4 Ads 58/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 81/2024- 408 - text  26 30 A 81/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, IČO: 67010041 sídlem Körnerova 219/2, Brno zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Česká republika - Ředitelství vodních cest ČR, IČO: 67981801 sídlem nábř. L. Svobody 1222/12, Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D. sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2 2. město Veselí nad Moravou sídlem tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou 3. Vinařství Veselí nad Moravou s.r.o., IČO: 06007791 sídlem Zámecká 1935, Veselí nad Moravou zastoupená advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, Praha 4. Vinařství Property s.r.o., IČO: 21672890 Bucharova 2641/14, Stodůlky, Praha zastoupená advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2024, č. j. MZP/2024/240/1861, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 10. 2024, č. j. MZP/2024/240/1861, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 31 080 Kč, a to k rukám advokátky JUDr. Petry Humlíčkové, Ph.D. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Předmětem sporu v dané věci je otázka, zda byly splněny podmínky pro udělení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 182/2024 Sb. (dále jen „ZOPK“; viz čl. XCV a čl. XIII bod 1 zákona č. 284/2021 Sb.) pro výstavbu záměru s názvem Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy, část Přístav a část Komunikace (dále jen „záměr“). 2. Na základě oznámení České republiky - Ředitelství vodních cest ČR (dále jen „žadatel“) ze dne 14. 4. 2022 o záměru označeném jako Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy“ k. ú. Veselí nad Moravou, Zarazice, okr. Hodonín (dále jen „širší záměr“) provedl Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). Jeho výsledkem byl závěr, že širší záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostřední (rozhodnutí krajského úřadu ze dne 22. 6. 2022, č. j. JMK 90142/2022). 3. Širší záměr zahrnuje dílčí stavby: - rozšíření kapacity rekreačního přístavu Veselí nad Moravou a výstavbu přístupové silnice (tedy posuzovaný záměr pro nějž byla vydána výjimka podle § 56 ZOPK), - výstavbu lodního zdvihadla k propojení Baťova kanálu a řeky Moravy, - výstavbu přístaviště Zarazice, - výstavbu plavebního okruhu Veselí nad Moravou – Vnorovy kanálem délky 350 metrů. 4. Žadatel následně podal dne 27. 10. 2023 žádost o povolení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 ZOPK pro realizaci záměru (Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy, část Přístav a část Komunikace). Krajský úřad rozhodnutím ze dne 26. 2. 2024, č. j. JMK 24402/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žádosti vyhověl. Výrokem I povolil podle § 56 odst. 1 a 7 ZOPK výjimku ze základních podmínek ochrany ke škodlivým zásahům do přirozeného vývoje jedinců celkem 9 druhů zvláště chráněných živočichů (zlatohlávek huňatý, zlatohlávek tmavý, mravenec rodu Formica, čmelák rodu Bombus, velevrub malířský, škeble rybničná, prskavec menší, jelec jesen, užovka obojková) a výrokem II povolil podle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) a odst. 7 ZOPK výjimku ze základních podmínek ochrany ke škodlivým zásahům do přirozeného vývoje jedinců celkem 5 zvláště chráněných druhů živočichů, kteří jsou předmětem ochrany podle unijního práva (bobr evropský, vydra říční, skokan skřehotavý, ropucha zelená, ještěrka obecná). Provádění škodlivých zásahů podmínil krajský úřad ve výroku III splněním 24 stanovených podmínek. 5. Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 6. