30 A 23/2025 – Krajský soud v Brně

30 A 23/2025- 55 - text  9 30 A 23/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobci: a) Mgr. J. M. b) M. M. oba zastoupeni advokátem JUDr. Pavlem Holubem sídlem Kopečná 940/14, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno za účasti: 1. EG.D, s.r.o. sídlem Lidická 1873/36, Brno 2. CETIN a.s.. sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2025, č. j. JMK 22490/2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení ani osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci jako stavebníci podali dne 13. 11. 2022 žádost o vydání společného stavebního povolení ve společném územním a stavebním řízení pro stavbu označenou jako „Novostavba rodinného domu, přípojky inženýrských sítí (voda, kanalizace), rozvod el. energie a dešťových vod, sluneční kolektory, zpevněné plochy a oplocení“. Stavební úřad po provedeném společném řízení vydal pod č. j. MU/1435/2023BULA dne 2. 3. 2023 rozhodnutí, kterým stavební záměr schválil. Krajský úřad Jihomoravského kraje ho však na základě odvolání města Strážnice zrušil rozhodnutím č. j. JMK 6910/2024 dne 2. 3. 2025 a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. V průběhu odvolacího řízení totiž nadřízený orgán územního plánování vydal k záměru nesouhlasné závazné stanovisko. Záměr rodinného domu žalobců se podle něj vymyká charakteru zástavby v dané lokalitě svou plochou střechou. 2. Následné společné územní a stavební řízení ukončil stavební úřad vydáním rozhodnutí č. j. MU/1893/2024BULA, kterým zamítl žádost o vydání společného povolení na stavbu. Odvolání žalobců proti citovanému rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobci u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 8. 4. 2025. II. Argumentace žalobců 3. Žalobci navrhují napadené rozhodnutí zrušit, neboť považují za nezákonné závazné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí a územního plánování, ze dne 6. 9. 2023, jímž byl změněn výrok původního souhlasného závazného stanoviska Městského úřadu Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování, ze dne 29. 3. 2022. 4. Nesouhlasné stanovisko krajského úřadu bylo pro žalobce neočekávané a velmi překvapivé. Původně kladnému závaznému stanovisku Městského úřadu Veselí nad Moravou, odboru životního prostředí a územního plánování, totiž předcházelo rovněž kladné sdělení téhož úřadu ze dne 29. 1. 2020 pod č. j. MVNM/13446/2022, prostřednictvím kterého byli žalobci informováni, že jejich záměr tak, jak byl předložen, odpovídá všem v tomto sdělení popsaným regulativům. Na základě tohoto sdělení započali žalobci s přípravou projektové dokumentace. Odůvodnění zamítavého stanoviska dle žalobců nevyhovuje principům dobré správy ani požadavkům komplexnosti, přesvědčivosti a přezkoumatelnosti. Takové stanovisko navíc musí obsahovat konkrétní zdůvodněné závěry, zvláště v situaci, kdy je měněno původní souhlasné stanovisko. Dále by závazné stanovisko mělo obsahovat i úvahu, které řešení je z hlediska chráněných zájmů vhodnější, resp. výhodnější a mělo by obsahovat také srovnání s řešeními jinými. Nic z výše uvedeného však dané závazné stanovisko dle žalobců neobsahuje, jeho odůvodnění je navíc velmi kusé a závěr je pouhým převzetím argumentace města Strážnice, jež nemá žádný podklad v doložených listinách, které jsou součástí spisového materiálu. 5. Z výše uvedených důvodů se čtenář zamítavého závazného stanoviska nedozví, z jakého důvodu je záměr žalobců v rozporu s územním plánem Strážnice. Hodnocení týkající se nesouladu záměru s podmínkami prostorového uspořádání a prostorové kompozice sídla a s kontextem okolní zástavby, již dle mínění žalobců nepatří do hodnocení souladu záměru s územně plánovací dokumentací, ale do hodnocení souladu záměru s cíli a úkoly územního plánování. 6. Zároveň žalobci nesouhlasí ani se závěrem, že zástavba ulice není různorodá, fotodokumentace dané lokality tuto různorodost dokazuje (v ulici se nachází i pro danou lokalitu atypický „kanadský srub“). Návrh žalobců tedy dle jejich názoru nijak nevybočuje z architektonického a urbanistického charakteru dané lokality, a tedy nijak nenarušuje celkový charakter současné zástavby v lokalitě. V tomto se žalobci shodnou s pohledem Městského úřadu Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování, který ve svém sdělení ze dne 29. 