1 As 114/2012 — Nejvyšší správní soud

31 A 17/2023- 49 - text  12 31 A 17/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobců: a) V. T. H. b) V. J. oba zastoupeni Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha za účasti 1) V. T. T. H. 2) V. T. Y. N. obě zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. dubna 2023, č. j. MV-50210-4/SO-2023, takto: I. Žaloba žalobce a) se zamítá. II. Žaloba žalobkyně b) se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyni b) se vrací z účtu krajského soudu zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a) a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra ze dne 17. 1. 2023, č. j. OAM-12231-50/PP-2020. Uvedeným usnesením bylo podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zastaveno řízení o žádosti žalobce a) o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území České republiky, neboť se bez vážného důvodu nedostavil k výslechu. II. Obsah žaloby 2. Dle žaloby měl žalobce a) vážný důvod se k výslechu nedostavit, a to ten, že se mu nepodařilo obstarat tlumočníka do jazyka vietnamského, k čemuž byl povinen. Žalobce a) sám český jazyk dostatečně neovládá. Pokud by se k výslechu dostavil bez tlumočníka, neměl by možnost se správním orgánem prvního stupně komunikovat. Na straně žalobce a) tedy při nedostavení se k výslechu existoval vážný důvod ve smyslu § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců. O tom byl správní orgán prvního stupně vyrozuměn omluvou ze dne 4. 1. 2023. Správní orgán prvního stupně své usnesení odůvodnil tak, že „účastník řízení se sice z konání výslechu omluvil, ale neuvedl žádný vážný důvod, pro který by se nemohl dostavit k výslechu. (…) „vážným důvodem“, pro který lze účastníka řízení z prováděného výslechu omluvit, musí být důvod objektivní, tedy svým způsobem na vůli účastníka řízení nezávislý, které brání předvolané osobě dostavit se na místo. (…) V případě účastníka řízení je pak dle jeho vlastního vyjádření jediným důvodem, pro který se nedostavil k výslechu, skutečnost, že se mu nepodařilo na stanovený termín zajistit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a soudních překladatelů.(…) účastník řízení měl více než 1 měsíc na to, aby si tlumočníka zajistil – měl tedy možnost zajistit si jej s dostatečným předstihem. Vzhledem k vysokému počtu registrovaných tlumočníků pak nelze mít za to, že opatřit si tlumočníka k úkonu, o němž byl zpraven více než s měsíčním předstihem, je natolik obtížný úkol, jehož nesplnění lze následně považovat za vážný objektivní důvod, pro který lze omluvit nedostavení se k výslechu.“ Na to žalobce a) namítl, že se mu tlumočníka nepodařilo zajistit z objektivních důvodů. S dostatečným předstihem si zajistil pomoc tlumočníka T. S., ale dne 4. 1. 2023 zjistil, že tento tlumočník je vůči němu vyloučen ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost uvedenému tlumočníkovi sdělil a snažil se téhož dne, tedy jeden den před konáním výslechu, zajistit pomoc jiného tlumočníka, což se mu z důvodu časové tísně nepodařilo. Proto požádal právního zástupce, aby ho z výslechu omluvil a požádal o stanovení nového termínu výslechu. V odvolání pak navrhl, aby žalovaná provedla výslech tlumočníka T. S. za účelem ověření jeho vyloučení z tlumočení a za účelem ověření, že žalobce a) měl až do 4. 1. 2023 tlumočení zajištěno. Žalovaná však v napadeném rozhodnutí konstatovala, že uváděné skutečnosti doloženy nebyly, proto k této námitce nepřihlédla. K tomu žalobce a) poukázal na skutečnost, že k prokázání vyloučení tlumočníka a k prokázání, že jeho služby měl zajištěny až do 4. 1. 2023, navrhoval výslech tohoto tlumočníka. Žalovaná však důkaz výslechem tlumočníka neprovedla a nijak se k tomuto důkaznímu návrhu nevyjádřila. Proto je dle žalobce napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Provést výslech tlumočníka žalobce navrhl i v řízení před soudem. 