionality. Provedení jednorázového měření stojí několik stovek tisíc korun, které již byl žalobce nucen vynaložit. Splnění uvedené povinnosti měření bylo uloženo do 31. 8. 2022. Žalobce navrhl výslech Ing. P. A.
Nesoulad s BAT/Dokumentem BREF a neexistence dostupných technologií k dosažení uloženého specifického emisního limitu
7. Žalovaný řádně nevypořádal námitku nesouladu závěrů posudku, rozptylové studie a prvostupňového rozhodnutí se závěry o nejlepších dostupných technikách (dále také „BAT“) stanovenými v materiálu BREF „Referenční materiál nejlepších dostupných technik pro kovárny a slévárny, květen 2005“ (dále jen „Dokument BREF“) a námitku neexistence vhodné reálně dostupné technologie k dosažení uloženého specifického emisního limitu TOC na formovně od 1. 5. 2023 - 50 mg/m3. Nebylo prokázáno, že zdrojem zápachu je žalobce.
8. Přechod na ekologičtější varianty pojiv je žalobci přičítán k tíži. Žalobce zdůvodnil, proč adsorpce, metoda termické oxidace, venturiho vypírka, biofiltrace ani biopračky nejsou technologiemi, které by byly v provozu použitelné za účelem dosažení uvedeného cíle. Žalovaný konstatoval, že podle Dokumentu BREF postupy existují, nevypořádal se s námitkami jejich nepoužitelnosti. Zpracovatel posudku metody obecně popsal, neřešil použitelnost metod ve slévárně žalobce. Nepoužitelnost jednotlivých technologií a výtky k nim byly řešeny s Ing. P. A., CSc. Technologie, kterou by limitu bylo možné dosáhnout, není fakticky dostupná. Dostupnost technologie je třeba posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti provozu, v daném místě a čase, s přihlédnutím k ekonomickým aspektům. Jako dostupnou technologii nelze hodnotit tu, která existuje, ale je finančně nedosažitelná pro jakýkoliv slévárenský provoz. Dle Dokumentu BREF je v případě existujících zařízení třeba vzít v úvahu jejich ekonomickou a technickou možnost modernizace. Úřad při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, vychází z nejlepších dostupných technik a používá závěry o nejlepších dostupných technikách, aniž by předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Uvedené předpokládá, že musí existovat dostupné metody a technologie umožňující v konkrétním provozu dosažení uvedeného emisního limitu. Příloha č. 17 vyhlášky 415/2012 Sb. hovoří o identifikaci vhodných primárních a sekundárních opatření k omezení znečišťujících látek obtěžujících zápachem s ohledem na technologii a její účinnost. Jakkoliv je správními orgány a zpracovatelem deklarován postup dle této vyhlášky, k identifikaci vhodných opatření s ohledem na technologii nedošlo. Žalobce zpracovateli posudku poskytl požadovanou součinnost, znalci stačily pouhé tři hodiny, aby se na místním šetření seznámil s provozem žalobce. K závěrům o nepoužitelnosti navržených metod v provozu žalobce není třeba rozsáhlejších informací, postačují údaje uvedené v posudku a ty, které si krajský úřad zjistil na opakovaných místních šetřeních a jednáních ve slévárně. Správní orgány i zpracovatel posudku rezignovali na identifikaci vhodných opatření k omezení znečišťujících látek obtěžujících zápachem s ohledem na technologii a její účinnost. Stanovený emisní limit nedosažitelný. Rozhodn
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.