1 As 25/2026 — Nejvyšší správní soud

31 Ad 11/2025- 58 - text  7 31 Ad 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobkyně: P. K., DiS. zastoupená Mgr. Markem Šimkou, advokátem se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, IČ 00024341 Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha o přezkum rozhodnutí ze dne 19. 6. 2025, č. j. MZDR 9231/2025-2/PRO takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru zdravotnictví (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 2. 2025, č. j. KUKHK-39668/ZD/2024-3. Prvoinstančním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb ze dne 16. 9. 2016, č. j. KUKHK-27759/ZD/2016-10, ve znění rozhodnutí ze dne 10. 4. 2018, č. j. KUKHK-10260/UD/2018-4, na základě kterého je žalobkyně oprávněna k poskytování zdravotních služeb v oboru „porodní asistentka vyjma vedení porodů“ ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Touto žádostí se žalobkyně domáhala, aby správní orgán prvního stupně z oprávnění odstranil dovětek „vyjma vedení porodů“. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně namítala, že takto zapsané oprávnění je nezákonné. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o nelékařských zdravotnických povoláních“), ani vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) neznají zdravotnické povolání „porodní asistentka vyjma vedení porodů“, znají pouze „porodní asistentka“. Porodní asistentka je navíc podle § 5 odst. 1 písm. f) vyhlášky výslovně oprávněna vést fyziologický porod. Zápis „porodní asistentka bez vedení porodů“ si odporuje. 3. Zákon nevyžaduje a ani neupravuje dovětek „bez vedení porodů“. Takový dovětek v osvědčení o registraci je tedy nedovolený. 4. Rozhodnutí žalovaného je založené na nepochopení rozdílu mezi oprávněním k poskytování zdravotní péče ve smyslu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a neoprávněným zdravotním výkonem podle § 10 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon o zdravotních službách“). 5. Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí dezinterpretuje nález Ústavního soudu ze dne 28. srpna 2024, sp. zn. I. ÚS 2746/23, podle kterého vedení porodu v domácím prostředí (domácí porod) není právem regulováno, a tudíž ani zakázáno. 6. Žalobkyně upozorňuje, že ani v případě jiných typů osvědčení se k oprávnění nepřipisují dovětky, např. oprávnění řídit jen vozidlo v řádném technickém stavu. 7. Žalovaný i správní orgán prvního stupně překročili své kompetence. Svým postupem porušili čl. II. odst. 3 Ústavy, neboť státní orgány smí činit jen to, co jim zákon ukládá. Správní orgány nemají právo do osvědčení nic dopisovat. 8. Žalovaný nesprávně interpretuje § 10 odst. 3 zákona o zdravotních službách. Fyziologický porod není lékařským zákrokem, ale přirozeným procesem lidského těla. Nevyžaduje speciální vybavení. Vedení domácího porodu není zákonem regulováno, nejedná se o zdravotní výkon a není zákonem o zdravotních službách zakázáno. Žalobkyně přitom odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 2746/23, s tím, že i po tomto nálezu žalovaný instruuje krajské úřady k tomu, aby do osvědčení o registraci porodních asistentek vpisovaly nezákonně dovětky. 9. Žalobkyně zároveň odkázala na nejednotnou správní praxi krajských úřadů, kdy některé obdobným žádostem vyhovují a předmětné dovětky odstraní a některé nikoli. Taková praxe vytváří nerovnost mezi adresáty norem. 10. Z důvodu ponechání dovětku žalobkyně nemá stejnou možnost vykonávat profesi porodní asistentky jako jiné porodní asistentky v České republice, kterým krajské úřady dovětky vymazaly, či vůbec nezapsaly. 11. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení. Zároveň navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost nahradit jí náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení. Odkázal na odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Zdůraznil, že sama žalobkyně v žádosti o vydání osvědčení výslovně uvedla, že žádá o vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru „porodní asistentka – vyjma vedení porodu“. 