Z rozhodnutí: 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 6. 2025, č. j. R-10.6.2025–424/xx (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“ nebo „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále také jen „IPZS“) z…
30 Ad 7/2025- 49 - text
6
30 Ad 7/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci
žalobce: E. Č.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. září 2025, č. j. RN-xx-SR,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 6. 2025, č. j. R-10.6.2025–424/xx (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“ nebo „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále také jen „IPZS“) ze dne 4. 6. 2025 nebyl žalobce invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost o 30 %.
2. Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2025, č. j. RN-xx-SR (dále také jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na vypracovaný nový posudek o invaliditě ze dne 25. 8. 2025 vypracovaný Institutem posuzování zdravotního stavu, dle kterého žalobce není invalidní a konečná míra poklesu jeho pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě stanovena ve výši 20 %. Žalovaná v rozhodnutí odkázala na zdravotnickou dokumentaci, ze které lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále také jen „lékař IPZS“) při novém posouzení vycházel (str. 2 napadeného rozhodnutí) a k jakým skutkovým zjištěním dospěl (uveden diagnostický souhrn onemocnění žalobce). Lékař IPZS uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „vyhláška“), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Takto stanovená konečná míra poklesu pracovní schopnosti neodpovídá invaliditě ve smyslu § 39 zdp.
3. K námitkám žalobce, který nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi), přílohy k vyhlášce.
4. Žalovaná uvedla, že lékař IPZS po prostudování zdravotnické dokumentace konstatoval, že posudkový závěr lékaře IPZS ze dne 4. 6. 2025 lze potvrdit ve smyslu nepřiznání invalidity.
II. Obsah žaloby
5. Žalobce uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Poukázal na předložené odborné nálezy popisující jeho degenerativní změny na páteři; není mu jasné, jak byla zohledněna jím namítaná ztráta sluchu. Dále popsal, jaká omezení mu postižení páteře způsobují v občanském i pracovním životě. Vyjádřil přesvědčení, že žalovaná stanovila procentní omezení poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nesprávně.
III. Vyjádření žalované k žalobě
6. Žalovaná uvedla, že v daném případě se jedná o nárok na invalidní důchod, jenž je odvozen od invalidity, přičemž posouzení zdravotního stavu a invalidity je otázkou medicínskou. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno žalovanou na základě závazného odborného posudku IPZS o invaliditě ze dne 25. 8. 2025, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem žalované, který zdravotní stav a invaliditu posoudil ve smyslu výše zmíněného ustanovení tak, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zdp, žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp, a to ani pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 1 písm. a) zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost jen o 20 %, zatímco pro invaliditu platný zdp vyžaduje pokles nejméně ve výši 35 %.
7. Protože žalobce v žalobě nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu, zpochybňuje správnost stanovení míry procentuálního poklesu a objektivnost posudkového závěru, žalovaná navrhla vyhotovení nového posudku u příslušné PK MPSV ČR, která znovu posoudí zdravotní stav žalobce a rozhodne o jeho zdravotním stavu, pracovní schopnosti, invaliditě a stupni invalidity při zhodnocení dalších onemocnění dle platné právní úpravy.
8. Závěrem uvedla, že za současného stavu, kdy není v případě žalobce objektivně prokázána, posudkově uznána a vyhodnocena invalidita, nelze správní žalobě vyhovět, žalovaná proto navrhla soudu její zamítnutí jako zcela nedůvodné podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
IV. Jednání soudu
9. Z jednání soudu dne 24. 3. 2026 se žalovaná omluvila, žalobce se přes řádné doručení nařízení jednání nedostavil.
10. Soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové ze dne 18. 2. 2026. Z jeho závěru vyplynulo, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovních schopností považuje posudková komise vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn, bez prokázaného kompresivního kořenového syndromu, bez neurologického deficitu, funkčně lehké postižení. Takto popsaný stav koreluje s kritérii v kapitole XIII., oddílu E, položky 1b – 20 %. Tuto hodnotu navýšila o 10 procentních bodů na celkových 30% poklesu pracovní schopnosti. Takto stanovená konečná míra poklesu pracovní schopnosti neodpovídá invaliditě ve smyslu § 39 zdp.
11. Závěr posouzení zněl tak, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (4. 9. 2025) nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zdp. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
V. Skutkové a právní závěry krajského soudu
12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu ke dni napadeného rozhodnutí (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Žalobu důvodnou neshledal.
13. Nutno konstatovat, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím d