1 As 37/2005 — Nejvyšší správní soud

31 A 22/2025- 194 - text  11 31 A 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, IČO 67010041 sídlem Körnerova 219/2, 602 00 Brno zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Vodičkova 704/36, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) Lesy České republiky, s. p., IČO: 70890013 sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové 2) Povodí Moravy, s. p., IČO: 42196451 sídlem Dřevařská 11, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2025, č. j. MZE-60153/2023-15111, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 10. 1. 2025, č. j. MZE-60153/2023-15111, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 140 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Petry Humlíčkové, Ph.D. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud řešil otázku, zda rozhodnutí o výjimce ze zákazů ve zvláště chráněných územích a o výjimce ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 43 a § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, „ZOPK“) musí být vydána a být v právní moci před vydáním vodoprávního rozhodnutí – povolení k nakládání s vodami [§ 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)]. Dále se soud zabýval tím, jak postupovat ve vodoprávním řízení, je-li v jeho průběhu rozhodnutí o výjimce dle § 43 a § 56 ZOPK zrušeno, resp. pozbude právní moci. 2. Případ se týká vodního díla Nové Mlýny, které je tvořeno kaskádou tří přehradních nádrží (horní, střední a dolní) na řece Dyji, přičemž v hranicích střední nádrže se nachází přírodní rezervace Věstonická nádrž. Předmětem dlouhodobých diskusí je výška vodní hladiny střední (Věstonické) nádrže; zatímco z hlediska zájmů ochrany rostlin (původních lužních lesů) a živočichů by bylo vhodné, aby hladina nádrže kolísala a alespoň po část roku klesla na kótu 169,50 m. n. m., z hlediska zájmů vodohospodářských a zemědělských (závlahy) by bylo ideální využití nádrže do kolaudovaného maxima, tj. kóty 170,35 m. n. m. V současnosti je hladina celoročně pevně udržována na kótě 170,00 m. n. m., a to na základě rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 2. 2. 2012, č. j. JMK 17370/2007. Tímto rozhodnutím byla změněna původní povolení k nakládání s vodami (rozhodnutí Okresního národního výboru v Břeclavi ze dne 14. 7. 1972, č. j. Vod 3315/1/72-405/S, pro střední nádrž a rozhodnutí Jihomoravského krajského národního výboru ze dne 9. 4. 1982, č. j. Vod 1082/82-235 Zd, pro dolní nádrž). II. Průběh řízení před správními orgány 3. Povodí Moravy, s. p., („Povodí Moravy“) jako správce vodního díla připravilo záměr s názvem „Opatření ke zlepšení podmínek předmětu ochrany přírodní rezervace Věstonická nádrž a ptačí oblasti Střední nádrž VD NM a vodohospodářské funkce soustavy střední a dolní nádrže Nové Mlýny“ („záměr“). Podstatou záměru je zvýšení hladiny ve střední nádrži na kótu 170,35 m. n. m. spojené s kolísáním výšky hladiny v rozsahu 169,85 (resp. 169,50) m. n. m. až 170,35 m. n. m. v průběhu roku, čímž dojde ke zvětšení množství akumulované vody ve střední a dolní nádrži o cca 9 mil. m3, a dále výstavba minimálně 1 000 m2 hnízdních ploch pro rybáka obecného. 4. Realizace záměru je rozdělena do tří fází. Fáze I je již realizována. Fáze II spočívá v zavedení nové manipulace v nádrži (tj. zvýšení a kolísání hladiny), pro niž je nutná změna povolení k nakládání s vodami a změna manipulačních řádů. Fáze III pak zahrnuje provedení souboru revitalizačních opatření včetně vlnolamů u Severního a Jižního ostrova, Kostelního ostrova, Deponií I, III, IV, V a VI a u ostrovů Písky a dále realizaci litorálních pásem v severozápadní části střední nádrže a v Pouzdřanské zátoce. 5. V souvislosti s fází II vydal dne 7. 2. 2022 Krajský úřad Jihomoravského kraje („krajský úřad“) na žádost Povodí Moravy rozhodnutí č. j. JMK 181672/2021. V něm udělil Povodí Moravy · souhlas podle § 4 odst. 2 ZOPK k zásahu do významných krajinných prvků vodního toku Dyje, Svratky a Jihlavy a do údolní nivy vodních toků Dyje, Svratky a Jihlavy v přírodní rezervaci Věstonická nádrž; · souhlas podle § 37 odst. 2 ZOPK ke změnám vodního režimu a změnám v nakládání s vodami v ochranném pásmu přírodní rezervace Věstonická nádrž; · výjimku podle § 43 odst. 1 ZOPK ze zákazu hospodařit na pozemcích přírodní rezervace Věstonická nádrž způsobem vyžadujícím prostředky a činnosti, které by mohly způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému; · souhlas podle § 44 odst. 5 ZOPK ve spojení s čl. 3 odst. 2 vyhlášky Okresního úřadu v Břeclavi o zřízení přírodní rezervace Věstonická nádrž ze dne 11. 