1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 27/2023- 226 - text  18 30 A 27/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci navrhovatele: M. V. zastoupen advokátem JUDr. Janem Brožem, Ph.D. sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice proti odpůrci: Město Golčův Jeníkov sídlem nám. T. G. M. 110, 582 82 Golčův Jeníkov zastoupen advokátkou Mgr. Anetou Tomovou sídlem Družstevní 196, 583 01 Chotěboř o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu města Golčův Jeníkov, vydaného 27. 1. 2022 a účinného dne 2. 3. 2022, takto: I. Opatření obecné povahy – Územní plán města Golčův Jeníkov, vydané usnesením zastupitelstva odpůrce č. 006/2022 ze dne 27. 1. 2022, které nabylo účinnosti dne 2. 3. 2022, a to: · v textové i grafické části, kde jsou pozemky parc. č. st. XA a parc. č. XB v xx zařazeny do plochy přestavby – PG7a s funkčním využitím DS – dopravní infrastruktura silniční, s vymezením veřejně prospěšné stavby WD7 s možností vyvlastnění, se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 228 Kč, a to do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám zástupce navrhovatele. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Navrhovatel se domáhal zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Golčův Jeníkov, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce č. 006/2022 ze dne 27. 1. 2022, které nabylo účinnosti dne 2. 3. 2022 (dál jen „Územní plán obce Golčův Jeníkov“ či „Územní plán“), a to konkrétně: v částech (textové i grafické) vztahujících se k pozemkům parc. č. st. XA a parc. č. XB v xx. 2. Pro zjednodušení již krajský soud nebude dále uvádět, že jde o pozemky v katastrálním území X, obec X. II. Obsah návrhu 3. Navrhovatel uvedl, že jeho pozemky, jak jsou specifikovány výše, byly Územním plánem obce Golčův Jeníkov zařazeny do plochy přestavby – PG7a s funkčním využitím DS – dopravní infrastruktura silniční, s vymezením veřejně prospěšné stavby WD7 s možností vyvlastnění. 4. V rámci prvního návrhového bodu navrhovatel namítal nezákonnost napadeného Územního plánu pro jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů (ve vztahu k zařazení pozemků ve vlastnictví navrhovatele). 5. Zdůraznil, že k čím intenzivnějšímu zásahu prostřednictvím územně plánovací dokumentace dochází, tím více dochází k podstatné změně dosavadního způsobu využití, a čím více se navržená regulace odchyluje od stávajícího faktického využití, tím je nutné více trvat na kvalitním odůvodnění přijatého řešení. 6. Navrhovatel je přitom přesvědčen o tom, že tyto požadavky ve vztahu k jeho pozemkům napadený Územní plán zdaleka nenaplňuje, resp. řádně neodůvodňuje zařazení pozemků parc. č. st. XA a parc. č. XB do plochy přestavby s funkčním využitím DS – dopravní infrastruktura silniční, s vymezením veřejně prospěšné stavby WD 7. 7. Na str. 48 textové části Územního plánu jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO), pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit. Veřejně prospěšná stavba WD7 je vymezena na pozemcích parc. č. st. XA a parc. č. XB. Navrhovatel předně upozornil na skutečnost, že na jeho pozemcích parc. č. st. XA a parc. č. XB je veřejně prospěšná stavba WD7 vymezena nejen bez řádného, ale fakticky bez jakéhokoliv odůvodnění. Jistý náznak odůvodnění lze snad pozorovat na str. 129 (kapitola 10.12) textové části Územního plánu – odůvodnění zpracované projektantem, kde je uvedeno: „VPS jsou vymezeny z důvodu zajištění dostatečné infrastruktury pro existující nároky v souvislosti s hromadnou dopravou. VPS jsou vymezeny za účelem zajištění dostatečných parkovacích kapacit. Veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury.“ Takové odůvodnění však nelze zcela jednoznačně považovat za dostačující a souladné s právní úpravou, natožpak souladné s požadavky správních soudů. Územní plán tak v napadené části nikterak nezdůvodňuje, proč je veřejně prospěšná stavba WD7 vymezena zrovna na pozemcích navrhovatele, bez vyhodnocení možných alternativ. Taktéž je nutné upozornit na to, že napadený Územní plán nijak nevysvětluje, proč odpůrce vymezuje veřejně prospěšnou stavbu na pozemcích a stavbě, které jsou řádně a aktivně navrhovatelem využívány. 