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Obsah žaloby 7. Soud považuje za vhodné zmínit, že žaloba je svým obsahem relativně rozsáhlá, ale zároveň (i přes určitou vnitřní strukturu) poměrně nepřehledná. Žalobce sice člení text do částí a oddílů, víceméně ale v rámci klíčových žalobních bodů stále dokola (jen v různém pořadí) opakuje tytéž dílčí námitky a argumenty. K srozumitelnosti a přehlednosti žaloby nepřispívá ani nadměrné používání odrážek, číslování a různých forem zvýraznění textu (podtržení, ztučnění, kurzíva). Text navíc obsahuje rozsáhlé citace z rozhodnutí správních orgánů a odkazy na předchozí podání žalobce, což také komplikuje jeho srozumitelnost. Soud touto poznámkou nehodlá nikterak snižovat právní erudici žalobce a jeho právní zástupkyně, o níž vskutku nemá pochybnosti. Nejde-li ale o záměrnou procesní strategii, nelze nevidět, že v takto formulované žalobě může (ku škodě věci) podstata jednotlivých žalobních bodů velice snadno zaniknout, neboť je převrstvena sadou stále se opakujících a nepřehledně strukturovaných dílčích výtek a argumentů, v nichž se lze jen obtížně orientovat, natož se k nim vyjadřovat. Nelze se pak svým způsobem divit žalovanému, že při vypořádání obdobně formulovaného odvolání z této „pasti“ nalezl úniku tím způsobem, že reagoval pouze na podstatu uplatněných odvolacích námitek (často jen úsečně) a nevyjadřoval se stále dokola k týmž argumentům a námitkám. 8. Soud v této souvislosti poznamenává, že není povinen reprodukovat celá rozsáhlá podání účastníků, popř. osob zúčastněných na řízení, a veškeré dílčí argumenty. Postačí shrnutí podstatných tvrzení stran a vysvětlení klíčových skutkových a právních závěrů, které umožní přezkum rozhodnutí [srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08; obdobně též rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Afs 41/2012-50, nebo ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 36/2013-30]. Soud tedy načrtne jen základní tematické okruhy žalobních bodů a ke konkrétním argumentům se vyjádří až v příslušné části odůvodnění. 9. Vlastní argumentaci žalobce strukturoval a soustředil do několika žalobních bodů, přičemž již jejich označení naznačuje, že v případě bodů 2 až 4 jde veskrze jen o opakování téže argumentace v různých obměnách (2. K bodu 4. odvolání: absence dokladů o doložení veřejného zájmu a jeho převahy či naléhavosti a doložení neexistence jiného uspokojivého řešení; 3. K bodu 5. odvolání: nesplnění ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o doložení veřejného zájmu a jeho převahy; 4. K bodu 6. odvolání: nesplnění ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o neprokázání převahy či naléhavosti veřejného zájmu na realizaci záměru). 10. Klíčovou částí žaloby je nesouhlas závěrem správních orgánů o tom, že byly splněny podmínky pro udělení výjimek podle § 56 odst. 1 a 2 ZOPK. Rozhodnutí je podle žalobce nepřezkoumatelné, skutkový stav, ze kterého správní orgány vycházely, nemá oporu ve správním spise a rozhodnutí je nezákonné. Správní orgány si podle žalobce neopatřily relevantní podklady, které by přesvědčivě dokládaly existenci veřejného zájmu na výstavbě záměru, jeho převahu nad zájmy ochrany přírody a nezkoumaly existenci jiného upokojivého řešení. Žalovaný se nevypořádal s rozsáhlou argumentací žalobce v odvolání, což představuje porušení jeho procesních a hmotných práv. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. 11. Rezort dopravy si podle žalobce vytvořil seznam řady stavebních záměrů na Baťově kanálu za cca 1,5 mld. Kč, které chce žadatel a Povodí Moravy, s. p. realizovat, a to i bez schválené koncepce vodní dopravy. V případě rozvoje rekreační soukromé plavby (i na Baťově kanálu) chybějí přesvědčivé a podložené analýzy stávajícího stavu a prognózy o ekonomicky efektivním vynakládání veřejných prostředků a o přínosech těchto záměrů pro společnost, jak dokládá zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu č. 21/03 (dále jen „zpráva NKÚ“), na niž žalobce poukazoval již v odvolání. Dle této zprávy nebyla přesvědčivě doložena ekonomická efektivnost těchto staveb a nebyly věrohodně doloženy žádné společenské přínosy, což významně zpochybňuje údajný veřejný zájem realizovat tak obrovské množství stavebních záměrů. Žadatel, krajský úřad ani žalovaný nepředložili žádné přesvědčivé odborn