4 Ads 10/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 24/2021- 184 - text  16 30 A 24/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobců: a) obec Bítovčice sídlem Bítovčice 109, Luka nad Jihlavou zastoupená advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava b) Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO sídlem Žižkova 93, Jihlava zastoupený advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou sídlem Při trati 1048/12, Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 93, Jihlava o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021, č. j. KUJI 4226/2021 takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 18. 1. 2021, č. j. KUJI 4226/2021, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 19 456 Kč, k rukám její advokátky JUDr. Boženy Zmátlové, sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava, do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, k rukám jeho advokáta JUDr. Oldřicha Chudoby, sídlem Při trati 1048/12, Praha 4, do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem přezkumu v projednávané věci je nesouhlas žalobců se způsobem, jakým žalovaný rozhodl spor z veřejnoprávní smlouvy mezi žalobci týkající se majetkového vypořádání žalobce a) („obec“) při vystoupení z žalobce b) („SVAK“), který je dobrovolným svazkem obcí, k 1. 1. 2015. 2. Krajský úřad Kraje Vysočina návrh žalobce a) na určení vlastnického práva a vydání majetku z titulu vypořádání majetkových práv v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl ohledně majetku získaného vlastní činností SVAKu a majetku získaného privatizací (výrok I.). V tomto rozsahu zamítl rovněž návrh na určení vlastnického práva obce k předmětnému majetku získanému vlastní činností SVAKu a privatizací (výrok III.) i návrh na uložení povinnosti SVAKu vydat obci originály majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací (výrok V.). Ohledně majetku získaného vkladem obce uložil SVAKu povinnost předat obci majetek do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.). Současně určil, že ohledně tohoto vloženého majetku svědčí vlastnické právo obci (výrok IV.) a uložil SVAKu povinnost vydat obci v tomto rozsahu originály majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok VI.). Závěrem rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.). II. Žaloba obce 3. Obec v podané žalobě uvedla, že ukončila své členství ve SVAKu k 1. 1. 2015, ovšem mezi ní a SVAKem nedošlo k majetkovému vypořádání, jak předpokládá čl. 12 stanov z důvodů na straně SVAKu. Ten váže uzavření smlouvy o majetkovém vypořádání na současné uzavření dalších smluv s třetími subjekty. SVAK vrátil obci vodohospodářský majetek až poté, co bylo žalovaným vydáno rozhodnutí z 10. 5. 2019, č. j. KUJI 3659/2019, které SVAKu uložilo vrátit obci majetek vymezený v daném rozhodnutí. V předmětném rozhodnutí nicméně žalovaný nerozhodl o celém předmětu návrhu žalobce z 24. 8. 2018, ale pouze o majetku vymezeného podle dohody o předání vodohospodářského majetku z 30. 12 1996; zbytkem návrhu se žalovaný ve svém prvém rozhodnutí nezabýval. Obec proto následně podala podnět, aby žalovaný vydal dodatečné rozhodnutí, kterým by rozhodl o celém uplatněném nároku obce. Při žádosti o dodatečné rozhodnutí vyšla obec z evidence vykázané v návrhu smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání, který byl obci předložen SVAKem dne 27. 1. 2015. Tyto informace byly dále upřesněny z návrhu smlouvy VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI a. s. („VAS“) o pachtu vodohospodářského majetku. 4. Obec nynější žalobou napadá výroky I., III. a V. rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost, nezákonnost a vady řízení. Domnívá se, že žalovaný pochybil, pokud vydal rozhodnutí bez potřebného dokazování a bez nařízení jednání ve věci. Vadu způsobuje rovněž postup žalovaného, který o zbývající části návrhu z 24. 8. 2018 vedl nové řízení. Tomuto postupu bránila překážka věci zahájené dle § 48 správního řádu. O návrhu na vydání vodohospodářského majetku a určení vlastnického práva k němu je totiž vedeno jiné, nedokončené řízení. Nebylo tak možné v nynější věci zahájit a vést u téhož orgánu nové řízení. Dále žalovaný nereflektoval upřesnění, které obec učinila v podání z 1. 1. 2021, což také způsobuje nezákonnost řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. 