5 As 241/2023 — Nejvyšší správní soud

29 Ad 5/2022- 40 - text 8 29 Ad 5/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobce: BACHL, spol. s r.o., IČ: 145 03 603 se sídlem Evropská 669, 664 42 Modřice zastoupen advokátem JUDr. Josefem Pernicou, se sídlem Haškova 153/17, 638 00 Brno proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 2. 5. 2022, č. j. 420/1.30/22-3, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2022, č. j. 420/1.30/22-3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč k rukám jeho advokáta JUDr. Josefa Pernicy do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Soud posuzoval otázku, zda měl být žalobce shledán vinným ze správního deliktu na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s úrazem jeho zaměstnance. Soud zejména sledoval, nakolik byly žalobci prokázány nedostatky v kontrole dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 2. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj (dále „oblastní inspektorát práce“) zahájil u žalobce kontrolu v souvislosti s pracovním úrazem M. K. (dále „zaměstnanec“), k němuž došlo dne 11. 3. 2021 na pracovišti žalobce. Zaměstnanec vstoupil při opravě válečkového dopravníku do prostoru sklápěcího mechanismu lisu, aniž by ho před opravou odpojil od zdroje energie dle návodu k obsluze. Tím došlo k aktivaci čidel pro spuštění mechanismu a zlomení jeho nohy nacházející se v prostoru mezi rámem dopravníku a ocelovou příčkou. Pracovní neschopnost zaměstnance v důsledku úrazu trvala 156 kalendářních dnů. 3. Rozhodnutím oblastního inspektorátu práce ze dne 24. 11. 2021, č. j. 26220/9.30/21-8, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Přestupku se měl dopustit tím, že nesplnil povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce, když dne 11. 3. 2021 na kontrolovaném pracovišti nevytvářel bezpečné a neohrožující pracovní prostředí, když nekontroloval dodržování postupu stanoveného v interních dokumentech, čímž měl porušit § 102 odst. 1 a § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Za výše uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta celkem ve výši 50 000 Kč a zároveň mu byla vyměřena částka náhrady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodnutí oblastního inspektorátu práce potvrdil a žalobcem podané odvolání zamítl. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Žalobce spatřuje v prvostupňovém i v napadeném rozhodnutí nezákonnost, proto se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Předeslal, že v předmětném typu řízení o přestupku podle § 30 zákona o inspekci práce není zjišťována míra spoluzavinění pracovním úrazem poškozeného zaměstnance. To však nelze chápat jako rezignaci na zjišťování skutkového stavu. Přesto žalovaný nejprve uvedl, že, cit.: „[…] přestupkové řízení není vedeno za účelem objasnění příčin a okolností pracovního úrazu […]“ a zároveň popsal ve výroku o vině úrazový děj, a to navíc neúplně a nesprávně, přičemž z něj dovozuje spáchání přestupku. Ze záznamu o úrazu (viz zejména výpověď svědka P.) plyne, že poškozený zaměstnanec přikročil k opravě lisu hned poté, co šel náhodou kolem, tedy spontánně a velmi rychle od vzniku poruchy a bez pokynu i přítomnosti nadřízeného. Tento skutkový děj vyvrací možnost jakéhokoliv předchozího zásahu zaměstnavatele včetně kontroly dodržování předpisů na úseku bezpečnosti práce, přesto je v souvislosti s tímto úrazem žalobce uznán vinným. Žalobce je přesvědčen, že nelze rezignovat na zjištění skutkového stavu ani v tomto typu řízení. Poškozený zaměstnanec rozhodoval o svém pracovním výkonu zcela spontánně, aniž by někoho informoval, a to hlavně v rozporu s vnitřními předpisy, čímž zaměstnavateli upřel nejen možnost kontroly nad dodržováním bezpečnostních předpisů, ale i odvrácení újmy na zdraví. Tento exces ze strany proškoleného zaměstnance nemůže vést k závěru, že by zaměstnavatel porušil zákon na úseku bezpečnosti práce. 5. Žalobce rovněž namítl nesprávnou interpretaci § 102 odst. 1 a § 103 odst. 2 zákoníku práce, které údajně žalobce porušil a dopustil se přestupku podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce. Žalovaný tato ustanovení vykládá v rozporu s objektivní realitou a nevymezuje konkrétní jednání žalobce, které by bylo možné pod tato ustanovení podřadit. 