1 As 84/2018 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 11/2024- 51 - text  12 30 Ad 11/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: KOŤA, s.r.o. sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno zastoupené advokátem JUDr. Filipem Mochnáčem sídlem Květná 171/11, 603 00 Brno proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. 8833/1.30/24-4, sp. zn. S9-2024-96 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „inspektorát“) ze dne 20. 5. 2024, č. j. 8784/9.30/24-13 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím shledal inspektorát žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), a uložil mu pokutu ve výši 50 000 Kč a povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobce se přestupku dopustil tím, že v rozporu s § 10 odst. 2 kontrolního řádu neposkytl součinnost potřebnou pro výkon kontroly zahájené dne 6. 9. 2023. Ani na opakovanou výzvu k poskytnutí součinnosti ze dne 10. 1. 2024 (dále jen „výzva k součinnosti“) nepředložil požadované doklady ke kontrole, konkrétně kopie dokladů týkajících se sjednaných pracovněprávních vztahů 12 zaměstnanců cizí státní příslušnosti uvedených ve výzvě k součinnosti, a dále kopie dokladů o splnění informační povinnosti podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) týkající se 2 zaměstnanců cizí státní příslušnosti uvedených ve výzvě k součinnosti. II. Argumentace žalobce 3. Žalobce namítá, že jednáním specifikovaným v napadeném rozhodnutí nebyly naplněny znaky přestupku podle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu, postup správních orgánů je protiprávní a vydání správních rozhodnutí je šikanózním postupem správních orgánů, který představuje reakci na to, že žalobce pozastavil poskytnutí součinnosti do doby prošetření předchozího postupu správního orgánu vůči němu. 4. Vytýkané jednání není způsobilé vyvolat neumožnění výkonu oprávnění kontrolující inspektorky. Mezi nepředložením požadovaných dokladů a nemožností vykonávat oprávnění kontrolního orgánu chybí příčinná souvislost, jelikož nedoložení dokladů nebrání kontrolu provádět. 5. Žalobce namítá, že požadované doklady nesouvisí s předmětem kontroly. Tím je plnění informační a evidenční povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí (viz správní spis - oznámení správního orgánu ze dne 4. 9.2023, č. j. 2579/9.71/23-1). Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že není na žalobci, aby souvislost požadovaných dokladů s předmětem kontroly posuzoval. V opačném případě by byli žalobce i jiné kontrolované osoby vystaveni libovůli správního orgánu. Nastane-li situace, kterou žalobce objektivně vnímá jako zjevné vybočení správního orgánu ze zákonem předepsaného způsobu výkonu jeho pravomoci (jako je tomu v dané věci), nelze ho postihovat za to, že se takovému postupu brání (viz výzva k poskytnutí součinnosti). 6. Žalobce rozporuje, že inspektorátu byl ke kontrole předán podnět ze strany Úřadu práce ČR a že kontroly prováděné u žalobce probíhaly na základě informací získaných ze spolupráce s Policií ČR. (viz správní spis - přípis správního orgánu ze dne 2. 1. 2024, č. j. 25979/9.71/23-12 a Přípis žalovaného, č. j. 428/1.10/24). 7. Obsah sdělení Úřadu práce ČR nelze považovat za podnět ke kontrole na základě § 25 kontrolního řádu (viz správní spis - komunikace žalobce a Úřadu práce ČR). Dále Úřad práce ČR neupozorňoval na možné neplnění informační povinnosti ze strany žalobce, ale informoval o jeho pochybeních v minulosti. Není tedy správné tvrzení správního orgánu, že kontrola byla zahájena i z důvodu, že Úřad práce ČR informoval inspektorát o možném neplnění povinností ze strany žalobce (viz správní spis - odpověď správního orgánu ze dne 7. 3. 2024, č. j. 428/1.10/24). 8. Policejní orgán prováděl šetření ve vztahu k žalobci v roce 2016 a veškeré s tím související materiály byly skartovány. V pozdějším období již žádné další šetření nevedl ani správnímu orgánu neposkytl informace, z nichž by mělo vyplývat podezření na porušování pracovněprávních předpisů ani v tomto směru neučinil žádné podání (viz správní spis – komunikace žalobce a Police ČR). 