1 As 387/2019 — Nejvyšší správní soud

30 A 31/2023- 44 - text  7 30 A 31/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph.D. ve věci žalobce: S. L. P.-V. zastoupen JUDr. Milanem Štembergem, advokátem se sídlem Cyrila Boudy 1444, 272 01 Kladno proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. ledna 2023, č. j. KUKHK-41022/DS/2022/Kj takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. ledna 2023, č. j. KUKHK-41022/DS/2022/Kj, a rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí ze dne 5. října 2022, č. j. OD/34012/2022, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 872,78 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Napadeným rozhodnutím zamítl žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí (dále také jen „MěÚ“), ze dne 5. 10. 2022, č. j. OD/34012/2022, jímž zastavil řízení pro zjevnou právní nepřípustnost podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen také „správní řád“), ve věci žádosti o poskytnutí informací z registru vozidel a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Žalobce nejprve zrekapituloval průběh správního řízení. Na MěÚ se obrátil se žádostí o sdělení totožnosti vlastníků a provozovatelů 20 vozidel, která v žádosti označil. Důvodem žádosti byly pohledávky společnosti PULA PARKING D.O.O. (dále také jen „Společnost“), jíž žalobce zastupuje a která je městem Pula pověřena k výběru poplatků za parkování. Dále k tomu žalobce uvedl, že uvedená vozidla byla zachycena zaparkovaná ve městě Pula bez toho, aby jejich vlastníci či provozovatelé uhradili příslušné poplatky za parkování, k tomu připojil fotografie daných vozidel. Jeho žádosti nebylo shora uvedenými rozhodnutími vyhověno. Následně se dostal k žalobním bodům. 3. Prvním žalobním bodem bylo tvrzení, že žalované rozhodnutí je postaveno na závěrech, které správní orgán prvního stupně neuvádí a ani o nich neprovedl žádnou úvahu. Předně prvoinstanční správní orgán nezaložil své rozhodnutí na ustanovení § 5 odst. 7 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o podmínkách provozu“), ale na tom, že se žalobce domáhal mezinárodní spolupráce ve věcech trestních. Správní orgán prvního stupně tudíž vůbec nezkoumal, zda má žalobce na vydání požadovaných údajů právní zájem, neboť žádost vyhodnotil jako nepřípustnou. Jestliže žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na správnost úvahy prvoinstančního správního orgánu, poukázal tak na závěry neexistující. 4. Dále žalobce poznamenal, že úvaha žalovaného týkající se právního zájmu žalobce byla uvedena pouze v následujícím rozsahu: „V daném případě bylo jako právní zájem uvedeno vymáhání pohledávky za parkování v létě roku 2021. Správní orgán shledal, že právní zájem nebyl prokázán.“ Takovou úvahu považoval žalobce za příliš stručnou, a proto je podle něj napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 5. V dalším žalobním bodě žalobce tvrdil, že správní orgán prvního stupně založil své rozhodnutí na tvrzení, že se jedná o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních. K tomuto závěru se nicméně žalovaný nevyjádřil. Podle žalobce je pak závěr o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních absurdní. Žalobce ani netvrdil, že je nadán veřejnou mocí. Prokázal toliko, že je v souladu s Chorvatskými předpisy oprávněn k výběru parkovného, a tudíž osoby, které parkovné nezaplatily, jsou jeho dlužníky. Úvaha o trestněprávním charakteru byla zcela zjevně smyšlena správním orgánem prvního stupně. 6. Zásadní ale bylo, že tvrzený důvod o zjevné právní nepřípustnosti žádosti není v napadeném rozhodnutí nikterak hodnocen. Napadené rozhodnutí se tedy s odvolacími argumenty vůbec nevypořádalo a je založeno na zcela nové úvaze, která nebyla správním orgánem prvního stupně učiněna. 7. V posledním žalobním bodě pak žalobce tvrdil, že byly splněny všechny předpoklady pro to, aby bylo jeho žádosti vyhověno, přičemž věcně jeho žádost správní orgány nepřezkoumaly. Domníval se, že podle ustanovení § 5 odst. 7 zákona o podmínkách provozu budou údaje z registru vozidel poskytnuty osobě, která prokáže právní zájem. Právní zájem žalobce spatřoval v tom, že provozovatelé označených vozidel jsou dlužníky klienta žalobce. Tuto pohledávku pak nemůže žalobce vymáhat, bez toho aniž by znal jméno a adresu jednotlivých provozovatelů. 