30 A 76/2012

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: Kaufland Česká republika v. o. s., se sídlem Pod Višňovkou 25, Praha 4, zast. JUDr. Ing. Igorem Kremlou, adresa pro doručování : Pod Višňovkou 25, Praha 4, proti žalované: Česká zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. května 2012, č.j. BG940-4/8/9/2012-SŘ, t a k t o :

Žalobce podal včas žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 31. května 2012, č.j. BG940-4/8/9/2012-SŘ, kterým změnila rozhodnutí inspektorátu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2011, č.j. DA614-6/291/6/2011-SŘ, a to ve výroku o vině, ve výroku o uložené sankci a ve výroku o uložení povinnosti nahradit náklady rozboru. Změna spočívala zejména v přesnější specifikaci skutkové podstaty správního deliktu, který měl žalobce spáchat, výše pokuty změně nepodléhala. Ve zbytku žalovaná prvoinstanční rozhodnutí potvrdila.

Protiprávního jednání se žalobce měl dopustit tím, že dne 20. 7. 2011 v jedné ze svých provozoven uvedl do oběhu 7 kusů potravin označených jako „Stilla fiori Med květový – akátový á 500 g, DMT 29. 11. 12“ (dále také jen „Výrobek“), které

pokračování 30A 76/2012

-2-

obsahovaly dle Protokolu analýzy č. 1107290263A ze dne 21. 9. 2011 hodnotu parametru zabývajícího se přirozeným rozptylem hodnot izotopového složení – parametr Delta d13C (max.) 4,18 promile, když hodnota stanovená pro tento parametr je max. + 2,1 promile, a dle protokolu analýzy č. 1108020180B ze dne 26. 9. 2011 cizí enzym beta/gama-amyláz v množství 24,2 jednotek/kg, když tento enzym se v medu přirozeně nevyskytuje, čímž tyto potraviny nevyhověly specifikaci čistého medu, když podle § 7 písm. a) vyhlášky č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“) se medem rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech, a dle § 10 odst. 1 uvedené vyhlášky do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných látek. Dále bylo zjištěno, že ve dnech 2. 12. 2010 a 16. 12. 2010 bylo žalobcem odebráno a následně v rámci jeho obchodní sítě do oběhu uváděno dalších 1 721 kusů uvedené potraviny. Žalovaná tak dospěla k závěru, že označení dané potraviny názvem „med“ bylo nepravdivé a uvádělo spotřebitele v omyl, čímž došlo k porušení zákazu stanoveného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění (dále jen „Nařízení“), podle něhož nesmí označování potravin uvádět spotřebitele v omyl, a k naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“). Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta 100.000,- Kč.

Žalobce předně napadl prvoinstanční rozhodnutí. To považoval za věcně a právně nesprávné, neobsahující stanovené náležitosti a za nepřezkoumatelné. Byla mu jím také uložena pokuta v nepřiměřené výši. Dále je podle žalobce otázkou, zda jednání, za které je mu ukládána pokuta, bylo správně právně kvalifikováno.

Napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí o tom, že žalobce spáchal správní delikt, jakož i o uložení pokuty za spáchání tohoto správního deliktu ve výši 100.000,- Kč, ačkoliv pro takový postup nebyly dle názoru žalobce splněny zákonem stanovené podmínky. Žalobce měl za to, že zde byly splněny podmínky pouze pro to, aby bylo prvoinstanční rozhodnutí zrušeno a vráceno prvoinstančnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí, případně snížena pokuta na částku nepřevyšující 15.000,- Kč. Pokud žalovaná prvoinstanční rozhodnutí o

pokračování 30A 76/2012

-3-

spáchání správního deliktu a pokutě za tento delikt ve výši 100.000,- Kč potvrdila, potom postupovala nesprávně a v rozporu se zákonem.

Stejně tak žalované rozhodnutí měl žalobce za věcně a právně nesprávné, za rozhodnutí, které spočívá na nesprávném právním posouzení věci, nemá náležitosti stanovené zákonem a byla jím uložena zjevně nepřiměřená pokuta a to nepřiměřená charakteru jednání i jeho následkům.

