6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

31 A 8/2025- 66 - text 8 31 A 8/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: O. J. zastoupen Mgr. Milanem Dančikem, advokátem se sídlem U Háje 1759/28, 147 00 Praha proti žalovanému: Městský úřad Světlá nad Sázavou náměstí Trčků z Lípy 18, 582 91 Světlá nad Sázavou zastoupen JUDr. Ondřejem Málkem, advokátem se sídlem Horní 6, Havlíčkův Brod o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím v neprovedení zápisu v evidenci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) takto: I. Neprovedení změny zápisu údaje o způsobu využití stavebního objektu č. p. X, který je součástí pozemku parc. č. st. X v katastrálním území X, na způsob využití „bytový dům“ v evidenci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) bylo nezákonným zásahem žalovaného. II. Žalovanému se přikazuje zapsat v evidenci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) u stavebního objektu č. p. X, který je součástí pozemku parc. č. st. X v katastrálním území X, údaj o způsobu využití „bytový dům“. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se zápůrčí zásahovou žalobou podle § 82 a násl. soudního řádu správního (s. ř. s.) domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Ten měl spočívat v nezákonném neprovedení zápisu údaje o způsobu využití stavebního objektu č. p. X, který je součástí pozemku parc. č. st. X v katastrálním území X, na způsob využití „bytový dům“ v evidenci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Žalobce tvrdil, že nezákonný zásah trvá, a domáhal se proto, aby soud žalovanému přikázal, aby zápis údaje o způsobu využití v RÚIAN provedl. II. Žalobní argumentace 2. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. st. X, jehož součástí je stavba č. p. X, v katastrálním území X. Žalovaný jako věcně a místně příslušný stavební úřad, který podle § 32a odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, vykonává působnost příslušného stavebního úřadu ve věcech staveb bytových domů. Právní předchůdce žalobce, České dráhy, a. s., nechaly k domu č. p. X vypracovat dokumentaci skutečného provedení stavby (pasport), kde je dům označen jako „obytná budova“. Při následných převodech vlastnického práva byl dům v dokumentaci označován vždy jako „stavba obytná“, „bytový dům“, případně jinými ekvivalenty nasvědčujícími účelu, pro který dům byl a je využíván. Ani žalobce neměl při nabytí vlastnického práva k domu pochybnosti o skutečném způsobu využití domu. Drážní úřad, resp. Dopravní a energetický stavební úřad výslovně uvedly, že stavba již nespadá do jejich kompetence z titulu toho, že by se jednalo o drážní budovu. Dům byl v RÚIAN i katastru nemovitostí evidován se způsobem využití stavby „bytový dům“. Následně byl žalobce příslušným katastrálním úřadem vyrozuměn o tom, že stavba je na základě převzetí způsobu využití o budově z Informačního systému územní identifikace (ISÚI) nadále evidována se způsobem využití „doprava“. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že změnu musel provést žalovaný. Žalobce se návrhy ze dne 4. 10. 2024 a 17. 12. 2024 u žalovaného domáhal toho, aby dům byl v RÚIAN evidován se způsobem využití „bytový dům“, přičemž k tomu doložil relevantní listiny. Žalovaný však žádosti žalobce nevyhověl. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že se žádného nezákonného zásahu nedopustil. Není pravdivé tvrzení, že by žalovaný v RÚIAN provedl změnu evidovaného způsobu využití z „bytového domu“ na „dopravu“. Změna nastala v RÚIAN automaticky ke dni 29. 12. 2023. Před tímto datem byla stavba evidována se způsobem využití „bytový dům“. Pokud jde o žádost žalobce o změnu způsobu využití, pak je nutné, aby byly zadány i další požadované údaje, které vyplývají zejména z § 29 zákona o základních registrech. O ty by bylo nutné petit žaloby doplnit a měly by být v soudním řízení prokázány. Žalobce by měl dále doložit soulad s územně plánovací dokumentací pro danou změnu. Žalovaný v této souvislosti připomněl, že podle Územního plánu sídelního útvaru Ledeč nad Sázavou, který nabyl účinnosti 29. 1. 1997, není způsob využití domu č. p. X „bytový dům“ v dané ploše přípustný. Jedná se o objekt v areálu železniční dráhy. Ke změně v užívání by bylo třeba také prokázat splnění hygienických limitů hluku a vibrací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. IV. Jednání 4. Krajský soud věc projednal dne 23. 