— Nejvyšší správní soud

30 A 36/2024- 230 - text  6 30 A 36/2024 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: P. P. zastoupený advokátkou Mgr. Evou Láskovou sídlem Heršpická 813/5, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Bc. Z. D. 2. CETIN a.s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, Libeň, Praha 9 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2024, č. j. JMK 30032/2024, o návrhu na vydání předběžného opatření, takto: I. Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá. II. Žalobce je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. Odůvodnění: 1. Obecní úřad Střelice (dále jen „stavební úřad“) vydal ve společném územním a stavebním řízení podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“) rozhodnutí ze dne 21. 2. 2023 č. j. STRE945/2023-SU (dále jen „společné povolení“), kterým na návrh první osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) schválil stavební záměr označený jako „novostavba RD“ na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, 5XE v katastrálním území X (dále jen „novostavba RD“). 2. Žalobce je vlastníkem pozemku sousedícího se stavebním pozemkem. Na jeho pozemku stojí rodinný dům, který obývá. Novostavba má těsně přiléhat ke štítové zdi žalobcova rodinného domu, čímž by vznikla souvislá zástavba tří řadových rodinných domů. 3. Žalobce podal proti společnému povolení odvolání, o němž žalovaný rozhodl v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I společný souhlas změnil, pokud jde o popis stavby ve výroku I společného povolení. Výroky II a III napadeného rozhodnutí žalovaný ve zbytku žalobcovo odvolání zamítl a společné povolení potvrdil. 4. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 5. Soud na návrh žalobce usnesením ze dne 16. 1. 2025, čj. 30 A 36/2024-181, přiznal žalobě proti rozhodnutí odkladný účinek. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 1. 2025. Na základě předložených odborných vyjádření a fotodokumentace má soud za osvědčené, že dilatace mezi základy stavby a žalobcova domů nebyla technicky řádně provedena a její absence může vyvolat poruchy statiky žalobcova domu. Hrozící narušení statiky domu soud považoval za dostatečně závažný důvod opodstatňující přiznání odkladného účinku žalobě. 6. Žalobce dne 13. 2. 2025 podal návrh na vydání předběžného opatření, který upřesnil dne 16. 2. 2025. Navrhuje, aby soud uložil stavebníkovi nepokračovat ve stavebních a jiných pracích na stavbě novostavby RD. Návrh odůvodňuje tím, že se stavebník neřídí usnesením soudu o odkladném účinku žaloby a pokračuje ve provádění stavebních prací, což doložil fotodokumentací. Žalobce uvádí, že dne 3. 2. 2025 informoval o pokračování stavebních prací stavební úřad, který do dne podání návrhu na vydání předběžného opatření nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá jiný prostředek ochrany a je zcela na stavebním úřadu, zda řízení ex officio zahájí, nelze dle jeho názoru podání návrhu na vydání předběžného opatření podmínit bezvýsledným využitím prostředků před správními orgány. Stavebník svým jednáním přispívá ke zhoršení následků chybějící dilatace, zhoršuje možnost zhojení nesprávného postupu při výstavbě. Tím, že stavebník pokračuje v práci, vzniká tlak v místě chybějící dilatace. Tímto dle žalobce dochází k prohloubení vážné újmy týkající se poškození nemovité věci žalobce. 7. Stavebník navrhl zamítnutí návrhu. Uvedl, že po právní moci usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě, byly na novostavbě RD prováděny pouze stavební práce v podobě zakonzervování stavby. V rámci zajištění ochrany stavby před poškozením a zajištění bezpečnosti byla zaizolována plochá střecha v části domu, aby nedocházelo k prosakování vody. Toto opatření bylo provedeno v souladu s požadavky na zakonzervování stavby podle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro udržování a zabezpečení stavby při jejím pozastavení. Stavebník požádal o konzultaci stavební úřad. Ta proběhla dne 30. 1. 2025 přímo na stavbě z důvodu zjištění stávajícího stavu stavby. Po doporučení stavebního úřadu došlo následně dne 3. 2. 2025 k izolaci střechy jako opatření proti poškození majetku vzhledem k vlivu nepříznivého počasí. Zakonzervování stavby je nezbytné pro minimalizaci rizik spojených s pozastavením stavebních prací. Stavebník ohledně žalobcem předložených fotografií sdělil, že tyto ukazují pouze provádění izolace střechy z důvodu zabezpečení stavby. V žádných dalších pracích se nepokračuje. 8. Stavební úřad dne 25. 2. 2025 soudu sdělil, že na základě místního šetření konaného dne 30. 1. 2025 za účasti stavebníka, statika Ing. P. Š. a stavebního dozoru R. K. bylo dohodnuto zabezpečení novostavby RD a provedení chybějící hydroizolace na stavbě, aby nedocházelo k zatékání do nosných konstrukcí a nevratnému porušování stavebního materiálu vlivem klimatických podmínek. Jedná se o běžný úkon při rozhodnutích o zastavení stavebních prací. Žádné jiné stavební práce nebyly a nejsou prováděny. 9. Soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 10. Podle § 73 odst. 2 a 3 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. 11. Podle § 38 s. ř. s., byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. K návrhu na předběžné opatření si soud podle potřeby vyžádá vyjádření ostatních účastníků. O návrhu na předběžné opatření rozhodne soud bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. Usnesení o návrhu na předběžné opatření musí být vždy odůvodněno. Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným. 12. Instituty přiznání odkladného účinku žaloby a vydání předběžného opatření mají mimořádný a dočasný charakter, kdy v případě vyhovění návrhu soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku či nařízení předběžného opatření je proto vyhrazeno pro ojedinělé případy. 13. Do novely s. ř. s. provedené zákonem č. 303/2011 Sb. ustanovení § 38 odst. 3 návrh na vydání předběžného opatření nepřipouštělo tehdy, pokud bylo možno návrhu na zahájení řízení přiznat odkladný účinek nebo nastával-li tento účinek ze zákona. Nejvyšší správní soud nicméně dovodil, že i v těchto případech lze o vydání předběžného opatření uvažovat. Bude tomu tak tehdy, pokud přiznání odkladného účinku nebude postačovat k tomu, aby účel soudního řízení (tímto účelem je zamezení správní nezákonnosti, došlo-li k ní, resp. konstatování, že k ní nedošlo) nebyl zmařen nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem (usnesení NSS ze dne 24. 5. 2006, čj. Na 112/2006-37, č. 910/2006 Sb. NSS). S účinností od 1. 1. 2012 již vydání předběžného opatření není takto omezeno a lze je vydat nezávisle na tom, zda ve věci je či není možné přiznat návrhu odkladný účinek, případně nastává-li tento ze zákona. 14. V předmětné věci se žalobce domáhá návrhem na nařízení předběžného opatření de facto toho, aby stavebník postupoval v souladu s usnesením o přiznání odkladného účinku žalobě, v jehož důsledku ztratilo napadené rozhodnutí a společné povolení po dobu řízení před soudem své účinky. Pokud soud přiznal odkladný účinek žalobě, kterou žalobce požaduje zrušení rozhodnutí o schválení stavebního záměru, pak účinkem přiznání odkladného účinku je nemožnost stavebníka pokračovat ve stavbě do doby rozhodnutí ve věci samé (do rozhodnutí soudu o věci samé se pozastavují účinky napadeného rozhodnutí ve spojení s účinky prvoinstančního rozhodnutí). Stejného cíle (nepokračován