8. K zařazení pozemků parc. č. st. XA a parc. č. XB do plochy s funkčním využitím DS – dopravní infrastruktura silniční, navrhovatel dodává, že ani tento krok není v napadeném územním plánu řádně odůvodněn, jakož ani zařazení předmětných pozemků do plochy přestavby – PG7a. Na str. 11 textové části územního plánu je toliko uvedeno, že „využití plochy je podmíněno prokázáním splnění hygienických limitů v blízkých plochách bydlení (zejména stabilizované plochy BI) a v plochách přestavby smíšených obytných – městských (PG6, PG7b)“. Další náznak odůvodnění zařazení pozemků do plochy přestavby – PG7a, lze nalézt na str. 45 (kapitola 9.4) textové části Územního plánu – odůvodnění zpracované projektantem, kde je uvedeno: „Plocha pro realizaci parkoviště na terénu nebo parkovacího domu u nádraží (PG7a) a pro smíšené městské využití (PG7b). Plocha vymezena za účelem revitalizace podvyužívaných ploch v severní části města na území bývalého výrobního areálu. Plocha vytvoří parkovací kapacity v návaznosti na vlakové nádraží a umožní rozvoj smíšeného městského využití (PG7b). Plocha je vymezena na území identifikovaném jako brownfield, čímž dochází k využití rezerv v zastavěném území namísto rozvoje zástavby do volné krajiny.“ V této souvislosti již na tomto místě navrhovatel dodává, že napadený Územní plán žádným způsobem neodůvodňuje to, jak odpůrce dospěl k závěru, že se na pozemcích navrhovatele má nacházet tzv. brownfield. 9. V pořadí druhým návrhovým bodem navrhovatel namítal nezákonnost Územního plánu obce Golčův Jeníkov pro nezákonnost spočívající v porušení zásady materiální pravdy (to vše opět ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví navrhovatele). 10. Navrhovatel zdůraznil, že otázka toho, zda se na jeho pozemcích vyskytuje tzv. brownfield je otázkou skutkovou a souvisí se zásadou materiální pravdy, která je zakotvena v § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 11. Pojem „brownfield“ není v Územním plánu vymezen, není zde totiž obsažena samostatná definice. Stávající zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), ani jeho prováděcí právní předpisy přitom tento pojem taktéž nedefinují. Nicméně je možné částečně při výkladu pojmu brownfield – per analogiam iuris – vycházet např. z nařízení vlády č. 496/2020 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou podpory poskytované na revitalizaci území se starou stavební zátěž (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 496/2020 Sb.“). V § 2 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 496/2020 Sb. je stanoveno: „Pro účely tohoto nařízení se rozumí územím se starou stavební zátěží (brownfieldem) území sestávající z pozemku nebo pozemků a nemovitých staveb na nich se nacházejících, pokud (i) součet zastavěné plochy území dosahuje výměry alespoň 300 m² nebo podíl zastavěné plochy území dosahuje nejméně 20 % celkové výměry území a (ii) stavby, které jsou součástí území, s výjimkou pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty, oplocení, opěrné zdi a inženýrské sítě, nejsou způsobilé sloužit svému původnímu účelu a ke dni podání žádosti nejsou využívány.“ 12. Z výše uvedeného lze tedy dovozovat, že za brownfield je možno považovat takové pozemky, které jsou zatíženy starou stavební zátěží, s výjimkou pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty, oplocení, opěrné zdi a inženýrské sítě, která nejsou již způsobilá sloužit svému původnímu účelu. Obdobný výklad zastává i soudní rozhodovací praxe. Ve vztahu k pojmu brownfield je možné odkázat též např. na definici, kterou využilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Agentura CzechInvest, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí v roce 2019 v Národní strategii regenerací brownfieldů 2019-2024, kde je brownfield vymezen takto: „je nemovitost (území, areál, pozemek, objekt), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.“ Jedná se o definici obecnou. Jednotlivé parametry brownfieldů mohou být upřesňovány pro účely mapování brownfieldů, využití v dotačních programech nebo v územních opatřeních (například minimální plocha brownfieldu, míra nevyužití, doba nevyužívání nemovitosti apod.). 13. Jak již bylo výše uvedeno, tak na pozemku parc. č. st. XA se nachází stavba truhlářské dílny. K tomu navrhovatel doplňuje, že stavba truhlářské dílny byla v roce 2003 zrekonstruována. K těmto st