33 Az 34/2024 – Krajský soud v Brně

33 Az 34/2024- 44 - text pokračování 15 33 Az 34/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Y. Z. st. přísl. X t. č. X zastoupené: Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s. se sídlem Poděbradská 5, 190 00 Praha 9 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2024, č.j. OAM-1143/ZA-ZA12-HA08-2024, t a k t o: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2024, č.j. OAM-1143/ZA-ZA12-HA08-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobou ze dne 10. 12. 2024 žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2024, č.j. OAM-1143/ZA-ZA12-HA08-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobkyni tak, že se jí mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. II. Napadené rozhodnutí 2. V napadeném rozhodnutí žalovaný nejprve shrnul osobní charakteristiku žalobkyně, která podala svou první žádost o udělení mezinárodní ochrany v zemích Evropské unie (EU). Nemá žádné politické přesvědčeni, není členkou žádné politické strany či uskupeni a potvrdila, že o politiku se nezajímá. je rozvedená, její dcera žije v Číně. Žalobkyně sdělila, že registrovaný pobyt v Číně neměla, žila sama v bytě věřících na adrese ve městě X, ul. X, čtvrti X. Z vlasti vycestovala v srpnu roku 2024 přímou leteckou linkou na trase Peking - Praha. Přijela se svým cestovním pasem a českým turistickým vízem. Své předchozí pobyty v jiných státech Evropské unie negovala. 3. Při pohovoru dne 25. 9. 2024 popsala svůj azylový příběh. ČR si vybrala z důvodu, jelikož její sousedé navštívili ČR v roce 2020 a hovořili o zemi velmi pozitivně. Proto se rozhodla přicestovat právě do ČR. Nemá zde žádné známé ani příbuzné. V červenci roku 2021 byla zadržena policií z důvodu, jelikož je členkou Církve Všemohoucího Boha (dále jen „CVB“. Uvedla, že v té době byla jednou z vedoucích skupiny ve městě Xin Shou, vesnici. Jela tam šířit informace o své církvi. Policie ji zastavila na ulici, viděla u ní letáky, byla dotazována, zda nekoná nějakou zakázanou činnost a ona odpověděla, že ne. Následně byla odvezena na policejní stanici a zbita. Na policii zůstala jeden den, protože policie ji podezírala, že šíří informace o církvi, což žalobkyně nepřiznala. O zadržení nebyl vystaven žádný protokol, byla jí udělena pokuta 10 tisíc juanů za narušování veřejného pořádku. Poté, co její manžel dovezl peníze, byla žalobkyně policií propuštěna. Jelikož ji bolela záda, vyhledala kliniku, ale tam jí nepomohli. Následně v nemocnici bylo zjištěno, že má poškozené kosti. Lékařskou zprávu o tomto má žalobkyně v Číně a nemůže ji doložit. Později ji několikrát telefonovali z policie s tím, že se má na policii hlásit. Toto žalobkyně neučinila. Následné policie zavolala jejímu manželovi a bylo mu naznačeno, že bude postižena celá rodina. Po nějaké době její manžel tlak nevydržel a rozvedl se s ní. Policejní stanice, kde byla zadržena, se nachází ve městě Shangqiu. Cestovní pas si zařizovala v jiném městě. Dle jejího vyjádření systémy nejsou propojeny. Žalovaný se žalobkyně tázal, z jakého důvodu ji policie opakované kontaktovala telefonicky, když ji mohla jednoduše zadržet. K tomuto žalobkyně sdělila, že žádný další důkaz vůči ní policie neměla. Do doby odjezdu z Číny v srpnu roku 2024 kontaktována policií již nebyla. 4. Stran své existence v CVB žalobkyně uvedla, že ke vstupu do církve se rozhodla v roce 2013 poté, co zjistila nevěru svého manžela. Navštívila kamarádku, která jí dala náboženskou literaturu a v ní žalobkyně nalezla útěchu. K praktikování víry sdělila, že jednou týdně se u ní doma scházeli 3-4 věřící. Četli náboženské knihy, modlitby a sdíleli vlastní zkušenosti. K pravidlům církve popsala, že církev věří v příchod Ježíše Krista a vybízí k šíření víry. Ke své činnosti používala knihu Slovo Boha Všemohoucího (Quannengshenhua). Logo církve popsala křížem v půlměsíci s hvězdou a vysvětlila, že symbolizuje světlo vycházející ze tmy a hvězda značí symbol vedení víry směrem k lidem. Dále žalobkyně sdělila, že co se týče organizační struktury, každá místní církev má dva představené a další tři vedoucí, kteří mají ve skupině určité úkoly, například šířeni víry. Ke své skupině uvedla, že vedoucí zná osobně. Komunikaci mezi sebou zajišťovali prostřednictvím vzkazů na papírcích, tuto komunikaci měl na starost jeden z vedoucích. V případě návratu se žalobkyně obává zatčení a ublížení, jelikož má již jednu zkušenost. Také ví, že někteří členové byli ubiti k smrti. Závěrem uvedla, že v Číně probíhá permanentní perzekuce členů Církve Boha Všemohoucího, a to je pro ně velmi nebezpečná situace. 