2 As 44/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 70/2022- 153 - text 13 30 A 70/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Zemědělské družstvo Sněžné, IČ 00144932 sídlem 592 03 Sněžné 205 zastoupen advokátem JUDr. Milošem Jirmanem sídlem Nádražní 21, Žďár nad Sázavou proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábř. L. Svobody 1222/12, Praha 1 za účasti: 1. V. K. 2. Mgr. L. K. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2022, č. j. MD-13503/2022-930/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno předchozí prvostupňové rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 10. 1. 2022, č.j. KUJI 1436/2022, jenž k žádosti osob zúčastněných na řízení ve výroku I. deklarovalo, že ke dni vydání rozhodnutí na pozemcích p. č. XA a XB v k. ú. X existuje veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích v tomto rozsahu: Zpevněná komunikace v délce cca 52 m s asfaltovým povrchem, která prochází areálem ve směru od centra obce Daňkovice v šířce cca 5,4 m, dále vlevo podél zemědělské budovy na pozemku p. č. XC v k. ú. X (ve vzdálenosti cca 14,5 metru od této budovy směrem k centru obce), kde má šířku cca 4,6 m a poté pokračuje dál jako zpevněná asfaltová komunikace směrem k obci Krásné, jak je vyznačeno v grafické příloze, která je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Ve výroku II. prvostupňové správní rozhodnutí deklarovalo, že ke dni vydání rozhodnutí na pozemcích XD a XE v k. ú. X na zbývajících částech pozemků p. č. XA a XB v k. ú. X (tj. mimo deklarovanou veřejně přístupnou účelovou komunikaci dle výroku I. tohoto rozhodnutí) existují komunikace, které nejsou veřejně přístupnými účelovými komunikacemi, ale komunikacemi v uzavřeném areálu dle § 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, popřípadě se vůbec nejedná o komunikace ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného změnilo uvedený výrok prvostupňového rozhodnutí takto: Podle § 142 odst. 1 správního řádu se deklaruje, že na pozemcích p. č. XA, XB, XD a XE, vše v k. ú. X, neexistují, ke dni vydání rozhodnutí veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. II. Obsah žaloby 2. Žalobce namítal, že se žalovaný v rámci napadeného rozhodnutí neřídil závazným pokynem Krajského soudu v Brně obsaženým v rozsudku ze dne 30. 10. 2019, č. j. 30 A 134/2018 – 65, neboť především řádně nezjistil, do jaké míry byl předmět řízení, jenž byl zahájen návrhem osob zúčastněných na řízení ze dne 9. 8. 2013 vypořádán v rámci rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 21. 8. 2009, č. j. KUJI 63692/2009 ODSH 514/2019 – Šed (dále jen „Rozhodnutí z roku 2009“). Žalobce poukazoval na rozdílné závazné právní názory žalovaného, jenž v předmětné věci vydával poté, co bylo zdejším soudem rozhodnuto shora citovaným rozsudkem. Z žalobou napadeného rozhodnutí není zřejmé, zda a v jakém rozsahu se obsahem rozhodnutí z roku 2009 žalovaný zabýval a jak jej vyhodnotil. 3. Žalobce dále namítal, že pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaný jeho závazný právní názor respektoval, pak v případě komunikací na předmětných pozemcích byly naplněny všechny čtyři znaky účelové komunikace, že žalovaný nesprávně dovodil, že by nebylo prokázáno splnění udělení souhlasu vlastníka pozemků s jejich veřejným užíváním. Žalobce poukázal na dopis J. H. ze dne 6. 10. 2009, adresovaný osobám zúčastněným na řízení a na její prohlášení ze dne 27. 12. 2011 (pozn. soudu: správně 27. 12. 2012) a dále namítal, že se žalovaný dopisem jmenované ze dne 6. 10. 2009 vůbec nezabýval. Žalovaný nehodnotil předložené důkazy jako celek a ve vzájemných souvislostech; jinak by nemohl dovodit, že se na dotčených pozemcích nenachází účelové komunikace. Tyto zde byly jak v době, kdy J. H. pozemky vlastnila, tak i v době, kdy je vlastnili její právní předchůdci. Tyto komunikace byly využívány nejenom žalobcem, ale i dalšími subjekty, jejichž počet nebyl nijak omezen a J. H. takovémuto veřejnému užívání nijak nebránila. Bylo prokázáno, že ze strany předchozích vlastníků byl souhlas udělen konkludentně. Žalobce si není jist účelem komunikace, proto navrhuje zřízení věcného břemene, – vede u okresního soudu řízení, v němž se domáhá zřízení práva nezbytné cesty; návrh na zahájení řízení ovšem podal až poté, co bylo potvrzeno rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 28. 