10 As 79/2024 — Nejvyšší správní soud

30 A 90/2022- 139 - text 13 30 A 90/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobkyně: CTP Invest, spol. s r. o., IČO: 26166453 sídlem CTPark Humpolec 1571, Humpolec proti žalovanému: město Šlapanice sídlem Masarykovo náměstí 100/7, Šlapanice zastoupené advokátem JUDr. Pavlem Černohousem sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2022, č. j. SLP-KS/93013-22/BOZ, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2022, č. j. SLP-KS/93013-22/BOZ, se z části ruší v rozsahu: - druhý odstavec výroku ve slovech: „text pod nadpisem Právní hodnocení,“, „text pod nadpisem 07.04.2008 – Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy;“ a „poslední věta textu ve třetím sloupci na str. 8 Přílohy – přehled výchozích podkladů s poznámkami.“, - třetí odstavec výroku ve slovech: „, text třetí odrážky bodu 1. pod nadpisem Ve věci průmyslové zóny Šlapanice doporučujeme městu dále postupovat následovně:;“. II. Žalovanému se nařizuje ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytnout žalobkyni části informace, o něž požádala žádostí ze dne 11. 6. 2020: - Právní stanovisko Mgr. Jany Zwytek Hamplové z 2. 5. 2016 v částech: i. str. 3, text pod nadpisem Právní hodnocení, ii. str. 3, text pod nadpisem 7. 4. 2008 – Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, iii. poslední věta textu ve třetím sloupci na str. 8 Přílohy – přehled výchozích podkladů s poznámkami. - Právní analýzu advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, s. r. o. ze dne 7. 5. 2020 v částech: i. str. 3, text ve třetí odrážce bodu 1. pod nadpisem „Ve věci průmyslové zóny Šlapanice doporučujeme městu dále postupovat následovně:“, ii. str. 31, čtvrtý odstavec, text prvních tří vět až po slova „…uvedených v čl. II, čl. III, čl. IV a čl. VI Dohody.“ III. Ve zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Předmětem sporu v dané věci je, zda byl dán zákonný důvod k tomu, aby město Šlapanice jako povinný subjekt (dále jen „žalovaný“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. (dále jen „informační zákon“) neposkytlo žalobkyni na její žádost informace, o jejichž poskytnutí požádala. 2. Žalobkyně uzavřela v minulosti s žalovaným (v letech 2005 až 2014) řadu smluv, které se týkaly spolupráce při realizaci záměru průmyslové zóny Šlapanice, který měl být realizován ve třech fázích. Nejpozději v roce 2016 se celý záměr ukázal jako z objektivních důvodů nerealizovatelný, žalovaný ztratil na jeho realizaci zájem a přistoupil k postupnému ukončení smluvních vztahů s žalobkyní. 3. V této souvislosti si žalovaný nechal zpracovat odborné právní posouzení zaměřené zejména na platnost, účinnost a závaznost jednotlivých smluv, identifikaci možných rizik a navržení kroků nezbytných k ukončení smluvních vztahů mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný proto disponuje: - 1. právním stanoviskem advokátky Mgr. Zwyrtek Hamplové k smluvním vztahům města Šlapanice se společností CTP Invest, s. r. o., IČO: 2616653 (tj. žalobkyní), včetně přílohy - Přehled dokumentů, ze dne 2. 5. 2016, a - 2. právní analýzou AK Frank Bold Advokáti, s. r. o. - Posouzení závaznosti smluv s developerem, zpracovaná AK Frank Bold Advokáti, s. r. o. ze dne 7. 5. 2020. 4. Žalobkyně požádala žalovaného dne 11. 6. 2020 o poskytnutí uvedených dvou prvních analýz. 5. Žalovaný o žádosti opakovaně celkem osmkrát rozhodoval. Prvními třemi rozhodnutími ze dnů 26. 6. 2020, 31. 8. 2020 a 2. 11. 2020 zamítl žádost v plném rozsahu. Dalšími rozhodnutími ze dnů 7. 1. 2021, 17. 3. 2021, 21. 5. 2021, 12. 8. 2021 a rovněž rozhodnutím ze dne 22. 9. 2022 uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný žádost odmítl z části, přičemž žalobkyni poskytl požadované listiny pouze v omezeném rozsahu a z části znečitelněné. 6. Proti sedmi rozhodnutím žalovaného (ze dnů 26. 6. 2020, 31. 8. 2020, 2. 11. 2020, 7. 1. 2021, 17. 3. 2021, 21. 5. 2021 a 12. 8. 2021) podala žalobkyně postupně odvolání. Nadřízený Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) ve všech sedmi případech rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to primárně z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného. 7. Poté, co krajský úřad rozhodnutím ze dne 23. 9. 