3. Oba žalobci rovněž uvedli, že napadené rozhodnutí má zjevně nepřiměřený dopad do jejich soukromého a rodinného života. Aby totiž žalobce měl možnost opětovně požádat o povolení k přechodnému pobytu, musel by nejprve z území České republiky vycestovat a následně přicestovat zpět na základě krátkodobého víza. To mu ale nemusí být uděleno, jelikož v době svého pobytu v zahraničí již nebude ve vztahu k žalobkyni b) splňovat podmínku skutečné péče o dítě žijící v České republice. 4. Žalobci dále namítli, že zastavení řízení podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců je v rozporu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 (dále jen „Směrnice“). Negativní rozhodnutí o žádosti pouze z důvodu nedostavení se k výslechu neodpovídá žádnému z ustanovení Směrnice, na základě kterého je možno právo pobytu rodinných příslušníků občanů EU omezit. 5. Žalobkyně b) a osoby zúčastněné na řízení se prostřednictvím doplnění odvolání, které proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce a) domáhaly postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu, neboť jsou jeho manželkou a dcerami, žijí s ním ve společné domácnosti, žalobce a) o ně pečuje a vyživuje je. Neudělení povolení k pobytu žalobci a) pro ně představuje nepřiměřený zásah do jejich rodinného a soukromého života, protože tím dojde k rozdělení fungující rodiny. V odvolání uvedly, že správní orgán prvního stupně s nimi nejednal jako s účastníky řízení a neumožnil jim uplatňovat jejich procesní práva. Svého postavení se domáhaly na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 1. 2022, č. j. 30 A 88/2020-56. Žalovaná měla dle nich postupovat podle § 28 správního řádu a vydat usnesení o tom, zda žalobkyně b) a osoby zúčastněné na řízení jsou účastníky správního řízení, či nikoli. Pokud by takové usnesení bylo negativní, měly by proti němu právo na odvolání. Žalovaná přitom jejich účastenství vypořádala jen v odůvodnění rozhodnutí, které se týkalo jen žalobce a) které jim ani nedoručila. 6. Žalobci navrhli, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalované povinnost nahradit jim náklady řízení. III. Vyjádření žalované k podané žalobě 7. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná setrvala na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že správní orgán prvního stupně opakovaně předvolal žalobce a) k výslechu a jeho manželku [v řízení před soudem vystupující jako osoba zúčastněná na řízení č. 1, dále také jen „manželka žalobce a)“] předvolal k podání svědecké výpovědi. Oba se dne 5. 1. 2023 ke správnímu orgánu prvního stupně nedostavili. Žalovaná konstatovala, že jejich zástupce zaslal správnímu orgánu prvního stupně dne 4. 1. 2023, tedy jeden den před konáním výslechu, omluvu, kterou odůvodnil tím, že se žalobci a) nepodařilo zajistit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a soudních překladatelů. Tuto omluvu správní orgán prvního stupně neuznal a žalovaná se s tímto závěrem ztotožnila. Uvedla, že žalobce a) byl v předvolání mj. poučen, že výslech bude veden v českém jazyce a pokud žalobce neovládá jazyk, jímž se jednání vede, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a soudních překladatelů, kterého si však obstará sám na své náklady. Předvolání bylo žalobci a) doručeno dne 25. 11. 2022 a jeho zástupci dne 24. 11. 2022, tedy s dostatečným předstihem k zajištění tlumočníka. Žalovaná konstatovala, že žalobce a) se k výslechu nedostavil, a nese tak důsledky neposkytování součinnosti správnímu orgánu při projednávání jeho žádosti, která je nezbytná ke zjištění skutečného stavu věci. Nedoložil ani vážné důvody, které mu bránily se k výslechu dostavit. K námitce, že si zajistil tlumočníka a dne 4. 1. 2023 zjistil, že tento tlumočník je vůči němu vyloučen, žalovaná uvedla, že uvedená skutečnost nebyla nijak doložena, a tudíž k této námitce nemohlo být přihlédnuto. 8. Dle žalované bylo řízení ve věci žádosti žalobce a) o povolení k přechodnému pobytu zastaveno z důvodu, že se nedostavil k výslechu, tak jak ukládá zákon o pobytu cizinců. Poukaz na Směrnici je v tomto případě nedůvodný, jelikož se jednalo o řízení vedené ve věci rodinného příslušníka občana České repu