9 Afs 30/2007 — Nejvyšší správní soud

31 Af 13/2022- 74 - text 11 č. j. 31 Af 13/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: P. Č. bytem X zastoupený TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s. r. o. sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2022, č. j. 1345/22/5200-10422-706955, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) doměřil žalobci dodatečnými platebními výměry ze dne 31. 7. 2020, č. j. 1621327/20/3309-50523-707627 a č. j. 1621364/20/3309-50523-707627 (dále jen „platební výměry“), daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roků 2016 a 2017 ve výši 1 224 101 Kč a 873 023 Kč. Zároveň mu stanovil povinnost uhradit penále ve výši 244 820 Kč a 174 604 Kč. Žalovaný následně zamítl odvolání žalobce podané proti platebním výměrům a platební výměry potvrdil rozhodnutím ze dne 13. 1. 2022, č. j. 1345/22/5200-10422-706955 (dále jen „napadené rozhodnutí“). 2. Předmětem sporu je otázka, zda správce daně postupoval v souladu se zákonem, když žalobci neuznal náklady na zboží (kulatina, dřevní hmota) a služby (zprostředkování za dřevní hmotu a oprava hydraulické ruky) od dodavatelů JOHAL TRANS s. r. o. (dále jen „JOHAL TRANS“) a Flash Business s. r. o. (dále jen „Flash Business“) jako daňově účinné z důvodu, že žalobce neprokázal, že tato plnění přijal právě od těchto dodavatelů. II. Stanoviska účastníků řízení 3. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že nekontaktnost společností JOHAL TRANS a Flash Business sama o sobě nezpůsobuje nemožnost zaúčtování deklarovaných daňových dokladů. Žalovaný účelově odmítal využít kontrolních hlášení obou společností a daňových přiznání na daň z přidané hodnoty. Jejich kombinace vede ke kontrole, zda dodavatel deklarované daňové doklady eviduje a využívá je ke stanovení vlastní daňové povinnosti. Postrádá logiku, aby deklarovaný dodavatel doklady řádně přiznal a odvedl svoji daňovou povinnost a nebyl dodavatelem splňujícím podmínky § 24 odst. 1 ZDP. Žalovaný se vyhýbá přenést kontrolní hlášení do nalézacího řízení a sdělit, zda společnosti daň řádně odvedly. Postup správních orgánů, které shodnou transakci posuzují na každé straně jinou optikou, je v rozporu se zásadou zákazu libovůle. Je třeba vysvětlit, proč zatímco v případě společností JOHAL TRANS a Flash Business žalovaný nezpochybňuje zdanitelný příjem od žalobce (potažmo daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty), v případě žalobce a jeho uplatněných výdajů činí přesný opak. Jelikož se žalovaný přednesu konkrétních důvodů vyhnul, je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalobce v případě společnosti Flash Business předložil vyjma přijatých daňových dokladů také příjmové pokladní doklady a účtenku spolu s prokázáním zaevidování dané tržby v elektronickém systému evidence tržeb (dále jen „EET“). Žalovaný spolu se správcem daně však ve svém hodnocení EET naprosto vynechali. EET v kombinaci s kontrolními hlášeními a daňovými přiznáními tvoří prokazatelnou auditní stopu v otázce prokázání konkrétního dodavatele. Není pravdou, že by skladová evidence pro rok 2016 neobsahovala čísla daňových dokladů. Předložené listiny jsou vzájemně provázané a žalobce eviduje nejen konkrétní příjemku na sklad číslem, ale také konkrétní daňový doklad ke každému jednotlivému účetnímu případu. Žalobci není známo, jak přesně účetní program příjemky zpracovává. Souvislou řadu příjemek netvoří dodávky také od jiných dodavatelů. Prizmatem žalovaného trpí vadami celá skladová evidence, přičemž však ke zpochybnění dochází pouze u jednoho konkrétního dodavatele. Jedná se tak o účelovou polemiku. I za rok 2017 lze jednotlivé účetní případy spárovat. Tvrzenými vadami je stižena skladová evidence jako celek. Výklad žalovaného nepodporuje žádný závazný právní předpis, Český účetní standard je pouze doporučení. 