1 Afs 4/2012 — Nejvyšší správní soud

31 Af 5/2024- 138 - text  20 31 Af 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: YATE spol s r.o., IČ: 43226990 Brněnská 371, 500 06 Hradec Králové zastoupeného korporací UNTAX, s.r.o. se sídlem U Továren 256/14, 102 00 Praha 10 proti žalovanému: Generální ředitelství cel Budějovická 7, 140 96 Praha 4 - Michle v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. ledna 2024, č. j. 5577/2024-900000-318, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou namítal žalobce nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce do rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 18. 11. 2019 o doměření cla ve výši 34 216 Kč, 34 307 Kč a 34 240 Kč. I. Vymezení věci 2. Předmětem sporu je celní zařazení podložek na cvičení jógy (dále v textu také jako "jógamatek"), které žalobce v prosinci 2018 dovezl do České republiky z Číny. Zatímco žalobce v celním prohlášení jógamatky zařadil do podpoložky 95069190 kombinované nomenklatury, výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku nebo atletiku (s celní sazbou 2,7 %), podle celních orgánů jógamatky spadají pod podpoložku kombinované nomenklatury 39269097, ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914 - ostatní - ostatní (s celní sazbou 6,5 %). II. Žalobní tvrzení 3. Žalobce uvedl, že rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2023, č. j. 10 Afs 95/2022-35, zavázal žalovaného k tomu, aby posoudil, zda jsou jógamatky určeny k tělesnému cvičení na základě jejich zjištěných objektivních vlastností, a vypořádal se i s námitkami ohledně objektivních vlastností jógamatek, které žalobce vznášel v celním řízení (viz bod 29 zrušujícího rozsudku). 4. Podle žalobce žalovaný ovšem požadavky obsažené v závazném právním názoru Nejvyššího správního soudu nenaplnil. 5. Dále uvedl, že z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, a proto je vcelku nepochybné, že sazební zařazení jógamatek zohledňuje nikoliv jejich jakékoliv možné, ale pouze jejich předpokládané použití, které je přitom nutno posuzovat na základě objektivních charakteristik a vlastností jógamatek (viz např. rozsudek Soudního dvora EU vydaný dne 26. června 2016 ve věci C198/15, Invamed Group Ltd a další, EU:C:2016:362 a bod [9] zrušujícího rozsudku). Jak přitom konstatoval Nejvyšší správní soud v bodě 22 zrušujícího rozsudku, předpokládané použití, resp. určení jógamatek ke cvičení jógy není popřeno tím, že k provozování jógy nejsou jógamatky nezbytně nutné. Pro sazební zařazení jógamatky je proto nerozhodné, že k provozování cvičení jógy není jógamatka nezbytně nutná, stejně tak jako např. karimatka (tj. podložka určená ke spaní ve stanu, resp. v přírodě) není nezbytně nutná k provozování spánku. 6. Z oblasti sortimentu výrobků určených k provozování tělesného cvičení (položka 950691 kombinované nomenklatury) lze podle žalobce uvést řadu obdobných příkladů. Např. cyklistické ochranné brýle nejsou nezbytně nutné k provozování cyklistiky a lze je použít např. jako ochranné brýle při sekání trávy, z čehož ovšem nevyplývá, že se nejedná o brýle určené pro cyklistiku. Podle žalobce přitom v takových případech zpravidla platí, že výrobky určené k provozování tělesného cvičení mají některé objektivní vlastnosti, které při druhotném použití těchto výrobků zůstanou nevyužity. Tomu ostatně zpravidla odpovídá i vyšší cena výrobků určených k provozování tělesného cvičení ve srovnání se srovnatelnými výrobky, které lze využít pouze jako pracovní pomůcky. Např. při použití dražších cyklistických brýlí jako ochranných pracovních brýlí při provádění prací v uzavřeném prostoru zůstane schopnost fotochromatických zorníků těchto brýlí reagovat na změnu intenzity slunečního záření nevyužita, a proto není rozumný důvod, proč tyto brýle pořizovat jak ochranné pracovní brýle. 7. V dané věci žalobce v celním řízení poukazoval na specifické vlastnosti jógamatek, které jsou přitom dražší než karimatky, a které při druhotném použití jógamatky místo karimatky (tj. ke spaní) zůstanou nevyužity. Přitom právě díky těmto specifickým vlastnostem za účelem provozování cvičení jógy nemůže karimatka jógamatku plnohodnotně nahradit. Na druhou stranu, jelikož karimatek je na trhu dostatek, není žádný rozumný důvod, proč by si zákazník místo karimatky kupoval (obvykle) dražší jógamatku pouze na spaní. Pro sazební zařazení jógamatek pro účely celního řízení je proto zcela nerozhodné, zda je na jógamatce možné spát (stejně tak jako pro sazební zařazení karimatky je nerozhodné, zda je na karimatce možné cvičit jógu), ale rozhodné je pouze to, zda jógamatka disponuje specifickými objektivními vlastnostmi, které jógamatku předurčují k provozování jógových cvičení. Tento právní názor, který vyplývá i ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, je podle žalobce základním východiskem pro správné celní zařazení předmětných jógamatek. 