7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 A 4/2017- 75 - text 52Af 4/2017 – 75 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry, v právní věci žalobce: J.J., nar. „X“, trvale bytem „X“, právně zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem, se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 05.12.2016, č.j. KrÚ 83422/2016/ODSH/11, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se toto právo nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se včasnou žalobou domáhá soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 27.7.2016, č.j. MAG-12B-877/SSÚ-2016-III, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení žalobce jako řidiče, přičemž toto rozhodnutí vychází ze skutečnosti, že v souvislosti s evidovanými přestupky proti pravidlům silničního provozu má žalobce provedený záznam 12 bodů v evidenční kartě řidičů v registru řidičů. Toto rozhodnutí bylo vydáno na základě právní úpravy obsahující bodové hodnocení, porušení stanovených zákonem – srov. § 123 a a násl. zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), přičemž v důsledku tohoto rozhodnutí dochází po dosažení 12 bodů vztahujícím se ke spáchaným přestupkům k pozbytí řidičského oprávnění. Před vydáním uvedeného rozhodnutí bylo žalobci zasláno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění, žalobce využil možnosti podat písemné námitky proti tomuto oznámení, o nichž bylo rozhodnuto u výše zmíněného rozhodnutí správního orgánu I. stupně a odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo žalovaným rozhodnutím zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobu odůvodnil žalobce následujícím způsobem: V žalobě uvedl v podstatě dva žalobní body. V prvním z nich, označeném jako za „a) nerespektování odvolacích důvodů“ žalobce namítl, že odvolací orgán zcela „ignoroval předložené důkazní prostředky“. Tím měl zřejmě na mysli v příloze doplněného odvolání rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, vydané ve věci „shodné“, přičemž žalobce tvrdí, že je „běžnou praxí“ odvolacího správního orgánu posuzovat jen jednotlivé podklady, tj. rozhodnutí v blokových řízeních z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, z tohoto rozhodnutí vyplývá, že se tento správní orgán zabýval „kvalitou provedení jednotlivých rozhodnutí“ vydaných v blokovém řízení a že tato rozhodnutí označil za nezpůsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Dále poukázal i na další rozhodnutí stejného odvolacího správního orgánu, rovněž poukázal na obdobný postup jiného správního orgánu, a to Městského úřadu Písek ze dne 19. 5. 2015, kdy správní orgán „odmazal“ dva konkrétní záznamy z bodového hodnocení. Poukázal na zásadu legitimního očekávání a na rovnost účastníků před zákonem. V dalším žalobním bodu označeném „b) nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů“ žalobce tvrdil, že oznámení o věcně příslušných oddělení policie o spáchaných přestupcích nemůže být dostatečným důkazem, a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci, přičemž nelze omluvit „nedostatky“, které rozhodnutí o přestupku nese z pohledu zákonem kladených požadavků. Konkrétně poukázal na nedostatky rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, vztahující se k pokutovým blokům ze dne 22.4.2016 a ze dne 28.2.2016, kdy namítal chybnou právní kvalifikaci a nedostatečné konkretizování popisu skutku, právní kvalifikaci a místa spáchání přestupku, z rozhodnutí vydaných v blokovém řízení nelze zjistit, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku. V případě porušení být připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezpečnostním pásem, nepřipoután BP atd.“, údaje v rozhodnutích vydaných v blokovém řízení jsou nečitelné. Rovněž uvedené nedostatky se vztahují k pokutovému bloku ze dne 10.9.2013, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, které rozhodnutí v blokovém řízení vydal. Nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací, jak je uvedeno v rozsudku NSS č.j. 4As 127/2014 - 39 . Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Ve vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na obsah žalovaného rozhodnutí, neztotožnil se s žalobními námitkami, navrhl, aby soud žalobu zamítl. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí v řízení vedeném podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Ze správního spisu vyplývá a mezi účastníky je nesporné, že žalobce podal písemné námitky podle ust. § 123f zákona o silničním provozu proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvě k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dále ze správního spisu vyplývá, že správní orgány vycházely z příslušných oznámení policie, přičemž žalobci bylo zaznamenáno 12 bodů za tyto přestupky, o nichž bylo rozhodnuto v blokovém řízení: Žalobci bylo zaznamenáno 12 bodů za následující přestupky: „Dne 10.9.2013 byly účastníku zaznamenány 3 body na základě oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze strany policie ČR za přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť účastník neměl být v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu připoután za jízdy bezpečnostním pásem. Dne 9.4.2014 bylo účastníku zaznamenáno 7 bodů na základě pravomocného rozhodnutí – trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 3|T 64/2014 – 28 za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku; body zaznamenány za řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo v takové době po požití alkoholu, po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem, je-li zjištění obsah alkoholu u řidiče vyšší než 0,3 promile. Dne 21.1.2016 byly účastníkovi v souladu s ustanovením § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu odečteny 4 body, neboť mu po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení (doba výše uvedených 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců počítána od právní moci usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 3T 64/2014 – 53, jímž tento soud podmíněně upustil od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu – blíže viz list. č. 9 spisu). Dne 28.2.2016 byly účastníku zaznamenány 3 body na základě oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze strany Policie ČR za přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť účastník nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu připoután za jízdy bezpečnostním pásem. Dne 22.4.2016 byly účastníku zaznamenány 3 body na základě oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze strany Policie ČR za přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť účastník nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu připoután za jízdy bezpečnostním pásem.“ Jak vyplývá ze správního spisu, ve správním řízení zastupovala žalobce společnost AK Linhart o. s., která, jak je známo krajskému soudu z rozhodovací činnosti, vždy v tomto námitkovém řízení tvrdí, že žalobce „přestupky nespáchal a domnívá se, že je ani spáchat nemohl, neboť byl toho času vždy na jiném místě“, dále tvrdí, že blokové pokuty byly vydány v rozporu s právními předpisy. Svá tvrzení však nikdy není schopen prokázat, přičemž žalobu pak podává advokát uvedený v záhlaví tohoto rozsudku, který sepisuje žaloby naprosto shodným způsobem, když pouze ve vztahu k jednotlivým rozhodnutím vydaným v blokovém řízení uvádí konkrétní nedostatky týkající se těchto rozhodnutí, jejichž základ je shodný (námitky o použití zkratek v rozhodnutí, nedostatky týkající se právní kvalifikace, popisu přestupků, atd.). Žalovaný vždy k tomu konstatuje a bylo tomu i tak v projednávané věci, že účastník – žalobce zaměňuje dva instituty, tj. institut přezkumného řízení a institut námitek proti záznamu bodů v registru řidičů (dále „námitky“ nebo „námitkové řízení“), když z judikatury NSS je zřejmé, že v námitkovém řízení správní orgán zásadně posuzuje, zda