6. Další námitkou žalobce upozornil na to, že objektivní odpovědnost v případě přestupku podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce není odpovědnost absolutní. To znamená, že samotný vznik úrazu není důkazem o tom, že zaměstnavatel své povinnosti zanedbal. Žalobce přijal dostatečná opatření na úseku bezpečnosti práce. Závěrem žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný setrval na závěrech obsažených převážně na str. 5 až 9 prvostupňového rozhodnutí a str. 5 až 10 napadeného rozhodnutí. Obě rozhodnutí byla vydána na základě skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaný zdůraznil, že zaměstnavatel se nemůže zprostit svých povinností na úseku bezpečnosti práce a povinnosti kontrolovat práci podřízených zaměstnanců s poukazem na to, že vybavil své zaměstnance nezbytnými pracovními a ochrannými pomůckami, vydal vnitřní předpisy, s nimiž zaměstnance seznámil a prováděl pravidelná školení. K naplnění smyslu bezpečnostních opatření musí dojít realizací daného opatření, která by ohrožení bezpečnosti minimalizovala, resp. ke kontrole jeho dodržování ze strany zaměstnavatele. 8. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením, že zaměňuje odpovědnost objektivní a absolutní. Žalobce své povinnosti na úseku bezpečnosti práce zanedbal, práci svého zaměstnance řádně nekontroloval, přičemž splnění uvedeného nelze shledat jako objektivně nemožné. Pokud by žalobce práci zaměstnance kontroloval, nedošlo by k situaci, kdy zaměstnanec stanovený postup nedodržel. Žalovaný nepožaduje po žalobci, aby prováděl permanentní kontrolu plnění pracovních povinností zaměstnanců, je pouze na zaměstnavateli, jaký mechanismus kontrol nastaví. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. IV. Posouzení věci soudem 9. Soud za splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci bez nařízení ústního jednání (§ 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 10. Oblastní inspektorát práce shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 30 odst. 1 písm. f) o inspekci práce, kterého se měl dopustit tím, že „nesplnil povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce, když dne 11. 3. 2021 na pracovišti na adrese Evropská 669, 664 42 Modřice, nevytvářel bezpečné a neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky, když nekontroloval dodržování postupu stanoveného v dokumentu „Návod k obsluze lisu se sklápěcím zařízením“ ze dne 31. 10. 2006, konkrétně požadavku na provozní personál: „Před zahájením údržby nebo servisu je nutné, aby byl vypnut hlavní vypínač přívodu elektrické energie“, a v dokumentu „Identifikace nebezpečí a opatření k jejich odstranění“, v části „Lis se sklápěcím zařízením“, ze dne 31. 8. 2020, konkrétně opatření ke snížení nebezpečí „vypnutí hlavního vypínače lisovacího stroje“ při vstupu do pracovního prostoru zaměstnancem M. K., nar. X, který byl s uvedenými dokumenty seznámen dne 19. 10. 2020. Při kontrole bylo zjištěno, že jmenovaný zaměstnanec při provádění opravy rozvodového řemene v místech válečkového dopravníku a sklápěcího zařízení hydraulického lisu Kurtz, „zaclonil“ elektronická čidla, která aktivovala pohyb mechanismu sklápěcího zařízení, které nebylo před opravou odpojeno od zdrojů energie.“ (cit. výroku I. uvedeného na str. 2 rozhodnutí oblastního inspektorátu práce). Oblastní inspektorát práce dále shledal, že tímto jednáním žalobce porušil § 102 odst. 1 a § 103 odst. 2 zákoníku práce. 11. Konstatování o spáchání přestupku v prvostupňovém rozhodnutí předcházela kontrola vedená u žalobce oblastním inspektorátem práce podle § 5 odst. 1 písm. a) a d) zákona o inspekci práce v rozsahu § 3 téhož zákona. Ze správního spisu vyplynulo, že kontrola byla zahájená dne 18. 3. 2021 v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance a kontrolní správní orgán ji zaměřil na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, které zajišťují bezpečnost provozu technických zařízení. V protokole o kontrole ze dne 18. 5. 2021, č. j. 7229/9.41/21-1, oblastní inspektorát práce zaznamenal zjištění, že v den úrazu 11. 3. 2021 prováděl zaměstnanec na pracovišti zaměstnavatele opravu rozvodového řemene v místech sklápěcího zařízení lisu, přičemž při