1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

30 A 41/2014- 34 - text 10 pokračování 30A 41/2014 Číslo jednací: 30A 41/2014 - 34 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce D.C., bytem X, zastoupeného JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Pardubicích, se sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2014, sp. zn. ZKI PA-O-04/12/2014, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové (dále též pouze „katastrální úřad“) oznámil dopisem ze dne 21. 3. 2013 žalobci a dalším dotčeným osobám, že z úřední povinnosti provedl opravu chyby v katastrálním operátu katastrálního území Hlušice vzniklé zřejmým omylem při vedení katastru, na základě § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen „starý katastrální zákon“). Oprava chyby spočívala v opravě zákresu pozemkové parcely č. 1 a stavebních parcel č. 5 a č. 199 v souboru geodetických informací (v katastrální mapě parcel) do stavu před zákresem uvedených parcel provedeným dle geometrického plánu č. 995-92-5-502 ze dne 15. 4. 1986 (dále též pouze „GP 995-92-5-502“). [2] Dne 19. 4. 2013 obdržel katastrální úřad nesouhlas žalobce s opravou, a tak zahájil dle § 8 odst. 5 starého katastrálního zákona správní řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Dne 29. 5. 2013 rozhodl, že se nesouhlasu nevyhovuje a že hranice výše uvedených pozemků zůstávají i nadále geometricky i polohově určeny zobrazením v katastrální mapě dle snímku katastrální mapy tvořící přílohu k tomuto rozhodnutí (tj. ve stavu, který byl v mapě před zákresem GP 995-92-5-502). [3] Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání Střední škola technická a řemeslná Nový Bydžov, kterému vyhověl žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 9. 2013. Žalovaný shledal rozhodnutí katastrálního úřadu věcně nesprávné, a tak jej zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému rozhodnutí. Podle žalovaného provedlo středisko geodézie Hradec Králové zákres GP 995-92-5-502 do mapy evidence nemovitostí v souladu s tehdy platnými právními předpisy. Orgán geodézie se dopustil chyby pouze v tom, že nezaznamenal změny údajů do písemného operátu a nezaevidoval je pod položkou výkazu změn. Žalovaný proto uložil katastrálnímu úřadu, aby v katastrální mapě obnovil zákres hranic podle GP 995-92-5-502, které předtím z mapy odstranil. Zároveň podal podrobný návod, jak má katastrální úřad při obnově zákresu postupovat, neboť zmiňovaný geometrický plán již byl pro obnovu zákresů hranic obvodů budov z technických příčin nepoužitelný. [4] Katastrální úřad následně dle pokynů žalovaného vyhotovil neměřický záznam č. 243 a dne 4. 12. 2013 rozhodl (rozhodnutím sp. zn. OR-182/2013-602), že po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí bude v katastrálním území Hlušice opraveno geometrické a polohové určení hranice předmětných pozemků podle uvedeného neměřického záznamu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl v záhlaví specifikovaným rozhodnutím. Proti posledně uvedenému rozhodnutí žalovaného nyní žalobce brojí žalobou. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě [5] Žalobce předně namítá, že správní orgány ve svých rozhodnutích zcela pominuly skutečnost, že geometrický plán č. 995-92-5-502 nebyl součástí žádné listiny, která by byla předložena k zápisu do údajů katastru či evidence nemovitostí, a že provedení zákresu dle daného geometrického plánu se uskutečnilo v době, kterou nelze zjistit. Nemohlo se tedy jednat o chybu, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, ani o chybu, která vznikla nepřesností při podrobném vyměření, zobrazení předmětu podrobného měření do katastrální mapy a při výpočtu výměry parcel. Aby mohlo jít o „zřejmý omyl“, muselo by se jednat o chybu zcela jasnou (alespoň odborníkovi na danou oblast). O takovémto omylu lze však stěží hovořit v případě, že není zcela zřejmé, na základě čeho se v katastrálním operátu geometrický plán zcela osamoceně objevil. [6] Žalobce dále nesouhlasí s tím, že v daném případě došlo k nesouladu evidence nemovitostí se skutečným stavem, a že tedy bylo nutno změny zobrazit v mapě, a to zejména změny v přírodě již uskutečněné, které nelze vrátit do původního stavu. Dle názoru žalobce nedošlo přístavbou k jakýmkoli změnám, které