8. K tomu žalobce prokázal plnou moc k zastupování Společnosti, oprávnění k výběru parkovného a nakonec i fotografie předmětných vozidel s uvedením místa a času, kde k parkování došlo. 9. Vzhledem k shora uvedenému považoval napadené rozhodnutí za zmatečné a nezákonné, a proto navrhnul, aby obě rozhodnutí správních orgánů byla zrušena a věc vrácena MěÚ k dalšímu řízení. III. Obsah vyjádření žalovaného k žalobě 10. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že správní orgán prvního stupně postupoval dle platných právních předpisů, neboť uvedl, že je možné do zahraničí poskytnout data pouze v souladu s právními předpisy Evropského společenství, k tomu také uvedl výčet dopravních deliktů, kterých se úprava týká. S takovým postupem se žalovaný ztotožnil. 11. Dále uvedl, že registr silničních vozidel je neveřejným registrem a zjišťovat provozovatele a vlastníka vozidel je v souvislosti s provozem vozidla umožněno pouze kompetentním subjektům, jako např. Policii ČR, obecní policii a správním orgánům. Právní zájem se podle žalovaného prokazuje zmocněním právního předpisu platného na území České republiky, nikoliv jiného členského státu Evropské unie. 12. V projednávaném případě podle žalovaného nebyla doložena existence právního zájmu žadatele v souladu se zákonem. Existence civilní pohledávky není důvodem poskytnutí požadovaných údajů. 13. Podle žalovaného upravuje poskytování údajů z registru vozidel zákon o podmínkách provozu. Pojem „právní zájem“ není ale v žádném právním předpise jednoznačně definován, lze jej vyložit jako oprávněný zájem žadatele zjistit z různých důvodů potřebné údaje k věci či osobě, k níž má nějaký vztah. Konečné posouzení toho, zda žadatel osvědčil právní zájem či nikoliv, záleží vždy na posouzení konkrétního správního orgánu. V tomto případě žalovaný shledal, že právní zájem nebyl prokázán. 14. Nakonec uvedl, že má za to, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti a napadené rozhodnutí považoval za věcně správné a odpovídající zjištěným skutečnostem. S ohledem na to navrhnul, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. IV. Jednání 15. Předně krajský soud uvádí, že žalovaný se z jednání konaného dne 13. 6. 2023 omluvil přípisem ze dne 9. 6. 2023. 16. Při jednání zástupce žalobce uvedl, že postup žalovaného je věcně zcela nepřípustný. Dále uvedl, že nemá jinou možnost jak hájit svoje legitimní právní zájmy než získat údaje z registru vozidel. Domníval se, že tuto možnost mu žalovaný odpírá v rozporu s právem. 17. Závěrem dodal, že žaloba byla podána důvodně z toho důvodu, že pohledávka byla dostatečným způsobem prokázána. Pokud by existoval spor o existenci pohledávky, ten by náležel do civilního řízení. Indicie o tom, že pohledávky existují a jsou důvodné, jsou podle něj natolik silné, že není důvod údaje z registru vozidel neposkytnout, zejména když nejde o údaje bezprostředně ohrožující osoby, kterých se týkají. V. Skutkové a právní závěry krajského soudu 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). O věci usoudil následovně. 19. Nejprve ze správního spisu ověřil následující skutečnosti. Žalobce podal žádost o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel ze dne 23. 9. 2022 k MěÚ. Dožadoval se sdělení jmen, příjmení, data narození a trvalého pobytu vlastníků či provozovatelů vozidel, k nimž v žádosti uvedl 20 registračních značek. Dále přiložil disk, na němž byla předmětná vozidla zdokumentována, jak parkují ve městě Pula. K žádosti také dodal, že jeho právní zájem spočívá ve vymáhání pohledávky z nezaplaceného parkovného. 20. Dne 5. 10. 2022 vydal MěÚ usnesení, jímž řízení zastavil pro zjevnou právní nepřípustnost dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu s odůvodněním, že podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. 6. 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413/EU ze dne 11. 3. 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, je možné do zahraničí posky