6 Ads 134/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 23/2022- 96 - text  16 30 A 23/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Martiny Küchlerové Ph.D., ve věci žalobkyně: MUDr. E. H. zastoupena Mgr. Adamem Biňovcem, advokátem se sídlem Bykoš 41, 267 01 Králův Dvůr - Bykoš proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové za účasti: 1. CETIN a. s. se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 - Libeň 2. J. M. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. ledna 2022, č. j. KUKHK – 10485/UP/2021 (Pes), takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Jičín (dále také jen „Stavební úřad“) ze dne 9. 12. 2020, č. j. MuJc/2020/26262/SU/SuJ, a toto rozhodnutí potvrdil. Stavební úřad jím ve společném územním a stavebním řízení podle § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“), schválil stavební záměr na přístavbu stávajícího rodinného domu se souvisejícími objekty, odstranění hospodářské části domu a samostatného objektu stodoly, Jičín, Dvorce XA (dále také jen „Stavba“ nebo „Stavební záměr“) na v rozhodnutí specifikovaných pozemcích x, jejímž stavebníkem je pan H. M.. (dále také jen „Stavebník“). 2. Krajský soud k tomu dodává, že všechny nemovitosti označené v tomto rozsudku se nacházejí v katastrálním území xx, nebude tedy již tento údaj z důvodu úspornosti u označení jednotlivých nemovitostí uvádět. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně úvodem vytkla rozhodnutím správních orgánů obou stupňů, že jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů a vnitřní rozpornost. 4. Dále předeslala, že v rozhodnutí Stavebního úřadu je Stavebník označen pouze jménem a příjmením, nikoliv datem narození, což dle ní v kontextu § 3019 občanského zákoníku vede k tomu, že Stavebníka „nelze zjistit“. 5. Následně vytkla žalovanému, že postupoval v odvolacím řízení v rozporu s principem dvojinstančnosti správního (stavebního) řízení, neboť umožnil Stavebníkovi provést úpravy projektové dokumentace tak, že došlo k faktické změně Stavby, aniž by účastníci měli možnost uplatňovat k této pozměněné stavbě svá vyjádření a námitky. 6. Dále namítla, že správní orgány nezjistily skutkový stav věci tak, aby o něm nebyly dány důvodné pochybnosti, přičemž této povinnosti se nemohly zprostit jen proto, že v daném rozsahu nebyl tento stav konkrétně namítán některým z účastníků ve formě procesně projednatelné námitky. 7. Žalobkyně se rovněž ohradila proti tomu, aby stavební úřad, ať již prvostupňový či odvolací, určoval, jaké námitky může v postavení účastníka řízení uplatňovat. Její námitka týkající se vzájemných odstupů staveb a souladu povolované Stavby s technickými normami i obecně závaznými právními předpisy uplatněná v průběhu stavebního řízení představuje zcela standardní realizaci jejích procesních práv. 8. Žalobkyně v návaznosti na to konkrétně namítla nedostatečné vyřešení požárně nebezpečných prostor Stavby. Pokud jde o obklad dřevěnými palubkami, kde je v projektu uváděno prkenné bednění štítu a části SV stěny v tloušťce 19 mm, zde je sice na str. 7 relevantní části projektu uváděno, že se nejedná o částečně požárně otevřenou plochu, ale relevantní výpočet tvořící podklad pro tento závěr je proveden chybně. Množství uvolněného tepla, které představuje základní hodnotící kritérium pro učinění takovéhoto závěru, se počítá na základě objemové hmotnosti dřeva, která se ve výpočtových tabulkách uvádí 500 až 600 kg/m3 podle typu dřeva, a nikoli v projektu uváděných 400 kg/m3. Požárně nebezpečný prostor tak reálně zasahuje na sousední pozemek ve vlastnictví žalobkyně p. č. XB. Zcela požárně uzavřená plocha je toliko obvodová stěna druhu DP1 (z cihelného zdiva), která má vnější povrch z výrobků třídy reakce na oheň B až D (dřevěný obklad), přičemž množství uvolněného tepla podle čl. 8.4.5 ČSN 73 0802 je nejvýše 150 MJ/m2. Množství tepla se určí podle čl. 8.4.7 ČSN 73 0802 z rovnice: Q = M * H, kde M je hmotnost v kg a H je výhřevnost v MJ/kg. Hmotnost M se stanoví: z tloušťky obkladu v metrech * objemová hmotnost v kg/m3, přičemž objemovou hmotnost dřeva lze určit podle tab. G.2 ČSN 730804, která je v této tabulce stanovena na 500 až 600 kg/m3. Výhřevnost H se stanoví z tab. 1 ČSN 73 0824, která je v této tabulce stanovena na 17 až 20 MJ/kg podle druhu dřeva. Výpočet uvolněného tepla pro dřevěné obložení tloušťky 19 mm: Q = Mi * Hi = 9,5 * 17 = 161,5 MJ/m2, kde Mi = 0,019 * 500 = 9,5 kg (tloušťka obkladu nejvýše 19 mm = 0,019 m, objemová hmotnost uvažováno minimální 500 kg/m3), a výhřevnost uvažována minimální Hi = 17 MJ/kg. Správní orgány obou stupňů tuto námitku dle žalobkyně zcela přešly bez jejího věcného vypořádání. 