2. 1994 ke vstupu na mělčiny a ostrůvky na území přírodní rezervace Věstonická nádrž; · výjimku podle § 56 odst. 1, odst. 2 písm. a) a c) a odst. 7 ZOPK ke škodlivému zásahu do přirozeného vývoje kuňky obecné, bukáčka malého, cvrčilky slavíkové, chřástala vodního, kopřivky obecné, motáka pochopa, racka černohlavého, rákosníka velkého, sýkořice vousaté a zrzohlávky rudozobé, a to zásahem do jejich biotopu v přírodní rezervaci Věstonická nádrž, přičemž se předpokládá, že negativně budou ovlivněny maximálně desítky jedinců v případě kuňky obecné a jednotlivé exempláře v případě ptáků. Současně krajský úřad stanovil devět podmínek pro udělené souhlasy a výjimky. 6. Odvolání žalobce proti rozhodnutí krajského úřadu zamítlo Ministerstvo životního prostředí výrokem 3) rozhodnutí ze dne 27. 10. 2022, č. j. MZP/2022/560/727. Rozhodnutí o souhlasech a výjimkách tak nabylo právní moci. 7. Povodí Moravy následně podalo dne 3. 1. 2023 u krajského úřadu jako vodoprávního úřadu žádost o změnu povolení k nakládání s vodami. Krajský úřad žádosti vyhověl rozhodnutím ze dne 12. 7. 2023, č. j. JMK 106037/2023. Ve vztahu ke střední nádrži krajský úřad snížil kótu stálého nadržení z 170,00 m. n. m na 169,85 m. n. m. (současně též zmenšil objem z 17,545 mil. m3 na 16,069 mil. m3 a zatopenou plochu z 989 ha na 974 ha), zvýšil kótu zásobního prostoru z 170,00 m. n. m. na 170,35 m. n. m. (a nově stanovil objem zásobního prostoru na 5,052 mil. m3 a zatopenou plochu na 1 002 ha) a snížil objem retenčního prostoru z 11,000 mil m3 na 10,940 mil. m3). Ve vztahu k dolní nádrži krajský úřad zvýšil kótu zásobního prostoru z 170,00 m. n. m. na 170,35 m. n. m. (a současně zvýšil objem z 40,615 mil. m3 na 45,776 mil. m3 a zatopenou plochu z 1 474 ha na 1 477 ha). Zbývající části vodoprávních povolení ponechal v platnosti. V rozhodnutí též stanovil pět podmínek včetně zásad manipulace s vodní hladinou střední nádrže v průběhu kalendářního roku. 8. Proti rozhodnutí vodoprávního úřadu podal odvolání žalobce a Voda z Tetčic z. s. V průběhu odvolacího řízení Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 10. 2024, č. j. 31 A 1/2023-126, zrušil výrok 3) rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 27. 10. 2022, č. j. MZP/2022/560/727. Rozhodnutí krajského úřadu o výjimkách a souhlasech dle ZOPK tak pozbylo právní moci. Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí Ministerstva životního prostředí v rozporu § 56 odst. 7 ve spojení s § 5b odst. 3 ZOPK nestanovilo podrobnosti kontrol prováděných orgánem ochrany přírody. Dále soud shledal, že v řízení před krajským úřadem nebyla prokázána existence veřejného zájmu na realizaci záměru a jeho převaha nad zájmem ochrany přírody ve smyslu § 56 odst. 1 a 2 ZOPK a že krajský úřad relevantně nezdůvodnil odklon od platného plánu péče. 9. Žalobce žalovaného upozornil na citovaný rozsudek podáním ze dne 13. 11. 2024 a navrhl, aby žalovaný zrušil vodoprávní rozhodnutí krajského úřadu. Jelikož část námitek žalobce obsažených v tomto podání směřovala proti závaznému stanovisku ministra životního prostředí ze dne 10. 10. 2024, č. j. MZP/2024/290/1255, a proti závaznému stanovisku Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 19. 12. 2023, č. j. JMK 179054/2023, žalovaný si od těchto úřadů vyžádal vyjádření, která mu byla doručena dne 26. 11. 2024 (krajský úřad) a dne 29. 11. 2024 a 5. 12. 2024 (Ministerstvo životního prostředí). Poté žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 1. 2025, č. j. MZE-60153/2023-15111, výrokem I. zamítl podaná odvolání a potvrdil rozhodnutí krajského úřadu ze dne 12. 7. 2023, č. j. JMK 106037/2023.Ve výroku II. pak uvedl následující: „Vykonatelnost tohoto rozhodnutí podle ustanovení § 74 odst. 1 správního řádu stanovuje ke dni nabytí právní moci rozhodnutí orgánu ochrany přírody o výjimce podle § 56 odst. 1 a 2, písm. a) a c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, o výjimce ke škodlivému zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů ros