10 As 103/2019 — Nejvyšší správní soud

30 A 67/2023- 89 - text  11 30 A 67/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobců: a) Z. G. b) Mgr. Z. P. oba zastoupeni advokátem Mgr. Ing. Martinem Matějkou sídlem Jana Babáka 2733/11, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno za účasti: 1. I. O. zastoupena advokátem, JUDr. Vladimírem Muzikářem sídlem Havlíčkova 127/13, Brno 2. EG.D, a. s. sídlem Lidická 1873/36, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2023, č. j. JMK 81024/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení ani osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci vlastní společně pozemky p. č. XA a XB v k. ú. X (dále je vždy míněno toto katastrální území), přičemž na pozemku p. č. XA stojí rodinný dům, který je taktéž v jejich spoluvlastnictví (jeho adresa je X). Sousední pozemek p. č. XC s rodinným domem vlastní paní O. (osoba zúčastněná na řízení 1), která chce na přilehlých pozemcích p. č. XD, XE vybudovat další rodinný dům. Městský úřad Blansko jako stavební úřad vydal dne 3. 6. 2022 na základě její žádosti společné povolení stavby „Novostavba rodinného domu v X, část X včetně zpevněných ploch, vodovodní přípojky, žumpy a kanalizační přípojky, venkovních rozvodů dešťových vod do akumulační nádrže, přípojky el. energie a oplocení“ (dále jen „společné povolení“). 2. Žalobci s tím nesouhlasili, jejich odvolání proti společnému povolení ovšem zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“ nebo „odvolací rozhodnutí“). Žalobci se u Krajského soudu v Brně domáhají jeho zrušení žalobou podanou dne 12. 7. 2023. II. Argumentace žalobců 3. Žalobci navrhují napadené rozhodnutí zrušit, neboť je z mnoha důvodů nezákonné. 4. Za prvé, projektová dokumentace neodpovídá v příloze číslo 8 vyhlášky o dokumentaci staveb. Schází například situační výkresy C.1, C.2 a C. 4. Založen je pouze výkres označený jako „C,D“. Ten je ale nekompletní. Scházejí například některé kóty potřebné ke zjištění vzdálenosti zamýšlené stavby od hranic okolních pozemků a od okolních staveb. 5. Za druhé, chybí výpočet počtu parkovacích míst pro rodinný dům podle příslušné technické normy, takže není možné zkontrolovat jeho správnost. Souhrnná technická zpráva odkazuje pouze na tabulku 34 obsaženou v této normě, ale opomíjí vzít v úvahu další faktory, jež vstupují do výpočtu, jako například součinitel vlivu stupně automobilizace 6. Za třetí, není jasné, jaká je v dané lokalitě nezámrzná hloubka. Zcela jistě je však větší než 500 mm (což má být podle části D.1 projektové dokumentace hloubka založení obvodových základů), neboť podle inženýrskogeologického průzkumu se v dané lokalitě nacházejí nebezpečně namrzavé až vysoce namrzavé půdy. Mělké založení tak ohrozí statiku celé stavby. 7. Za čtvrté, nesprávně je stanoven poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody tak celkové výměře pozemku. V části B.2.1 písm. g) souhrnné technické zprávy jsou uvedeny dva odlišné údaje o zastavěné ploše objektu rodinného domu, a to 122 m² a 97 m². Za plochu schopnou vsakování dešťové vody ale nelze považovat zpevněné plochy jako vjezd, příjezd, přístup a terasa, které mají podle technické zprávy výměru 65 m² (zde žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 288/202141). 8. Nejsou splněny ani podmínky pro hospodaření se srážkovými vodami podle § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využití území, jelikož stavebnice sice hodlá zřídit akumulační nádrž, ale nenavrhuje žádné opatření pro případ, že bude nádrž již naplněna. Také uvádí jako jeden ze způsobů využití jako užitkovou vodu v domě, ale nenavrhuje přívod vody z nádrže do rodinného domu. 9. Za páté, žalobci mají obavu, že by se stavba mohla zřítit a ohrozit jejich pozemek i osoby a věci, které se na něm budou nacházet. Chybí totiž statické posouzení svislých i vodorovných nosných konstrukcí a střechy. Dokument nazvaný „Statický výpočet“ ve skutečnosti neobsahuje žádné výpočty, takže nesplňuje požadavky vyplývající z části D.1.2.b) přílohy č. 13 vyhlášky o dokumentaci staveb. Na str. 11, kde se Statický výpočet zabývá proměnným zatížením, vychází v dané lokalitě z hodnoty 1,7 kN/m², ale na téže straně je uvedeno, že návrh konstrukce stavby počítá s proměnným zatížením sněhem pouze v hodnotě 0,9 kN/m². Na str. 15 se zmiňuje excentricita ve výši 0, takže buď nebyla stanovena správně, nebo nebyla stanovena