6 As 65/2012 — Nejvyšší správní soud

29 A 165/2020- 114 - text  9 29 A 165/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce: TOMI - písek s.r.o. sídlem Cukrovarská 34, 190 00 Praha zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Uherkem sídlem Jandova 8, 190 00 Praha 9 proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2020, č. j. SPU 238494/2020, sp. zn. SP4169/2020-202001 takto: I. Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 7. 8. 2020, č. j. SPU 238494/2020, sp. zn. SP4169/2020-202001, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částku 24 456 Kč, a to k rukám žalobcova advokáta Mgr. Tomáše Uherka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Zlínský kraj, Pobočky Uherské Hradiště (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 6. 2. 2020, č. j. SPU 024238/2020. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“) schválil návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. Uherský Ostroh. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhuje, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil. 3. Žalobce v první řadě uvádí, že na pozemcích, které byly předmětem komplexních pozemkových úprav má stanoven dobývací prostor. Pozemkové úpravy jsou přitom v rozporu s veřejným zájmem na tom, aby nerostné bohatství státu bylo využíváno v nejvyšší možné míře, v tomto případě tím, že rozložení pozemků, určených pro těžbu výhradního ložiska nerostů v ploše dobývacího prostoru, nebude v podobě, která by znemožňovala nebo podstatně ztěžovala jejich hospodárné využití. Ve svém důsledku tak nebyl dodržen účel pozemkových úprav, kterým je vytvoření podmínek pro racionální hospodaření s pozemky. Stejně tak není komplexními pozemkovými úpravami dodržena povinnost zajistit podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu a zvýšení ekologické stability krajiny. 4. Žalobce namítá, že do plochy dobývacího prostoru byly vloženy dlouhé a úzké pozemky, které jsou ornou půdou, přitom kvůli jejich tvaru je prakticky nemožné je obhospodařovat. Naproti tomu je umístěním těchto pozemků zasaženo do veřejného zájmu na efektivní těžbě nerostného bohatství. Tyto podlouhlé a úzké pozemky jsou přitom ve vlastnictví velkého množství spoluvlastníků, z nichž někteří ani nepobývají v České republice, proto nelze očekávat efektivní komunikaci spoluvlastníků o jejich dalším používání či prodeji. 5. Žalobce dále nesouhlasí s rozštěpením jeho pozemků v předmětné oblasti do dvou samostatných pozemků, které jsou od sebe opět odděleny dlouhým a velmi úzkým pruhem vloženého pozemku, jímž některé zemědělské stroje z důvodu jejich šířky ani neprojedou. Dle žalobce nemůže obstát ani vysvětlení, že pozemek byl vložen do stávající plochy z důvodu zajištění přístupu ostatních vlastníků k jejich pozemkům. V první řadě tím totiž není vysvětleno kolmé dotažení tohoto pozemku až k hranici pozemků žalobce, zároveň je pozemek, jehož vložení mělo dojít ke zpřístupnění pozemků ostatním vlastníkům, zoraným polem, a fakticky ani právně žádnou komunikací není, a takto „zpřístupňované pozemky“ jsou ve vlastnictví jiných osob než „zpřístupňující pozemek“. Argumentace, že zpřístupňující pozemek je ve vlastnictví města Uherský Ostroh je irelevantní, neboť to samo o sobě neznamená, že jej může každý volně využívat. Dále byla mezi rozštěpené pozemky žalobce vložena řada dalších pozemků, které jsou opět umístěny nevhodně. Žalobce přitom v rámci pozemkových úprav navrhoval umístit tyto pozemky, vložené mezi žalobcovy rozštěpené pozemky, jiným způsobem, např. k okraji silnice. 6. Žalovaný dále dle žalobce pochybil v řízení o komplexních pozemkových úpravách tím, že nevypořádal spoluvlastnictví u pozemků, které spadají do komplexních pozemkových úprav, jejichž spoluvlastníkem je i žalobce, ačkoliv to žalobce v řízení navrhoval. Odůvodnění rozhodnutí žalovaného je v tomto ohledu k části nevypořádaných spoluvlastnictví k pozemkům nezákonné, neboť tvrzení, že spoluvlastníci nemají v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek a jejich spoluvlastnické podíly neumožňují vytvoření pozemků racionálního tvaru ani velikosti, není pravdivé, k části pak nepřezkoumatelné, neboť v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví k těmto pozemkům neuvádí žalovaný v napadeném rozhodnutí nic. Pouze obecně uvádí žalovaný, že na vypořádání spoluvlastnictví v rámci komplexních pozemkových úprav není právní nárok, a že komplexní pozemkové úpravy nejsou prostředkem vypořádaní majetkoprávních vztahů v rovině občanskoprávní. 7. Konečně se žalobce vyhrazuje proti tvrzení žalovaného, že návrh komplexních pozemkových úprav je autorským dílem, a že do této části projektu žalovaný nezasahuje, protože se jedná o výsledek dlouhodobého vyjednávání konečné varianty návrhu a jeho výsledek nelze posoudit podle žádného obecně platného právního předpisu. Přistoupením na takovou argumentaci by totiž činnost žalovaného jako orgánu pro přezkum schválení pozemkových úprav zcela ztrácela smysl. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření s ohledem na povahu žalobních námitek, které jsou v podstatě shodné s námitkami žalobce v odvolacím řízení, k žalobním námitkám odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pouze zdůraznil, že v rámci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Uherský Ostroh byl návrh nového uspořádání pozemků odsouhlasen stanoveným podílem vlastníků pozemků, které byly předmětem komplexních pozemkových úprav, a v rámci komplexních pozemkových úprav byly taktéž dodrženy požadavky na přiměřenost nových pozemků žalobce jak do výměry, tak do ceny a vzdálenosti. IV. Předchozí soudní řízení 9. Krajský soud v Brně již o věci jednou meritorně rozhodl, a to rozsudkem ze dne 15. 12. 2021, č. j. 29 A 165/2020-74, kterým podanou žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 10. Nejvyšší správní soud nicméně ke kasační stížnosti žalobce citovaný rozsudek krajského soudu č. j. 29 A 165/2020-74 zrušil rozsudkem ze dne 20. 3. 2024, č. j. 3 As 25/2022-34 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud vytkl krajskému soudu, že krajský soud sice na situaci žalobce správně aplikoval § 3 odst. 3 věta první zákona o pozemkových úpravách, neprovedl však ani jeho výklad, ani důsledně nezkoumal podmínky týkající se naplnění dané normy. V prvé řádě se krajský soud nezabýval otázkou, zda se na pozemku skutečně nachází výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu a zda byl opravdu k těžbě tohoto ložiska stanoven dobývací prostor. Dále krajský soud po použití § 3 odst. 3 věty první zákona o pozemkových úpravách opomenul pečlivě prověřit, zda žalobce a příslušný správní úřad udělili souhlas s tím, aby se pozemky žalobce řešily v rámci pozemkových úprav. V. Posouzení věci soudem 11. Krajský soud opětovně přezkoumal, za splnění podmínek bez nařízení jednání (§ 51 s. ř. s.), v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a vázán závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveném v citovaném rozsudku č. j. 3 As 25/2022-34 napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 12. Podstatu nyní projednávané věci tvoří nesouhlasná polemika žalobce se závěry žalovaného, že komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Uherský Ostroh, k jejichž schválení došlo rozhodnutím správního orgán prvního stupně, byly v souladu se zákonnými požadavky. 13. Podle § 2 zákona o pozemkových úpravách se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení