30 A 86/2025 – Krajský soud v Brně

30 A 86/2025- 54 - text 11 30 A 86/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobců: a) M. Z. b) Z. Z. oba zastoupeni advokátem JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M. sídlem Litovelská 1349/2b, Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc za účasti: EG.D, s.r.o., IČO: 21055050 sídlem Lidická 1873/36, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2025, č. j. KUOK 103820/2025, takto: I. Žaloba se vylučuje k samostatnému projednání v části směřující proti výroku o náhradě za vyvlastnění uvedenému v bodu III výrokové části rozhodnutí Magistrátu města Prostějov ze dne 23. 10. 2024, č. j. PVMU 208205/2024 22, potvrzenému rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 9. 2025, č. j. KUOK 103820/2025. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Magistrát města Prostějov (dále jen „vyvlastňovací úřad“) rozhodnutím ze dne 23. 10. 2024, č. j. PVMU 208205/2024 22 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl podle § 24 odst. 3 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 284/2021 Sb. (dále jen „zákon o vyvlastnění“) o omezení vlastnického práva žalobců k budově č. p. X na pozemku parc. č. st. X v k.ú. X (dále jen „budova“) tím, že zřídil věcné břemeno – služebnost ve prospěch osoby zúčastněné na řízení (dále jen „vyvlastnitel“) za účelem uskutečnění stavby „X, kabel NN, H.“ (dále jen „záměr“). Věcné břemeno spočívá v právu vyvlastnitele zřídit a provozovat na budově zařízení distribuční soustavy, a to nové kabelové vedení NN a přípojkovou skříň včetně všech součástí a příslušenství, dle územního rozhodnutí ze dne 22. 9. 2020, č. j. PVMU 99042/2020 61. Vyvlastňovací úřad dalšími výroky určil, že vyvlastnitel je povinen zahájit uskutečnění účelu vyvlastnění nejpozději do 4 let od právní moci rozhodnutí a přiznal každému ze žalobců jednorázovou náhradu ve výši 5 000 Kč. 2. Rozhodnutím ze dne 21. 1. 2025, č. j. KUOK 8657/2025, žalovaný zamítl odvolání žalobců proti prvostupňovému rozhodnutí a potvrdil je. Společnou žalobou ze dne 19. 2. 2025 se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí ze dne 21. 1. 2025, č. j. KUOK 8657/2025, přičemž zdejší soud jejich žalobě vyhověl a rozsudkem ze dne 20. 5. 2025, čj. 30 A 9/2025-52, rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. KUOK 8657/2025, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Následně žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 9. 2025, č. j. KUOK 103820/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), změnil prvostupňové rozhodnutí, a to v odůvodnění na straně 14 v části, kde je vypořádána námitka žalobců týkající se alternativní trasy stavebního záměru. Ve zbývající části rozhodnutí potvrdil. 4. Společnou žalobou ze dne 15. 10. 2025 podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobci domáhají zrušení napadeného rozhodnutí. Žaloba 5. Žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. st. X v k.ú. X a na něm stojící budovy č. p. X. Namítají, že od počátku se záměrem nesouhlasí, elektrické vedení bylo v nedávné době revitalizované a je plně funkční. Záměr je zbytečný a nepotřebný. Vyhovuje jen potřebám pana H., který stavební záměr inicioval. V obci je většina domů zateplená a zásahem do fasády dojde k narušení termoregulačních vlastností budovy. 6. V prvé řadě žalobci namítají chybný procesní postup žalovaného, který v napadeném rozhodnutí změnil prvostupňové rozhodnutí pouze v odůvodnění. Problém předchozího řízení spočíval v tom, že správní orgány se vůbec nezabývaly alternativním řešením stavebního záměru, které navrhovali žalobci. Žalovaný vytváří nové skutkové závěry, k nimž Magistrát města Prostějova vůbec nedospěl. Žalovaný například tvrdí, že umístění skříně mimo zdi domu by bylo ojedinělým řešením v obci, což není pravdou. Celý nově doplněný text odůvodnění obsahuje pouze spekulace a ničím nepodložené domněnky žalovaného, který ve věci neprovedl žádné nové důkazy na podporu svých tvrzení. Chybí jakákoliv vyjádření z oblasti elektrotechniky, místní šetření a další důkazy. Žalovaný nezohlednil ani zprávu Ing. J., kterou předložili žalobci. Žalovaný měl prvoinstanční rozhodnutí zrušit a zavázat vyvlastňovací úřad k doplnění dokazování ohledně alternativní trasy elektrického vedení. Žalovaný svým postupem znemožnil žalobcům brojit proti jeho novým „zjištěním“ v rámci odvolacího řízení. 7. Za druhé žalobci nesouhlasí se závěrem žalovaného, že navrhovaná alternativní trasa elektrického vedení na pozemku města Prostějova není možná. Žalovaný účelově používá jen části normy ČSN. Norma ČSN přitom připouští, že se na chodníku může nacházet překážka. Dle normy v odůvodněných případech ve stísněných podmínkách současného stavu může ojedinělá překážka bodově zúžit průchozí prostor až na 0,90 m. Nebrání tomu ani šířka skříně 27 cm, protože i v tomto případě zůstane zachována šířka 127 cm (tedy ještě o 37 cm více, než připouští norma). Umístění elektrické skříně nebrání ani to, že ostatní skříně by měly být přímo ve zdech sousedních nemovitostí. V případě žalobců je tento požadavek legitimní s ohledem na technický stav budovy. Vizuální ráz dané lokality se také nezmění, neboť samostatně stojící elektrická skříň se v ulici již nachází. Norma ČSN umožňuje umístění více takovýchto zařízení, je-li zachován odstup alespoň 10 m. Tohoto lze s ohledem na šířku budov dosáhnout. 8. Žalovaný odmítnul i další variantu, a to umístit elektrickou skříň do pásu zeleně nacházející se na pozemku města Prostějov s tím, že žalobci by se museli dohodnout s vlastníkem pozemku. V případě nesouhlasu města Prostějov by dům zůstal bez připojení k elektrické síti. Město Prostějov nemá důvod bránit tomu, aby se elektrická skříň umístila na jeho pozemek. Žalobci v této souvislosti odkazují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 17. 6. 2021, č. j. 7 As 70/2021-29, s tím, že žalovaný nerespektuje rozhodovací praxi NSS, z níž vyplývá, že by mělo mít přednost řešení, které počítá s využitím majetku osob veřejného práva před omezováním práv soukromníků. Žalobci jsou přesvědčeni, že je dán dostatečný důvod k tomu, aby se elektrická skříň umístila mimo jejich dům, a to i za cenu umístění skříně na chodník před domem nebo zelený pás. Dostatečně závažným důvodem je narušení statiky domu, což žalobci prokázali zprávou Ing. J. Pouhé kabelové připojení z elektrické skříně umístěné mimo dům je podstatně méně invazivní. 9. Dále žalobci namítají narušení statiky budovy, která již nyní vykazuje závady. Stavební úřad ani vyvlastňovací úřady se statikou domu nezabývaly, i přes řadu předložených důkazů. 10. Žalobci rovněž namítají, že stanovená výše náhrady za vyvlastnění je nízká, neboť částka 10 000 Kč je neadekvátní míře omezení jejich vlastnického práva. 11. Konečně žalobci namítají podjatost vyvlastňovacího úřadu. Důvody podjatosti podle nich spočívají v tom, že Magistrát města Prostějova a jeho odbory nepostupují v jejich případě objektivně, nýbrž v jejich neprospěch. S Magistrátem města Prostějova mají dlouhodobě nepříznivé vztahy. Někteří bývalý zaměstnanci Magistrátu města Prostějova působí nyní u žalovaného. Žalobci vznesli námitku podjatosti zejména proti vedoucímu odboru stavebního Ing. J. K., který nese odpovědnost za nepříznivý postup v záležitostech žalobců. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž setrval na závěrech vyslovených v napadeném i prvostupňovém rozhodnutí. V napadeném rozhodnutí podrobněji odůvodnil a reagoval na námitky týkající se alternativního technického řešení. Žalovaný tímto nepřekročil rámec odvolacího přezkumu, nýbrž vysvětlil, proč navrženou alternativu nepovažuje za vhodnou. 13. Žalovaný uvedl, že umístění rozvodné skříně mimo budovu by bylo atypické, v dané lokalitě se rozvodné skříně umisťují běžně na fasády objektů. Zároveň by návrh žalobců znamenal zásah do práv další třetí osoby. Tato možnost je sice relevantní, ale nepředstavuje bez dalšího důvod k odepření vyvlastnění. Rozhodné je, zda navržené alternativní řešení je reálně proveditelné a zda není spojeno s obdobným nebo větším zásahem do práv jiných osob. V daném případě nebylo prokázáno, že by navržené varianty byly z hlediska technického nebo provozního realizovatelné a vhodnější než stávající řešení. Žalovaný se také nedopustil deformace či účelové citace technických norem. Technické normy připouští bodové zúžení průchozího prostoru jen ve stísněných podmínkách a výjimečně. 14. Žalovaný se námitkou narušení statiky domu zabýval, nepovažoval ji však za překážku vyvlastnění. Zpráva Ing. J. neuvádí, že by realizace zamýšleného prostupu nutně vedla k narušení statiky domu, ale nedoporučuje zásah neprovádět