5. Žalovaný při posouzení žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobkyně z hlediska důvodů pro udělení azylu vycházel především z jejích výpovědí, a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Číně. Konkrétně vycházel z Informace OAMP, Čína, Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 24. ledna 2024, dále ze Zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA, 20. března 2023 - Zprávy o dodržování lidských práv za rok 2022 ze dne 21. března 2024 a Informace Australské vlády, 22. prosince 2021 Zprávy o zemi Ministerstva zahraničních věcí a obchodu (DFAT) - Čína 21. března 2022. 6. Při seznámení s podklady dne 3. 10. 2024 žalobkyně doložila vlastnoručně psané prohlášení, v němž mj. popsala genezi útlaku CVB od roku 2014. Ve vztahu ke své osobě znovu podrobněji popsala své potíže s vyznáváním víry. V listopadu 2018 se její soused zeptal, zda není věřící, když během dne i večer stále někam běhá. Žalobkyně se obávala jeho udání a znovu se s mužem přestěhovali v rámci provincie Shanxi. V červnu žalobkyně navštěvovala dva důchodce, jejichž dcera nesouhlasila s jejími návštěvami a vyfotila ji mobilním telefonem s výhrůžkou, že pokud se u nich doma ještě objeví, udá ji. V březnu roku 2021 byli nuceni občané, aby si nainstalovali aplikaci veřejné bezpečnosti na mobil, a ve velkém pomlouvali a očerňovali členy církve. Byla vedena nenávistná kampaň s tím, že potíže bude mít kvůli tomu celá rodina. Manžel ji nechtěl pustit na shromáždění, ale ona přesto z domova utíkala, takže následně byla nucena přespat venku, jelikož do domu ji muž už nepustil. V květnu byla žalobkyně zadržena policií na stanici autobusu a odvezena na policii. Tam ji vyslýchali, a nutili k přiznání jejího náboženského vyznání, údajně jí šlapali botou po zádech, až se pomočila, a poté ji zavřeli do cely. Ona tvrdila, že pracuje v realitách a přijela tam pouze pracovat. Odpoledne vešli do cely, posmívali se jí, poté ji přivázali za ruce a nohy v cele, kde nebylo světlo. Následně policie zavolala manželovi žalobkyně, ať přinese 10 tisíc RMB. Manžel ji opustil kvůli víře, a proto se musela přestěhovat ke své souvěrkyni, kde pobývala osm měsíců v nevytopené místnosti, což se podepsalo na jejím zdraví, a dále se přestěhovala jinam, neboť se bála prozrazení. Přiložila materiály o pronásledování členů jejich církve, v nichž osobně nefiguruje. Věří, že získá ochranu a nebude státu na obtíž. V doloženém dokumentu odkázala na internetové články týkající se jejích souvěrců, kteří jsou trestáni čínskou policií pro své náboženské přesvědčení a zatýkání členů církve v některých provinciích, např. článků Bitter Winter. 7. K jednotlivým formám mezinárodní ochrany zaujal žalovaný následující hodnocení. Nejprve stručně uzavřel, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro udělení azylu ve smyslu § 12 písm. a) AZ. Dále se zabýval hodnocením podmínek ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) AZ, tj. z důvodu její rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů, či že by jí takové pronásledování hrozilo v případě návratu do vlasti. 8. Žalovaný se zabýval skutečností, zda žalobkyni lze považovat za příslušnici jí tvrzené náboženské menšiny v Číně, tedy zda vůbec jí tvrzené obavy by z hlediska věcného bylo možné posuzovat v rámci hodnocení ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobkyně předložila v této souvislosti své verbální výpovědi, a rovněž doložila písemné vyjádření, týkající se jejího života před odchodem z vlasti, které doplnila internetovými články o pronásledování souvěrců. 9. Následně žalovaný výpovědi žalobkyně porovnal s materiály, které si k posouzení její žádosti o mezinárodní ochranu ve vztahu k jí tvrzené příslušnosti ke konkrétní náboženské menšině obstaral z objektivních a dostupných zdrojů, s nimiž byla žalobkyně seznámena dne 27. 9. 2024. Z materiálu Australské vlády, 22. prosince 2021 Zpráva o