Dále žalobce vyslovil názor, že se žalovaná nevypořádala s odvolací námitkou ohledně výskytu diastázy v předmětném medu. Omezila se pouze na konstatování, že se zcela ztotožňuje s názory prvoinstančního orgánu uvedenými jednak v rozhodnutí o námitkách č.j. DA614-2/6/2011 ze dne 31. 8. 2011 a v odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí. Žalobce zastává právní názor, že byl postupem žalované zkrácen na svých právech, neboť mezi prvoinstančním orgánem, následně pak žalovanou a žalobcem vznikl rozpor o definici „diastázy“ v tom smyslu, zda beta/gama amyláza patří stejně jako alfa-amyláza mezi enzymy vyskytující se v medu, jejichž aktivita je vyjádřena Shadeho číslem. Přitom určení, zda je součástí diastázy, která se v medu vyskytuje, i beta/gama amyláza, považoval žalobce za zcela zásadní pro posouzení, zda byl spáchán správní delikt dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách. K objasnění pojmu diastáza mohl dle názoru žalobce významně přispět i výrobce kontrolované potraviny, který však nebyl připuštěn jako účastník řízení.

Žalobce se tímto postupem žalované cítil být zkrácen na svých právech, neboť mu nebylo umožněno, aby se pokusil prokázat, zda beta/gama amyláza je součástí diastázy, která se v medu běžně vyskytuje. Dle něho bylo namístě, aby žalovaná napadené rozhodnutí zrušila a vrátila věc prvoinstančnímu orgánu k doplnění dokazování. Pokud tak neučinila, postupovala v rozporu s § 2 odst. 4 a § 3 správního řádu.

Nezákonnost rozhodnutí spatřoval žalobce dále v tom, že žalovaná zahrnula, aniž by provedla alespoň namátkovou kontrolu, celou šarži do skupiny výrobků nevyhovujících medu a to s odkazem na ustanovení § 2 písm. t) zákona o potravinách, přičemž v odůvodnění rozhodnutí zcela absentuje, z jakého právního předpisu vyvozuje předpoklad shodnosti. Žalobce upozornil na ustanovení článku 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 178/2002 Sb., kde zákonodárce, ovšem pouze u nebezpečné potraviny, výslovně uvádí, že pokud je nebezpečná potravina součástí šarže: „ předpokládá se, že všechny potraviny v dané šarži nejsou bezpečné, pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže není bezpečný“. Dle názoru žalobce je pro presumpci shodnosti třeba výslovného zákonného ustanovení, na které by měla v případě jeho použití žalovaná ve svém rozhodnutí odkázat a navíc spolehlivě zjistit, jaké parametry vykazuje zbytek šarže. Absence tohoto odkazu, jakož i doplnění důkazů o ostatních výrobcích stejné šarže, způsobuje dle názoru žalobce nezákonnost rozhodnutí pro

pokračování 30A 76/2012

-4-

jeho nepřezkoumatelnost. Přitom se v případě Výrobku nejednalo o výrobek nebezpečný.

Jako přitěžující okolnost byla žalobci navíc přičtena distribuce potraviny do tržní sítě. Dle názoru žalobce došlo tímto k porušení zásady zákazu dvojího přičítání „ne bis in idem“, neboť distribuce výrobku je zahrnuta v pojmu „provozovatel potravinářského podniku“ a je tedy základním znakem skutkové podstaty správního deliktu dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách.

Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobci uloží pokutu nepřevyšující částku 15.000,- Kč.

Pro případ, že tak postupovat nebude, aby napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, zrušil.

Jeho úvodem žalovaná uvedla, že se s námitkami obsaženými v odvolání žalobce vypořádala v odůvodnění napadeného rozhodnutí a plně na ně odkázala.

K námitce, že prvoinstanční rozhodnutí je právně nesprávné a neobsahuje všechny předepsané náležitosti uvedla, že rozhodnutí má všechny součásti stanovené v § 68 odst. 1 správního řádu, tedy výrok, odůvodnění i poučení účastníka řízení.

