28 Ad 1/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

28 Ad 1/2025- 63 - text  6 28 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: V. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 11. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se jí vrací k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná změnila prvoinstanční rozhodnutí ze dne 9. 8. 2024, č. j. X, kterým byl žalobci přiznán invalidní důchod prvního stupně podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Žalovaná svým rozhodnutím změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že výrokem I. žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek zamítla a výrokem II. výplatu invalidního důchodu zastavila od 14. 1. 2025. 2. Žalovaná rozhodla na podkladě posudku pro námitkové řízení ze dne 13. 11. 2024, dle něhož poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 15 % (v prvoposudku lékař uvedl pokles o 35 %). Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV. (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíle B (postižení končetin), položce 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 3. Žalobce ve včas podané žalobě označil rozhodnutí žalované za nesprávné, neboť ve druhém stupni nebyl jeho zdravotní stav podrobněji zkoumán, protože k jednání nebyl přizván. Lékař nezhodnotil jeho aktuální zdravotní stav, jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní a pracovní aktivity. Dle lékařské zprávy je trvale omezena hybnost jeho pravé ruky, poškozena je její úchopová funkce. Žalobce nemůže zvedat těžká břemena ani vykonávat jemnou práci, když je schopen lehké práce jen s levou rukou. Žalovaná tak vydala napadené rozhodnutí na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 5. 2. 2025 uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Uvedla, že napadené rozhodnutí vydala na podkladě posudku ze dne 13. 11. 2024 vypracovaného pro účely řízení o námitkách Institutem posuzování zdravotního stavu II. instance, který invaliditu žalobce posoudil tak, že se u něj jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 ZDP, avšak nejde o invaliditu podle ustanovení § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 15 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. V projednávaném případě tak byl Institutem posuzování zdravotního stavu II. instance vypracován posudek, který podle názoru žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. 5. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise MPSV ČR ve smyslu § 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“). III. Jednání soudu 6. Jednání před soudem proběhlo dne 19. 2. 2026 a zúčastnil se ho žalobce i pověřená pracovnice žalované. Oba účastníci setrvaly na svých argumentech a procesních návrzích. 7. V průběhu jednání krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Hradci Králové (dále také jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) ze dne 21. 11. 2025, posudek je založen na č. l. 54 - 57 soudního spisu. 8. Z posudku PK MPSV vyplývá, že žalobce byl přítomen jednání komise a byl přešetřen lékařem s odborností ortopedie. Posudková komise v posudku uvedla, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce považuje stav po řezném poranění 3., 4 a 5. prstu dominantní pravé ruky s porušením šlach flexorů se ztrátou aktivní flexe v PIP a DIP kloubech těchto prstů (funkční ztráta prstů pravé ruky 3. až 5. úplná, 2. prstu částečná s jen částečně zachovanou úchopovou schopností 1. a 2. prstu). Procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovila podle kapitoly XV., odd. B, položky 1e) [anatomická ztráta části ruky s ohledem na dominanci při částečně zachované funkci úchopu nebo ztráta palce ruky s ohledem na dominanci při částečně zachované funkci úchopu nebo ztráta části nohy v nártu nebo ztráta části nohy v záprstí] přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Vzhledem k dalšímu postižení se zohledněním profese ji navýšila podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o dalších 10 %, tedy na celkových 40 %. IV. Posouzení krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přičemž žalobu shledal důvodnou. 10. V ustanovení § 39 ZDP je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 11. V odst. 2 téhož ustanovení se uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, - nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, - nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. V odst. 3 stejného ustanovení je uvedeno, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 13. Odst. 4 tohoto ustanovení upravuje určování poklesu pracovní schopnosti, při němž se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, - zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, - zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, - schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, - schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, - v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. 14. Další odstavce stejného ustanovení pak upravují to, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí, za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je pak adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopnosti a dovednosti, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech. 15. Krajský soud předně k věci obecně uvádí, že správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle platné a účinné právní úpravy platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soud