9. Výše uvedené skutečnosti svědčí o nestandardním postupu správního orgánu vůči žalobci a správní orgán sděloval nepravdivé informace. Žalobce proto učinil opakovaný podnět k prošetření postupu správního orgánu adresovaný žalovanému a současně inspektorátu avizoval, že do doby prošetření nebude poskytovat vyžádané, s předmětem kontroly nesouvisející podklady. Žalobce výsledek prošetření do dne podání žaloby nezná. 10. § 15 odst. 1 psím. a) ani § 10 odst. 2 kontrolního řádu nedefinují lhůtu, do kdy je žalobce povinen splnit povinnosti vyplývající z těchto ustanovení. I kdyby jednání žalobce naplňovalo definiční znaky přestupku (což žalobce zpochybňuje a rozporuje), pak nemůže být trestán za nedodržení 5denní lhůty stanovené správním orgánem. Nadto žalobce avizoval, co je důvodem nepředložení požadovaných dokladů a současně kdy je případně předloží. Žalobce se nemohl dopustit přestupkového jednání, neboť zákon s nedodržením správním orgánem stanovené lhůty nespojuje naplnění znaku přestupku. 11. Předmětná kontrola zahájená na základě oznámení ze dne 4. 9. 2023 je v pořadí několikátou. To vybočuje z míry přiměřené a obvyklé. 12. Žalobce je obětí nezákonného a šikanózního postupu správních orgánů, jehož důsledkem je uložení pokuty ve značné výši, aniž by byla zvažována možnost ukládat pokutu v nižší výměře. Účelem je donutit žalobce podřídit se protiprávnímu jednání správního orgánu. 13. Ve skutečnosti k poskytnutí součinnosti nebyl řádně vyzván, tudíž nemohl porušit povinnost takovou součinnost poskytnout. III. Argumentace žalovaného 14. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhuje podanou žalobou zamítnout, jelikož vznesené námitky považuje za nedůvodné. Odkazuje na napadené rozhodnutí a argumentuje ke každému žalobnímu bodu. IV. Posouzení věci krajským soudem 15. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Ze právního spisu vyplynuly následující pro věc podstatné skutečnosti. 17. Inspektorát zahájil dne 6. 9. 2023 u žalobce kontrolu. Následně žalobce opakovaně vyzýval k poskytnutí součinnosti. Mimo jiné požadoval, aby mu žalobce předložil kopie dokladů týkajících se sjednaných pracovněprávních vztahů 12 zaměstnanců cizí státní příslušnosti, a dále kopie dokladů o splnění informační povinnosti podle § 87 zákona o zaměstnanosti týkající se 2 zaměstnanců cizí státní příslušnosti. Konkrétně se jednalo o výzvy k poskytnutí součinnosti zaslané žalobci dne 19. 10. 2023 (doručena téhož dne), dne 31. 10. 2023 (doručena 1. 11. 2023), dne 2. 1. 2024 (doručena téhož dne) a dne 10. 1. 2024 (doručena dne 11. 1. 2024). Součástí zaslaných výzev bylo stanovení lhůty k předložená požadovaných dokladů a poučení o následcích neuposlechnutí výzvy podle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu. Posledně uvedenou výzvou inspektorát stanovil žalobci k poskytnutí součinnosti lhůtu 5 pracovních dnů od doručení (tj. do dne 18.1. 2024). 18. Žalobce na výzvy reagoval, ale požadované doklady nepředložil. Dne 30. 10. 2023 požádal o prodloužení lhůty k poskytnutí součinnosti. Dne 28. 11. 2023 požádal o objasnění důvodu zahájení kontroly a uváděl, že jde o již čtvrtou kontrolu od roku 2016, což představuje šikanózní přístup inspektorátu. Dne 8. 1. 2024 požádal o přerušení kontroly a sdělil, že se obrátí se stížností na nadřízený správní orgán; do doby prošetření stížnosti žádal o přerušení kontroly. Dne 15. 1. 2024 inspektorátu sdělil, že již podal stížnost a že postup inspektorátu je šikanózní a v rozporu se zákonem. Dále sdělil, že doby vyřízení stížnosti nebude inspektorátu předkládat žádné doklady. 19. Žalobce do dne 18. 1. 2024 neposkytl inspektorátu požadované doklady a ani nesdělil a neprokázal, že by mu v poskytnutí součinnosti bránila vážná překážka. 20. Dne 15. 3. 2024 inspektorát z