by přímo souvisely s údaji o pozemcích, o které se v daném případě jedná. Geometrický plán nezachycuje změny v geometrickém určení stavebních parcel, které by jakkoli měly vyplývat z uskutečněných přístaveb budov nacházejících se na pozemcích stavebních parcel č. 5 a č. 199. [7] Byl-li tedy v daném případě předložen – bez jakýchkoli dalších dokladů – geometrický plán, přičemž údaje v tomto plánu byly v nesouladu se skutečným stavem, tj. s údaji v písemném operátu, je postup správních orgánů, které vychází z geometrického plánu jako z dokladu, který obsahuje platné geometrické určení hranic, chybným a tedy nezákonným. Z předložených dokladů nevyplývá důvod, proč byl geometrický plán do údajů katastru založen. S ohledem na to je dle žalobce stěží akceptovatelné, že v části geometrického plánu je zaznamenáno i to, že „došlo ke zvětšení výměry parcely 100199, zvětšení výměry parc. 105 a zmenšení výměry parc. č. 1 apod.“ [8] Žalobce zároveň zpochybňuje postup katastrálního úřadu a odvolacího správního orgánu, na základě kterého katastrální úřad nemůže již podle geometrického plánu shora citovaného obnovit zákres a z tohoto důvodu má použít jiný geometrický plán, nicméně v podstatě opět vychází z geometrického plánu č. 995-92-5-502. III. Shrnutí vyjádření žalovaného [9] Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se velmi důkladně zabýval otázkou, kdy byl zákres GP 995-92-5-502 do mapy evidence nemovitostí proveden. Z údajů na uvedeném geometrickém plánu vyplývá, že byl vyhotoven Geodézií Pardubice, střediskem geodézie pro okres Hradec Králové z důvodů zaměření nového geometrického a polohového určení předmětných pozemků. Při vyhotovení geometrického plánu došlo ke zjištění chyby v zobrazení původní budovy na parcele st. 5 (budova zámku) a zároveň k opravě této chyby novým zobrazením v platné mapě tehdejší evidence nemovitostí. Technickým podkladem pro vyhotovení GP 995-92-5-502 byl záznam podrobného měření změn – polní náčrt z roku 1986, číslo záznamu 67, a dle údajů na tomto záznamu byl zákres v pozemkové mapě proveden dne 14. 4. 1986. Vlastnické vztahy k dotčeným pozemkům se změnou zákresu neměnily, neboť všechny pozemky včetně budov na nich stojících byly v době vyhotovení tohoto geometrického plánu evidovány ve vlastnictví jediného vlastníka, kterým byl československý stát. [10] Dále je dle žalovaného třeba přihlédnout k tomu, že v období od 1. 4. 1964 do 31. 12. 1992 spadalo vedení evidence nemovitostí pod orgány geodézie, které dle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, měly povinnost zakládat, vést a udržovat evidenci nemovitostí v souladu se skutečným stavem, a to na základě ohlášených změn, místního šetření, popřípadě měření. Zmíněný právní předpis (a prováděcí vyhláška k němu) tak orgánům geodézie zakreslení zjištěných změn v terénu do mapy evidence nemovitostí ukládaly. Teprve od účinnosti starého katastrálního zákona (tj. od 1. 1. 1993) byla stanovena povinnost, aby byl geometrický plán součástí listiny, podle níž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, jestliže je třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Podle názoru žalovaného nebyl důvod opravovat zákres v mapě jenom proto, že předmětný geometrický plán nebyl součástí žádné listiny. V daném případě se jednalo o vyšetřený a v terénu zaměřený stav, který byl zakreslen do pozemkové mapy jako součást měřického operátu v době platnosti evidence nemovitostí. Podle § 29 odst. 1 a 2 starého katastrálního zákona se pak operát evidence nemovitostí považoval za katastrální operát a nemovitosti byly v katastru evidovány podle dosavadních předpisů, pokud nebyly dotčeny změnou za účinnosti tohoto zákona. Jelikož žádná změna ohledně zákresu stavebních parcel v katastru neproběhla, nebyl zde ani důvod ke změně. [11] Podle názoru žalovaného postrádá logiku rovněž tvrzení žalobce, podle nějž „nedošlo přístavbou k jakýmkoliv změnám, které by přímo souvisely s údaji o pozemcích, o které se v daném případě jedná“. Pro citované tvrzení nepodává žalobce žádné důkazy, které by jeho závěry odůvodňovaly. Žalovaný je naopak přesvědčen, že správní spis obsahuje dostatek listinných důkazů (tj. vedle GP 995-92-5-502 též geometrické plány č. 114-87/93 a č. 118-97/96 založené v měřické dokumentaci katas