56 Ad 4/2024- 134 - text
2 56 Ad 4/2024
č. j. 56 Ad 4/2024-134
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobkyně: A. G.
bytem X
zastoupená advokátkou JUDr. Ladou Vidrmert Štarhovou
sídlem Pražská 156, 642 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2024, č. j. X
takto:
I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 1. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 719 Kč k rukám její advokátky JUDr. Lady Vidrmert Štarhové, sídlem Pražská 156, 642 00 Brno, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 1. 2024, č. j. MPSV-2024/19811-921 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně (dále jen „správní orgán prvního stupně“ nebo „úřad práce“) ze dne 4. 10. 2023, č. j. X, jímž bylo rozhodnuto z moci úřední o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením tak, že byl žalobkyni přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ ode dne 20. 6. 2023 trvale (ačkoliv předcházejícím rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně ze dne 31. 3. 2023, č. j. X, byl žalobkyni přiznán nárok na „vyšší“ průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ od 1. 1. 2023 s platností trvale; průkaz ZTP/P byl žalobkyni přiznán i dřívějšími rozhodnutími téhož úřadu v období od 1. 10. 2018 do 31. 10. 2023, a také od roku 2014 do 31. 12. 2018).
2. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 21. 3. 2024 žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“).
II. Obsah žaloby
3. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalovaný při svém rozhodování porušil § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť nepostupoval v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, za současného porušení
§ 3 správního řádu, kdy nezjistil stav věci tak, aby o zjištěné věci nebyly důvodné pochybnosti. Dále sdělila, že napadeným rozhodnutím jí byl přiznán trvale průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ a v podstatě odebrán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“, přiznaný jí předchozím rozhodnutím ode dne 1. 1. 2023 s trvalou platností. Tím došlo zcela nepochopitelně ke změně dříve vydávaných rozhodnutí, přiznávajících žalobkyni průkaz ZTP/P již od roku 2014. Žalobkyně konkretizovala, že do března 2023 jí byl přiznáván průkaz ZTP/P vždy na přesně stanovenou dobu. S ohledem na trvale se zhoršující zdravotní stav jí byl rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně ze dne 31. 3. 2023, č. j. X, přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený jako „ZTP/P“ ode dne 1. 1. 2023 trvale. Podkladem pro toto rozhodnutí byl posudek o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 15. 3. 2023, č. j. X. Z posudkového závěru vyplynulo, že žalobkyně má postižení v podobě funkční ztráty dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí ve smyslu bodu 3. písm. e) Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. a posudkový závěr tento typ postižení označil za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti na úrovni zvláště těžkého funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace.
4. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že i když se její zdravotní stav setrvale zhoršuje, byl jí průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP/P odebrán a nahrazen jen průkazem ZTP. Přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „ZTP“ s platností ode dne 20. 6. 2023 trvale, předcházelo vypracování zdravotního posudku, který vycházel pouze z lékařské dokumentace předané jejím praktickým lékařem, a žalobkyně nebyla podrobena osobní zdravotní prohlídce posudkovou komisí. Na základě odvolání žalobkyně nechal žalovaný vypracovat nové posouzení posudkovou komisí. Na základě tohoto nového posouzení žalovaný potvrdil napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a odvolání zamítl.
5. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že v době, kdy ještě byla schopna ke kratší chůzi využívat francouzské hole, byl její zdravotní stav posudkovými komisemi hodnocen jako zvlášť těžké funkční postižení pohyblivosti ve smyslu bodu 3. písm. e) Přílohy č. 4 cit. vyhlášky. V současné době, poté co byla žalobkyně nucena podstoupit opakované operace ramenního kloubu, není již vůbec schopna samostatné chůze ani s francouzskými holemi, a je tedy upoutána téměř výhradně na využití invalidního vozíku, a to jak v interiéru, tak v exteriéru. Proto se žalobkyni jeví jako zcela absurdní, že i přes prokazatelné zhoršení jejího zdravotního stavu dospěla posudková komise k závěru, že je žalobkyně pouze osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti ve smyslu bodu 2. písm. f) Přílohy č. 4 cit. vyhlášky, a nikoliv osobou se zvlášť těžkým funkčním postižením ve smyslu bodu 3. písm. e) Přílohy č. 4 cit. vyhlášky. Nadto upozornila, že posudková komise rozhodla, aniž by jí osobně vyšetřila. Podkladem pro její závěry byly lékařské zprávy a její vyšetření posudkovou komisí pro účely jiného řízení – ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku.
6. Ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobkyně doplnila, že je osobou s vrozenou dětskou mozkovou obrnou (DMO) a přidruženými zdravotními omezeními trvalého charakteru, přičemž není schopna samostatného pohybu. Její zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, bez možnosti výhledu na zlepšení. Do budoucna lze očekávat jedině změnu v podobě zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, a nikoliv jeho zlepšení. Nelze nechat bez povšimnutí, že již v době, kdy žalobkyně byla schopna částečného pohybu za pomocí francouzských holí a přijatelné hybnosti rukou, jí byl vydán průkaz ZTP/P, nota bene trvale. Nyní, kdy je upoutána na invalidní vozík a prodělala nespočet operací ramene, které měly za následek výrazné zhoršení hybnosti pravé ruky, jak již bylo popsáno výše (a bylo doloženo lékařskými zprávami), dospěl žalovaný k závěru, že žalobkyni přísluší pouze průkaz v rozsahu ZTP. Žalobkyně tak má za to, že skutkový stav nebyl náležitě zjištěn, a proto navrhla soudu, aby zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v rámci hodnocení nároku žalobkyně správní orgány zohlednily dostupnou zdravotnickou dokumentaci v možném zákonném rozsahu. Zmínil, že lékařské zprávy, na které žalobkyně v žalobě odkazuje, byly v napadeném řízení zohledněny, vyjma zprávy MUDr. M. ze dne 24. 1. 2024 a MUDr. V. ze dne 19. 1. 2024. Tyto jsou datovány až po vypracování posudku PK MPSV, a proto nebyly zohledněny. Žalobkyně je nepředložila, a to ani poté, co byla poučena o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Nezohlednění zpráv tak nemůže být přičítáno na vrub správnímu orgánu.
8. PK MPSV je podle žalovaného vázána právními předpisy; hodnocení zdravotního stavu nezávisí na volné úvaze posudkového orgánu. Jsou zde jasná právními předpisy vymezená posudková kritéria. PK MPSV se dostupnými lékařskými zprávami zabývala. Žalovaný uzavřel, že posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně komplexně, z dostupných lékařských zpráv posudková komise spolehlivě vysvětlila důvody, pro které nebyla u žalobkyně prokázána porucha zakládající nárok na vyšší než přiznaný stupeň průkazu dle zákonných kritérií. Posudek žalovaný označil za dostatečně přesvědčivý a komplexní pro to, aby mohl být podkladem pro napadené rozhodnutí. Navrhl tedy zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl.
IV. Replika žalobkyně a její další podání
9. K vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že nové lékařské zprávy obdržela až v lednu 2024 (ortopedie a rehabilitace), avšak žádná z nich – stejně jako zprávy použité pro posudek – nikdy neprokazovala zlepšení zdravotního stavu, které by odůvodňovalo odebrání průkazu ZTP/P. Naopak, žalobkyně zopakovala, že při tvorbě posudku PK MPSV došlo k nesprávnému posouzení skutkového stavu, neboť v minulosti jí byl opakovaně přiznán průkaz ZTP/P na základě posudků, které konstatovaly podstatné omezení schopnosti pohyblivosti na úrovni zvláště těžkého funkčního postižení pohyblivosti.
10. Doplnila, že v době vydání předchozích posudků byl její zdravotní stav lepší než nyní. Tehdy byla schopna kratší chůze s oporou francouzských holí. V současnosti je po opakovaných operacích ramenního kloubu (dokladovala lékařskými zprávami) odkázána prakticky výhradně na invalidní vozík. Přesto byla nyní posouzena pouze jako osoba s nárokem na průkaz ZTP. To žalobkyně považuje za absurdní, neboť dříve, při lepším zdravotním stavu, bylo opakovaně její zdravotní postižení posouzeno jako závažnější a získala průkaz ZT