Neshledala důvody pro to, aby prvoinstanční rozhodnutí zrušila a vrátila věc inspektorátu v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí. Je zcela v souladu s právními předpisy, pokud odvolací orgán sám provede změny výrokové části prvoinstančního rozhodnutí, když má za to, že změny jím provedené ve výroku prvoinstančního rozhodnutí nejsou vzhledem ke svému charakteru a specifikům dané věci způsobilé ovlivnit skutkové a právní postavení účastníka a nemají ani vliv na výši uložené pokuty.

Žalovaná byla dále toho názoru, že jednání, za které je žalobci ukládána pokuta, bylo správně právně kvalifikováno. Žalobce uvedl na trh potravinu, která nevyhověla specifikaci čistého medu, když jednak hodnota parametru zabývajícího se přirozeným rozptylem hodnot izotopového složení – parametr Delta d13C (max.) činila 4,18 ‰, přičemž hodnota stanovená pro tento parametr je max. ± 2,1 ‰ a dále tato potravina obsahovala cizí enzym beta/gama-amylázu v množství 24,2 jednotek/kg, když tento enzym se v medu přirozeně nevyskytuje. Tím, že danou potravinu žalobce označil jako „med“, uvedl spotřebitele v omyl, čímž došlo k porušení čl. 16 nařízení (ES) č. 178/2002.

pokračování 30A 76/2012

-5-

K námitce, že rozhodnutí o odvolání je právně nesprávné a neobsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem, žalovaná poukázala, stejně jako u prvoinstančního rozhodnutí na to, že toto rozhodnutí má všechny součásti stanovené v § 68 odst. 1 správního řádu, tedy výrok, odůvodnění i poučení účastníka řízení, a to v rozsahu jejich náležitostí, jak jsou dále specifikovány v § 68 správního řádu, v jeho odstavcích 2, 3 a 5.

K námitce, že v daném případě byla uložena pokuta v nepřiměřené výši, žalovaná sdělila, že v daném případě se jednalo o správní delikt podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, pokuta byla tedy uložena podle ustanovení § 17 odst. 3 písm. b) tohoto zákona, podle něhož lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 3 000 000,- Kč. Sankce 100 000,- Kč uložená žalobci se nachází při spodní hranici limitu stanoveného zákonem o potravinách, když představuje 3,33 % z maximálního limitu stanoveného tímto zákonem. Po posouzení jednotlivých hledisek závažnosti stanovených tímto zákonem správní orgány obou stupňů vyhodnotily výši pokuty jako přiměřenou prokázanému porušení právní povinnosti. Snížení pokuty na částku 15 000,- Kč, což požadoval žalobce ve svém odvolání, by dle názoru žalované odporovalo účelu, za kterým prvoinstanční orgán pokutu ukládal, zejména účelu preventivnímu, ve smyslu individuální i generální prevence. Žalobce ani neuvedl, jak vůbec k částce v této výši dospěl a proč by mu měla být za spáchaný správní delikt uložena právě pokuta ve výši 15 000,- Kč. Žalovaná dále podotkla, že je poněkud zmatečné, že žalobce sám souhlasí, že mu měla být uložena pokuta (sám by si ji stanovil ve výši 15 000,- Kč), tedy de facto uznává, že se cítí vinným ze spáchání správního deliktu, přitom ale v další části žaloby napadá rozhodnutí správních orgánů pro věcnou nesprávnost.

Pokud jde o otázku chápání pojmu „diastáza“ a povoleného výskytu enzymů v potravině označené jako „med“, žalovaná odkázala na různé odborné publikace, které obsahují závěr, že enzymy beta-amyláza a gama-amyláza se v medu přirozeně nevyskytují, z tohoto pohledu se tedy jedná o tzv. cizí enzymy.

Použitá laboratorní metoda má určité omezení, když nelze prokázat samostatnou existenci jednotlivých typů medu cizích amyláz, tedy beta-amylázy a gama-amylázy, ale pouze souhrn beta/gama-amyláz. Laboratoř Intertek má na základě shora uvedených rozborů několika tisíců vzorků stanovený určitý limit pro rozsah takových amyláz v medu a tím je hodnota 5 U/kg, tj. 5 jednotek na kilogram medu. Existence referenční hodnoty laboratoře Intertek pro beta/gama-amylázu