vůbec. Vždy je totiž přítomna excentricita náhodná, která vzniká v důsledku výrobních a montážních nepřesností. Vypočte se jako et=Lcr/400 a nikdy nemůže být nulová. Jasné není ani materiálové složení základů. Projektová dokumentace (str. 5 souhrnné technické zprávy) předepisuje základy z prostého betonu C16/20 a z betonových dutinových tvárnic šířky 300 mm. Na str. 13 Statického výpočtu je sice uveden beton C16/20, ale na str. 14 se zmiňuje beton C20/25, který patrně vstupoval do výpočtu. Statické posouzení vůbec nezmiňuje tvárnice. Naopak je v něm na str. 17 uvedena ocel B500, ale není zřejmé, k čemu by měla být použita, jelikož projektová dokumentace navrhuje základy z monolitického betonu, tedy bez výztuže. 10. Za šesté, projektová dokumentace byla dodatečně upravována, její poslední verze je až z 022022. Závazná stanoviska a vyjádření orgánů veřejné správy pochází ale z doby před tímto datem, nelze je tak použít pro vydání společného povolení. 11. Za sedmé, totéž platí i pro vyjádření vlastníků technické infrastruktury. 12. Za osmé, chybí povolení silničního správního úřadu k napojení stavby na veřejnou dopravní infrastrukturu, stejně jako vyjádření policie podle zákona o pozemních komunikacích. Chybí též smlouvy s vlastníky technické infrastruktury, konkrétně vodovodu a splaškové kanalizace. Taktéž chybí souhlas vlastníka pozemků p. č. XF a XG, na nichž má být stavba taktéž umístěna. 13. Za deváté, průkaz energetické náročnosti budovy byl zpracován již ke dni 20. 2. 2021 (tedy ke dni podání žádosti o společné povolení), avšak od 1. 1. 2022 platí nová právní úprava a průkaz měl být zpracován podle ní (tedy k datu vydání společného povolení). Navíc průkaz energetické náročnosti budovy bere v úvahu krbová kamna o výkonu jen 6 kW, ačkoliv podle stanoviska orgánu ochrany ovzduší mají mít výkon 8 kW. 14. Za desáté, zamýšlená stavba může ohrozit stabilitu opěrné zídky nacházející se při společné hranici pozemku stavby (p. č. XD) a pozemku žalobců (p. č. XB). Může dojít k sesuvu terénu na pozemek žalobců. Stavebnice nedoložila hloubku založení opěrné zídky, ačkoliv ji k tomu stavební úřad vyzval. Neprozkoumala ani její současný stav. Stavební úřad se spokojil s tvrzením v technické zprávě, že nedojde ke zvýšení zatížení působícího na tuto opěrnou zeď. To je ale právě odvislé od toho, jaká je hloubka jejího založení. V daném místě sice proběhl inženýrskogeologický průzkum, ten ale vycházel pouze z jediné sondy o průměru 70 mm a hloubce 1,9 m ve vzdálenosti více než 2 m od opěrné zdi. Není tudíž vypovídající. 15. Za jedenácté, nový rodinný dům nebude mít dostatečný odstup od stávajícího rodinného domu na pozemku p. č. XC. Jejich vzdálenost je pouhých 4,04 m, což je v rozporu s § 25 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využití území, který předepisuje pro rodinné domy odstup 7 m. Jedná se o území s poměrně volně rozmístěnou zástavbou, nikoliv o zvlášť stísněné podmínky, jež by umožňovaly odstup snížit. Navíc stavební úřad snížení vzdálenosti nijak neodůvodňuje. Uplatnit by se musel i § 25 odst. 4 vyhlášky o obecných požadavcích na využití území, podle kterého má odstup odpovídat výšce vyšší z protilehlých stěn (v nynějším případě 6 m), jsouli v nich okna obytných místností. To je v daném případě splněno – nový rodinný dům má mít v protilehlé stěně okno koupelny. O jaké místnosti se jedná v případě oken domu na pozemku p. č. XC není jasné, proto se mělo vycházet z toho, že jde o místnosti obytné. Ohledání stavebního úřadu na místě není dostatečné, neboť významné není současné využití místností, ale to, jak byly povoleny. Z citovaného ustanovení vyhlášky nevydal stavební úřad žádnou výjimku. Umístění stavby neodpovídá podle žalobců ani § 25 odst. 1 vyhlášky o obecných požadavcích na využití území, neboť způsobí nepřiměřené zahuštění zástavby tam, kde se historicky nachází vždy jeden objekt přilehlý ke komunikaci a za ním nezastavěný prostor, zpravidla zahrada. Tato koncepce je pro lokalitu přirozená a odpovídá charakteru zástavby v obci. Plánovaná stavba ji narušuje. 16. Za dvanácté, žádost o společné povolení vyplnili v různých časech různé osoby, přičemž není vůbec patrné, kdo žádost sepsal a kdy doznala změn. Plná moc pro zástupce stavebnice je formulována neurčitě a nelze ji vyložit tak, že projektanta zmocňuje k podání žádosti o společné povolení. Podpis na této plné moci nebyl proveden vlast