5. Nesouhlasí se závěrem žalovaného, že vlastníkem vodohospodářského majetku vybudovaného jménem SVAKu z prostředků obce, je SVAK. Daný závěr odporuje rozhodnutí vydanému ve věci městyse Luka nad Jihlavou pod sp. zn. OOSČ 300/2018 OOSC/48 (31 A 120/2019). Odlišným posouzením nynější věci tak došlo k porušení práva obce na legitimní očekávání. Rozdíl oproti nynější věci spatřuje žalovaný ve skutečnosti, že ve věci Luka nad Jihlavou byla sepsána zvláštní smlouva – o převodu investorství, v níž bylo výslovně ujednáno, že majetek se stanov vlastnictvím městyse. S jinými obcemi však takové smlouvy sepisovány nebyly, přesto tyto obce nabývaly majetek do svého vlastnictví a SVAK s ním pouze hospodařil. Vybudování takového majetku bylo hrazeno z podílu na nájemném. Obec je proto přesvědčena, že vlastníkem tohoto majetku není SVAK. Ten pouze pro obec obstaral vybudování majetku, což odpovídalo jeho účelu. Významná je skutečnost, že majetek byl budován pro obec a za její prostředky. Sepsání zvláštní smlouvy je naopak bez významu. Úvaha žalovaného, že si SVAK vybudoval vlastní vodohospodářský majetek na území obce a z jejích prostředků je nepodložená a odporuje čl. 12.6 stanov. Pokud předmětný vodohospodářský majetek není uveden v příloze č. 2 stanov, jedná se o majetek, který musí být obci po jejím vystoupení ze SVAKu vrácen. Ostatně závěr žalovaného, že za peníze obce je budován majetek pro třetí subjekt odporuje jak zákonu o obcích, tak zákonu o rozpočtových pravidlech. 6. Přestože žalovaný dospěl k závěru, že majetek vybudovaný je ve vlastnictví SVAKu, měl za to, že takový majetek je nutné při vystoupení obce ze svazku vrátit obci v souladu s čl. 12.6 stanov (jak ostatně SVAK navrhoval v návrhu smlouvy o vypořádání z 27. 1. 2015). Chybný je však podle obce následná úvaha žalovaného o promlčení nároku obce na vrácení takového majetku, kterou dovodil z toho, že jde o nárok na uzavření „kvazi darovací smlouvy“, který podléhá promlčení v obecné tříleté lhůtě. Za situace, kdy SVAK od okamžiku vystoupení obce ze svazku činí pouze obstrukce a neusiluje o rozumné řešení sporu, je uplatněná námitka promlčení nedůvodná, ale rovněž nemravná. Obec odkazuje na § 614 občanského zákoníku, podle něhož se vlastnické právo nepromlčuje. Úvahy žalovaného ohledně promlčení nároku na uzavření smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání jsou podle obce rovněž nepřezkoumatelné. 7. Navrhla proto, aby soud zrušil výroky I., III. a V. napadeného rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 8. Ve vyjádření ze dne 24. 10. 2021 obec setrvala na argumentaci obsažené v žalobě. 9. V doplnění žaloby původně podané proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 4. 2021, č. j. MV-34123-8/ODK-2021, o odvolání proti výroku VII. napadeného rozhodnutí o nákladech řízení, žalobkyně v návaznosti na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2022, č. j. 4 Afs 152/2020-41, konstatující nepřípustnost odvolání proti výroku o nákladech řízení ve sporu z veřejnoprávní smlouvy doplnila argumentaci vůči výroku VII. napadeného rozhodnutí o nákladech řízení. Odůvodnění nákladového výroku je podle obce ovládáno formalismem. Žalovaný nevzal v úvahu požadavek na spravedlivé vyřešení sporu a požadoval po obci předložení důkazů, které nebyly v její dispozici. Adekvátní by v dané věci bylo přiznat obci plnou náhradu nákladů řízení podle § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Požaduje tak, aby soud zrušil i výrok VII. napadeného rozhodnutí o nákladech řízení. III. Žaloba SVAK 10. SVAK v podané žalobě uvedl, že po vystoupení obce ze svazku byl připraven dne 27. 1. 2015 podepsat smlouvy o finančním a majetkovém vypořádání a vydat obci místní infrastrukturní majetek, který jim přísluší podle čl. 12.6 stanov. I přes snahu SVAKu uzavřít smlouvu o vypořádání postupovala obec zcela pasivně, smlouvu neuzavřela, ani nesdělila pro takové jednání důvod. Namísto toho podala dne 24. 8. 2018 k žalovanému návrh na předání vodohospodářského majetku, určení vlastnického práva k němu a na vydání související provozní a majetkové evidence. O tomto návrhu žalovaný rozhodl 10. 5. 2019. Následně dne 10. 2. 2020 zaslal obec žalovanému druhý návrh, jímž se domáhala rozhodnutí o zbývající části původního návrhu. Ten následně doplnila podáním ze 7. 5. 2020. O tomto druhém návrhu obce rozhodl žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím. 11. Po dobu členství ve svazku převedla obec na SVAK tzv. majetek nabytý vkladem (vložený majetek) na základě