1. 2023, č. j. MVNM/2827/2023, mj. uvedl, že zástavba v dané lokalitě je různorodého charakteru a při pohledu z ulice se dominantně uplatní sevřená zástavba s plochými střechami blíže osy komunikace. 7. Město Strážnice ve svém odvolání proti kladnému závaznému stanovisku Městského úřadu Veselí nad Moravou, odboru životního prostředí a územního plánování, pod č. j. MVNM/13446/2022, ze dne 29. 3. 2022 odkázalo na usnesení rady města ze dne 14. 5. 2001, jímž byly schváleny podmínky pro provedení stavby v tehdy vznikající lokalitě D. Tyto podmínky údajně zahrnovaly stanovený způsob zastřešení a stavební úřad je měl údajně stavebníkům sdělit, což se však nestalo. Město Strážnice v průběhu řízení nijak žalobcům nedoložilo existenci těchto podmínek. Podle informací žalobců zmiňované usnesení rady neexistuje a nikdy neexistovalo. O existenci podmínek se žalobci dozvěděli až z odvolání města Strážnice. Jedinou informací ze strany stavebního úřadu stran podmínek výstavby byla emailová zpráva referentky stavebního úřadu ze dne 18. 10. 2019, v níž vymezuje tyto podmínky, které však sama označuje za „neoficiální“: - Rodinný domek s možností půdní vestavby, max. výška hřebene 8 m nad niveletou vozovky - Stavební čára rovnoběžná s osou komunikace a ve vzdálenosti 6 m od hranice pozemku - Dodržení odstupové vzdálenosti dle § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. - Hřeben rovnoběžný se stavební čárou - Rodinný dům včetně garáže nebo parkovacího stání na vlastním pozemku 8. Ve snaze předejít případným nejasnostem a pochybnostem stran souladu záměru s územním plánem se žalobci na podnět referenta stavebního úřadu ve Strážnici obrátili na Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování s žádostí o vydání předběžného stanoviska ke stavebnímu záměru žalobců (ve formě studie). Sdělením ze dne 29. 1. 2020 Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování informoval žalobce, že záměr tak, jak byl předložen „odpovídá všem v tomto sdělení blíže popsaným regulativům“. S ohledem na tyto informace započali žalobci s přípravou projektové dokumentace. 9. Dále žalobci upozorňují, že souhlas s vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení vydala formou závazného stanoviska i Správa CHKO Bílé Karpaty, přičemž mj. posuzovala i rozmístění a urbanistickou skladbu sídlišť, architektonické stavby a místní zástavbu lidového rázu a dospěla k závěru, že u výše popsaného záměru v dané lokalitě je možno vyloučit nepříznivý vliv na stav předmětu ochrany CHKO Bílé Karpaty. 10. Žalobci konstatují, že závazné stanovisko č. j. JMK 132509/2023 ze dne 6. 9. 2023 je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. III. Argumentace žalovaného 11. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout. Negativní závazné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování, považuje za zákonné. Vydání rozhodnutí v odvolacím řízení předcházel podnět k provedení přezkumného řízení daného negativního závazného stanoviska ze strany žalobců. Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém sdělení ze dne 21. 3.2024 uvedlo, že neshledalo důvod k zahájení přezkumného řízení. IV. Řízení před krajským soudem 12. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádná ze stran jednání nepožadovala. V. Posouzení věci krajským soudem 13. Žaloba není důvodná. Právní úprava a judikatura 14. Podle § 330 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), se řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. 15. Podle § 19 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 je úkolem územního plánování zejména stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb a veřejných prostranství. [písm. d) citovaného ustanovení], a dále stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území [písm. e) citovaného ustanovení]. 16. Podle § 96b odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 v závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr přípustný z hled