6 Ads 33/2013 — Nejvyšší správní soud

52 Ad 2/2023- 35 - text  9 52 Ad 2/2023 [OBRÁZEK][OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Dvořáka a soudců Ondřeje Bartoše a Jaroslava Vávry ve věci žalobce: Bc. J. K. zastoupený advokátem JUDr. Martinem Karešem sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Generální ředitel Vězeňské služby České republiky sídlem Soudní 1672/1a, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2023, č. j. VS-214061-10/ČJ-2022-80000L-51ODV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V souzené věci jde o to, zda žalobce jako bývalý příslušník bezpečnostního sboru, kterému bylo poskytnuto služební volno při studiu při výkonu služby, splnil povinnost setrvat po stanovenou dobu po ukončení studia ve služebním poměru. K posouzení především je, zda žalobce mohl po dobu studia služební volno čerpat. I. Napadené rozhodnutí 2. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele Věznice Pardubice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 10. 2022, č. j. VS-81013-75/ČJ-2016-802120-SP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 3. Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci uloženo, aby do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uhradil bezpečnostnímu sboru poměrně snížené náklady spojené s poskytnutím studijního volna při studiu ve výši 34 721 Kč, neboť v rozsahu 222 dnů nedodržel svou povinnost setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání studia ve smyslu § 74 odst. 1 věta druhá zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o služebním poměru“). II. Podstata věci 4. Žalobce požádal dne 25. 11. 2019 o poskytnutí služebního volna při studiu, neboť byl dne 1. 9. 2017 zapsán ke studiu bakalářského programu kombinované formy studia oboru Výchovná práce ve speciálních zařízeních. Dne 12. 12. 2019 bylo žalobci výrokem rozhodnutí správního orgánu I. stupně uděleno služební volno při studiu v rozsahu stanoveném v § 73 odst. 2 písm. b) zákona o služebním poměru; v odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo uvedeno, že žalobce požádal o udělení služebního volna do září 2020. Žalobce čerpal studijní volno v některých dnech měsíců ledna až dubna 2020, studium ukončil ke dni 25. 8. 2021 vykonáním státní závěrečné zkoušky. Ze služebního poměru byl propuštěn na základě své žádosti ke dni 30. 9. 2022. 5. Dne 15. 9. 2022 správní orgán I. stupně zahájil řízení o náhradě nákladů spojených s poskytnutím služebního volna při studiu. V průběhu řízení se žalobce vyjádřil tak, že poslední služební volno čerpal v dubnu 2020, zbývající studijní povinnosti v době následující se rozhodl splnit ve svém volném čase. Svou žádost o poskytnutí volna ústně konkretizoval tak, že o něj žádá pouze do září 2020, čímž určil předmět řízení. To vyplývá z odůvodnění rozhodnutí o poskytnutí služebního volna a z e-mailové korespondence s vedoucí personálního oddělení Věznice Pardubice ze dne 22. 9. 2020, kde tato osoba žalobci sděluje, že je třeba, aby si sepsal žádost o prodloužení služebního volna při studiu. Doba, po kterou byl povinen setrvat ve služebním poměru, představuje dle žalobce jen tu dobu, po kterou čerpal studijní volno, což vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2011, č. j. 11 Ca 327/2009-28. 6. Správní orgán I. stupně v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvedl, že doba trvání studia od rozhodnutí o poskytnutí služebního volna do vykonání státní závěrečné zkoušky činila 623 dnů. Žalobce byl povinen setrvat ve služebním poměru do 10. 5. 2023. Z výroku rozhodnutí o poskytnutí služebního volna vyplývá, že mu bylo poskytnuto bez jakéhokoli omezení. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a taktéž ve vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí žalovaného argumentoval žalobce obdobně jako ve vyjádření shora. 7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalovaný ztotožnil se závěry správního orgánu I. stupně. Podotkl, že příslušníkovi lze udělit volno na dobu trvání studia, nikoli na jinou dobu, což vyplývá z § 73 odst. 1 zákona o služebním poměru. Příslušník je tedy zákonem omezen v tom, oč může požádat. Odkaz na rozsudek Městského soudu v Praze je nepřípadný, protože služební funkcionář v žalobcem odkazované věci požadoval od příslušnice úhradu nákladů za nesplnění závazku i za dobu, kdy jí ještě nebylo služební volno při studiu uděleno. III. Obsah žaloby 8. Žalobce v žalobě navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zopakoval argumentaci, kterou uvedl ve vyjádřeních v průběhu správního řízení a v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. 