1. 2015, že na dotčených pozemcích neexistují veřejně přístupné účelové komunikace. Kromě všeobecné přístupnosti komunikací na dotčených pozemcích bylo prokázáno, že soubor staveb v hospodářském středisku Daňkovice nebyl nikdy oplocen. V doplňujícím procesním podání ze dne 17. 3. 2023 žalobce uvedl, že zde ve vztahu k rozhodnutí z roku 2009 existuje překážka věci rozhodnuté, která neumožňuje, aby ohledně shodného předmětu řízení bylo opětovně rozhodováno. Žalobce dále zopakoval, že byl prokázán souhlas předchozích majitelů s obecným užíváním komunikací. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný zopakoval argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí a požadoval, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 5. Osoby zúčastněné na řízení považují veškeré uplatněné žalobní body za nedůvodné, napadené rozhodnutí žalovaného splnilo závazné pokyny vyplývající z rozsudku správních soudů. Žalovaný se dostatečně vypořádal se všemi okolnostmi, které nesvědčí o existenci komunikací na pozemcích osob zúčastněných na řízení. Snaha žalobce je, aby nemusel hradit tržní nájemné (pokus o smír v této rovině družstvu odmítlo). Osoby zúčastněné na řízení požadují, aby soud žalobu zamítl pro její nedůvodnost. V. Posouzení věci krajským soudem 6. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání ze splnění zákonných podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom z kompletní žalovaným předložené správní dokumentace, jejíž součástí byly i důkazní návrhy obsažené v žalobě a v písemném podání osob zúčastněných na řízení ze dne 25. 1. 2024 (tyto důkazy proto neprováděl); takto ověřil skutkový a právní stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. 7. V prvé žalobní námitce žalobce namítal, že závazné názory v předchozích rozhodnutích žalovaného se v dané věci navzájem liší. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný nerespektoval závazný právní názor, jenž vyslovil zdejší soud v rozsudku č. j. 30 A 134/2018 – 65 ze dne 30. 10. 2019. 8. K námitce týkající se jednotlivých právních názorů vyslovených žalovaným v předcházejících rozhodnutích v předmětné věci krajský soud uvádí, že tato otázka není podstatná ve vztahu ke zjištění, zda žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí respektoval právní názor krajského soudu vyslovený ve shora citovaném rozsudku ze dne 30. 10. 2019, a zda jeho nyní žalobou napadené rozhodnutí obstojí z pohledu uplatněných žalobních námitek. Konkrétně žalobce poukazoval na závazný právní názor, který lze shrnout do pokynu, aby se žalovaný dostatečným způsobem zabýval porovnáním předmětu Rozhodnutí z roku 2009, jenž určilo, že na předmětných pozemcích existují ke dni vydání tohoto rozhodnutí účelové komunikace podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích, spojující jednotlivé objekty v areálu Zemědělského družstva Sněžné. V rozsudku ze dne 30. 10. 2019 Krajský soud v Brně dále poskytl správnímu orgánu rozsáhlý návod spočívající především v následující argumentaci, kterou soud spolu se stručnou historií řešené věci nyní pro přehlednost uvádí. 9. Návrhem ze dne 22. 4. 2009 na vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupných účelových komunikací na pozemcích p. č. XF (PK), XG (PK), XE ostatní plocha, XA (PK), XH (PK) a XH orná půda v k. ú. X se žalobce domáhal vydání deklaratorního rozhodnutí podle ust. § 142 správního řádu. Ačkoliv návrh byl směřován Obecnímu úřadu Daňkovice (věcně příslušnému správnímu orgánu) na základě žádosti o převzetí správního řízení probíhalo řízení před Krajským úřadem Kraje Vysočina, odborem dopravy a silničního hospodářství. Tento správní orgán rozhodnutím ze dne 21. 8. 2009, č. j. KUJI 63692/2009 ODSH 514/2009-Šed vydal postupem podle ust. § 142 odst. 1 správního řádu rozhodnutí (tedy „Rozhodnutí z roku 2009“), jehož výroková část zněla takto: Na pozemcích p. č. XI, 404/8, XF (PK), XG (PK), XA (PK), XH (PK), XE v k. ú. X existují ke dni vydání tohoto rozhod