9. Žalovaný se rovněž neměl vypořádat s doplněním projektové dokumentace provedeným v průběhu odvolacího řízení ve vztahu k Stavebníkem předloženým závazným stanoviskům. A to nejen z hlediska intertemporální jejich použitelnosti, kdy nejméně závazné stanovisko Městského úřadu Jičín, odboru územního plánování a rozvoje města ze dne 6. 5. 2019, č. j. MuJc/2019/12235/UP/BaL, pozbylo v průběhu řízení platnosti (neb bylo vydáno toliko na dobu dvou let), ale zejména z hlediska skutečnosti, že závazná stanoviska byla vydána pro odlišnou projektovou dokumentaci, než o které bylo žalovaným rozhodnuto, jak konstatuje ve svém závazném stanovisku ze dne 3. 5. 2021, č. j. KUKHK-12194/UP/2021 (HAV) odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Z tohoto závazného stanoviska přesně vyplývá, jaké rozdíly mezi použitou a předloženou dokumentací jsou, což žalovaný pominul, resp. s tímto sdělením nakládal selektivně a zcela jej desinterpretoval. 10. Rovněž nelze dle žalobkyně přehlédnout, že se žalovaný nevypořádal s otázkou včasnosti doplnění projektové dokumentace provedeného v odvolacím řízení zástupcem Stavebníka, kdy její čistopis byl do spisu doplněn až dne 11. 10. 2021, přestože v elektronické podobě k tomu došlo již 29. 9. 2021. Lhůta pro potvrzení elektronického podání stanovená v § 37 odst. 4 správního řádu tak uplynula marně. 11. Zcela relevantní jsou dle žalobkyně i její námitky směřující proti nikoli řádnému vedení spisu ze strany správního orgánu prvního stupně dle § 17 správního řádu. To bylo dle ní zmatečné, absence či vady v soupisu spisu fakticky ovlivňují možnost účastníků realizovat svá procesní práva, zejm. včasně a srozumitelnou formou uplatňovat své námitky. 12. Zcela nedořešená pak zůstala otázka ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, konkrétně rorýsa obecného, kterého vzpomíná Stavební úřad ve svém rozhodnutí. 13. Žalobkyně proto navrhla rozhodnutí žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 14. Žalovaný uvedl, že všechny identifikační znaky Stavebníka jsou uvedeny v závěru výrokové části rozhodnutí Stavebního úřadu, včetně data narození. 15. Popsal, že odvolací řízení bylo na základě žádosti Stavebníka podle § 64 odst. 2 správního řádu přerušeno, a to nejprve od 16. 6. 2021 do 31. 7. 2021, na základě druhé žádosti Stavebníka pak do 30. 9. 2021, vždy z důvodu Stavebníkem avizovaného zajištění podkladů pro doplnění odvolacího řízení, aniž by žalovanému bylo známo, jaké podklady považuje Stavebník za právně významné a vhodné k doplnění. Stavebník doplnil důkazy týkající se změny vlastnických práv k nemovitosti pod XC částí dokumentace s požárně bezpečnostním řešením stavby dne 29. 9. 2021 (elektronicky), čistopis části upravené projektové dokumentace s autorizačními razítky byl po poštovním doručení doplněn do spisu dne 11. 10. 2021. Žalovaný zdůraznil, že na posouzení věci neměla nová část projektové dokumentace žádný vliv. Jedinou změnou, kterou zjistil z doplněných podkladů, byl navržený průchod (dveře) v podkroví domu a dvě standardní střešní okna směrem k rybníku do zahrady Stavebníka. Tato drobná změna může být v budoucnu, pakliže na ní bude Stavebník trvat, ev. projednána v režimu změny stavby před jejím dokončením. V rámci odvolacího řízení tak nedošlo oproti společnému řízení vedenému Stavebním úřadem k žádné změně projektové dokumentace. 16. V další části vyjádření k žalobě se žalovaný věnoval závěrům závazného stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 3. 5. 2021, č. j. KUKHK-12194/UP/2021 (Hav), v nichž upozornil, že orgán územního plánování při vydání závazného stanoviska dle § 96b stavebního zákona měl k dispozici jinou projektovou dokumentaci, než která byla předmětem stavebního řízení. Žalovaný ocitoval ty pasáže z odůvodnění svého rozhodnutí, kde se této otázce věnoval. Zdůraznil, že v dané věci d