62 Af 28/2023- 358 - text
9 62 Af 28/2023
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci
žalobce: Zlínský kraj
sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín
proti
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2023, č. j. 14125/23/5000-10612-712342,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) platebním výměrem ze dne 19. 10. 2021, č. j. 1829277/21/3300-31471-705708, vyměřil žalobci odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 22 911 Kč, a platebním výměrem ze dne 19. 10. 2021, č. j. 1829404/21/3300-31471-705708, vyměřil žalobci odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 194 736 Kč. Žalobci byla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „poskytovatel“) č. 15_002/0000007-01 vydaným dne 14. 6. 2016 pod č. j. MSMT-10303/2016-1 poskytnuta dotace v rámci projektu Krajský akční plán rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje (dále jen „projekt KAP“). Správce daně na základě podnětu poskytovatele zjistil, že žalobce v žádostech o platbu dne 27. 10. 2017 a dne 30. 4. 2018 předložil poskytovateli k proplacení mzdové výdaje členů realizačního týmu, které byly zčásti nezpůsobilými výdaji, neboť souvisely s činností na navazujícím projektu s názvem Implementace krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání pro Zlínský kraj (dále jen „projekt IKAP“). V rozsahu nezpůsobilých výdajů se tedy dle správce daně jednalo o porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a žalobci byl v tomto rozsahu uložen odvod za porušení rozpočtové kázně.
2. Žalovaný napadeným rozhodnutím snížil odvod dle prvního platebního výměru na 19 474 Kč a dle druhého platebního výměru na 165 525 Kč, tj. o 15 % z celkového odvodu. Přihlédl k tomu, že zčásti mohl být žalobce ovlivněn informacemi od poskytovatele, které vyznívaly nejasně. Ve zbytku ponechal žalovaný platební výměry beze změny.
II. Žaloba
3. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu. Má za to, že mělo dojít až ke 100% snížení odvodu nebo zrušení obou platebních výměrů a zastavení řízení. Žalobce se řídil metodickým výkladem a pokyny poskytovatele. Na společném jednání dne 23. 1. 2017 poskytovatel všem příjemcům dotace v rámci projektů KAP poskytl informace, na základě nichž pak žalobce (ale i ostatní kraje, např. Královehradecký, Jihomoravský, Ústecký, Vysočina atd.) uplatňoval mzdové výdaje (náklady) pracovníků v projektu KAP, i pokud se tyto mzdové výdaje (náklady) týkaly přípravy projektu IKAP. Žalobce však nikdy neuplatňoval v rámci projektu KAP mzdové náklady týkající se samotné projektové žádosti pro projekt IKAP, tudíž nedošlo k duplicitnímu financování ze dvou různých zdrojů. V dokumentu „Metodický výklad Výkazy práce“ poskytovatel uvedl, že „by měl příjemce vždy samostatně uvádět i činnosti související s vyhotovením konkrétního výstupu, který jasně odpovídá zaměření projektu (metodika, publikace, příprava dalších projektů/grantů apod.) tak, aby bylo možné ověřit způsobilost výdaje a k uvedenému výstupu také přiřadit konkrétní časovou dotaci“. Tomu přisvědčilo i Generální finanční ředitelství, které Královéhradeckému kraji v obdobném případě prominulo odvod za porušení rozpočtové kázně a související penále dle § 44a odst. 13 rozpočtových pravidel. Žalovaný pochybil tím, že názor nadřízeného Generálního finančního ředitelství v nynější věci dostatečně nezohlednil.
4. Jednání poskytovatele bylo dle žalobce systémovým pochybením, jehož důsledky by neměly jít na vrub žalobce. Teprve v průběhu roku 2019 proběhl ve vztahu k projektu KAP audit Evropské komise, podle něhož neměly být výdaje uplatňované v rámci Projektů KAP týkající se přípravy projektových žádostí jiných projektů (např. projektů IKAP) shledány jako způsobilé. Na to reagoval poskytovatel dotace několikastránkovým textem, v němž odůvodnil, proč uznal v rámci projektu KAP Královehradeckého kraje výdaje týkající se přípravy projektu IKAP. Poskytovatel zde mimo jiné argumentoval i tím, že projekty KAP a projekty IKAP jsou vzájemně navazující projekty; projekty IKAP implementují do praxe průběžné závěry a doporučení projektů KAP. Poté Evropská komise vydala své závěrečné stanovisko (jež je podle žalobce nepřezkoumatelné), na něž reagoval poskytovatel už jen tak, že výdaje vztahující se k činnostem, které souvisely se zpracováním žádosti o podporu projektů IKAP, označil za nezpůsobilé a vyzval žalobce k vrácení dotace. Jelikož žalobce dotaci nevrátil, podal poskytovatel podnět správci daně. Z toho dle žalobce plyne, že poskytovatel považoval od počátku dotčené mzdové výdaje za způsobilé, k čemuž všem příjemcům dotace poskytl i metodický výklad. Svůj názor změnil až po závěrečném stanovisku Evropské komise. Audit Evropské komise i následná reakce poskytovatele se sice primárně týkaly jiného příjemce, avšak dopadají i na všechny ostatní příjemce dotace. Žalovaný se s těmito důkazy dle žalobce nevypořádal.