9. Podotkl, že v dané věci není sporu o tom, že žádal o poskytnutí volna při studiu do září 2020, neboť to vyplývá z rozhodnutí o poskytnutí služebního volna a také z korespondence s vedoucí personálního oddělení Věznice Pardubice. Sporné není ani to, že po září 2020 již studijní volno nečerpal. Studijní povinnosti v období od října 2020 do ukončení studia splnil v době řádné dovolené. Ředitel věznice byl jeho žádostí vázán. Z rozsudku Městského soudu v Praze (cit. shora) vyplývá, že služební volno může být poskytnuto i na kratší dobu. IV. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Dále odkázal na odbornou komentářovou literaturu, ze které má vyplývat, že rozhodnutí o udělení služebního volna při studiu se stanoví na dobu trvání studia. 11. Žalovaný také poukázal na to, že smyslem § 73 zákona o služebním poměru je umožnit příslušníkovi zvýšení kvalifikace s tím, že příslušník za tuto úlevu u bezpečnostního sboru po nějakou dobu zůstane a bude tak pro zaměstnavatele v tomto směru vykonávat kvalifikovanější práci. Pokud by si příslušník mohl sám vymezit dobu, po kterou chce dostávat služební volno, mohli by ad absurdum příslušníci žádat o udělení služebního volna např. jen na jeden semestr bez úmyslu studium dokončit a dosáhnout tak potřebné kvalifikace pro výkon služby. 12. Konečně pak žalovaný uvedl, že i čerpáním dovolené za účelem studia je bezpečnostní sbor omezován. Studijní volno tedy bylo fakticky poskytnuto i po září 2020. Žalobce měl po září 2020 možnost čerpat také služební volno a tyto nároky vzájemně kombinovat. V. Replika žalobce 13. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného podotkl, že rozhodnutí o poskytnutí služebního volna neuvádí, že se volno poskytuje na dobu trvání studia. Nevyplývá to ani z § 73 odst. 2 písm. b) zákona o služebním poměru, na rozdíl od § 73 odst. 1 zákona o služebním poměru, který se však týká jen denního studia a nikoli kombinovaného studia jako v posuzovaném případě. 14. Poukázal také na to, že odborná komentářová literatura, na kterou odkázal žalovaný, byla vydána v roce 2007. Nezohledňuje tedy závěry rozsudku Městského soudu v Praze (cit. shora). Z této komentářové literatury nicméně vyplývá, že se často lze setkat s praxí některých služebních funkcionářů, kteří vydávají rozhodnutí o poskytování studijních úlev na dobu kratší než je doba studia. VI. Posouzení věci soudem 15. Soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen „s.ř.s.“) ve spojení s ust. § 196 odst. 1 zákona o služebním poměru, přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 16. Žaloba není důvodná. 17. Podle § 73 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušníkovi lze na jeho žádost udělit služební volno při denním studiu na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které je nezbytné pro výkon služby, a to na dobu trvání studia. 18. Podle § 73 odst. 2 písm. b) zákona o služebním poměru příslušníkovi lze na jeho žádost udělit služební volno při studiu při výkonu služby na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které je nezbytné pro výkon služby, takto: na vysoké škole v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu anebo programu celoživotního vzdělávání v rozsahu 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních a konzultacích, 2. 14 dnů v každém akademickém roce, 3. 2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, 4. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu, 5. celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu nebo celkem 40 dnů, jestliže navazoval magisterský studijní program na bakalářský studijní program, a 6. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní doktorské zkoušky. 19. Podle § 74 odst. 1 věta druhá zákona o služebním poměru příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno podle § 73 odst. 2, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odp