31 A 53/2025 – Krajský soud v Brně

31 A 53/2025- 32 - text  7 31 A 53/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové, v právní věci žalobce: V. P. bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Martinou Řezníčkovou, Ph.D. sídlem Zelný Trh 12, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. 5400/OD/2025/0152521-Ro-/6/, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. 5400/OD/2025/0152521-Ro-/6/, a rozhodnutí Úřadu městské části Brno-Ivanovice ze dne 11. 3. 2025, č. j. MCBIVA 00335/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Martiny Řezníčkové, Ph.D. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 23. 6. 2025 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. 5400/OD/2025/0152521-Ro-/6/ („napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Brno-Ivanovice („městský úřad“) ze dne 11. 3. 2025, č. j. MCBIVA 00335/2025. Tímto rozhodnutím městský úřad shledal žalobce vinným spácháním přestupku podle § 42a odst. 1 písm. h) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kterého se dopustil tím, že dne 12. 10. 2024 poškodil veřejně přístupnou účelovou komunikaci NN 159 nacházející se mimo jiné na pozemku parc. č. 555/9 v k. ú. Ivanovice („pozemek“). Komunikaci rozoral do hloubky cca 30 cm, čímž znemožnil její obecné užívání. Za tento přestupek žalobci uložil pokutu ve výši 12 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce namítal, že rozhodnutí městského úřadu vykazuje vnitřní rozpornost, jelikož mělo být vydáno dne 11. 3. 2024, avšak přestupek se stal až dne 12. 10. 2024. Rozhodnutí přitom musí být v souladu ve výroku, odůvodnění i časové posloupnosti. Tato zásadní nesrovnalost znemožňuje rozhodnutí řádně přezkoumat a může vést až k závěru o jeho nicotnosti. 3. Žalovaný podle žalobce spolehlivě neprokázal existenci veřejně přístupné účelové komunikace. Pouze odkázal na dřívější řízení, nepředložil žádné relevantní osvědčení o její existenci ani geometrické zaměření. Žalobce považuje pozemek za soukromý; žádné omezení vlastnického práva neeviduje ani katastr nemovitostí, ani Brněnské komunikace a.s. Souhlas s užíváním, a to ani konkludentní, nikdy udělen nebyl. Vlastníci o cestě nevěděli, nemohli tedy ani ničeho činit. Žalobce navíc již několikrát upozorňoval, že cesta není stálá a neměnná, jelikož se v terénu téměř o dva metry posunula. 4. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, jelikož se jedná o formální rozhodnutí bez hlubší analýzy skutkových a právních otázek. Neobsahuje přesné a konkrétní zdůvodnění, jaké skutečnosti vedly ke vzniku veřejně přístupné účelové komunikace, ani jak bylo prokázáno, že právě jednání žalobce vedlo k poškození cesty. 5. Žalobce navrhoval k objasnění skutečného stavu provedení místního šetření. Povinností správního orgánu je zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Neprovedení místního šetření zakládá vadu řízení a porušuje právo žalobce na spravedlivý proces. 6. Žalovaný dále nesprávně přihlížel k nedatovaným fotografiím oznamovatelů přestupku. Orba byla provedena těsně k hranici, na cestě se žalobce otáčel traktorem. Orbu nelze provádět za deště a bláta, z fotografií je přitom zřejmé, že delší dobu pršelo. Dle záznamů o počasí přitom na nejbližší stanici vůbec nepršelo a bylo polojasno. Předložené fotografie tedy nejsou ze dne 12. 10. 2024, byly pořízeny později. Žalovaný měl proto postupovat v souladu se zásadou v pochybnostech ve prospěch žalobce. Cesta není rozoraná do hloubky 30 cm, to by musela vypadat stejně jako pole. Orat ji tímto způsobem není možné, jelikož je na cestu navážen asfalt bez souhlasu vlastníků pozemku. 7. Po zásahu žalobce byl průjezd možný, žalobce tak nenaplnil skutkovou podstatu přestupku. Uložená pokuta je vyšší než v předchozím řízení, ačkoliv předchozí rozhodnutí bylo napadeno správní žalobou. Jelikož soudní řízení dosud nebylo pravomocně skončeno, je tvrzení o recidivě předčasné. 