3 As 241/2014 — Nejvyšší správní soud

28 A 10/2025- 56 - text  10 28 A 10/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: A. J. zast. Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou se sídlem Aloise Jiráska 1367/1, 415 01 Teplice proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 02 Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2025, čj. KUKHK-DS-2025-28240-3, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2025, čj. KUKHK-DS-2025-28240-3, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 21.404 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobce do rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové (dále také jen „správní orgán I. stupně“ nebo také „MMHK“) ze dne 26. 6. 2025, čj. MMHK/339884/2025/OP/Bek, sp. zn. SZ MMHK/192874/2025/OP/Bek. Uvedeným prvoinstančním správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), v souvislosti s porušením ustanovení § 4 písm. c) téhož zákona. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 3.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši 2.500 Kč. II. Shrnutí žalobních bodů 2. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Označil jej za nezákonné proto, že odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal včasně. 3. Dle žalobce je nesporné, že odvolání bylo podáno dne 30. 7. 2025. Žalovaný vychází z toho, že rozhodnutí MMHK bylo žalobci doručeno dne 14. 7. 2025 tzv. fikcí doručení, tj. uplynutím zákonné úložní doby. Žalobce však činí toto datum doručení rozhodnutí sporným, a to z následujících důvodů. 4. Prvním důvodem je, že za žalobce jednala (zejména z důvodu jazykové bariéry) zmocněnkyně J. M., bytem xx. Ta podala jménem žalobce ze své datové schránky odpor proti příkazu, přičemž žalobce ihned po podání odporu zaslal správnímu orgánu plnou moc. Vzhledem k tomu, že žalobce byl zastoupen, měl MMHK doručovat své rozhodnutí do datové schránky zástupce, a teprve ode dne doručení zástupci se mohla odvíjet lhůta pro podání odvolání (§ 37 odst. 2 správního řádu). Zástupci žalobce však rozhodnutí doručeno nebylo. 5. Žalobce v této souvislosti připustil, že plnou moc neprozíravě zaslal MMHK obyčejným dopisem, a tedy nemá, jak její zaslání prokázat. Doručení plné moci MMHK je však dle jeho názoru zřejmé z okolností, že MMHK podaný odpor uznal a v řízení pokračoval. Z toho žalobce dovodil, že plná moc se dostala do jeho dispozice. I v případě, že by však plná moc MMHK vůbec nedošla, stíhala by MMHK povinnost vyzvat jej k odstranění vady podání (§ 37 odst. 3 správního řádu) a vyjasnění zastoupení, neboť se jednalo o zásadní otázku, která rozhodovala o tom, zda má být odpor akceptován a komu má být v řízení doručováno. Rozhodnutí MMHK zástupci doručeno nebylo, dle žalobce proto lhůta pro podání odvolání vůbec nepočala plynout. Má zato, že doručení rozhodnutí jemu samotnému je právně nevýznamné, protože od doručení zastoupenému nelze odvíjet běh lhůt. 6. Dle žalobce mu nebylo rozhodnutí MMHK ani doručeno dne 14. 7. 2025 (fikcí), protože nebyly splněny podmínky pro uplatnění fikce doručení. Rozhodnutí mu tak bylo doručeno až dne 16. 7. 2025, kdy bylo vloženo do jeho domovní schránky a on se s ním seznámil. Uvedl, že rozhodnutí MMHK bylo doručováno zásilkou č. RR6929166252F, přičemž k účinku doručení fikcí nemohlo dojít, protože mu sice byla do poštovní schránky vložena výzva k vyzvednutí zásilky, avšak nebylo k ní připojeno poučení o právních důsledcích uložení zásilky, ve kterém by byl též označen odesílající správní orgán. 7. Žalobce s poukazem na § 23 odst. 4 a 5 správního řádu uvedl, že do schránky mu nebylo vhozeno poučení, a nebyl proto poučen o právních důsledcích uložení zásilky. Při doručování tak bylo postupováno v rozporu s právním předpisem a nemohlo dojít k účinku doručení fikcí. 8. Vložení řádného poučení do schránky adresáta je přitom podmínkou k tomu, aby došlo k fikci doručení. K tomu žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2024, čj. 1 As 191/2023-26, s tím, že právě uvedená podmínka nebyla splněna. Nedošlo tedy k účinku doručení fikcí při doručování rozhodnutí MMHK. Žalobce uvedl, že proto správně odvinul lhůtu pro podání odvolání ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí MMHK vhozeno do schránky, k čemuž došlo dne 16. 