13. Žalovaný nesouhlasí, že krajské úřady nemají právo na uvedení dovětku v jimi vydaných rozhodnutích o udělení oprávnění k poskytování služeb. Nemožnost poskytnout zdravotní službu spočívající v porodní asistenci při domácím porodu vyplývá přímo z platné legislativy. Uvedení tohoto dovětku v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb pouze pomáhá jednoznačně vymezit, jakou zdravotní péči a v jakém rozsahu je poskytovatel oprávněn provést. Žalovaný nijak nezasahuje do popisu činností porodní asistentky. Uvedení dovětku o tom, jaké výkony nemůže porodní asistentka vykonávat ve vlastním sociálním prostřední pacientek, je v souladu se zákonem. I kdyby v osvědčení dovětek nebyl, nic by to neměnilo na tom, že porody vedené porodní asistentkou z pozice poskytovatele zdravotních služeb v domácím prostředí nejsou legální. 14. V rámci zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení dle § 10 odst. 3 zákona o zdravotních službách. Poskytování zdravotní péče jako zdravotní služby porodní asistentkou při fyziologickém porodu je podmíněno existencí zdravotnického zařízení technicky a věcně vybaveného v souladu s přílohou č. 2, bod 2.11.2 vyhlášky a personálně vybaveného v souladu s přílohou č. 1 bod. 2.11. vyhlášky. Proto v domácím prostředí porodní asistentka není oprávněna vést fyziologický porod při poskytování zdravotní péče. Žalobkyní citovaný nález Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 2746/23, není nikterak v rozporu s praxí žalovaného. Z nálezu vyplývá, že pokud si rodička zvolí porod ve vlastním sociálním prostředí za využití služeb porodní asistentky, tak samotné vedení porodu nebude poskytováním zdravotních služeb, které je garantováno a regulováno státem, což žalobkyně zcela přehlíží. 15. Porodní asistentka nepochybně může ženě asistovat při domácím porodu jako každá jiná fyzická osoba, nikoli však z pozice poskytovatele zdravotních služeb. Žalovaný se domnívá, že žalobkyně chce uvádět klientky v omyl, že poskytuje státem regulované zdravotní služby spočívající v porodu v domácím prostředí. 16. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 2746/23 jednoznačně vyplývá, že současná právní úprava vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí (vyjma překotných porodů) nepovažuje za zdravotní péči, a tedy ani za zdravotní službu. V rámci zdravotních služeb tak službu spočívající ve vedení domácích porodů poskytovat nelze. Samotný dovětek proto nezužuje výčet zdravotních služeb, které je žalobkyně oprávněna poskytovat. Ani odejmutím dovětku tedy nedojde ke změně rozsahu zdravotních služeb, které je žalobkyně oprávněna poskytovat. 17. Žalovaný vydal metodický pokyn, aby krajské úřady tento dovětek do osvědčení o registraci vpisovaly právě za účelem jednotnosti jejich postupu. To, že některé krajské úřady pokyn nerespektují, nezakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Je nutné trvat na podmínkách poskytování zdravotních služeb zejména z důvodu ochrany rodičky a novorozence. 18. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Jednání 19. Na jednání ve věci konané dne 8. 1. 2026 se dostavil zástupce žalobkyně a pověřená pracovnice žalovaného. Zástupce žalobkyně odkázal na předchozí písemná podání, zdůraznil stěžejní žalobní argumentaci. Upozornil také na správní praxi v Moravskoslezském kraji, kde příslušné správní orgány obdobným žádostem vyhověly v minimálně 8 případech. 20. Pověřená pracovnice žalovaného odkázala na vyjádření k žalobě a doplnila, že Ústavní soud judikoval, že přidání dovětku není zásahem do základních práv. Porodní asistentka není nikým omezena v možnosti vést fyziologické porody za zákonem stanovených podmínek. Fyziologický porod je takový proces, který vyžaduje speciální ochranu. Jedná se o rizikový zásah do zdraví rodičky, a proto takový zásah musí být prováděn za určitých standardů. Pokud by stát chtěl, aby docházelo k porodům ve vlastním sociálním zařízením rodiček, taková změna by byla zanesena do zákona ja