4. 2025 za účasti zástupce žalobce a zástupce žalovaného. Strany odkázaly na svá předchozí písemná podání, rekapitulovaly jejich podstatné body a setrvaly na své argumentaci a procesních stanoviscích. 5. K dotazu soudu zástupce žalobce upřesnil, že žalovaným zásahem je neprovedení změny stávajícího evidovaného způsobu využití „doprava“ na požadovaný způsob využití „bytový dům“. 6. Soud provedl důkazy sdělením podstatného obsahu pasportu domu č. p. X (č. l. 15), ověření pasportu stavby a potvrzení Drážního úřadu existence stavby obytné budovy (č. l. 6 p. v.), doplnění Drážního úřadu o způsobu využití budovy (č. l. 6), sdělení Dopravního a energetického stavebního úřadu, odboru staveb drah (č. l. 8). 7. K ověření pasportu zástupkyně žalovaného uvedla, že Drážní úřad vůbec neměl tento pasport ověřit, když zjištěný způsob využití byl v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. Zástupkyně žalovaného dále uvedla, že pasport stavby žalovanému nebyl v předchozím řízení předložen. Zástupce žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2022, č. j. 9 As 72/2021-31. 8. Soud dále provedl důkaz žádostí žalobce ze dne 4. 10. 2024 (č. l. 4) vč. doručenky (č. l. 5) a žádostí žalobce ze dne 17. 12. 2024 (č. l. 37). Zástupkyně žalovaného zopakovala, že je přesvědčena, že žalovanému nebyl předložen pasport stavby. Zástupce žalobce uvedl, že je přesvědčen o tom, že pasport žalovanému předložen byl, když je výslovně uveden jako příloha obou uvedených žádostí. Zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný nemá zájem neprovést žalobcem požadovanou změnu, potřebuje však mít prokázány všechny údaje potřebné k zápisu (technickoekonomické atributy) a soulad s územním plánem. 9. Závěrem strany setrvaly na dříve vznesených návrzích. Zástupce žalobce se pro případ, že by soud žalobě vyhověl, vzdal práva na náhradu nákladů řízení. Zástupkyně žalovaného uvedla, že v případě, že by žalovanému byla uložena povinnost provést navrhovanou změnu v RÚIAN, s tím v zásadě souhlasí, nesouhlasí však s tím, aby mu byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení. V. Posouzení věci krajským soudem 10. Žaloba je přípustná. 11. Podle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Jak již dříve dovodila judikatura, zákon o základních registrech neobsahuje žádné opravné prostředky podle § 85 s. ř. s., kterými by bylo možné se domoci nápravy v rámci veřejné správy (rozsudek NSS ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 As 351/2018 - 22, odst. 27, rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2022, č. j. 9 As 72/2021-31, odst. 25). Žalobce tedy neměl v daném případě k dispozici jiný právní prostředek ochrany. Důvod nepřípustnosti podle § 85 s. ř. s. tak není dán. 12. Krajský soud se dále zabýval tím, zda žaloba byla podána včas. Podle § 84 odst. 1 a 2 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu (subjektivní lhůta); nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo (objektivní lhůta), přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout. V rozsudku ze dne 14. 12. 2020, č. j. 5 Afs 56/202039, Nejvyšší správní soud judikoval, že pro včasnost zásahové žaloby musí být splněny obě lhůty, subjektivní i objektivní. Lhůta pro podání žaloby se odvíjí od povahy zásahu – je tedy třeba určit, zda se jedná o zásah trvající, jednorázový, popř. jednorázový s trvajícími důsledky. Jeli zásah jednorázový, počne objektivní lhůta pro podání žaloby běžet právě tímto zásahem – konkrétně stanoveným okamžikem, kdy k zásahu došlo. Subjektivní lhůta se odvíjí od okamžiku, kdy se do sféry jednotlivce dostaly potřebné informace. Jeli však zásah trvající, nemůže lhůta k jejímu podání uplynout; v takovém případě totiž zásah nebyl ukončen, dochází k němu každý den znovu. Rovněž lhůta k podání žaloby začíná běžet každý den znovu, neboť o neukončeném trvajícím zásahu se jednotlivec „dozvídá“ každým dalším dnem. K tomu viz také nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, N 94/89 SbNU 387 – věc EUROVIA. V daném případě krajský soud dospěl k závěru, že se jedná o zásah trvající, který nebyl ukončen. Lhůta k podání zásahové žaloby tak počínala běžet každý den znovu. Žaloba byla tedy podána včas. 13. Za splněných podmínek řízení kr