7. 2025. Dodal, že nesplnění podmínky, spočívající ve vložení poučení, dokazuje výzvou k vyzvednutí zásilky, na jejíž rubové straně není zaškrtnuto, že by poučení do schránky vloženo bylo. 9. Závěrem žalobce zrekapituloval, že rozhodnutí, kterým bylo jeho odvolání zamítnuto jako opožděné, je nezákonné, protože nebylo doručeno jeho zmocněnci a ani jemu samotnému nebylo doručeno v den, který žalovaný identifikoval jako den doručení rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval průběh správního řízení a v reakci na žalobní námitky uvedl, že proti příkazu ze dne 25. 4. 2025 byl správnímu orgánu I. stupně dne 20. 5. 2025 doručen odpor z datové schránky J. M. Podání obsahovalo pouze podání odporu, v němž byly uvedeny údaje o žalobci, čj. MMHK/211483/2025/OP/Bek, a datum vydání rozhodnutí. Správní orgán akceptoval toto podání, pokračoval v řízení a předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 19. 6. 2025, k němuž se žalobce nedostavil, ač byl řádně a s dostatečným předstihem předvolán. Správní orgán ověřil z evidence řidičů adresu žalobce a to, že je osobou, která má občanství ČR (č. listu 20 správního spisu). 11. Dále žalovaný uvedl, že správní orgán I. stupně rozhodnutí ze dne 26. 6. 2025 doručil žalobci na adresu xx, a to fikcí. Na dodejce, která se vrátila správnímu orgánu je totiž uvedeno, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 3. 7. 2025, zásilka byla vložena do schránky dne 16. 7. 2025. Od 4. 7. 2025 začala běžet 10denní lhůta, písemnost byla doručena dnem 14. 7. 2025. Poté běžela 15denní lhůta pro podání odvolání, která končila dne 29. 7. 2025. Dne 1. 8. 2025 bylo správnímu orgánu doručeno odvolání žalobce předané k poštovní přepravě dne 30. 7. 2025, tedy po uplynutí lhůty pro odvolání. Dle žalovaného nabylo prvostupňové rozhodnutí dne právní moci 30. 7. 2025. Dodal, že po celou dobu řízení nebyla správnímu orgánu I. stupně doručena plná moc k zastupování zmocněncem a žalobce ani možnost zastoupení nezmínil. 12. Dle žalovaného je zřejmé, že odvolání bylo podáno opožděně. Má za to, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě a že posoudil všechny relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným, (a ničím nevyvráceným) skutečnostem. IV. Replika žalobce, vyjádření žalovaného k replice a další reakce žalobce 13. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že v žalobě podrobně popsal jednání jeho zmocněnkyně, která ve věci podala odpor, a že plná moc byla správnímu orgánu zaslána. Žalovaný pouze konstatoval, že plná moc ve spise založena není, avšak nevysvětluje však, proč byl odpor podaný třetí osobou akceptován a proč správní orgán dále v řízení pokračoval, aniž by otázku zastoupení jakkoli procesně vyjasnil postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu. Tvrzení žalovaného je tedy zatíženo logickou vadou, protože pokud by plná moc nebyla správnímu orgánu doručena, pak by nebyl odpor uznán. Žalovaný tak pomíjí, že pokud měl o existenci zastoupení pochybnosti, byl povinen odstranit vady podání a postavit najisto, kdo je oprávněn za žalobce jednat a komu mělo být doručováno. 14. Žalobce žalovanému vytkl i to, že se nijak nevypořádal ani se žalobní námitkou, že při doručování nebyly splněny zákonné podmínky pro vznik fikce doručení a zcela pomíjí tvrzení, že do domovní schránky nebylo vloženo poučení o právních důsledcích uložení zásilky. Stejně tak žalovaný nereagoval na citovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu a nijak nezpochybňuje žalobní tvrzení o skutečném seznámení žalobce s rozhodnutím až dne 16. 7. 2025 po vhození zásilky do schránky. 15. Žalovaný v reakci na repliku žalobce zopakoval, že na dodejce, která se vrátila správnímu orgánu I. stupně, bylo uvedeno, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 3. 7. 2025, zásilka byla vložena do schránky dne 16. 7. 2025. Od 4. 7. 2025 začala běžet 10denní lhůta, písemnost byla doručena dne 14. 7. 2025. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 7. 2025 a žalobce podal od