4. Žalobce dále namítá, že dřevní hmota je generická. I pokud by ji tedy vedl na jednotlivých skladových kartách, nebyl by schopen prokázat provázanost konkrétního dodavatele s konkrétním odběratelem. Nerozlišuje se mezi jednotlivými dodavateli, neboť to v obchodní praxi není možné. Lze to analogicky srovnat například s obchodováním s pískem či štěrkovým materiálem. Opětovně by pak takovou chybou byla stižena všechna plnění. Množství dřevní hmoty od JOHAL TRANS není možné vykazovat fiktivně ani utajit. Vyloučením daňové uznatelnosti deklarovaných nákladů pak marže žalobce vychází v roce 2016 na 41,6 % a v roce 2017 na 37, 9 %, což neodpovídá běžným tržním podmínkám. Žalobce brojí také proti hodnocení svědeckých výpovědí. Pan S. potvrdil nejen průběh obchodní spolupráce, ale označil také své dodavatele. Potvrdil vystavení daňových dokladů i svůj podpis. Uvedl, kdo byl u předávek, na jakém místě se předávky konaly, a nakonec i které osoby byly předávkám přítomny. Výpověď svědka, kontrolní hlášení, daňová přiznání a evidence EET v souhrnu celý obchodní případ prokazují. Není pravdou, že by pan T. při výslechu popřel, že by jezdil někam jinam, než do lesa a zpět do Bučovic. V žádné odpovědi převoz dřevní hmoty z nádraží z Vyškova nevyloučil, neboť se jej na to správce daně neptal. Potvrdil, že na vozidle Volvo došlo k poškození ruky, která musela být opravena a k opravě skutečně došlo. Stejně vypovídal pan P. Č. ml. Žalovaný přesto nijak konkrétně tyto svědecké výpovědi ve vztahu k opravě hydraulické ruky nehodnotí. Správce daně nezjistil skutkový stav dostatečně, když mohl formulovat výzvu společnosti České dráhy, a.s. i na jiné subjekty (nejen JOHAL TRANS a Flash Business). Žalobce musel s dřevní kulatinou disponovat, protože ji fakticky prodal, a musela tedy prokazatelně do sféry vlivu žalobce vstoupit. V této souvislosti žalobce odkazuje na judikaturu týkající se tzv. esenciálních nákladů, a to ve vztahu k nákupu dřevní kulatiny i opravě hydraulické ruky. 5. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Dodává, že nekontaktnost byla pouze jednou z řady okolností, které vzbudily prvotní pochybnosti. Ty se žalobci nepodařilo rozptýlit. Není rozhodné, jak transakci formálně vykázal dodavatel, ani to, zda odvedl z plnění DPH. Ani u jednoho z dodavatelů nebyla prováděna daňová kontrola na dani z příjmů. Zaevidování tržby v systému EET žádnou reálnou auditní stopu nevytváří. Sestavy skladové evidence nemají vypovídací schopnost ohledně subjektu, od kterých bylo dřevo pořízeno a kterým bylo následně prodáno. Nelze je osvědčit jako důkaz prokazující nákup zboží a služeb od předmětných společností a prodej předmětného zboží. Český účetní standard je pro žalobce závazný. Odchýlit se od něj může, pouze pokud zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a pokud odchylku a její důvody uvede v příloze účetní závěrky. Žalobci nebyl náklad uznáván nikoliv z důvodu neprokázání provázanosti dodavatele a odběratele zboží, ale z důvodu neprokázání přijetí dřevní hmoty od deklarovaného dodavatele, respektive od jiné osoby. Svědek S. sice potvrdil obchodní spolupráci žalobce a JOHAL TRANS, avšak pouze obecně. Svědecká výpověď byla obecná a rozporná s ostatními důkazními prostředky. Z položené otázky a odpovědí svědka T. jednoznačně vyplývá, že svědek de facto popřel, že by v letech 2016 a 2017 jezdil někam jinam, než do lesa a zpět do Bučovic. Svědecké výpovědi svědků T. a Č. ml. ohledně opravy hydraulické ruky nemohou sloužit jako důkaz svědčící o tom, že žalobce vynaložil náklad na opravu zmíněné hydraulické ruky. Skutečnost, že hydraulická ruka potřebovala opravu a oprava proběhla, neprokazuje, že opravu provedl deklarovaný dodavatel. Se skutečností, že společnost České dráhy a.s. neměla uzavřenu smlouvu o pronájmu pozemku se žalobcem ani předmětnými společnostmi, byl žalobce seznámen a v daňovém řízení netvrdil, že by smlouva měla být uzavřena s nějakými dodavateli předmětných společností. Nebyly splněny ani podmínky pro přiznání tzv. esenciálních výdajů. V případě dodávek dřevní hmoty žalobce neprokázal vazbu vyloučených nákladů na nezpochybněné příjmy. V případě nákladu v podobě zprostředkování za dřevní hmotu nebylo prokázáno, že by služba byla fakticky realizována, a nebyla prokázána ani vazba vyloučeného nákladu na konkrétní zdanitelné příjmy žalobce. Nadto v případě služby zprostředkování nelze hovořit o nákladu, bez kterého by nebylo možné dosáhnout zdanitelných příjmů. V případě nákladů na opravu hydraulické ruky nebyla prokázána faktická realizace plnění ani to, že se jednalo o nezbytně nutný náklad. 6. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které opakuje, že žalovaný měl přihlédnout k daňovým přiznáním k DPH a kontrolním hlášením doda