1 Afs 271/2016 — Nejvyšší správní soud

62 Af 16/2024- 57 - text  8 62 Af 16/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Ing. L. N. bytem X zastoupen společností TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, Vsetín proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Náměstí Svobody 4, Brno o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 2. 2024, č.j. 35215/24/3003-80050-713241, a ze dne 9. 2. 2024, č. j. 432152/24/3003-80542-708073 takto: I. Rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 2. 2. 2024, č. j. 35215/24/3003-80050-713241, a ze dne 9. 2. 2024, č. j. 432152/24/3003-80542-708073, se ruší a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 27 357 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, společnosti TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci je předmětem sporu otázka, zda byly splněny podmínky pro nařízení daňové exekuce, konkrétně zda žalovaný vyrozuměl žalobce o výši nedoplatku na dani z nemovitých věcí v souladu s § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Žalovaný totiž vyrozumění o nedoplatku zaslal žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, přestože měl žalobce zřízenou datovou schránku a v daňovém přiznání požádal o zaslání vyrozumění o nedoplatku e-mailem. 2. Žalovaný dne 3. 11. 2023 vydal exekuční příkaz č. j. 529185/23/3003-80542-705327, kterým přikázal bankovnímu ústavu Raiffeisenbank a. s. jakožto poddlužníkovi vyplatit částku 1 984 Kč skládající se z nedoplatku ve výši 1 484 Kč a exekučních nákladů 500 Kč na účet správce daně. Po doručení příkazu provedl žalobce úhradu daňového nedoplatku a dne 15. 11. 2023 nahlédl do spisu, aby zjistil, proč o nedoplatku nebyl dříve informován. Následně dne 18. 12. 2023 vydal žalovaný druhý exekuční příkaz č. j. 432152/24/3003-80542-708073, kterým přikázal bankovnímu ústavu FIO banka, a. s. jakožto poddlužníkovi vyplatit částku 500 Kč týkající se exekučních nákladů na účet správce daně. Proti oběma exekučním příkazům na přikázání pohledávek z účtu podal žalobce námitky podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, které žalovaný napadenými rozhodnutími zamítl. Rozhodnutím ze dne 2. 2. 2024, č. j. 35215/24/3003-80050-713241, zamítl námitku proti exekučnímu příkazu ze dne 3. 11. 2023 a rozhodnutím ze dne 9. 2. 2024, 432152/24/3003-80542-708073, zamítl námitku proti exekučnímu příkazu ze dne 18. 12. 2023. II. Žaloba 3. Žalobce považuje exekuční příkazy, jakož i napadená rozhodnutí za nezákonná. Primární nezákonnost exekučních příkazů spatřuje v překvapivém zahájení exekučního řízení, bez řádného vyrozumění žalobce o výši nedoplatku. Žalovaný vyrozumění o výši nedoplatků na dani z nemovitých věcí ve smyslu § 153 odst. 3 daňového řádu doručil žalobci v rozporu se zákonem. Pochybení při doručování vyrozumění o výši nedoplatků dovozuje žalobce z obsahu spisového materiálu, který mu byl předložen k nahlížení, ale rovněž z odůvodnění exekučních příkazů; ta neobsahují žádnou zmínku o tom, že bylo vydáno vyrozumění o výši nedoplatku. Žalobce se tak až poprvé z napadených rozhodnutí dozvěděl o vyrozumění ze dne 26. 7. 2023, které žalovaný doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalobce však měl zřízenou datovou schránku, přes kterou dříve probíhala veškerá komunikace. Doručování datovou schránkou je primárním způsobem doručování. Teprve nelze-li písemnost doručit tímto způsobem, doručuje správce daně jinými způsoby dle daňového řádu. Způsob doručování, jenž žalovaný zvolil, byl zcela překvapivý a způsobil, že se žalobce o předmětném nedoplatku dozvěděl až z exekučního příkazu. Má-li žalobce zřízenou datovou schránku, netíží jej povinnost kontrolovat si poštovní schránku. Na adrese trvalého pobytu se žalobce nezdržuje a písemnosti přijímá primárně prostřednictvím datové schránky. Teprve v reakci na obsah napadených rozhodnutí žalobce vybral poštovní schránku, kde zmiňovanou písemnost nalezl. Dopis však neotevřel a přikládá jej k důkazu. Správce daně měl povinnost vyrozumět žalobce o nedoplatku a byl povinen dodržovat zákonné způsoby doručování. Již samotná skutečnost, že spisový materiál ani exekuční příkaz neobsahuje odůvodnění, proč nebylo přistoupeno k vyrozumění podle § 153 odst. 3 daňového řádu, vede k nezákonnosti exekučních příkazů. 