2021 zrušil v pořadí sedmé rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2021, a věc mu vrátil k dalšímu řízení, žalovaný zůstal nečinným. Žalobkyně se proto bránila nečinnostní žalobou, kterou soud shledal důvodnou, a rozsudkem ze dne 28. 7. 2022, čj. 30 A 33/2022-115, uložil žalovanému ve věci rozhodnout. 8. Poté, co žalovaný i následujícím rozhodnutím (již osmým v pořadí) znovu žádost z části odmítnul a požadované písemnosti poskytl žalobkyni pouze v omezeném rozsahu, podala žalobkyně proti napadenému rozhodnutí dne 13. 10. 2022 žalobu podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhá jeho zrušení a zastavení správního řízení o žádosti. Současně podle § 16 odst. 1 informačního zákona navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost poskytnout žalobkyni požadované listiny (v plném rozsahu). Žaloba 9. Pokud jde o přípustnost žaloby, dovolává se žalobkyně rozsudků Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 28. 1. 2015, čj. 6 As 113/2014-35, a ze dne 10. 11. 2016, čj. 3 As 278/2015-44, č. 3517/2017 Sb. NSS, z nichž podle ní plyne, že v situacích, kdy dochází k opakovanému rušení rozhodnutí a vracení věci povinnému subjektu, se žadatel o informace může bránit obstrukčnímu jednání povinného subjektu přímo podáním žaloby proti prvostupňovému odmítavému rozhodnutí, aniž by bylo třeba vyčerpat řádný opravný prostředek (odvolání). 10. Jako žalobní body žalobkyně stručně namítá, že je krácena na právech obstrukčním jednáním žalovaného spočívajícím v opakovaném odmítnutí její žádosti. Rozhodnutí žalovaného nejsou řádně odůvodněna, neboť je krajský úřad již sedmkrát zrušil pro nepřezkoumatelnost. Žalovaný individuálně neodůvodnil, proč neposkytl jednotlivé části požadovaných písemností. Odůvodnění se vztahují k právním analýzám jako celku a nikoliv k jejich specifickým částem. Nezákonnost spatřuje žalobkyně rovněž v rozšiřování zákonných důvodů umožňujících odmítnutí žádosti, které jsou ale stanoveny taxativně. Žalovaný se neřídil závazným právním názorem krajského úřadu. Podle žalobkyně tak bylo porušeno její ústavně zaručené právo na informace podle čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod uveřejněné pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“) a dále i čl. 4 odst. 4 Listiny. Napadené rozhodnutí rovněž odporuje smyslu a účelu informačního zákona. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 11. Podle žalovaného je žaloba nepřípustná [§ 68 písm. a s. ř. s.], neboť nejde o několikáté neodůvodněné rozhodnutí v řadě, a žalobkyně proto měla využít řádný opravný prostředek. Uplatněné žalobní body jsou obecné a postrádají konkrétní argumentaci, případně se vztahují k rozhodnutím, jež žalovaný vydal před napadeným rozhodnutím. Není pravdou, že žalovaný nerespektoval závazný právní názor krajského úřadu. Žalovaný provedl test proporcionality, jak mu krajský úřad uložil. Žalobkyně neuvádí jediný důvod, který by správnost testu zpochybnil. Nesouhlasí ani s názorem, že odůvodnění je paušální a nevztahuje se k jednotlivým částem požadovaných písemností. Žalovaný vyloučil jen některé části písemností, které konkrétně identifikoval a odmítnutí jejich poskytnutí odůvodnil, což žaloba nereflektuje. Žalovaný navrhuje, aby soud odmítl žalobu pro nepřípustnost nebo (in eventum) žalobu zamítl pro nedůvodnost a přiznal žalovaném náhradu nákladů řízení. 12. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného setrvala na svém stanovisku. Ústní jednání 13. K ústnímu jednání dne 20. 1. 2025 se dostavil pouze žalovaný. Žalobkyně se z jednání omluvila, přičemž netrvala na své účasti u jednání. Soud proto jednal v její nepřítomnosti (§ 49 odst. 3 s. ř. s.). 14. Žalovaný setrval na svém stanovisku a navrhl zamítnutí žaloby. Na dotaz soud na důvody utajení některých jednotlivých (znečitelněných) částí právních analýz žalobkyně připustila, že v některých případech důvody neposkytnutí části informace v době vydání napadeného rozhodnutí neexistovaly, nebo že k jejich znečitelnění došlo „omylem“. To se týká primárně částí označených ve výrocích rozsudku. Žalobkyně rovněž uvedla, že požaduje přiznání náhrady důvodně vynaložených nákladů řízení. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 16. Pokud jde o požadavek na vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem (odvolání) podle § 68 písm. a) s. ř. s., má soud za to, že za dané situace nelze trvat na naplnění této podmínky. Žalobk