8. Žalobce na základě výše uvedeného navrhl, aby soud obě rozhodnutí zrušil, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Jelikož žalobce v žalobě opakuje stejné argumenty jako v odvolání, odkázal žalovaný na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Udělená pokuta v tomto případě mohla být zvýšena pro opakované spáchání přestupku, jelikož rozhodnutí o předcházejícím přestupku je již pravomocné. Závěrem žalovaný navrhnul, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Posouzení věci 10. Žaloba je důvodná. 11. K tvrzení o nepřezkoumatelnosti a nicotnosti rozhodnutí soud uvádí, že nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost je zejména takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jak správní orgán ve věci rozhodl, nebo jehož výrok je vnitřně rozporný. Pod uvedený pojem spadají i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-78, č. 133/2004 Sb. NSS). O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se jedná v případě, kdy se správní orgán nevypořádá se všemi námitkami, případně své rozhodnutí neodůvodní vůbec nebo jej odůvodní nedostatečně. K tomu, aby napadené rozhodnutí bylo možno přezkoumat, je potřeba konkrétně uvést, o jaké důvody se rozhodnutí opírá a jak k nim správní orgán dospěl (již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, sp. zn. 6 A 48/92). Nicotným je pak takový správní akt, jenž trpí natolik intenzivní a závažnou vadou, že v jejím důsledku dochází k faktické neexistenci samotného správního aktu (nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. IV.ÚS 1463/09). 12. Chybně uvedené datum vydání v hlavičce rozhodnutí městského úřadu žádnou z výše uvedených vad způsobit nemůže. Jak je zřejmé z obsahu správního spisu i z doručenek v něm uložených, rozhodnutí bylo fakticky vydáno dne 11. 3. 2025, nikoliv dne 11. 3. 2024. Že jde o zjevný překlep navíc uvedl také žalovaný v napadeném rozhodnutí. Námitka je nedůvodná. 13. Žalobce dále namítal, že napadené rozhodnutí neobsahuje přesné zdůvodnění závěrů o vzniku veřejně přístupné komunikace ani jak bylo prokázáno, že právě jednání žalobce vedlo k naplnění skutkové podstaty přestupku. Soud k tomu poznamenává, že odvolací řízení slouží k nápravě vad prvostupňového rozhodnutí, a jeho smyslem je zejména reagovat na odvolací námitky. Odvolací orgán tak není povinen ze své iniciativy rozhojňovat argumentaci prvostupňového orgánu či obsáhle vypořádávat odvolací námitky, pokud tomu neodpovídá úroveň námitek samotných. Jinak řečeno, čím obecnější a stručnější je argumentace odvolatele, tím stručněji a obecněji je odvolací orgán povinen na ni reagovat. 14. Ve vztahu k existenci veřejně přístupné účelové komunikace žalobce v odvolání namítal jen to, že rozhodnutí městského úřadu postrádá odůvodnění, na základě jakých skutečností došlo ke vzniku veřejně přístupné účelové komunikace, a že městský úřad nepředložil žádné osvědčení o její existenci. Soud proto považuje žalovaným uvedenou argumentaci za zcela adekvátní a úvahy správních orgánů, se kterými ostatně sám žalobce ve zbytku žaloby bez problému polemizuje, za plně přezkoumatelné. Dále se proto soud zabýval věcí samou. 15. Podle § 2 odst. 1 je pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. 16. Podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. 17. Podle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích smí každý v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení je zakázáno veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. 18. Podle § 42a odst. 1 písm. h) zákona o pozemních komunikacích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání. P