4. Zvoleným způsobem doručení vyrozumění o nedoplatku žalovaný porušil zásady daňového řízení, především zásadu nezbytnosti, přiměřenosti a minimalizace zásahu veřejné moci do práv jednotlivce. Žalovaný svým nesprávným procesním postupem připravil žalobce o možnost zaplatit nedoplatek včas a vyhnout se nařízení exekuce, tím spíš, šlo-li o nedoplatek bagatelní. Daňová exekuce představuje nejinvazivnější zásah do majetkových práv subjektu a je prostředkem ultima ratio. Žalovanému muselo být zřejmé, že včasné neuhrazení daně z nemovitostí představuje ojedinělé a snadno napravitelné pochybení žalobce. K vyrozumění o nedoplatku tak měl žalovaný přistoupit i jiným neformálním způsobem, aby nedošlo k zásahu do majetkových práv žalobce. Vydané exekuční příkazy poškodily reputaci žalobce u bankovních institucí. Zásah do práv tak nesouvisí jen s odnětím majetku, ale i s případným zhoršeným přístupem k bankovním půjčkám. 5. Žalovaný dále dostatečně neodůvodnil vydané exekuční příkazy. Ty neobsahují jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci exekučního titulu, ani v nich není identifikován konkrétní správce daně. Nemožnost řádně se seznámit s nedoplatkem a exekučním titulem je přitom natolik extrémní vadou, že exekuční příkazy nemohou samy o sobě obstát. 6. Navrhl proto, aby soud napadená rozhodnutí žalovaného zrušil a věci mu vrátil k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval i v replice a při jednání, které ve věci proběhlo. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Žalobci bylo řádně doručeno vyrozumění o nedoplatcích na dani z nemovitých věcí ze dne 26. 7. 2023, č. j. 3609897/23/3004-70462-704285, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Vyrozumění o nedoplatcích není formalizovaným rozhodnutím a daňový řád nepředepisuje konkrétní formu jeho doručování. Způsob jeho doručování je tak čistě na uvážení správce daně. Skutečnost, že žalovaný nedoručil vyrozumění datovou schránkou, tedy nezakládá jeho neúčinnost ani nezákonnost. Žalovanému nebylo známo, že se žalobce na adrese trvalého pobytu nezdržuje a poštu si zde nepřebírá. Postupoval tedy v dobré víře, že písemnost bude žalobci řádně doručena. Neměl důvod pochybovat o údajích zapsaných v informačním systému evidence obyvatel. 8. Předmětné exekuční příkazy nepředstavovaly nepřiměřený zásah do žalobcovy majetkové sféry. Žalovaný zvolil vhodný a přiměřený způsob exekuce, který vedl k vymožení nedoplatku a postihl majetek žalobce jen v nezbytné míře. Exekuční příkazy obsahovaly podstatné obsahové náležitosti. Nesouhlasí s tvrzením, že žalobce vždy hradil své daňové povinnosti včas. 9. Navrhl žalobu zamítnout. Na svém procesním postoji setrval i při jednání, které ve věci proběhlo. IV. Posouzení věci 10. Žaloba je důvodná. 11. V nyní projednávané věci je klíčové, zda žalobce byl vyrozuměn o výši nedoplatku v souladu s § 153 odst. 3 daňového řádu. 12. Ze správního spisu vyplývá, že dne 30. 1. 2023 podal žalobce dílčí daňové přiznání k dani z nemovitých věcí ve výši 1 484 Kč na rok 2023. V něm žalobce na ř. 113 vyplnil svou e-mailovou adresu i telefonní číslo a zaškrtl kolonku na řádku č. 114, kde je mj. uvedeno, že žádá o zasílání údajů o výši částky daně z nemovitých věcí, jakož i o existenci případného nedoplatku, na e-mailovou adresu uvedenou v řádku č. 113 (viz přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2023, č. l. 1.1 správního spisu). Dne 17. 4. 2023 byl žalobce prostřednictvím e-mailu od žalovaného informován, že mu byla stanovena daň ve výši 1 484 Kč. Dne 26. 4. 2023 žalovaný vydal platební výměr na daň z nemovitých věcí na rok 2023, kterým žalobci vyměřil daň ve výši odpovídající daňovému přiznání. Vzhledem k tomu, že se vyměřená daň neodchylovala od daně tvrzené žalobcem, žalovaný založil platební výměr do spisu (§ 140 odst. 1 daňového řádu). Dne 26. 7. 2023 žalovaný zaslal žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb vyrozumění o výši nedoplatku č. j. 3609897/23/3004-70462-704285, který byl splatný 31. 5. 2023. Předmětné vyrozumění bylo žalobci doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu dne 18. 8. 2023. Žalovaný nezpochybnil, že se žalobce s tímto vyrozuměním před vydáním prvního exekučního příkazu neseznámil. Vzhledem k tomu, že nedoplatek nebyl uhrazen ke dni 1. 11. 2023, kdy žalovaný sestavoval výkaz nedoplatků z evidence daní, přestože se stal splatným dne 31