8. Konkrétně coby na objektivní vlastnost, které jógamatky odlišuje od karimatek, žalobce v celním řízení poukazoval zejména na vyšší měrnou hustotu (a tedy i tvrdost) materiálu, z něhož jsou jógamatky vyrobeny. Při cvičení jógy totiž cvičenec mnohdy zaujímá polohy, při nichž vytváří mnohem vyšší tlak na podložku než při poloze vleže, kdy je hmotnost těla rozložena víceméně rovnoměrně; je proto logické, že jógamatka na rozdíl od karimatky musí poskytnout dostatečně stabilní oporu a odpružení těla cvičence zejména ve cvičebních polohách náročných na udržení rovnováhy, přičemž při nichž jsou i více namáhány cvičencovy klouby. Proto žalobce navrhoval, aby žalovaný provedl důkaz porovnáním měrné hustoty jógamatek s jinými druhy podložek. 9. Podle žalobce ovšem místo toho, aby žalovaný ve znovuotevřeném odvolacím řízení zjistil, zda předmětné jógamatky disponují objektivními vlastnostmi (měřitelnými parametry), jenž je předurčují k provozování cvičení jógy, žalovaný se v žalobou napadeném rozhodnutí uchyluje ke zcela obecnému a tedy neurčitému tvrzení, že "vlastnosti podložek pro různé účely určených pro různé účely (cvičení, spánek, turistika, na pláž) se totiž prolínají, tvar, rozměry či materiál, ze kterých jsou předmětné podložky vyrobeny (a s tím spojená jejich termoizolace a houževnatost), lze označit za neutrální. Za primární účel použití dovážených podložek a podložek jim podobných lze tedy skutečně považovat pouze zpříjemnění pohybu nebo statického pobytu na různých površích, a to při různé lidské činnosti, tedy i včetně žalobcem uváděné jógy (viz body [62] a [110] žalobou napadeného rozhodnutí). Podle žalobce je tato argumentace žalovaného účelová a nesmyslná, neboť k dosažení účelu zpříjemnění pohybu nebo statického pobytu na různých površích stejně tak jako např. židle slouží i obuv, kůň nebo léky proti bolesti. Žalovaným zvolené hledisko proto žalobce označil za absurdní. 10. Přitom k citovaným závěrům žalovaný nedospěl na základě analýzy nějakých objektivních vlastností, resp. měřitelných parametrů, zejména měrné hustoty tak, jak to navrhoval žalobce, ale na základě "dostupných informací o podobném zboží" (viz bod 62 žalobou napadeného rozhodnutí a předchozí). Žalovaný totiž v žalobou napadeném rozhodnutí žádné hodnocení objektivních vlastností či měřitelných parametrů předmětných jógamatek neprovedl. 11. Podle žalobce se ovšem žalovaný řádně nevypořádal s důkazním návrhem na porovnání měrné hustoty jogamatek s jinými podložkami, které žalobce učinil ve svém vyjádření k výzvě žalovaného vydané dne 13. 7. 2023 pod č. j. 33043-4/2023-900000-318. 12. Žalobce připustil, že zmiňovaný důkazní návrh směřoval k prokázání účelu použití předmětného zboží nepřímo, tj. na základě porovnání technických parametrů jógamatek s jinými podložkami. Ovšem podle žalobce byl tento důkazní návrh v intencích závazného právního názoru vysloveného Nejvyšším správním soudem ve zrušujícím rozsudku. 13. Podle žalobce ovšem zdůrazňováním obecné povahy funkcí a vlastností při sazebním zařazování žalovaný postupuje zcela proti základnímu účelu (smyslu) kombinované nomenklatury, která se stejně tak jako každá jiná myslitelná klasifikace zakládá na třídění, tzn. rozčleňování (resp. rozlišování, tj. postupu od obecného směrem ke zvláštnímu), a tedy nikoliv na zobecňování, které používá žalovaný. Podle logiky zastávané žalovaným lze totiž dojít k absurdnímu závěru, že pneumatika i žvýkačka podléhají stejnému zařazení, neboť obě se vyznačují obecnou vlastností v podobě jejich pružnosti. Přitom pokud žalobce v celním řízení poukazoval např. na specifickou tvrdost (měrnou hustotu) jógamatek, netvrdil tím, že jógamatka disponuje specifickou vlastností v podobě její tvrdosti (neboť tvrdost nepochybně představuje vlastnost obecnou) tak, jak to naznačuje žalovaný, ale žalobce poukazoval na to, že jógamatka se vyznačuje specifickou hodnotou tvrdosti (měrnou hustot