51 Ad 4/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

51 Ad 4/2024- 91 - text  9 51 Ad 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci žalobce: L. V. zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Těšitelem sídlem třída Edvarda Beneše 1527/76, 500 12 Hradec Králové proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2024, č. j. XXXX, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce směřující proti rozhodnutí ze dne 11. 3. 2024, kterým žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 2. Žalovaná tak rozhodla na podkladě posudků Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“), podle nichž žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle těchto posudků zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), tj. bolestivé onemocnění páteře s lehkým funkčním postižením. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce předně namítl, že po podání blanketního „odvolání“ proti prvostupňovému rozhodnutí nebyl vyzván k jeho doplnění. Správní orgán tak porušil povinnost stanovenou v § 37 odst. 3 ve spojení s § 93 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tímto procesním pochybením správní orgán žalobci znemožnil využití opravného prostředku a doplnění důkazů. 4. Dále nesouhlasí se závěry posudkových lékařů, kteří si nemohli učinit odpovídající představy o žalobcově zdravotním postižení, neboť jej posuzovali pouze na základě doložené dokumentace. Jejich závěry jsou také v rozporu s dodanými zprávami ošetřujících lékařů. Podle žalobce posudková lékařka nehodnotila jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Ty jsou těžce omezeny a žalobce není schopen vykonávat soustavnou pracovní činnost. Stav žalobce je nevratný a bude už jen horší s trvalým funkčním deficitem a nutností doživotního přísného vertebrogenního režimu. Dochází u něj k deformaci páteře, brnění až necitlivosti rukou, ztrátám vědomí, omezení pohyblivosti i rychlosti reakcí. Hlavně pak zažívá každodenní nepřetržité bolesti i v klidovém stavu a propagace do hýždí a nohou, přičemž standardní otupující léky již ztratily svou účinnost a na jiné nemá finanční prostředky. Trpí při jízdě osobním vozidlem i MHD, musí si dávat přestávky při chůzi a polohovat se do dřepu či stabilizované polohy. Žalobce nesouhlasí s tím, že jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %, neboť jako dospělý muž nemůže zvednout břemeno těžší než 10 kg a zároveň nemůže pracovat ve vynucených pozicích. Vyhrál již mnoho konkurzů, ale nikdy neprošel vstupní prohlídkou, protože by činnost fyzicky nezvládl. 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě k žalobě uvedla, že u žalobce nebyly doloženy žádné okolnosti nutné pro kvalifikaci jeho dominantního postižení ve středně těžké či dokonce těžké formě. Ani tvrzení žalobce, že mu žalovaná znemožnila využití opravného prostředku, neodpovídá skutečnosti. Po dokončení posudku ze dne 3. 6. 2024 žalobce doložil další lékařské zprávy, které zohlednil doplňující posudek ze dne 27. 6. 2024. Není tedy zřejmé, jaké důkazy nemohl žalobce doložit. III. Ústní jednání 6. Během jednání konaného dne 4. 4. 2025 soud provedl důkaz posudkem zpracovaným posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) v Hradci Králové dne 15. 1. 2025. Posudková komise potvrdila závěry posudkových lékařů ze správního řízení. Dále soud vyhověl návrhům žalobce a provedl důkaz lékařskou zprávou prof. MUDr. M. V., Ph.D. ze dne 4. 2. 2025 a účastnickým výslechem žalobce. Naopak neprovedl důkazy vztahující se k námitce, že žalobce podal blanketní „odvolání“, ale nebyl vyzván k jeho doplnění (tj. doručenkou, výpisem z datové schránky a nahrávkou úřední osoby M. Š.). Skutečnost, že žalovaná nevyzvala žalobce k doplnění jeho „odvolání“ podaného proti prvostupňovému rozhodnutí, totiž plyne i ze správního spisu. Soud neprovedl důkaz ani dokumentací z předchozích řízení, na kterou žalobce v žalobě odkazoval, neboť obsahem správního spisu není třeba provádět důkaz ve správním soudnictví. 7. Žalobce během jednání v podstatě zopakoval výhrady k závěrům žalované a vztáhl je také k posudku ze dne 15. 1. 2025. Nesouhlasil zejména se závěrem, že by při zdravotních potížích, kterými trpí, mohl vykonávat profesi, k níž posudková komise jeho zdravotní stav posuzovala (tj. profesi manažera). Žalobce zdůraznil, že kvůli bolestem zad musí trvale užívat prášky proti bolesti a nemůže pracovat ve vynucených pozicích, za těchto okolností je vyloučené pracovat jako manažer. Zároveň však nemůže vykonávat fyzicky náročnější práce, a tak u něj nepřichází v úvahu ani manuální profese. 8. Soud odročil jednání za účelem zadání srovnávacího posudku o zdravotním stavu žalobce. 9. Během jednání konaného dne 4. 7. 2025 soud provedl důkaz posudkem zpracovaným posudkovou komisí MPSV v Praze dne 26. 5. 2025. Také tato posudková komise označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce vertebrogenní algický syndrom s lehkým funkčním postižením. Dále soud provedl důkaz žalobcem předloženou lékařskou zprávou prof. V. ze dne 25. 6. 2025 a žádankou na vyšetření (magnetickou rezonanci). 10. Žalobce se z tohoto jednání omluvil. Podle jeho zástupce z předložených dokumentů plyne, že zdravotní stav žalobce je vážnější, než uvádí posudkoví lékaři žalované a posudkové komise (přičemž musel být vážnější i v době vydání napadeného rozhodnutí). K dotazu soudu upřesnil, že u žalobce dochází k postupnému zhoršení stavu po operaci páteře, kterou žalobce absolvoval v minulosti. Již po operaci bylo vychýlení v ploténkách o cca 6 mm, což způsobuje značné bolesti a utlačuje míchu. Současný stav tohoto „vybočení“ je již 13 mm, což u žalobce vede k ještě intenzivnějším problémům. Žalobce je přesvědčen, že progrese těchto problémů musela být postupná a v době rozhodování žalované nebyla dostatečně reflektována. Dále zástupce žalobce předložil soudu písemné vyjádření žalobce ze dne 1. 7. 2025. Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz spočívající v ustanovení „nezávislého znalce“ z oboru neurologie (k tomu viz níže). IV. Posouzení věci krajským soudem 11. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Rozsah jeho přezkumu byl vymezen uplatněnými žalobními body (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Žalobu shledal nedůvodnou. 12. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. V odst. 2 téhož ustanovení se pak uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. V odst. 3 stejného ustanovení je uvedeno, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 15. Odst. 4 tohoto ustanovení pak upravuje určování poklesu pracovní schopnosti, při němž se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. 16. Další odstavce tohoto ustanovení pak upravují to, že za zdravotní