5. I když je žalovaný oprávněn a povinen si učinit vlastní názor stran porušení rozpočtové kázně a jeho závažnosti, dle žalobce žalovaný dostatečně nepřihlédl ke všem „polehčujícím okolnostem“, k míře (jednoznačného) zavinění poskytovatele dotace týkajícího se informací sdělených na jednání dne 23. 1. 2017 a výkladu vlastní metodiky ohledně způsobilosti výdajů a možnosti nárokovat mzdové výdaje v rámci Projektu KAP, i když se tyto týkaly přípravy projektu IKAP. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že kromě zápisu z jednání krajů ze dne 23. 1. 2017 jsou všechny ostatní důkazní prostředky nerelevantní, resp. že jen dokreslují celou situaci.
6. Žalobce dále namítá, že žalovaný oproti správci daně změnil právní kvalifikaci porušení rozpočtové kázně z ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel na ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) téhož zákona, aniž by toto promítl do výroku napadeného rozhodnutí a posouzení přiměřenosti výše odvodů.
7. Žalobce upozorňuje, že nenárokoval mzdové výdaje zaměstnanců, které by souvisely s přípravou projektové žádosti projektu IKAP nebo přímo s vypracováním projektové žádosti IKAP, ale nárokoval maximálně mzdové výdaje související a týkající se konzultace, metodické podpory, samostudia materiálů a posouzení souladu projektu IKAP s metodikou projektu KAP, což by mělo být považováno za výstupy projektu KAP, které by mohly být použity v dalších projektech.
8. Není pravdou, jak tvrdí žalovaný, že informace poskytnuté na jednání dne 23. 1. 2017 byly ojedinělé, naopak byly jedny z mnoha. Taktéž není pravdou, že by byly zavádějící jen částečně nebo že by pouze potenciálně mohly být zavádějící. Naopak, pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí tvrdí, že takové informace byly zcela v rozporu s podmínkami projektu KAP a s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace, pak dle názoru žalobce musely být zavádějící nikoliv částečně, nýbrž zcela. Sám žalovaný připouští, že jednání žalobce bylo zapříčiněno poskytovatelem dotace, neboť žalobce jednal v souladu s informacemi podanými poskytovatelem dotace, který tak uvedl žalobce v omyl. Žalobci tudíž svědčilo legitimní očekávání, že uplatněné výdaje jsou způsobilými výdaji.
9. Žalobce má dále za to, že pokud je předložena poskytovateli dotace přímo za účelem kontroly způsobilosti výdajů žádost o platbu, kde jsou výslovně uvedeny činnosti týkající se přípravy projektu IKAP, a poskytovatel způsobilost výdajů kontroluje, nelze přenášet odpovědnost na žalobce.
10. Zdejší soud by měl dle žalobce posoudit, zda postup poskytovatele nepředstavuje nesprávný úřední postup ve smyslu zejména § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“].
11. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí včetně obou platebních výměrů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, eventuálně aby platební výměry změnil tak, že se ukládá odvod ve výši 0 Kč.
III. Vyjádření žalovaného a další podání stran
12. Žalovaný se žalobou nesouhlasí. Žalobce použil dotaci částečně na úhradu nezpůsobilých výdajů, a tím porušil rozpočtovou kázeň. Žalovaný si je vědom toho, že žalobce jednal dle informací uvedených na jednání poskytovatele, který ho tím uvedl v omyl. Tuto skutečnost žalovaný v napadeném rozhodnutí zohlednil při vyměření odvodu, omyl hodnotil menší mírou závaž